  | Jakubov listBiblia - Sväté písmo(BKR - Český - Kralický) | Jak 2, 1-26 |
1 (BKR) Bratří moji, nepřipojujtež přijímání osob k víře slavného Pána našeho Jezukrista.
1 (ROH) Moji bratia, nemajte viery nášho Pána Ježiša Krista, Pána slávy, v hľadení na osobu.
1 (B21) Bratři moji, nespojujte víru našeho slavného Pána Ježíše Krista s předpojatostí.
2 (BKR) Nebo kdyby přišel do shromáždění vašeho muž, maje prsten zlatý, v drahém rouše, a všel by také i chudý v chaterném oděvu,
2 (ROH) Lebo keby vošiel do vášho shromaždenia muž so zlatým prsteňom a v nádhernom rúchu, a keby vošiel aj chudobný v špinavom rúchu,
2 (B21) Co když do vašeho shromáždění přijde člověk v nádherných šatech a se zlatým prstenem a za ním chudák ve špinavých hadrech?
3 (BKR) A popatřili byste k tomu, jenž drahé roucho má, a řekli byste jemu: Ty sedni tuto pěkně; chudému pak řekli byste: Ty stůj tamto, aneb sedni tuto, pod podnoží noh mých;
3 (ROH) a pozreli by ste na toho, ktorý má na sebe to nádherné rúcho, a povedali by ste mu: Ty si pekne sadni tuto, a chudobnému by ste povedali: Ty stoj tamto, alebo sadni si sem pod moju podnož,
3 (B21) Budete-li se věnovat tomu nádherně oblečenému a řeknete mu: "Posaď se prosím sem," ale tomu chudákovi řeknete: "Někde si stoupni nebo si sedni na zem" -
4 (BKR) Zdaliž jste již neučinili rozdílu mezi sebou a učiněni jste rozeznavatelé v myšleních zlých?
4 (ROH) či nie je tak urobený rozdiel medzi vami, a či ste sa nestali sudcami zlých myšlienok?
4 (B21) copak tím mezi sebou neděláte rozdíly? Neposuzujete lidi špatným měřítkem?
5 (BKR) Slyšte, bratří moji milí, zdaliž Bůh nevyvolil chudých na tomto světě, aby bohatí byli u víře a dědicové království, kteréž zaslíbil těm, jenž jej milují?
5 (ROH) Počujte, moji milovaní bratia! Či si Bôh nevyvolil chudobných tohoto sveta za bohatých vo viere a za dedičov kráľovstva, ktoré zasľúbil tým, ktorí ho milujú?
5 (B21) Poslouchejte, milovaní bratři: Copak Bůh nevyvolil chudáky tohoto světa, aby byli bohatí ve víře? Nemají právě oni zdědit království, které Bůh zaslíbil těm, kdo jej milují?
6 (BKR) Ale vy jste neuctili chudého. Zdaliž ne ti, jenž bohatí jsou, mocí utiskují vás, a oniť vás i k soudům přivozují?
6 (ROH) Ale vy ste zneuctili chudobného! Či nie sú to práve bohatí, ktorí vás potláčajú silou a ktorí vás vláčia pred súdy?
6 (B21) Vy ale chudého klidně ponížíte! Nejsou to přitom právě bohatí, kdo vás utiskuje a vláčí po soudech?
7 (BKR) Zdali oni nerouhají se tomu slavnému jménu, kteréž vzýváno jest nad vámi?
7 (ROH) Či nie sú to oni, ktorí sa rúhajú krásnemu a dobrému menu, ktoré bolo vzývané nad vami?
7 (B21) Nerouhají se právě oni tomu vzácnému jménu, kterým jste označeni?
8 (BKR) Jestliže pak plníte Zákon královský podle Písem: Milovati budeš bližního svého, jako sebe samého, dobře činíte.
8 (ROH) Pravda, ak plníte kráľovský zákon podľa Písma: Milovať budeš svojho blížneho jako samého seba, dobre robíte;
8 (B21) Pokud opravdu plníte královský zákon, jak praví Písmo: "Miluj svého bližního jako sám sebe," dobře děláte.
9 (BKR) Pakli osoby přijímáte, hřešíte, a Zákon vás tresce jako přestupníky.
9 (ROH) ale ak hľadíte na osobu, robíte hriech, a zákon vás kára jako priestupníkov
9 (B21) Jste-li však předpojatí, hřešíte a Zákon vás usvědčuje jako viníky.
10 (BKR) Nebo kdo by koli celého Zákona ostříhal, přestoupil by pak v jediném, učiněn jest všemi vinen.
10 (ROH) Lebo ten, kto by zachoval celý zákon a klesol by v jednom prikázaní, previnil sa proti všetkým.
10 (B21) Kdo by totiž dodržoval celý Zákon, ale v jednom bodě selhal, provinil se ve všech.
11 (BKR) Ten zajisté, kterýž řekl: Nesesmilníš, takéť jest řekl: Nezabiješ. Pakli bys nesesmilnil, ale zabil bys, učiněn jsi přestupníkem Zákona.
11 (ROH) Lebo ten, kto povedal: Nezcudzoložíš! povedal i: Nezabiješ! ak tedy necudzoložíš, ale vraždíš, si priestupníkom zákona.
11 (B21) Tentýž, kdo řekl: "Necizolož," řekl také: "Nezabíjej." Pokud tedy necizoložíš, ale zabíjíš, přestupuješ Zákon.
12 (BKR) Tak mluvte a tak čiňte, jakožto ti, kteříž podle zákona svobody souzeni býti máte.
12 (ROH) Tak hovorte a tak robte jako takí, ktorí máte byť súdení zákonom slobody.
12 (B21) Proto mluvte a jednejte jako lidé, kteří mají být souzeni podle zákona svobody.
13 (BKR) Nebo odsouzení bez milosrdenství stane se tomu, kdož nečiní milosrdenství, ale chlubíť se milosrdenstvím proti odsudku.
13 (ROH) Lebo súd bude nemilosrdný tomu, kto neučinil milosrdenstva. Milosrdenstvo sa chváli proti súdu.
13 (B21) Toho, kdo nebyl milosrdný, čeká nemilosrdný soud. Milosrdenství však nad soudem vítězí.
14 (BKR) Co prospěje, bratří moji, praví-li se kdo víru míti, a nemá-li skutků? Zdaliž jej ta víra může spasiti?
14 (ROH) Čo to prospeje, moji bratia, keď niekto hovorí, že má vieru, a nemá skutkov? Či ho azda tá viera môže spasiť?
14 (B21) K čemu to je, bratři moji, když někdo tvrdí, že má víru, ale neprojevuje se to skutky? Copak ho taková víra zachrání?
15 (BKR) A kdyby bratr neb sestra neodění byli, a opuštění z strany každodenního pokrmu,
15 (ROH) A keby brat alebo sestra boli nahí a nemali by denného pokrmu,
15 (B21) Co když bratr nebo sestra nebudou mít co jíst anebo co na sebe?
16 (BKR) Řekl by pak jim někdo z vás: Jděte v pokoji a zhřejte se, a najezte se, avšak nedali byste jim potřeby tělesné, což to platno bude?
16 (ROH) A keby im niekto z vás povedal: Iďte v pokoji, zohrejte sa a najedzte sa, a keby ste im nedali toho, čo je potrebné telu, čo to osoží?
16 (B21) Když jim řeknete: "Jděte v pokoji, ať je vám teplo a dobře se najezte," ale nedáte jim, co potřebují k životu, k čemu to bude?
17 (BKR) Takž i víra, nemá-li skutků, mrtváť jest sama v sobě.
17 (ROH) Tak aj viera, keď nemá skutkov, je mŕtva sama v sebe.
17 (B21) Právě tak víra bez skutků, víra sama o sobě, je mrtvá.
18 (BKR) Ale dí někdo: Ty víru máš, a já mám skutky. Ukažiž ty mi víru svou z skutků svých, a jáť tobě ukáži víru svou z skutků svých.
18 (ROH) Ale niekto povie: Ty máš vieru a ja mám skutky. Ukáž mi svoju vieru bez skutkov, a ja ti ukážem svoju vieru zo svojich skutkov.
18 (B21) Někdo na to řekne: "Jeden má víru, druhý zase skutky." Nuže, ukaž mi tu svou víru bez skutků a já ti ukážu svou víru na svých skutcích.
19 (BKR) Ty věříš, že jest jeden Bůh. Dobře činíš. I ďáblovéť tomu věří, avšak třesou se.
19 (ROH) Ty že veríš, že je jeden Bôh? Dobre robíš. Aj démoni veria a trasú sa.
19 (B21) Ty věříš, že je jediný Bůh? Dobře děláš. Tomu ale věří i démoni - a třesou se!
20 (BKR) Ale chceš-liž věděti, ó člověče marný, že víra bez skutků jest mrtvá?
20 (ROH) Ale či chceš zvedieť, ó, prázdny človeče, že viera bez skutkov je mŕtva?
20 (B21) Kdy už pochopíš, ty blázne, že víra bez skutků je jalová?
21 (BKR) Abraham otec náš zdali ne z skutků ospravedlněn jest, obětovav syna svého Izáka na oltář?
21 (ROH) Či nebol Abrahám, náš otec, ospravedlnený zo skutkov donesúc obeťou svojho syna Izáka na oltár?
21 (B21) Nebyl snad náš otec Abraham ospravedlněn na základě skutků, když přinesl svého syna Izáka na oltář?
22 (BKR) Vidíš-li, že víra napomáhala skutkům jeho a z skutků víra dokonalá byla?
22 (ROH) Tedy vidíš, že viera spoluúčinkovala s jeho skutkami a že viera bola dokonaná zo skutkov.
22 (B21) Vidíš? Víra podporovala jeho skutky a díky těm skutkům jeho víra došla naplnění!
23 (BKR) A tak naplněno jest Písmo, řkoucí: I uvěřil Abraham Bohu, a počteno jest jemu to za spravedlnost, a přítelem Božím nazván jest.
23 (ROH) A naplnilo sa písmo, ktoré hovorí: Abrahám uveril Bohu, a počítalo sa mu to za spravedlivosť, a bol nazvaný priateľom Božím.
23 (B21) Tak se stalo, co říká Písmo: "Abraham uvěřil Bohu a to mu bylo počítáno za spravedlnost" a byl označen za Božího přítele.
24 (BKR) Vidíte-liž tedy, že z skutků ospravedlněn bývá člověk a ne z víry toliko?
24 (ROH) Tak teda vidíte, že sa človek ospravedlňuje zo skutkov a nie samo z viery.
24 (B21) Vidíte? Člověk je ospravedlňován díky skutkům, a ne jen díky víře.
25 (BKR) Též podobně i Raab nevěstka zdali ne z skutků ospravedlněna jest, přijavši posly a jinou cestou pryč je vypustivši?
25 (ROH) Tak podobne aj smilnica Rachab, či nebola ospravedlnená zo skutkov, keď prijala poslov a súrne ich vyslala inou cestou?
25 (B21) Nebyla podobně na základě skutků ospravedlněna také nevěstka Rachab, když přijala ony špehy a potom je poslala pryč jinudy?
26 (BKR) Nebo jakož tělo bez duše jest mrtvé, takť i víra bez skutků jest mrtvá.
26 (ROH) Lebo jako je telo bez ducha mŕtve, tak je i viera bez skutkov mŕtva.
26 (B21) Takže: jako je tělo bez ducha mrtvé, stejně tak je mrtvá i víra bez skutků.
| | | Jak 2, 1-26 |
Verš 1
Bratří moji, nepřipojujtež přijímání osob k víře slavného Pána našeho Jezukrista.
Lv 19:15 - Neučiníš neprávě v soudu. Nepřijmeš osoby chudého, aniž šanovati budeš osoby bohatého; spravedlivě souditi budeš bližního svého.
Dt 16:19 - Neuchýlíš soudu, a nebudeš šetřiti osoby, aniž přijmeš daru; nebo dar oslepuje oči moudrých, a převrací slova spravedlivých.
Prís 24:23 - Také i toto moudrým náleží: Přijímati osobu v soudu není dobré.
Mt 22:16 - I poslali k němu učedlníky své s herodiány, řkouce: Mistře, víme, že pravdomluvný jsi a cestě Boží v pravdě učíš a nedbáš na žádného; nebo nepatříš na osobu lidskou.
Verš 5
Slyšte, bratří moji milí, zdaliž Bůh nevyvolil chudých na tomto světě, aby bohatí byli u víře a dědicové království, kteréž zaslíbil těm, jenž jej milují?
Jn 7:48 - Zdaliž kdo z knížat uvěřil v něho anebo z farizeů?
1Kor 1:26 - Vidíte zajisté povolání vaše, bratří, že nemnozí moudří podle těla, nemnozí mocní, nemnozí urození;
Ex 20:6 - A činící milosrdenství nad tisíci těmi, kteříž mne milují, a ostříhají přikázaní mých.
1Sam 2:30 - Protož praví Hospodin Bůh Izraelský: Řeklť jsem byl zajisté, dům tvůj a dům otce tvého přisluhovati měl přede mnou až na věky, ale nyní praví Hospodin: Odstup to ode mne; nebo těch, kteříž mne ctí, poctím, kteříž pak mnou pohrdají, v pohrdání přijdou.
Prís 8:17 - Já milující mne miluji, a kteříž mne pilně hledají, nalézají mne.
Mt 5:3 - Blahoslavení chudí duchem, nebo jejich jest království nebeské.
Verš 8
Jestliže pak plníte Zákon královský podle Písem: Milovati budeš bližního svého, jako sebe samého, dobře činíte.
Lv 19:18 - Nebudeš se mstíti, aniž držeti budeš hněvu proti synům lidu svého, ale milovati budeš bližního svého jako sebe samého: Já jsem Hospodin.
Mt 22:39 - Druhé pak jest podobné tomu: Milovati budeš bližního svého jako sebe samého.
Mk 12:31 - Druhé pak jest podobné tomu: Milovati budeš bližního svého jako sebe samého. Většího přikázání jiného nad tato není.
Rim 13:9 - Poněvadž to přikázání: Nesesmilníš, nezabiješ, neukradneš, nepromluvíš křivého svědectví, nepožádáš, a jest-li které jiné přikázání, v tomto slovu se zavírá: Milovati budeš bližního svého jako sebe samého.
Gal 5:14 - Nebo všecken Zákon v jednom slovu se zavírá, totiž v tom: Milovati budeš bližního svého jako sebe samého.
Ef 5:2 - A choďtež v lásce, jakož i Kristus miloval nás, a vydal sebe samého za nás, dar a obět Bohu u vůni rozkošnou.
1Sol 4:9 - O lásce pak bratrské neníť potřebí psáti vám; nebo jste vy již tomu od Boha naučeni, abyste milovali jedni druhé.
Verš 10
Nebo kdo by koli celého Zákona ostříhal, přestoupil by pak v jediném, učiněn jest všemi vinen.
Dt 27:26 - Zlořečený, kdož by nezůstal v řečech zákona tohoto a nečinil jich; a řekne všecken lid: Amen.
Mt 5:19 - Protož zrušil-li by kdo jedno z přikázání těchto nejmenších a učil by tak lidi, nejmenší slouti bude v království nebeském. Kdož by pak koli činil i jiné učil, ten veliký slouti bude v království nebeském.
Gal 3:10 - Kteříž pak koli z skutků Zákona jsou, pod zlořečenstvím jsou. Nebo psáno jest: Zlořečený každý, kdož nezůstává ve všem, což jest psáno v knihách Zákona, aby to plnil.
Verš 11
Ten zajisté, kterýž řekl: Nesesmilníš, takéť jest řekl: Nezabiješ. Pakli bys nesesmilnil, ale zabil bys, učiněn jsi přestupníkem Zákona.
Ex 20:14 - Nesesmilníš.
Mt 5:27 - Slyšeli jste, že řečeno jest od starých: Nezcizoložíš.
Verš 13
Nebo odsouzení bez milosrdenství stane se tomu, kdož nečiní milosrdenství, ale chlubíť se milosrdenstvím proti odsudku.
Mt 6:15 - Jestliže pak neodpustíte lidem vin jejich, aniž Otec váš odpustí vám hříchů vašich.
Mt 18:35 - Takť i Otec můj nebeský učiní vám, jestliže neodpustíte jeden každý bratru svému z srdcí vašich jejich provinění.
Mk 11:25 - A když se postavíte k modlení, odpouštějte, máte-li co proti komu, aby i Otec váš nebeský odpustil vám hříchy vaše.
Lk 16:25 - I řekl mu Abraham: Synu, rozpomeň se, žes ty již vzal dobré věci své v životě svém, a Lazar též zlé. Nyní pak tento se již těší, ale ty se mučíš.
Verš 14
Co prospěje, bratří moji, praví-li se kdo víru míti, a nemá-li skutků? Zdaliž jej ta víra může spasiti?
Mt 7:26 - A každý, kdož slyší slova má tato, a neplní jich, připodobněn bude muži bláznu, kterýž ustavěl dům svůj na písku.
Jak 1:23 - Nebo byl-li by kdo posluchač slova, a ne činitel, ten podoben jest muži spatřujícímu obličej přirozený svůj v zrcadle.
Verš 15
A kdyby bratr neb sestra neodění byli, a opuštění z strany každodenního pokrmu,
Lk 3:11 - A on odpovídaje, pravil jim: Kdo má dvě sukně, dej jednu nemajícímu, a kdo má pokrmy, tolikéž učiň.
1Jn 3:17 - Kdo by pak měl statek tohoto světa, a viděl by bratra svého, an nouzi trpí, a zavřel by srdce své před ním, kterak láska Boží zůstává v něm?
Verš 19
Ty věříš, že jest jeden Bůh. Dobře činíš. I ďáblovéť tomu věří, avšak třesou se.
Mk 1:24 - Řka: Ale což jest tobě do nás, Ježíši Nazaretský? Přišel jsi zatratiti nás; znám tě, kdo jsi, a vím, že jsi ten svatý Boží.
Verš 21
Abraham otec náš zdali ne z skutků ospravedlněn jest, obětovav syna svého Izáka na oltář?
Gn 22:10 - I vztáhl Abraham ruku svou, a vzal meč, aby zabil syna svého.
Verš 23
A tak naplněno jest Písmo, řkoucí: I uvěřil Abraham Bohu, a počteno jest jemu to za spravedlnost, a přítelem Božím nazván jest.
Gn 15:6 - I uvěřil Hospodinu, a počteno mu to za spravedlnost.
Rim 4:3 - Nebo co praví Písmo? Uvěřil pak Abraham Bohu, i počteno jemu za spravedlnost.
Gal 3:6 - Jako Abraham uvěřil Bohu, a počteno jemu to k spravedlnosti.
Verš 25
Též podobně i Raab nevěstka zdali ne z skutků ospravedlněna jest, přijavši posly a jinou cestou pryč je vypustivši?
Joz 2:1 - Poslal pak byl Jozue, syn Nun, z Setim dva muže špehéře tajně, řka: Jděte, shlédněte zemi, zvlášť Jericho. I šli a vešli do domu ženy nevěstky, jejíž jméno bylo Raab, a odpočinuli tu.
Joz 6:23 - I všedše mládenci špehéři, vyvedli Raab a otce jejího, i matku její a bratří její i všecko, což měla, a všecku rodinu její vyvedli, a nechali jich vně za stany Izraelskými.
Heb 11:31 - Věrou Raab nevěstka nezahynula s neposlušnými, pokojně přijavši špehéře.
Jak 2,5 - Porov. 1 Kor 1, 26–38. Boh si práve chudobných a biednych vyvolil za priekopníkov evanjelia. Aj do Cirkvi vstupovali skôr chudobní ako bohatí.
Jak 2,7 - "Vzývať meno." V Starom zákone vzývať Božie meno nad niekým znamenalo vzývať osobitnú Božiu ochranu nad ním. Zároveň takýto človek sa stával vlastníctvom a bol v službe toho, koho meno sa nad ním vzývalo. V Novom zákone vzývaním Ježišovho mena sa človek stáva jeho vlastníctvom a stavia sa do služby Krista, dostáva po ňom aj meno – kresťan (gr. christianós). Jakub tu myslí na obrady krstu.
Jak 2,8 - Lv 19, 18; porov. Mt 22, 39.
Jak 2,10 - "Previnil by sa proti všetkým," pretože všetky prikázania sú výrazom jednej a tej istej Božej vôle, navzájom súvisia a tvoria jeden celok.
Jak 2,11 - Ex 20, 13–14; Dt 5, 17–18.
Jak 2,13 - Proti tomu, kto je nemilosrdný voči bratom, bude aj Boh prísny a spravodlivý. Taký sa nebude môcť spoliehať na Božie milosrdenstvo, ktoré je pre hriešnikov vlastne jedinou nádejou v deň súdu. Vidno tu narážku na jedno z ôsmich blahoslavenstiev.
Jak 2,14-17 - Opravdivá viera sa nevyhnutne prejavuje a uskutočňuje aj vonkajšími skutkami lásky a milosrdenstva, ináč by bola mŕtva. Táto myšlienka sa nijako neprotiví náuke svätého Pavla o ospravedlnení z viery (Rim 3, 21 – 4, 25; Gal 3 a inde). Pavol totiž tvrdí, že nie skutky podľa Mojžišovho zákona nás ospravedlňujú, ale viera a Božia milosť. Tu ide teda o základné ospravedlnenie, ktoré je len začiatkom svätosti a spásy. No na dosiahnutie spásy sú potrebné skutky a zásluhy. Pavol nikde nepíše, že dobré skutky nie sú potrebné. Sama kresťanská viera nie je iba rozumovým postojom, ale znamená prijať Kristovo evanjelium ako program vlastného života a plniť ho (porov. 2 Sol 3, 10–12).
Jak 2,21 - Gn 22, 9; porov. Hebr 11, 17.
Jak 2,23 - Gn 15, 6; porov. Rim 4, 3; Gal 3, 6.
Jak 2,25 - Porov. Joz 2, 1–26; Hebr 11, 31.
