Verš 1
Bratři moji, nespojujte víru našeho slavného Pána Ježíše Krista s předpojatostí.
Lv 19:15 - Nesmíte nikomu křivdit u soudu. Neber ohled na chudého a nestraň bohatému; musíš svého bližního soudit po právu.
Dt 16:19 - Nepřekrucuj právo. Buď nestranný a neúplatný, neboť úplatek zaslepuje i oči moudrých a podvrací i rozhodnutí spravedlivých.
Prís 24:23 - Zde jsou další slova mudrců: Stranit někomu u soudu není vůbec dobré.
Mt 22:16 - Pak za ním poslali své učedníky s herodiány. "Mistře," řekli, "víme, že jsi pravdomluvný, pravdivě učíš Boží cestě a na nikoho nedbáš, neboť se neohlížíš na to, kdo je kdo.
Verš 5
Poslouchejte, milovaní bratři: Copak Bůh nevyvolil chudáky tohoto světa, aby byli bohatí ve víře? Nemají právě oni zdědit království, které Bůh zaslíbil těm, kdo jej milují?
Jn 7:48 - "Uvěřil v něj snad někdo z hodnostářů nebo z farizeů?
1Kor 1:26 - Podívejte se, bratři, jak vás Bůh povolal: podle lidských měřítek mezi vámi není mnoho moudrých, mocných nebo urozených.
Ex 20:6 - a prokazuji milosrdenství tisícům pokolení těch, kdo mě milují a zachovávají má přikázání.
1Sam 2:30 - Nuže, tak praví Hospodin, Bůh Izraele: Ano, řekl jsem, že tvůj dům a tvůj otcovský rod zůstanou v mé službě navěky. Teď ale Hospodin praví: V žádném případě! Ty, kdo mě ctí, totiž poctím; ty, kdo mě znevažují, však zostudím.
Prís 8:17 - Já miluji ty, kdo milují mne, ti, kdo mě hledají, mě jistě naleznou.
Mt 5:3 - "Blaze chudým v duchu, neboť jim patří nebeské království.
Verš 8
Pokud opravdu plníte královský zákon, jak praví Písmo: "Miluj svého bližního jako sám sebe," dobře děláte.
Lv 19:18 - Nemsti se ani nechovej zášť proti synům svého lidu. Miluj svého bližního jako sám sebe. Já jsem Hospodin.
Mt 22:39 - Druhé je mu podobné: ‚Miluj svého bližního jako sám sebe.'
Mk 12:31 - Druhé je toto: ‚Miluj svého bližního jako sám sebe.' Žádné přikázání není důležitější než tato dvě."
Rim 13:9 - Vždyť přikázání "Necizolož, nezabíjej, nekraď, nezáviď" a všechna ostatní jsou shrnuta ve větě: "Miluj svého bližního jako sám sebe."
Gal 5:14 - Celý Zákon je totiž obsažen v jediné větě: "Miluj svého bližního jako sám sebe."
Ef 5:2 - a žijte v lásce, tak jako Kristus miloval nás a vydal sám sebe za nás jako dar a oběť příjemně vonící Bohu.
1Sol 4:9 - O bratrské lásce vám není potřeba nic psát. Sami jste se totiž od Boha naučili milovat jedni druhé,
Verš 10
Kdo by totiž dodržoval celý Zákon, ale v jednom bodě selhal, provinil se ve všech.
Dt 27:26 - "Zlořečený, kdo by neplnil a nedodržoval slova tohoto Zákona!" A všechen lid odpoví: "Amen!"
Mt 5:19 - Kdokoli by zrušil jedno z těchto nejmenších přikázání a tak by učil lidi, bude v nebeském království považován za nejmenšího. Ale kdokoli by je plnil a učil, ten bude v nebeském království považován za velikého.
Gal 3:10 - Všichni, kdo spoléhají na skutky Zákona, jsou ale pod prokletím, neboť je psáno: "Proklet buď každý, kdo neplní a nedodržuje vše, co je zapsáno v knize Zákona."
Verš 11
Tentýž, kdo řekl: "Necizolož," řekl také: "Nezabíjej." Pokud tedy necizoložíš, ale zabíjíš, přestupuješ Zákon.
Ex 20:14 - Necizolož.
Mt 5:27 - Slýchali jste, že bylo řečeno: ‚Necizolož.'
Verš 13
Toho, kdo nebyl milosrdný, čeká nemilosrdný soud. Milosrdenství však nad soudem vítězí.
Mt 6:15 - Ale když lidem jejich prohřešky neodpustíte, neodpustí ani váš Otec vaše prohřešky vám.
Mt 18:35 - Totéž udělá i můj nebeský Otec vám, pokud každý ze srdce neodpustíte svému bratru."
Mk 11:25 - [26] Když se postavíte k modlitbě, odpouštějte, pokud něco proti někomu máte, aby i váš Otec v nebesích odpustil vaše prohřešky vám."
Lk 16:25 - ‚Synu,' odpověděl Abraham, ‚vzpomeň si, že sis v životě užil dobrých věcí, tak jako Lazar zlých. Teď ho tedy čeká potěšení, ale tebe trápení.
Verš 14
K čemu to je, bratři moji, když někdo tvrdí, že má víru, ale neprojevuje se to skutky? Copak ho taková víra zachrání?
Mt 7:26 - Každý, kdo slyší tato má slova a neplní je, bude však podobný bláznu, který svůj dům postavil na písku.
Jak 1:23 - Kdo Slovu naslouchá, ale neřídí se jím, podobá se člověku, který se vidí v zrcadle,
Verš 15
Co když bratr nebo sestra nebudou mít co jíst anebo co na sebe?
Lk 3:11 - "Kdo má dvě košile, ať se rozdělí s tím, kdo nemá žádnou," odpověděl jim, "a kdo má jídlo, ať udělá totéž."
1Jn 3:17 - Když si někdo žije dobře a vidí svého bratra v nouzi, ale odepře mu milosrdenství, jak v sobě může mít Boží lásku?
Verš 19
Ty věříš, že je jediný Bůh? Dobře děláš. Tomu ale věří i démoni - a třesou se!
Mk 1:24 - "Ach, co je ti do nás, Ježíši Nazaretský? Přišel jsi nás zničit? Vím, kdo jsi - ten Svatý Boží!"
Verš 21
Nebyl snad náš otec Abraham ospravedlněn na základě skutků, když přinesl svého syna Izáka na oltář?
Gn 22:10 - Abraham vztáhl ruku a vzal nůž, aby svého syna podřízl.
Verš 23
Tak se stalo, co říká Písmo: "Abraham uvěřil Bohu a to mu bylo počítáno za spravedlnost" a byl označen za Božího přítele.
Gn 15:6 - Abram tehdy uvěřil Hospodinu a ten mu to počítal za spravedlnost.
Rim 4:3 - Co však říká Písmo? "Abraham uvěřil Bohu a to mu bylo počítáno za spravedlnost."
Gal 3:6 - Abraham, jak je psáno, "uvěřil Bohu a ten mu to počítal za spravedlnost".
Verš 25
Nebyla podobně na základě skutků ospravedlněna také nevěstka Rachab, když přijala ony špehy a potom je poslala pryč jinudy?
Joz 2:1 - Jozue, syn Nunův, pak ze Šitimu tajně vyslal dva muže na výzvědy se slovy: "Jděte prohlédnout tu zem, a zvláště Jericho." Šli tedy a vstoupili do domu jedné nevěstky jménem Rachab, kde přespali.
Joz 6:23 - A tak ti mladí vyzvědači šli a vyvedli Rachab, jejího otce i matku, její sourozence i všechny, kdo k ní patřili; vyvedli celé její příbuzenstvo a poskytli jim útočiště za izraelským táborem.
Heb 11:31 - Vírou nevěstka Rachab pokojně přijala špehy, a tak nezahynula s neposlušnými.
Jak 2,5 - Porov. 1 Kor 1, 26–38. Boh si práve chudobných a biednych vyvolil za priekopníkov evanjelia. Aj do Cirkvi vstupovali skôr chudobní ako bohatí.
Jak 2,7 - "Vzývať meno." V Starom zákone vzývať Božie meno nad niekým znamenalo vzývať osobitnú Božiu ochranu nad ním. Zároveň takýto človek sa stával vlastníctvom a bol v službe toho, koho meno sa nad ním vzývalo. V Novom zákone vzývaním Ježišovho mena sa človek stáva jeho vlastníctvom a stavia sa do služby Krista, dostáva po ňom aj meno – kresťan (gr. christianós). Jakub tu myslí na obrady krstu.
Jak 2,8 - Lv 19, 18; porov. Mt 22, 39.
Jak 2,10 - "Previnil by sa proti všetkým," pretože všetky prikázania sú výrazom jednej a tej istej Božej vôle, navzájom súvisia a tvoria jeden celok.
Jak 2,11 - Ex 20, 13–14; Dt 5, 17–18.
Jak 2,13 - Proti tomu, kto je nemilosrdný voči bratom, bude aj Boh prísny a spravodlivý. Taký sa nebude môcť spoliehať na Božie milosrdenstvo, ktoré je pre hriešnikov vlastne jedinou nádejou v deň súdu. Vidno tu narážku na jedno z ôsmich blahoslavenstiev.
Jak 2,14-17 - Opravdivá viera sa nevyhnutne prejavuje a uskutočňuje aj vonkajšími skutkami lásky a milosrdenstva, ináč by bola mŕtva. Táto myšlienka sa nijako neprotiví náuke svätého Pavla o ospravedlnení z viery (Rim 3, 21 – 4, 25; Gal 3 a inde). Pavol totiž tvrdí, že nie skutky podľa Mojžišovho zákona nás ospravedlňujú, ale viera a Božia milosť. Tu ide teda o základné ospravedlnenie, ktoré je len začiatkom svätosti a spásy. No na dosiahnutie spásy sú potrebné skutky a zásluhy. Pavol nikde nepíše, že dobré skutky nie sú potrebné. Sama kresťanská viera nie je iba rozumovým postojom, ale znamená prijať Kristovo evanjelium ako program vlastného života a plniť ho (porov. 2 Sol 3, 10–12).
Jak 2,21 - Gn 22, 9; porov. Hebr 11, 17.
Jak 2,23 - Gn 15, 6; porov. Rim 4, 3; Gal 3, 6.
Jak 2,25 - Porov. Joz 2, 1–26; Hebr 11, 31.
