výhody registrácie

Kniha Jozue

Biblia - Sväté písmo

(BKR - Český - Kralický)

Joz 11, 1-23

1 (BKR) To když uslyšel Jabín, král Azor, poslal k Jobábovi, králi Mádon, a k králi Simron, a k králi Achzaf,
1 (B21) Když se to doslechl chacorský král Jabín, obeslal madonského krále Jobaba a krále šimronského, krále akšafského

2 (BKR) I k králům, kteříž bydlili k straně půlnoční na horách i na rovinách ku polední Ceneret, i na rovinách a v krajinách Dor na západ,
2 (B21) a další krále na severu v horách, v Aravě jižně od Galilejského jezera, v podhůří a v Náfot-doru na západě.

3 (BKR) K Kananejskému na východ i na západ, a k Amorejskému, Hetejskému, Ferezejskému a Jebuzejskému na horách, a k Hevejskému pod horou Hermon v zemi Masfa.
3 (B21) Na východě i na západě byli Kananejci, v pohořích Emorejci, Chetejci, Perizejci a Jebusejci a pod Hermonem v kraji Micpa byli Hivejci.

4 (BKR) I vytáhli všickni ti a všecka vojska jejich s nimi, lid mnohý jako písek, kterýž jest na břehu mořském nesčíslný, i koňů i vozů velmi mnoho.
4 (B21) Ti vytáhli se všemi svými vojsky - lidí jako písku na mořském břehu a nesmírné množství koní a vozů.

5 (BKR) A smluvivše se všickni králové ti, přitáhli a položili se spolu při vodách Merom, aby bojovali proti Izraelovi.
5 (B21) Všichni ti králové se smluvili, přitáhli a utábořili se společně u meromských vod, aby vedli válku proti Izraeli.

6 (BKR) Řekl pak Hospodin k Jozue: Neboj se jich, nebo zítra o této chvíli vydám všecky tyto k zabití Izraelovi; koňům jejich žily podřežeš, a vozy jejich ohněm spálíš.
6 (B21) Hospodin ale řekl Jozuovi: "Neboj se jich. Způsobím, že zítra touto dobou budou všichni ležet před Izraelem mrtví. Jejich koně ochromíš a jejich vozy spálíš."

7 (BKR) Tedy vytáhl Jozue a s ním všecken lid válečný proti nim k vodám Merom rychle, a udeřili na ně.
7 (B21) Jozue a všechen bojeschopný lid tedy proti nim ihned vytáhli k meromským vodám, kde na ně zaútočili.

8 (BKR) I dal je Hospodin v ruku Izraelovi, a porazili je. I honili je až k Sidonu velikému, a až k vodám Maserefot, a k údolí Masfe na východ, a pobili je, tak že nepozůstavili žádného živého.
8 (B21) Hospodin je vydal Izraeli do rukou, takže je pobíjeli a pronásledovali až k Velkému Sidonu, k Misrefot-majim a směrem na východ až k údolí Micpe. Pobíjeli je, až nikdo nepřežil.

9 (BKR) A učinil jim Jozue, jakož byl rozkázal jemu Hospodin, koňům jejich žily zpodřezoval, a vozy jejich ohněm popálil.
9 (B21) Jozue s nimi naložil, jak mu řekl Hospodin: ochromil jim koně a jejich vozy spálil.

10 (BKR) Potom navrátiv se Jozue téhož času, dobyl Azor, a krále jeho zabil mečem. Azor pak bylo prvé nejznamenitější mezi všemi království těmi.
10 (B21) V tu dobu se Jozue vrátil, dobyl Chacor a jeho krále zabil mečem. (Chacor byl předtím hlavou všech těch království.)

11 (BKR) Pobili také všecko, cožkoli v něm živo bylo, mordujíce je mečem, tak že nezůstalo žádného živého; Azor pak spálil ohněm.
11 (B21) Všechno živé v něm pobili ostřím meče; vyhladili je jako proklaté, takže nezůstala ani živá duše. Chacor potom vypálil.

12 (BKR) Takž podobně učinil všechněm městům králů těch, a všecky krále jejich zjímal Jozue, a zbiv je mečem, vyhladil je, jakož přikázal Mojžíš, služebník Hospodinův.
12 (B21) Jozue se zmocnil všech těchto královských měst i jejich králů a pobil je ostřím meče. Vyhladil je jako proklaté, jak přikázal Hospodinův služebník Mojžíš.

13 (BKR) A však žádného města z těch, kteráž ještě zůstala v ohradě své, nespálil Izrael, kromě samého Azor, kteréž spálil Jozue.
13 (B21) Z měst postavených na dřívějších sutinách ale Izrael nevypálil žádné kromě Chacoru - to město Jozue vypálil.

14 (BKR) A všecky loupeže měst těch i hovada rozdělili mezi sebou synové Izraelští; toliko všecky lidi zbili mečem, dokudž nevyhladili jich, nenechavše žádného živého.
14 (B21) Synové Izraele si mezi sebou rozdělili všechnu kořist i dobytek z těch měst. Všechny lidi ale pobili ostřím meče, úplně je vyhubili. Neušetřili ani živou duši.

15 (BKR) Jakož byl přikázal Hospodin Mojžíšovi, služebníku svému, tak přikázal Mojžíš Jozue, a Jozue tak činil; nepominul ničeho toho, což byl přikázal Hospodin Mojžíšovi.
15 (B21) Jak přikázal Hospodin svému služebníku Mojžíšovi, tak přikázal Mojžíš Jozuovi a Jozue tak učinil. Neopomněl jediné slovo ze všeho, co Hospodin přikázal Mojžíšovi.

16 (BKR) A tak vzal Jozue všecku tu zemi, hory i všecku stranu polední, i všecku zemi Gosen, i roviny, i pole, totiž hory Izraelské i roviny jejich,
16 (B21) Tak Jozue zabral celou tu zem - hory, celý Negev, celý kraj Gošen, podhůří i pláň Arava - izraelské hory i jejich podhůří,

17 (BKR) Od hory Halak, kteráž se táhne do Seir, až k Balgad na rovině Libánské, pod horou Hermon; všecky také krále jejich zjímal, a zbil je i zmordoval.
17 (B21) vše od hory Chalak, jež se zvedá k Seíru, až po Baal-gád v Libanonském údolí pod horou Hermon. Zajal všechny jejich krále a nechal je pobít.

18 (BKR) Po mnohé dny Jozue vedl válku se všechněmi těmi králi.
18 (B21) Se všemi těmito králi vedl Jozue dlouhý boj.

19 (BKR) A nebylo města, ješto by v pokoj vešlo s syny Izraelskými, kromě Hevejských obyvatelů v Gabaon; jiná všecka válkou vzali.
19 (B21) Kromě Hivejců bydlících v Gibeonu nebylo města, které by se syny Izraele uzavřelo mír. Vše získali bojem.

20 (BKR) Nebo od Hospodina to bylo, že jsou zatvrdili byli srdce své, tak aby vyšli válečně proti Izraelovi, a aby je v prokletí vydal, a neučinil jim milosti, ale aby je zahubil, jakož přikázal Hospodin Mojžíšovi.
20 (B21) Sám Hospodin totiž zatvrdil jejich srdce, aby válčili proti Izraeli, aby je vyhladil jako proklaté a bez milosti je vyhubil, jak Hospodin přikázal Mojžíšovi.

21 (BKR) Toho pak času přitáhl Jozue a vyplénil Enaky z těch hor, totiž z Hebronu, z Dabir a z Anab, i ze všeliké hory Judské, a ze všeliké hory Izraelské; spolu s městy jejich vyhladil je Jozue.
21 (B21) V té době Jozue na svém tažení vyhladil Anakovce z hor: z Hebronu, Debiru, Anabu i ze všech judských a izraelských hor. Jozue je vyhladil jako proklaté i s jejich městy.

22 (BKR) Nezůstal žádný z Enaků v zemi synů Izraelských; toliko v Gáze, v Gát a v Azotu zůstali.
22 (B21) V zemi synů Izraele nikdo z Anakovců nezůstal; přežili jen v Gaze, v Gatu a v Ašdodu.

23 (BKR) Tak tedy vzal Jozue všecku tu zemi, jakž byl rozkázal Hospodin Mojžíšovi, a dal ji Jozue v dědictví Izraelovi vedlé dílů jejich, po pokoleních jejich. I odpočinula země od válek.
23 (B21) Tak Jozue zabral celou zem, přesně jak Hospodin řekl Mojžíšovi. Jozue ji potom dal Izraeli za dědictví podle jejich kmenových podílů. Země tehdy odpočinula od válek.


Joz 11, 1-23





Verš 12
Takž podobně učinil všechněm městům králů těch, a všecky krále jejich zjímal Jozue, a zbiv je mečem, vyhladil je, jakož přikázal Mojžíš, služebník Hospodinův.
Dt 20:16 - Z měst pak lidu toho, kterýž Hospodin Bůh tvůj dává tobě v dědictví, žádné duše živiti nebudeš,
Joz 10:40 - A tak pohubil Jozue všecku zemi po horách, i polední stranu, i roviny a údolí, i všecky krále jejich. Nepozůstavil žádného živého, ale všelikou duši vyhladil, jakož přikázal Hospodin Bůh Izraelský.

Verš 15
Jakož byl přikázal Hospodin Mojžíšovi, služebníku svému, tak přikázal Mojžíš Jozue, a Jozue tak činil; nepominul ničeho toho, což byl přikázal Hospodin Mojžíšovi.
Ex 23:32 - Neučiníš s nimi a bohy jejich smlouvy.
Ex 34:12 - Varuj se pak, abys nečinil smlouvy s obyvateli země té, do kteréž vejdeš, ať by nebyli osídlem u prostřed tebe.
Nm 33:52 - Vyžeňte všecky obyvatele země té od tváři vaší, a zkazte všecky rytiny jejich; i všecky obrazy slité jejich zkazte, všecky také výsosti jejich zbořte.
Dt 7:2 - A dá je Hospodin Bůh tvůj tobě, abys je pobil: jako proklaté vypléníš je, nevejdeš s nimi v smlouvu, aniž slituješ se nad nimi.
Dt 20:16 - Z měst pak lidu toho, kterýž Hospodin Bůh tvůj dává tobě v dědictví, žádné duše živiti nebudeš,

Joz 11,1 - Asor (hebr. Chásór; 12,19; 19,36), galilejské mesto v území Neftaliho, západne od Hulského jazera; buď Chirbet Churebe alebo Džebel Hadire, asi 15 km západne od Hulského jazera. – Asor bol politickým i vojenským strediskom severných kráľovstiev (v. 10). Jeho kráľ mal podobné postavenie ako kráľ jeruzalemský; porov. pozn. k 10, 3. – Madon, asi Chirbet Madín, 9 km západne od Tiberiady pri Genezaretskom jazere. – Semeron, hebr. Šimrón, v území Zabulonovom (19,15), asi dnešné Semúnije, 7 km západne od Nazareta. – Achsaf v území Aserovom (19,25), asi Kefr Jásif, severovýchodne od Akky, alebo Iksáf, južne od kolena rieky Leontes.

Joz 11,2 - "Vrchovina", t. j. galilejská; "rovina" – jordánske údolie, zvané Araba, dnešný el-Ghór. Ide tu o pravý breh Jordána, južne od Genezaretského (predtým Kenerotského) jazera. – "Nížina", t. j. ezdrelonská. – "Dorské pohorie", (Náfót-Dór) – výšiny okolo dnešného mesta Tantúra, južne od Hajfy, asi úbočia Karmela.

Joz 11,3 - O kanaánskych národoch pozri 3,10. Východní Kanaánčania bývali na pravom brehu Jordána, západní zas pri Stredozemnom mori. – Masfa (hebr. Mispá), niekde pri Banjás (Caesarea Philippi), pri jordánskych prameňoch. – Hermon, južný výbežok libanonského pohoria.

Joz 11,5 - Meromské jazero ("Vody meromské") obyčajne sa stotožňuje s Hulským jazerom, severne od Genezaretského jazera.

Joz 11,6 - Porov. 6,2; 8,1; 10,8. Kone a vozy si nemali ponechať, aby potom v bojoch neskladali dôveru v túto veľkú vojensko-technickú vymoženosť, ale v pomoc Božiu. Pozri Iz 2,7; Ž 20,8. – O ochromovaní koní 2 Sam 8,4.

Joz 11,8 - Veľký Sidon, fenické mesto Sidon. – Masereot Majím (hebr. Misráfoth Majím), asi dnešné pramene ' Ain el-Mešerfe, južne od mysu Rás en-Nákúra (Scala Tyriorum), asi 50 km južne od Týru. – Bikeat Masfá-Mafská dolina, pozri pozn. k v. 3.

Joz 11,14 - Pozri Dt 20,16; Ex 23,33.

Joz 11,16 - Pozri poznámku k 10,40–43. Vrch, či pohorie Chalak treba hľadať na juhu Palestíny, v Negebe. – Seir – pohorie južne od Mŕtveho mora. – Poloha mesta Bál-Gad nie je zistená (Bánjás?). – Libanonské údolie, nížina zvaná Merdž 'Ajún medzi Libanonom a Hermonom.

Joz 11,21-23 - Enakiti – tu asi spoločný názov pre Kanaánčanov (ako v Dt 9,2). Pozri Nm 13,22. O Dabire 10,39. – Anab (Chirbet 'Anáb), asi 25 km juhozápadne od Hebrona. – Gaza, Get a Azot (hebr. Ašdód) sú filištínske mestá (1 Sam 6,17). "Krajina mala pokoj od vojny". Iba predbežný a čiastočný pokoj. Izraeliti síce mestá dobyli, ale ich vojensky neobsadili. Zo svojho hlavného stanovišťa museli podnikať častejšie výpadové obchôdzky, aby porazené národy udržali v poslušnosti. Mnohí Kanaánčania sa vrátili späť do svojich miest, opevnili sa v nich a neskoršie jednotlivé kmene si ich museli znovu vydobývať (14,6–15; 15,13 nn.).