| Kniha JozueBiblia - Sväté písmo(B21 - Český - Bible 21) | Joz 13, 1-33 |
1 Joz 13, 1 Jozue byl už stařec pokročilého věku. Hospodin mu řekl: "Jsi starý a sešlý věkem, ale ještě je velmi mnoho země, kterou zbývá obsadit. 2 Joz 13, 2 Toto je zbývající zem: Celé území Filištínů a Gešurců 3 Joz 13, 3 od řeky Šichor před Egyptem až k severní hranici u Ekronu (který se přičítá Kananejcům) - pětice filištínských států: Gaza, Ašdod, Aškelon, Gat a Ekron. Dále území Avijců 4 Joz 13, 4 na jihu. Dále celé území Kananejců od sidonské Ary až po Afek u emorejské hranice. 5 Joz 13, 5 Dále území Gebalských a celý Libanon na východ od Baal-gádu pod horou Hermon až k Lebo-chamátu. 6 Joz 13, 6 Všechny obyvatele hor, od Libanonu až k Misrefot-majim, všechny Sidonce já sám před syny Izraele vyženu. Zbývá jen rozdělit tu zem Izraeli losem na dědičné podíly, jak jsem ti přikázal. 7 Joz 13, 7 Proto teď rozděl tuto zemi jako dědictví devíti kmenům a polovině kmene Manasesova." 8 Joz 13, 8 Druhá polovina Manasese a synové Rubenovi a Gádovi už své dědictví dostali, neboť jim je dal Mojžíš na východní straně Jordánu. Hospodinův služebník Mojžíš jim přidělil toto území: 9 Joz 13, 9 Od Aroeru na břehu potoka Arnon, včetně města uprostřed onoho údolí, celou medebskou náhorní rovinu až k Dibonu. 10 Joz 13, 10 Dále všechna města emorejského krále Sichona, který vládl v Chešbonu, až k hranicím Amonců. 11 Joz 13, 11 Dále Gileád, gešurské i maachatské pomezí, celou horu Hermon a celý Bášan až po Salchu, 12 Joz 13, 12 totiž celé bášanské království Oga, který patřil k přeživším Refajcům a vládl v Aštarotu a v Edrei. Ty všechny Mojžíš porazil a vyhnal. 13 Joz 13, 13 Gešurské a Maachatské ale synové Izraele nevyhnali, a tak Gešur a Maachat žijí uprostřed Izraele až dodnes. 14 Joz 13, 14 Kmenu Levi však Mojžíš jako jedinému žádné dědictví nepřidělil. Jejich dědictvím jsou ohnivé oběti Hospodinu, Bohu Izraele, jak jim pověděl. 15 Joz 13, 15 Toto dal Mojžíš pokolení Ruben pro jejich rody: 16 Joz 13, 16 Území od Aroeru na břehu potoka Arnon, včetně města uprostřed onoho údolí; dále celá náhorní rovina u Medeby, 17 Joz 13, 17 Chešbon i všechna města na náhorní rovině: Dibon, Bamot-baal, Bet-baalmeon, 18 Joz 13, 18 Jahca, Kedemot, Mefaat, 19 Joz 13, 19 Kiriatajim, Sibma, Ceret-šachar na kopci v údolí, 20 Joz 13, 20 Bet-peor, úbočí Pisgy a Bet-ješimot 21 Joz 13, 21 - všechna města té náhorní roviny a celé království emorejského krále Sichona, který vládl v Chešbonu. Mojžíš ho porazil stejně jako midiánské prince, Sichonovy vazaly Eviho, Rekema, Cura, Chura a Revu, kteří v té zemi bydlili. 22 Joz 13, 22 Kromě těch, které pobili v boji, synové Izraele zabili mečem také věštce Balaáma, syna Beorova. 23 Joz 13, 23 Hranici synů Rubenových tvořil břeh Jordánu. To je dědictví Rubenových synů pro jejich rody - tato města a přilehlé osady. 24 Joz 13, 24 Toto dal Mojžíš pokolení Gád, synům Gádovým pro jejich rody: 25 Joz 13, 25 Území Jaezeru a všechna gileádská města, polovina země Amonců až k Aroeru naproti Rabě, 26 Joz 13, 26 dále od Chešbonu až k Ramat-micpe a Betonim a od Machanajim až k pomezí Debiru; 27 Joz 13, 27 v údolí pak Bet-ram, Bet-nimra, Sukot a Cafon se zbytkem království chešbonského krále Sichona (východní břeh Jordánu až k okraji Galilejského jezera). 28 Joz 13, 28 To je dědictví Gádových synů pro jejich rody - tato města a přilehlé osady. 29 Joz 13, 29 Toto dal Mojžíš polovině Manasesova kmene, totiž polovině Manasesova pokolení pro jejich rody: 30 Joz 13, 30 Území od Machanajim přes celý Bášan, přes celé království bášanského krále Oga: všech šedesát městeček, jež patří k Chavot-jair v Bášanu; 31 Joz 13, 31 dále polovina Gileádu a také Aštarot a Edrei, Ogova královská města v Bášanu. To dostali synové Machira, syna Manasesova, pro polovinu Machirových synů podle jejich rodů. 32 Joz 13, 32 Toto jsou dědictví, která Mojžíš udělil na moábských pláních na východní straně Jordánu naproti Jerichu. 33 Joz 13, 33 Kmenu Levi však Mojžíš dědictví nedal. Jejich dědictvím je Hospodin, Bůh Izraele, jak jim pověděl.
| | Joz 13, 1-33 |
Verš 33
Kmenu Levi však Mojžíš dědictví nedal. Jejich dědictvím je Hospodin, Bůh Izraele, jak jim pověděl.
Nm 18:20 - Hospodin řekl Áronovi: "Nezískáš v jejich zemi žádné dědictví; nepřipadne ti mezi nimi podíl. Já jsem tvůj podíl a tvé dědictví uprostřed synů Izraele.
Dt 10:9 - Proto nemá Levi žádný podíl ani dědictví mezi svými bratry - sám Hospodin je jeho dědictvím, jak mu to Hospodin, tvůj Bůh pověděl.
Dt 18:2 - Nebudou mít dědictví mezi svými bratry - sám Hospodin je jejich dědictvím, jak jim pověděl.
Verš 22
Kromě těch, které pobili v boji, synové Izraele zabili mečem také věštce Balaáma, syna Beorova.
Nm 31:8 - Zabili také midiánské krále: Eviho, Rekema, Cura, Chura a Rebu - pět midiánských králů. Také Balaáma, syna Beorova, zabili mečem.
Verš 23
Hranici synů Rubenových tvořil břeh Jordánu. To je dědictví Rubenových synů pro jejich rody - tato města a přilehlé osady.
Nm 34:14 - Rubenovu a Gádovu pokolení s jejich rodinami se totiž už dostalo dědictví, stejně jako polovině pokolení Manasesova.
Joz 13,1 - Jozue dostáva od Boha rozkaz, aby rozdelil Predjordánsko (v. 7). Ako dôvod, prečo nemá odkladať s prevedením tohto rozkazu, udáva sa jeho vysoký vek. Zomrel vo veku 110 rokov; pri delení krajiny mal iste vyše 90 rokov. – Podľa 11,16–20 dobyli Izraeliti celú Palestínu. Predsa však zostalo ešte mnoho neobsadenej krajiny, lebo si nepodrobili Kana- ánčanov vo všetkých okrskoch. Porov. poznámku k v. 11,21 nn. – Vg: "… zostalo veľmi mnoho krajiny a nie je dosiaľ rozdelená lósom."
Joz 13,2-5 - Presnejšie vymedzuje, ktoré kraje treba ešte vydobyť a obsadiť; – "kraje Filištíncov" je päť filištínskych mestských kráľovstiev, vymenovaných vo v. 3. Porov. 11,22; 1 Sam 5,6.– Gesurci nie sú tí, ktorí sa spomínajú s Maáchovcami (12,5; 13,11) v severnom Zajordánsku; tu je to národ, ktorý býval v susedstve Filištíncov, v južnej Palestíne. Porov. 1 Sam 27,8. – Šichor (Vg "Kalná rieka") je tu "Egyptský potok". Vadi el-Ariš, (Nm 34,5) na hranici egyptsko-palestínskej. – Filištínske mestá: Akaron, dnes Ákir, 10 km juhozápadne od er-Ramie; Gaza v juhozápadnom kúte Palestíny, asi 4 km od Stredozemného mora; Azot, dnes Esdúd severnejšie od Gazy; Askalon (Aškelón), dnes Askalán, 2 km severovýchodne od Gazy; Get bol niekde v blízkosti Bet-Džibrína (dnes Tell-es-Safije alebo Tell Zakarja). – Aviti bývali na juhu Filištínska, azda totožní s Gesurcami vo v. 2. – Maára, jaskyňovitý kraj (či jaskyňa?) vo Fenícii. – Afek treba hľadať v blízkosti Akarona. – Gibliti sú obyvatelia Gebala vo Fenícii. Emat (Hamat) na rieke Oronte. – Časť nezaujatej kanaánskej zeme ("to patrí Kanaánčanom") je ohraničená na severe sidonskou Maárou, na juhu Afekom a na východe územím Amorejčanov (amorejskí horali).
Joz 13,6 - Maserefot Majím, pozri 11,8.
Joz 13,8 - "S nimi", t. j. s polovicou kmeňa Manassesovho.
Joz 13,9-12 - Udáva rozlohu a hranice Zajordánska. Pozri poznámky k 12,1–6. Presná poloha mesta, ktoré ležalo niekde v strede arnonského poriečia, nie je nám známa. – Madaba je mesto na moabskej náhornej rovine 9 1/2 hod. východne od Jericha. – Dibon, dnes Dibán severne od Aroera.
Joz 13,14 - LXX nemá "obety a žertvy (Vg)". Podľa toho sám "Pán, Izraelov Boh, je jeho podielom…" (v. 33).
Joz 13,25 - Aroer vo v. 25 je iný než vo v. 9.
Joz 13,30 - "Jairove dediny" (Chavvóth-Jair) – pozri Nm 32,41; Dt 3,14. Júdovec Jair pôvodne zaujal a podľa svojho mena nazval len 23 dedín. Tento počet časom vzrástol na 60.