výhody registrácie

List Hebrejom

Biblia - Sväté písmo

(BKR - Český - Kralický)

Heb 6, 1-20

1 (BKR) Protož opustíce řeč počátku Kristova, k dokonalosti se nesme, ne opět zakládajíce gruntu pokání z skutků mrtvých, a víry v Boha,
1 (ROH) Preto zanechajúc počiatky učenia o Kristu nesme sa k dokonalosti a neklaďme zase základu pokánia z mŕtvych skutkov a viery na Boha,
1 (B21) Nechme už tedy úvodních řečí o Kristu a směřujme k dospělosti. Nepokládejme znovu základy - ať už je to pokání z mrtvých skutků, víra v Boha,

2 (BKR) Křtů učení, vzkládání rukou, a vzkříšení z mrtvých, i soudu věčného.
2 (ROH) učenia o umývaniach, o vzkladaní rúk, o zmŕtvychvstaní mŕtvych a o večnom súde.
2 (B21) učení o křtech, vkládání rukou, vzkříšení z mrtvých a o věčném soudu.

3 (BKR) A toť učiníme, dopustí-li Bůh.
3 (ROH) A urobíme aj to, keď len dovolí Bôh.
3 (B21) Dá-li Bůh, vydáme se dál.

4 (BKR) Nebo nemožné jest jednou již osvíceným, kteříž i zakusili daru nebeského, a účastníci učiněni byli Ducha svatého,
4 (ROH) Lebo je nemožné tých, ktorí už raz boli osvietení a ochutnali nebeského daru a stali sa účastnými Svätého Ducha
4 (B21) Pro ty, kdo byli už jednou osvíceni, kdo okusili ten nebeský dar, získali podíl na Duchu svatém,

5 (BKR) Okusili také dobrého Božího slova, a moci věka budoucího,
5 (ROH) a ochutnali dobré slovo Božie a rôzne moci budúceho veku,
5 (B21) okusili dobrotu Božího slova i moc budoucího věku,

6 (BKR) Kdyby padli, zase obnoviti se ku pokání, jakožto těm, kteříž opět sobě znovu křižují Syna Božího, a v porouhání vydávají.
6 (ROH) keby odpadli, zase obnoviť ku pokániu, ktorí sebe znova križujú Syna Božieho a vystavujú ho potupne na odiv.
6 (B21) a přesto odpadli, pro ty je nemožné znovu se vrátit k pokání. Znovu by tak pro sebe křižovali Božího Syna, znovu by ho vydávali potupě!

7 (BKR) Země zajisté, kteráž často na sebe přicházející déšť pije, a rodí bylinu příhodnou těm, od kterýchž bývá dělána, dochází požehnání od Boha.
7 (ROH) Lebo zem, ktorá pije dážď, ktorý často prichádza na ňu, a plodí rastlinu, vhodnú tým, pre ktorých sa aj obrába, berie podiel na požehnaní od Boha.
7 (B21) Když země vsákne vydatné deště a vydá zemědělcům dobrou úrodu, je na ní Boží požehnání.

8 (BKR) Ale vydávající trní a bodláky zavržená jest, a blízká zlořečení, jejížto konec bývá spálení.
8 (ROH) Ale tá, ktorá rodí tŕnie a bodľač, je nesúca a je blízka zlorečenstva, ktorej koniec je, aby bola spálená.
8 (B21) Pokud však plodí jen bodláčí a trní, je bezcenná a blízká prokletí - nakonec ji čeká spálení.

9 (BKR) My pak, nejmilejší, nadějemeť se o vás lepších věcí, a náležejících k spasení, ač pak koli tak mluvíme.
9 (ROH) Ale sme presvedčení o vás, milovaní, lepšie veci, a ktoré idú so spasením, i keď tak hovoríme.
9 (B21) Milovaní, přestože takto mluvíme, jsme si o vás jisti něčím lepším - tím, co se týká spasení.

10 (BKR) Neboť není nespravedlivý Bůh, aby se zapomenul na práci vaši a na pracovitou lásku, kteréž jste dokazovali ke jménu jeho, slouživše svatým, a ještě sloužíce.
10 (ROH) Lebo Bôh nie je nespravedlivý, aby zabudol na vaše dielo a na trudnú prácu vašej lásky, ktorú ste dokázali oproti jeho menu, keď ste slúžili svätým a ešte vždy slúžite.
10 (B21) Bůh není nespravedlivý, aby zapomněl na vaši námahu a na lásku, kterou jste prokazovali jeho jménu, když jste sloužili a dosud sloužíte svatým.

11 (BKR) Žádámeť pak, aby jeden každý z vás až do konce prokazoval tu opravdovou pilnost k nabytí plné jistoty naděje,
11 (ROH) Ale želáme si, aby jeden každý z vás dokazoval tú istú snahu na plnosť nádeje do konca,
11 (B21) Toužíme však, aby každý z vás tuto horlivost projevoval až do konce, kdy se splní naše naděje.

12 (BKR) Tak abyste nebyli líní, ale následovníci těch, kteříž skrze víru a snášelivost obdrželi dědictví zaslíbené.
12 (ROH) aby ste nezleniveli, ale aby ste nasledovali tých, ktorí vierou a zhovievavosťou dedia zasľúbenia.
12 (B21) Proto nebuďte líní, ale řiďte se příkladem těch, kdo skrze víru a trpělivost dosáhli zaslíbení.

13 (BKR) Abrahamovi zajisté zaslíbení čině Bůh, když neměl skrze koho většího přisáhnouti, přisáhl skrze sebe samého,
13 (ROH) Lebo keď dával Bôh Abrahámovi zasľúbenie, keďže nemal na koho iného väčšieho prisahať, prisahal sám na seba
13 (B21) Když totiž Bůh dával zaslíbení Abrahamovi, neměl, při kom větším by přísahal, a tak přísahal sám při sobě:

14 (BKR) Řka: Jistě požehnám velmi tobě, a velice rozmnožím tebe.
14 (ROH) a povedal: Požehnám, áno, požehnám ťa a veľmi ťa rozmnožím.
14 (B21) "Jistě ti nesmírně požehnám a nesmírně tě rozmnožím."

15 (BKR) A tak trpělivě očekávaje, dosáhl zaslíbení.
15 (ROH) A tak trpezlive vyčkajúc dosiahol zasľúbenie.
15 (B21) Abraham pak díky trpělivosti dosáhl zaslíbení.

16 (BKR) Lidé zajisté skrze většího, nežli jsou sami, přisahají, a všeliké rozepře mezi nimi konec jest, když bývá potvrzena přísahou.
16 (ROH) Lebo ľudia prisahajú na väčšieho, a každému sporu medzi nimi urobí koniec na stvrdenie složená prísaha.
16 (B21) Lidé vždy přísahají při někom vyšším a přísaha je pro ně potvrzením, o němž nemůže být spor.

17 (BKR) A takž Bůh, chtěje dostatečně ukázati dědicům zaslíbení svých neproměnitelnost rady své, vložil mezi to přísahu,
17 (ROH) A preto, že Bôh chcel svrchovane ukázať dedičom zasľúbenia nezmeniteľnosť svojej rady, vložil do toho prísahu,
17 (B21) Bůh ovšem chtěl dědicům zaslíbení přesvědčivě ukázat nezvratnost svého rozhodnutí, a tak svůj slib stvrdil přísahou.

18 (BKR) Abychom skrze ty dvě věci nepohnutelné, (v nichž nemožné jest, aby Bůh klamal), měli přepevné potěšení, my, kteříž jsme se utekli k obdržení předložené naděje.
18 (ROH) aby sme dvoma nezmeniteľnými vecami, zasľúbením Božím a jeho prísahou, v ktorých je nemožné Bohu oklamať, mali silné potešenie, my, ktorí sme unikli, uchopiť nádej, ktorá leží pred nami,
18 (B21) A protože je nemožné, aby Bůh lhal, stávají se tyto dvě nezvratné věci mocným povzbuzením pro nás, kdo jsme našli útočiště v nabídnuté naději.

19 (BKR) Kteroutož máme jako kotvu duše, i bezpečnou i pevnou, a vcházející až do vnitřku za oponu,
19 (ROH) ktorú máme sťa kotvu duše, bezpečnú a pevnú, a ktorá vchádza do vnútra za oponu,
19 (B21) Tuto naději máme jako kotvu duše, bezpečnou, pevnou a sahající až dovnitř za oponu,

20 (BKR) Kdežto předchůdce náš pro nás všel Ježíš, jsa učiněn podle řádu Melchisedechova nejvyšším knězem na věky.
20 (ROH) kde jako predbehúň vošiel za nás Ježiš stanúc sa veľkňazom podľa poriadku Melchisedechovho až na veky.
20 (B21) kam za nás vstoupil náš předchůdce Ježíš, který se na věky stal veleknězem podle Melchisedechova řádu.


Heb 6, 1-20





Verš 3
A toť učiníme, dopustí-li Bůh.
Sk 18:21 - Ale požehnav jich, řekl: Musím já jistotně svátek ten, kterýž nastává, v Jeruzalémě slaviti, ale navrátím se k vám zase, bude-li vůle Boží. I bral se z Efezu.
1Kor 4:19 - Ale přijduť k vám brzo, bude-li Pán chtíti, a poznám ne řeč těch nadutých, ale moc.
Jak 4:15 - Místo toho, co byste měli říci: Bude-li Bůh chtíti, a budeme-li živi, i učiníme toto nebo onono.

Verš 4
Nebo nemožné jest jednou již osvíceným, kteříž i zakusili daru nebeského, a účastníci učiněni byli Ducha svatého,
Mt 12:31 - Protož pravím vám: Všeliký hřích i rouhání bude lidem odpuštěno, ale rouhání proti Duchu svatému nebude odpuštěno lidem.
Heb 10:26 - Nebo jestliže bychom dobrovolně hřešili po přijetí známosti pravdy, nezůstávalo by již více oběti za hříchy,
1Jn 5:16 - Viděl-li by kdo bratra svého hřešícího hříchem ne k smrti, modliž se za něj, a dáť jemu Bůh život, totiž hřešícím ne k smrti. Jestiť hřích k smrti; ne za ten, pravím, aby se modlil.

Verš 10
Neboť není nespravedlivý Bůh, aby se zapomenul na práci vaši a na pracovitou lásku, kteréž jste dokazovali ke jménu jeho, slouživše svatým, a ještě sloužíce.
Prís 14:31 - Kdo utiská chudého, útržku činí Učiniteli jeho; ale ctí jej, kdož se slitovává nad chudým.
Mt 10:42 - A kdož by koli dal jednomu z těchto nejmenších číši vody studené k nápoji, toliko ve jménu učedlníka, zajisté pravím vám, neztratíť odplaty své.
Mt 25:40 - A odpovídaje Král, dí jim: Amen pravím vám: Cožkoli jste činili jednomu z bratří těchto mých nejmenších, mně jste učinili.
Mk 9:41 - Kdož by koli zajisté dal vám píti číši vody ve jménu mém, protože jste Kristovi, amen pravím vám, neztratíť nikoli odplaty své.
Jn 13:20 - Amen, amen pravím vám: Kdo přijímá toho, kohož bych já poslal, mneť přijímá; a kdož mne přijímá, přijímá toho, kterýž mne poslal.

Verš 14
Řka: Jistě požehnám velmi tobě, a velice rozmnožím tebe.
Gn 12:3 - Požehnám také dobrořečícím tobě, a zlořečícím tobě zlořečiti budu; ano požehnány budou v tobě všecky čeledi země.
Gn 17:4 - Jáť jsem, aj, smlouva má s tebou, a budeš otcem národů mnohých.
Gn 22:16 - A řekl: Skrze sebe samého přisáhl jsem, praví Hospodin, poněvadž jsi učinil tu věc, že jsi neodpustil synu svému, jedinému svému:
Ž 105:9 - Kteréž upevnil s Abrahamem, a na přísahu svou učiněnou Izákovi.
Lk 1:73 - Na přísahu, kterouž jest přisáhl Abrahamovi, otci našemu, že jistě nám to dá,

Verš 16
Lidé zajisté skrze většího, nežli jsou sami, přisahají, a všeliké rozepře mezi nimi konec jest, když bývá potvrzena přísahou.
Ex 22:11 - Přísaha Hospodinova vkročí mezi oba, že nevztáhl ruky své k věci bližního svého; a přijme jej v tom pán věci té, a onen nebude povinen navraceti.

Verš 20
Kdežto předchůdce náš pro nás všel Ježíš, jsa učiněn podle řádu Melchisedechova nejvyšším knězem na věky.
Heb 3:1 - A protož, bratří svatí, povolání nebeského účastníci, spatřujte apoštola a nejvyššího kněze vyznání našeho, Krista Ježíše,
Heb 4:14 - Protož majíce nejvyššího kněze velikého, kterýžto pronikl nebesa, Ježíše Syna Božího, držmež vyznání naše.
Heb 8:1 - Ale summa toho mluvení tato jest, že takového máme nejvyššího kněze, kterýž se posadil na pravici trůnu velebnosti v nebesích.
Heb 9:11 - Ale Kristus přišed, nejvyšší kněz budoucího dobrého, skrze větší a dokonalejší stánek, ne rukou udělaný, to jest ne tohoto stavení,

Hebr 6,1 - "Z mŕtvych skutkov", t. j. hriechov.

Hebr 6,2 - "Učenie o krstoch". Nevie sa presne, o akých "krstoch" je reč. Azda ide o očistné obrady u Židov a pohanov? Alebo skôr o Jánov krst a kresťanský krst, prípadne o obrady kresťanského krstu?

Hebr 6,4 - "Osvietenie" je starokresťanský výraz na označenie krstu, ktorý osvecuje pokrsteného svetlom viery.

Hebr 6,4-8 - Morálne je nemožné (čiže veľmi ťažké), aby sa obrátili pravým pokáním tí, čo odpadli od viery po toľkých nebeských daroch. "Znova križujú Božieho Syna", lebo pokiaľ ide o nich, zapierajú Božieho Syna a odsudzujú ho na smrť, ako spravili Židia, a tak ho vystavujú posmechu.

Hebr 6,5 - Spoločenstvo kresťanov silno prežívalo sily nebeského sveta, vstupujúce do ich prítomného života.

Hebr 6,9-12 - Aby čitatelia nezmalomyseľneli tým, čo autor povedal vo v. 4–8, utešuje ich nádejou, že do- siahnu spásu.

Hebr 6,10 - "Posluhovali svätým," t. j. kresťanom.

Hebr 6,13 - Keď Boh pri svojich prisľúbeniach používa prísahu, to je len pre ľudí, aby im dal väčšiu istotu. A preto tak, ako splnil prísľub daný Abrahámovi (Gn 22, 16 n.), uskutoční aj našu nádej na večnú spásu, ak pevne zakotvíme v Ježišovi, ktorý je naším veľkňazom v nebeskej svätyni.

Hebr 6,19 - "Za oponu." Svätopisec používa obraz starozákonnej svätyne, kde svätyňa bola od Svätyne svätých oddelená oponou.