List Hebrejom

Biblia - Sväté písmo

(BKR - Český - Kralický)

Heb 6, 1-20

1 (BKR) Protož opustíce řeč počátku Kristova, k dokonalosti se nesme, ne opět zakládajíce gruntu pokání z skutků mrtvých, a víry v Boha,
1 (KAT) Preto nechajme bokom začiatočné učenie o Kristovi a povznesme sa k dokonalosti. Neklaďme znova základy: o pokání z mŕtvych skutkov a viere v Boha,

2 (BKR) Křtů učení, vzkládání rukou, a vzkříšení z mrtvých, i soudu věčného.
2 (KAT) učenie o krstoch, o vkladaní rúk, o vzkriesení z mŕtvych a večnom súde.

3 (BKR) A toť učiníme, dopustí-li Bůh.
3 (KAT) A to urobíme, ak to Boh dovolí.

4 (BKR) Nebo nemožné jest jednou již osvíceným, kteříž i zakusili daru nebeského, a účastníci učiněni byli Ducha svatého,
4 (KAT) Veď nie je možné, aby tí, čo už raz boli osvietení a okúsili nebeský dar, tí, čo sa stali účastníkmi Ducha Svätého,

5 (BKR) Okusili také dobrého Božího slova, a moci věka budoucího,
5 (KAT) zakúsili dobré Božie slovo a sily budúceho veku,

6 (BKR) Kdyby padli, zase obnoviti se ku pokání, jakožto těm, kteříž opět sobě znovu křižují Syna Božího, a v porouhání vydávají.
6 (KAT) a potom odpadli, aby sa znova obnovili pokáním, pretože v sebe znova križujú Božieho Syna a vystavujú ho na posmech.

7 (BKR) Země zajisté, kteráž často na sebe přicházející déšť pije, a rodí bylinu příhodnou těm, od kterýchž bývá dělána, dochází požehnání od Boha.
7 (KAT) Aj zem, ktorá pije dážď, čo na ňu často padá, a rodí užitočnú bylinu tým, pre koho ju obrábajú, dostáva požehnanie od Boha.

8 (BKR) Ale vydávající trní a bodláky zavržená jest, a blízká zlořečení, jejížto konec bývá spálení.
8 (KAT) Ak však rodí tŕnie a bodľač, je zavrhnutá a blízka kliatbe; jej koniec je spálenie.

9 (BKR) My pak, nejmilejší, nadějemeť se o vás lepších věcí, a náležejících k spasení, ač pak koli tak mluvíme.
9 (KAT) Milovaní, aj keď takto hovoríme, sme presvedčení, že vy ste na tom lepšie a bližšie k spáse.

10 (BKR) Neboť není nespravedlivý Bůh, aby se zapomenul na práci vaši a na pracovitou lásku, kteréž jste dokazovali ke jménu jeho, slouživše svatým, a ještě sloužíce.
10 (KAT) Veď Boh nie je nespravodlivý, že by zabudol na vaše skutky a na lásku, ktorú ste prejavili jeho menu, keď ste posluhovali - a ešte posluhujete - svätým.

11 (BKR) Žádámeť pak, aby jeden každý z vás až do konce prokazoval tu opravdovou pilnost k nabytí plné jistoty naděje,
11 (KAT) Ale túžime, aby každý z vás prejavoval rovnakú horlivosť za plné rozvinutie nádeje až do konca,

12 (BKR) Tak abyste nebyli líní, ale následovníci těch, kteříž skrze víru a snášelivost obdrželi dědictví zaslíbené.
12 (KAT) aby ste nezleniveli, ale aby ste napodobňovali tých, čo vierou a vytrvalosťou sú dedičmi prisľúbení.

13 (BKR) Abrahamovi zajisté zaslíbení čině Bůh, když neměl skrze koho většího přisáhnouti, přisáhl skrze sebe samého,
13 (KAT) Lebo keď Boh dával prisľúbenie Abrahámovi a nemal nikoho väčšieho, na koho by prisahal, prisahal na seba samého

14 (BKR) Řka: Jistě požehnám velmi tobě, a velice rozmnožím tebe.
14 (KAT) slovami: „Veru, hojne ťa požehnám a veľmi ťa rozmnožím.“

15 (BKR) A tak trpělivě očekávaje, dosáhl zaslíbení.
15 (KAT) A tak Abrahám trpezlivo čakal a dosiahol prisľúbenie.

16 (BKR) Lidé zajisté skrze většího, nežli jsou sami, přisahají, a všeliké rozepře mezi nimi konec jest, když bývá potvrzena přísahou.
16 (KAT) Ľudia totiž prisahajú na niekoho väčšieho od seba a prísaha je pre nich potvrdením ukončenia každého ich sporu.

17 (BKR) A takž Bůh, chtěje dostatečně ukázati dědicům zaslíbení svých neproměnitelnost rady své, vložil mezi to přísahu,
17 (KAT) A pretože Boh chcel dedičom prisľúbenia presvedčivejšie dokázať nezmeniteľnosť svojho rozhodnutia, zaručil sa prísahou,

18 (BKR) Abychom skrze ty dvě věci nepohnutelné, (v nichž nemožné jest, aby Bůh klamal), měli přepevné potěšení, my, kteříž jsme se utekli k obdržení předložené naděje.
18 (KAT) aby sme v týchto dvoch nezmeniteľných veciach, v ktorých Boh nemôže klamať, mali silné povzbudenie my, čo sme našli útočište v tom, že dosiahneme ponúknutú nádej.

19 (BKR) Kteroutož máme jako kotvu duše, i bezpečnou i pevnou, a vcházející až do vnitřku za oponu,
19 (KAT) Máme ju ako istú a pevnú kotvu duše, ktorá preniká až do vnútra za oponu,

20 (BKR) Kdežto předchůdce náš pro nás všel Ježíš, jsa učiněn podle řádu Melchisedechova nejvyšším knězem na věky.
20 (KAT) kam za nás vošiel ako predchodca Ježiš, keď sa stal naveky veľkňazom podľa radu Melchizedechovho.

Verš 3

A toť učiníme, dopustí-li Bůh.

Sk 18:21 - Ale požehnav jich, řekl: Musím já jistotně svátek ten, kterýž nastává, v Jeruzalémě slaviti, ale navrátím se k vám zase, bude-li vůle Boží. I bral se z Efezu.

1Kor 4:19 - Ale přijduť k vám brzo, bude-li Pán chtíti, a poznám ne řeč těch nadutých, ale moc.

Jak 4:15 - Místo toho, co byste měli říci: Bude-li Bůh chtíti, a budeme-li živi, i učiníme toto nebo onono.

Verš 4

Nebo nemožné jest jednou již osvíceným, kteříž i zakusili daru nebeského, a účastníci učiněni byli Ducha svatého,

Mt 12:31 - Protož pravím vám: Všeliký hřích i rouhání bude lidem odpuštěno, ale rouhání proti Duchu svatému nebude odpuštěno lidem.

Heb 10:26 - Nebo jestliže bychom dobrovolně hřešili po přijetí známosti pravdy, nezůstávalo by již více oběti za hříchy,

1Jn 5:16 - Viděl-li by kdo bratra svého hřešícího hříchem ne k smrti, modliž se za něj, a dáť jemu Bůh život, totiž hřešícím ne k smrti. Jestiť hřích k smrti; ne za ten, pravím, aby se modlil.

Verš 10

Neboť není nespravedlivý Bůh, aby se zapomenul na práci vaši a na pracovitou lásku, kteréž jste dokazovali ke jménu jeho, slouživše svatým, a ještě sloužíce.

Prís 14:31 - Kdo utiská chudého, útržku činí Učiniteli jeho; ale ctí jej, kdož se slitovává nad chudým.

Mt 10:42 - A kdož by koli dal jednomu z těchto nejmenších číši vody studené k nápoji, toliko ve jménu učedlníka, zajisté pravím vám, neztratíť odplaty své.

Mt 25:40 - A odpovídaje Král, dí jim: Amen pravím vám: Cožkoli jste činili jednomu z bratří těchto mých nejmenších, mně jste učinili.

Mk 9:41 - Kdož by koli zajisté dal vám píti číši vody ve jménu mém, protože jste Kristovi, amen pravím vám, neztratíť nikoli odplaty své.

Jn 13:20 - Amen, amen pravím vám: Kdo přijímá toho, kohož bych já poslal, mneť přijímá; a kdož mne přijímá, přijímá toho, kterýž mne poslal.

Verš 14

Řka: Jistě požehnám velmi tobě, a velice rozmnožím tebe.

Gn 12:3 - Požehnám také dobrořečícím tobě, a zlořečícím tobě zlořečiti budu; ano požehnány budou v tobě všecky čeledi země.

Gn 17:4 - Jáť jsem, aj, smlouva má s tebou, a budeš otcem národů mnohých.

Gn 22:16 - A řekl: Skrze sebe samého přisáhl jsem, praví Hospodin, poněvadž jsi učinil tu věc, že jsi neodpustil synu svému, jedinému svému:

Ž 105:9 - Kteréž upevnil s Abrahamem, a na přísahu svou učiněnou Izákovi.

Lk 1:73 - Na přísahu, kterouž jest přisáhl Abrahamovi, otci našemu, že jistě nám to dá,

Verš 16

Lidé zajisté skrze většího, nežli jsou sami, přisahají, a všeliké rozepře mezi nimi konec jest, když bývá potvrzena přísahou.

Ex 22:11 - Přísaha Hospodinova vkročí mezi oba, že nevztáhl ruky své k věci bližního svého; a přijme jej v tom pán věci té, a onen nebude povinen navraceti.

Verš 20

Kdežto předchůdce náš pro nás všel Ježíš, jsa učiněn podle řádu Melchisedechova nejvyšším knězem na věky.

Heb 3:1 - A protož, bratří svatí, povolání nebeského účastníci, spatřujte apoštola a nejvyššího kněze vyznání našeho, Krista Ježíše,

Heb 4:14 - Protož majíce nejvyššího kněze velikého, kterýžto pronikl nebesa, Ježíše Syna Božího, držmež vyznání naše.

Heb 8:1 - Ale summa toho mluvení tato jest, že takového máme nejvyššího kněze, kterýž se posadil na pravici trůnu velebnosti v nebesích.

Heb 9:11 - Ale Kristus přišed, nejvyšší kněz budoucího dobrého, skrze větší a dokonalejší stánek, ne rukou udělaný, to jest ne tohoto stavení,

Hebr 6,1 - "Z mŕtvych skutkov", t. j. hriechov.

Hebr 6,2 - "Učenie o krstoch". Nevie sa presne, o akých "krstoch" je reč. Azda ide o očistné obrady u Židov a pohanov? Alebo skôr o Jánov krst a kresťanský krst, prípadne o obrady kresťanského krstu?

Hebr 6,4 - "Osvietenie" je starokresťanský výraz na označenie krstu, ktorý osvecuje pokrsteného svetlom viery.

Hebr 6,4-8 - Morálne je nemožné (čiže veľmi ťažké), aby sa obrátili pravým pokáním tí, čo odpadli od viery po toľkých nebeských daroch. "Znova križujú Božieho Syna", lebo pokiaľ ide o nich, zapierajú Božieho Syna a odsudzujú ho na smrť, ako spravili Židia, a tak ho vystavujú posmechu.

Hebr 6,5 - Spoločenstvo kresťanov silno prežívalo sily nebeského sveta, vstupujúce do ich prítomného života.

Hebr 6,9-12 - Aby čitatelia nezmalomyseľneli tým, čo autor povedal vo v. 4–8, utešuje ich nádejou, že do- siahnu spásu.

Hebr 6,10 - "Posluhovali svätým," t. j. kresťanom.

Hebr 6,13 - Keď Boh pri svojich prisľúbeniach používa prísahu, to je len pre ľudí, aby im dal väčšiu istotu. A preto tak, ako splnil prísľub daný Abrahámovi (Gn 22, 16 n.), uskutoční aj našu nádej na večnú spásu, ak pevne zakotvíme v Ježišovi, ktorý je naším veľkňazom v nebeskej svätyni.

Hebr 6,19 - "Za oponu." Svätopisec používa obraz starozákonnej svätyne, kde svätyňa bola od Svätyne svätých oddelená oponou.