List Hebrejom

Biblia - Sväté písmo

(CEP - Český - Ekumenický preklad)

Heb 7, 1-28

1 Tento Melchisedech, král Sálemu a kněz nejvyššího Boha, vyšel vstříc Abrahamovi, když se vracel po vítězství nad králi. Požehnal mu 2 a Abraham mu z veškeré kořisti dal desátý díl. Jméno Melchisedech se vykládá jako král spravedlnosti, král Sálemu pak znamená král pokoje. 3 Je bez otce, bez matky, bez předků, jeho dny nemají počátek a jeho život je bez konce. A tak podoben Synu Božímu zůstává knězem navždy. 4 Hleďte, jak vznešený je ten, jemuž sám praotec Abraham dal jako desátek nejlepší část své kořisti. 5 Levité, pověření kněžskou službou, mají podle zákona příkaz brát desátky od Božího lidu, to jest od svých bratří, ačkoli všichni pocházejí z Abrahamova rodu. 6 Od Abrahama však dostal desátek ten, který nepocházel z rodu Levi, a Abraham, který měl zaslíbení, přijal od něho požehnání. 7 A není sporu, že větší žehná menšímu. 8 Levité dostávají desátky jako smrtelní lidé, Melchisedech však jako ten, o kom Písmo svědčí, že žije. 9 Prostřednictvím Abrahamovým dal tak desátky i Levi, který sám desátky přijímá. 10 Ještě se totiž nenarodil a byl v těle svého praotce Abrahama, když mu Melchisedech vyšel vstříc. 11 Kdyby služba levitských kněží, která vedla lid k poslušnosti zákona, přinesla dokonalost, nač by ještě bylo třeba ustanovovat jiného kněze podle řádu Melchisedechova, a nezůstat při kněžství podle řádu Áronova? 12 Avšak mění-li se kněžství, nutně nastává i změna zákona. 13 A ten, na nějž se to slovo vztahuje, pocházel z jiného pokolení, z něhož nikdo nekonal službu u oltáře. 14 Je dobře známo, že náš Pán pocházel z Judy, a u Mojžíše není zmínky o kněžích z tohoto pokolení. 15 To vše je ještě zřejmější, když podobně jako Melchisedech je ustanoven jiný kněz 16 ne podle zákona o tělesném původu, nýbrž na základě svého nepomíjejícího života, 17 jak se o něm svědčí: 'Ty jsi kněz navěky podle řádu Melchisedechova.' 18 Tím se ovšem ruší předchozí příkaz jako neúčinný a neužitečný - 19 zákon totiž nic nepřivedl k dokonalosti - avšak na jeho místo přichází lepší naděje, jejíž mocí přistupujeme až k Bohu. 20 A navíc se to nestalo bez přísahy. Levité se totiž stávali kněžími bez Boží přísahy. 21 Ježíš však se jím stal s přísahou; vždyť mu bylo řečeno: 'Hospodin přísahal a nebude toho litovat: Ty jsi kněz navěky.' 22 Proto se Ježíš stal ručitelem lepší smlouvy. 23 A dále: Levitských kněží muselo být mnoho, protože umírali a nemohli sloužit trvale. 24 Ježíšovo kněžství však nepřechází na jiného, neboť on zůstává navěky. 25 Proto přináší dokonalé spasení těm, kdo skrze něho přistupují k Bohu; je stále živ a přimlouvá se za ně. 26 To je ten velekněz, jakého jsme potřebovali: svatý, nevinný, neposkvrněný, oddělený od hříšníků a vyvýšený nad nebesa, 27 který nemusí jako dřívější velekněží denně přinášet oběti napřed za vlastní hříchy a pak teprve za hříchy lidu. Ježíš to učinil jednou provždy, když obětoval sebe sama. 28 Zákon totiž ustanovuje za velekněze lidi, podléhající slabosti, ale slovo přísahy, dané až po zákonu, ustanovuje Syna navěky dokonalého.

Verš 1

Tento Melchisedech, král Sálemu a kněz nejvyššího Boha, vyšel vstříc Abrahamovi, když se vracel po vítězství nad králi. Požehnal mu

Gn 14:18 - A šálemský král Malkísedek přinesl chléb a víno; byl totiž knězem Boha Nejvyššího.

Verš 5

Levité, pověření kněžskou službou, mají podle zákona příkaz brát desátky od Božího lidu, to jest od svých bratří, ačkoli všichni pocházejí z Abrahamova rodu.

Nm 18:21 - Léviovcům dávám v Izraeli za dědictví všechny desátky za jejich službu, neboť oni konají službu při stanu setkávání.

Dt 18:1 - Lévijští kněží, celý Léviův kmen, nebudou mít podíl ani dědictví s Izraelem. Budou živi z ohnivých obětí Hospodinových, tedy z jeho dědictví.

Joz 14:4 - Zato Josefovci tvořili dvě pokolení, Manasesovo a Efrajimovo; a tak nedali lévijcům podíl v zemi, jen města k bydlení a pastviny pro jejich dobytek a stáda.

2Krn 31:5 - Jak se ta výzva rozšířila, Izraelci přinášeli množství prvotin obilí, moštu, čerstvého oleje, medu i všeho, co se urodilo na poli. Též desátky ze všeho přinášeli v hojnosti.

Verš 6

Od Abrahama však dostal desátek ten, který nepocházel z rodu Levi, a Abraham, který měl zaslíbení, přijal od něho požehnání.

Gn 14:20 - Požehnán buď sám Bůh Nejvyšší, jenž ti vydal do rukou tvé protivníky." Tehdy mu dal Abram desátek ze všeho.

Verš 11

Kdyby služba levitských kněží, která vedla lid k poslušnosti zákona, přinesla dokonalost, nač by ještě bylo třeba ustanovovat jiného kněze podle řádu Melchisedechova, a nezůstat při kněžství podle řádu Áronova?

Gal 2:21 - Nepohrdám Boží milostí: Kdybychom mohli dosáhnout spravedlnosti skrze zákon, byla by Kristova smrt zbytečná.

Verš 14

Je dobře známo, že náš Pán pocházel z Judy, a u Mojžíše není zmínky o kněžích z tohoto pokolení.

Iz 11:1 - I vzejde proutek z pařezu Jišajova a výhonek z jeho kořenů vydá ovoce.

Mt 1:3 - Juda Farese a Záru z Támary, Fares měl syna Chesróma, Chesróm Arama.

Verš 17

jak se o něm svědčí: 'Ty jsi kněz navěky podle řádu Melchisedechova.'

Ž 110:4 - Hospodin přísahal a nebude želet: Ty jsi kněz navěky podle Malkísedekova řádu.

Heb 5:6 - A na jiném místě říká: 'Ty jsi kněz navěky podle řádu Melchisedechova.'

Verš 19

zákon totiž nic nepřivedl k dokonalosti - avšak na jeho místo přichází lepší naděje, jejíž mocí přistupujeme až k Bohu.

Sk 13:39 - Ale v něm je ospravedlněn každý, kdo věří.

Rim 3:28 - Jsme totiž přesvědčeni, že se člověk stává spravedlivým vírou bez skutků zákona.

Rim 8:3 - Bůh učinil to, co bylo zákonu nemožné pro lidskou slabost: Jako oběť za hřích poslal svého vlastního Syna v těle, jako má hříšný člověk, aby na lidském těle odsoudil hřích,

Gal 2:16 - víme však, že člověk se nestává spravedlivým před Bohem na základě skutků přikázaných zákonem, nýbrž vírou v Krista Ježíše. I my jsme uvěřili v Ježíše Krista, abychom došli spravedlnosti z víry v Krista, a ne ze skutků zákona. Vždyť ze skutků zákona 'nebude nikdo ospravedlněn'.

Jn 1:17 - Neboť Zákon byl dán skrze Mojžíše, milost a pravda se stala skrze Ježíše Krista.

Rim 3:21 - Nyní však je zjevena Boží spravedlnost bez zákona, dosvědčovaná zákonem i proroky,

Verš 21

Ježíš však se jím stal s přísahou; vždyť mu bylo řečeno: 'Hospodin přísahal a nebude toho litovat: Ty jsi kněz navěky.'

Ž 110:4 - Hospodin přísahal a nebude želet: Ty jsi kněz navěky podle Malkísedekova řádu.

Verš 25

Proto přináší dokonalé spasení těm, kdo skrze něho přistupují k Bohu; je stále živ a přimlouvá se za ně.

1Tim 2:5 - Je totiž jeden Bůh a jeden prostředník mezi Bohem a lidmi, člověk Kristus Ježíš,

1Jn 2:1 - Toto vám píšu, děti moje, abyste nehřešili. Avšak zhřeší-li kdo, máme u Otce přímluvce, Ježíše Krista spravedlivého.

Verš 27

který nemusí jako dřívější velekněží denně přinášet oběti napřed za vlastní hříchy a pak teprve za hříchy lidu. Ježíš to učinil jednou provždy, když obětoval sebe sama.

Lv 9:7 - Áronovi pak Mojžíš řekl: "Přistup k oltáři, obětuj svou oběť za hřích a svou oběť zápalnou a vykonej za sebe i za lid smírčí obřady. Obětuj také dar lidu a vykonej za něj smírčí obřady, jak přikázal Hospodin."

Lv 16:6 - Potom přivede Áron býčka jako svou oběť za hřích a vykoná za sebe a za svůj dům smírčí obřady.

Heb 5:3 - A proto je povinen přinášet oběti za hřích nejenom za lid, ale i sám za sebe.

Hebr 7,1-10 - Melchizedech je predobrazom Krista svojím menom (Melchizedech znamená "kráľ spravodlivosti"), ako aj svojím postavením nad Abrahámom a levitským kňazstvom, svojím tajuplným vstupom do dejín a svojím mimoriadnym kňazstvom.

Hebr 7,1 - "Kráľ Salema." Šalem bolo staré meno neskoršieho Jeruzalema. Skrýva v sebe semitské slovo šalom = pokoj.

Hebr 7,8 - Kým Abrahám a Lévi boli smrteľní ľudia, Melchizedechovo kňazstvo trvá večne.

Hebr 7,10 - Abrahám bol praded Léviho.

Hebr 7,11-17 - Svätopisec poukazuje na text žalmu 110 o ustanovení nového, večného "kňaza podľa radu Melchizedechovho" a tým zdôrazňuje, že levitské kňazstvo bolo nedokonalé a len dočasné. Ba nový kňaz (Kristus) ani nie je z kmeňa Léviho, ale z Júdovho.

Hebr 7,20-25 - Vznešenosť Kristovho kňazstva dokazuje autor listu dvoma dôvodmi: Boh urobil Krista veľkňazom na základe prísahy, kým v súvislosti so starozákonným kňazstvom takáto prísaha neodznela (v. 20–22); druhým dôvodom je večnosť Kristovho kňazstva (v. 23–25).

Hebr 7,21 - Ž 100, 4.