Verš 1
Nuže nyní, boháči, plačte, kvílíce nad bídami svými, kteréž přijdou.
Prís 11:28 - Kdo doufá v bohatství své, ten spadne, ale spravedliví jako ratolest zkvetnou.
Am 6:1 - Běda pokoj majícím na Sionu, a doufajícím v horu Samařskou, kteréžto hory jsou slovoutné mimo jiné u těch národů, k nimž se scházejí dům Izraelský.
Lk 6:24 - Ale běda vám bohatým, nebo vy již máte potěšení své.
1Tim 6:9 - Kteříž pak chtí zbohatnouti, upadají v pokušení, a v osidlo, a v žádosti mnohé nerozumné a škodlivé, kteréž pohřižují lidi v zahynutí a v zatracení.
Verš 3
Zlato vaše a stříbro zerzavělo, a rez jejich bude na svědectví proti vám, a zžířeť těla vaše jako oheň. Shromáždili jste poklad ku posledním dnům.
Mt 6:19 - Neskládejte sobě pokladů na zemi, kdežto mol a rez kazí, a kdež zloději vykopávají a kradou.
Rim 2:5 - Ale podle tvrdosti své a srdce nekajícího shromažďuješ sobě hněv ke dni hněvu a zjevení spravedlivého soudu Božího,
Verš 4
Aj, mzda dělníků, kteříž žali krajiny vaše, při vás zadržaná, křičí, a hlas volání ženců v uši Pána zástupů vešel.
Lv 19:13 - Neutiskneš mocí bližního svého, aniž obloupíš ho. Nezůstane mzda dělníka u tebe až do jitra.
Dt 24:14 - Neutiskneš nájemníka chudého a nuzného, tak z bratří svých jako z příchozích, kteříž jsou v zemi tvé v branách tvých.
Verš 5
Rozkoš jste provodili na zemi a zbujněli jste; vykrmili jste srdce vaše jakožto ke dni zabití.
Jób 21:13 - Tráví v štěstí dny své, a v okamžení do hrobu sstupují.
Lk 16:19 - Byl pak člověk jeden bohatý, a obláčel se v šarlat a v kment, a hodoval na každý den stkvostně.
Lk 16:25 - I řekl mu Abraham: Synu, rozpomeň se, žes ty již vzal dobré věci své v životě svém, a Lazar též zlé. Nyní pak tento se již těší, ale ty se mučíš.
Verš 11
Aj, blahoslavíme ty trpělivé. O trpělivosti Jobově slýchali jste, a dokonání Páně viděli jste; nebo velmi jest milosrdný Pán a lítostivý.
Mt 5:11 - Blahoslavení jste, když vám zlořečiti budou lidé a protivenství činiti, a mluviti všecko zlé o vás, lhouce, pro mne.
Jób 1:21 - A řekl: Nahý jsem vyšel z života matky své, nahý se také zase tam navrátím. Hospodin dal, Hospodin též odjal. Buď požehnáno jméno Hospodinovo.
Lv 14:18 - Což pak zůstane oleje, kterýž jest v ruce kněze, pomaže tím hlavy toho, kterýž se očišťuje; a tak očistí jej kněz před Hospodinem.
Ž 103:8 - Lítostivý a milostivý jest Hospodin, dlouhoshovívající a mnohého milosrdenství.
Verš 12
Přede všemi pak věcmi, bratří moji, nepřisahejte, ani skrze nebe, ani skrze zemi, ani kteroukoli jinou přísahou, ale buď řeč vaše: Jistě, jistě, nikoli, nikoli, abyste neupadli v odsouzení.
Mt 5:34 - Ale jáť pravím vám: Abyste nepřisahali všelijak, ani skrze nebe, nebo stolice Boží jest,
2Kor 1:17 - O tom pak když jsem přemyšloval, zdali jsem co lehkomyslně činil? Aneb což přemyšluji, zdali podle těla přemyšluji, tak aby bylo při mně: Jest, jest, není, není?
Verš 13
Jest-li kdo z vás zkormoucený? Modliž se. Pakli jest kdo mysli dobré? Prozpěvuj Pánu.
Ef 5:19 - Mluvíce sobě vespolek v žalmích, a v chvalách, a v písničkách duchovních, zpívajíce a plésajíce v srdcích vašich Pánu,
Kol 3:16 - Slovo Kristovo přebývejž v vás bohatě se vší moudrostí; učíce a napomínajíce sebe vespolek Žalmy, a zpěvy, a písničkami duchovními, s milostí zpívajíce v srdci vašem Pánu.
Verš 14
Stůně-li kdo z vás? Zavolej starších sboru, a oni modltež se za něj, mažíce jej olejem ve jménu Páně.
Mk 6:13 - A ďábelství mnohá vymítali, a mazali olejem mnohé nemocné, a uzdravovali je.
Verš 17
Eliáš člověk byl týmž bídám jako i my poddaný, a modlitbou modlil se, aby nepršelo, i nepršel déšť na zemi za tři léta a za šest měsíců.
1Kr 17:1 - Tedy Eliáš Tesbitský, obyvatel Galádský, mluvil k Achabovi: Živť jest Hospodin Bůh Izraelský, před jehož oblíčejem stojím, že nebude těchto let rosy ani deště, jediné vedlé řeči mé.
Lk 4:25 - Ale v pravdě pravím vám, že mnoho vdov bylo za dnů Eliáše v lidu Izraelském, kdyžto zavříno bylo nebe za tři léta a za šest měsíců, takže byl hlad veliký po vší zemi,
Verš 18
A zase modlil se, i vydalo nebe déšť, a země zplodila ovoce své.
1Kr 18:45 - Stalo se mezi tím, když se nebesa zamračila oblakem a větrem, odkudž byl déšť veliký, že jel Achab a přišel do Jezreel.
Verš 19
Bratří, jestliže by kdo z vás pobloudil od pravdy, a někdo by jej napravil,
Mt 18:15 - Zhřešil-li by pak proti tobě bratr tvůj, jdi a potresci ho mezi sebou a jím samým. Uposlechl-li by tebe, získal jsi bratra svého.
Verš 20
Věziž, že ten, kdož by odvrátil hříšníka od bludné cesty jeho, vysvobodí duši jeho od smrti a přikryje množství hříchů.
Prís 10:12 - Nenávist vzbuzuje sváry, ale láska přikrývá všecka přestoupení.
1Pt 4:8 - A protož buďte středmí a bedliví k modlitbám. Přede vším pak lásku jedni k druhým opravdovou mějte; nebo láska přikryje množství hříchů.
Jak 5,1-6 - Prísne slová boháčom, ktorí otročia mamone a pre ňu sa dopúšťajú ťažkých a do neba volajúcich krívd voči iným.
Jak 5,2 - Jakub používa minulý čas, aby predstavil budúce veci, posledný súd.
Jak 5,3 - "Hrdza bude svedčiť proti vám," t. j. bude svedčiť o vašej nespravodlivosti a bezcitnosti voči blížnemu. "Posledné dni" tu znamenajú mesiášske časy, ale tak, že svätopisec hľadí zároveň na čas posledného súdu, ktorý nastane na konci tohto obdobia.
Jak 5,5 - "Vykŕmili ste si srdcia," t. j. ukojili ste si a ukájate zmyselné žiadosti, a to "na deň zakáľačky", t. j. keď Boží súd už takmer nastáva.
Jak 5,7 - "Včasný i neskorý dážď." Včasný je jesenný (v októbri), neskorý jarný (v marci). Od týchto dvoch období dažďov závisela úroda.
Jak 5,11 - Porov. Ž 103, 8.
Jak 5,12 - Porov. Mt 5, 35–37.
Jak 5,14-16 - Dôležitý text o sviatosti pomazania chorých. Túto sviatosť ustanovil Kristus. Ako v každej sviatosti i tu je viditeľný znak neviditeľnej milosti – modlitba v Pánovom mene a mazanie olejom – a sviatostný účinok – osobitná milosť Ducha Svätého, ktorá napomáha spásu celého človeka: dáva úľavu na tele i na duši, prípadne uzdravenie a odpustenie hriechov.
Jak 5,14 - "V Pánovom mene," t. j. z Pánovho poverenia a jeho mocou. "Starší Cirkvi," t. j. "presbyteri", predstavení Cirkvi.
Jak 5,15 - "Modlitba s vierou." t. j. modlitba, ktorú kňaz koná vtedy, keď chorého maže olejom. "Ak sa dopustil hriechov, odpustia sa mu," a to nielen všedné, ale aj ťažké, ak sa chorý nemôže z nich spovedať a má aspoň nedokonalú ľútosť.
Jak 5,16 - "Vyznávajte si teda navzájom hriechy." Mnohí tieto slová vysvetľujú ako nesviatostné vyznanie hriechov čiže všeobecné vyznanie hriechov. No keďže svätý Jakub používa spojku "teda", hovorí tieto slová na záver toho, čo povedal v predchádzajúcom verši. Podľa toho niektorí považujú za správnejší výklad, podľa ktorého Jakub predpokladá, že chorý, ktorý si zavolal starších, čiže kňazov, aby sa nad ním modlili a pomazali ho olejom, vyzná sa im aj zo svojich hriechov, a že teda v tomto 16. verši hovorí o sviatostnom vyznaní, o sviatosti zmierenia. V prvých kresťanských časoch sa takéto vyznanie konalo často aj verejne, na znak pokornej kajúcnosti a ľútosti.
Jak 5,17 - Porov. 1 Kr 17 a 18 (aj Lk 4, 25).
Jak 5,20 - Porov. Ž 51, 15; Prís 10, 12; 1 Pt 4, 8. "Zakryje množstvo hriechov," t. j. privedie ho k pravému pokániu, a tak získa odpustenie. Záver listu je vznešeným ohlasom kresťanskej lásky: zachrániť blúdiacich bratov.
