List Hebrejom

1 (BKR) Protož opustíce řeč počátku Kristova, k dokonalosti se nesme, ne opět zakládajíce gruntu pokání z skutků mrtvých, a víry v Boha,
1 (VUL) Quapropter praetermittentes inchoationis Christi sermonem ad perfectionem feramur, non rursum iacientes fundamentum paenitentiae ab operibus mortuis et fidei ad Deum,
1 (KAT) Preto nechajme bokom začiatočné učenie o Kristovi a povznesme sa k dokonalosti. Neklaďme znova základy: o pokání z mŕtvych skutkov a viere v Boha,
1 (UKJV) "Therefore leaving the principles of the doctrine (o. logos) of Christ, let us go on unto perfection; not laying again the foundation of repentance from dead works, and of faith toward God, "

2 (BKR) Křtů učení, vzkládání rukou, a vzkříšení z mrtvých, i soudu věčného.
2 (VUL) baptismatum doctrinae, impositionis quoque manuum, ac resurrectionis mortuorum et iudicii aeterni.
2 (KAT) učenie o krstoch, o vkladaní rúk, o vzkriesení z mŕtvych a večnom súde.
2 (UKJV) Of the doctrine of baptisms, and of laying on of hands, and of resurrection of the dead, and of eternal judgment.

3 (BKR) A toť učiníme, dopustí-li Bůh.
3 (VUL) Et hoc faciemus, si quidem permiserit Deus.
3 (KAT) A to urobíme, ak to Boh dovolí.
3 (UKJV) And this will we do, if God permit.

4 (BKR) Nebo nemožné jest jednou již osvíceným, kteříž i zakusili daru nebeského, a účastníci učiněni byli Ducha svatého,
4 (VUL) Impossibile est enim eos, qui semel sunt illuminati, gustaverunt etiam donum caeleste et participes sunt facti Spiritus Sancti
4 (KAT) Veď nie je možné, aby tí, čo už raz boli osvietení a okúsili nebeský dar, tí, čo sa stali účastníkmi Ducha Svätého,
4 (UKJV) For it is impossible for those who were once enlightened, and have tasted of the heavenly gift, and were made partakers of the Holy Spirit, (o. pneuma)

5 (BKR) Okusili také dobrého Božího slova, a moci věka budoucího,
5 (VUL) et bonum gustaverunt Dei verbum virtutesque saeculi venturi
5 (KAT) zakúsili dobré Božie slovo a sily budúceho veku,
5 (UKJV) And have tasted the good word (o. rhema) of God, and the powers of the world to come,

6 (BKR) Kdyby padli, zase obnoviti se ku pokání, jakožto těm, kteříž opět sobě znovu křižují Syna Božího, a v porouhání vydávají.
6 (VUL) et prolapsi sunt, rursus renovari ad paenitentiam, rursum crucifigentes sibimetipsis Filium Dei et ostentui habentes.
6 (KAT) a potom odpadli, aby sa znova obnovili pokáním, pretože v sebe znova križujú Božieho Syna a vystavujú ho na posmech.
6 (UKJV) "If they shall fall away, to renew them again unto repentance; seeing they crucify to themselves the Son of God afresh, and put him to an open shame. "

7 (BKR) Země zajisté, kteráž často na sebe přicházející déšť pije, a rodí bylinu příhodnou těm, od kterýchž bývá dělána, dochází požehnání od Boha.
7 (VUL) Terra enim saepe venientem super se bibens imbrem et generans herbam opportunam illis, propter quos et colitur, accipit benedictionem a Deo;
7 (KAT) Aj zem, ktorá pije dážď, čo na ňu často padá, a rodí užitočnú bylinu tým, pre koho ju obrábajú, dostáva požehnanie od Boha.
7 (UKJV) For the earth which drinks in the rain that comes often upon it, and brings forth herbs meet for them by whom it is dressed, receives blessing from God:

8 (BKR) Ale vydávající trní a bodláky zavržená jest, a blízká zlořečení, jejížto konec bývá spálení.
8 (VUL) proferens autem spinas ac tribulos reproba est et maledicto proxima, cuius finis in combustionem.
8 (KAT) Ak však rodí tŕnie a bodľač, je zavrhnutá a blízka kliatbe; jej koniec je spálenie.
8 (UKJV) "But that which bears thorns and briers is rejected, and is nigh unto cursing; whose end is to be burned. "

9 (BKR) My pak, nejmilejší, nadějemeť se o vás lepších věcí, a náležejících k spasení, ač pak koli tak mluvíme.
9 (VUL) Confidimus autem de vobis, dilectissimi, meliora et viciniora saluti, tametsi ita loquimur;
9 (KAT) Milovaní, aj keď takto hovoríme, sme presvedčení, že vy ste na tom lepšie a bližšie k spáse.
9 (UKJV) But, beloved, we are persuaded better things of you, and things that accompany salvation, though we thus speak.

10 (BKR) Neboť není nespravedlivý Bůh, aby se zapomenul na práci vaši a na pracovitou lásku, kteréž jste dokazovali ke jménu jeho, slouživše svatým, a ještě sloužíce.
10 (VUL) non enim iniustus Deus, ut obliviscatur operis vestri et dilectionis, quam ostendistis nomini ipsius, qui ministrastis sanctis et ministratis.
10 (KAT) Veď Boh nie je nespravodlivý, že by zabudol na vaše skutky a na lásku, ktorú ste prejavili jeho menu, keď ste posluhovali - a ešte posluhujete - svätým.
10 (UKJV) For God is not unrighteous to forget your work and labour of love, (o. agape) which all of you have showed toward his name, in that all of you have ministered to the saints, and do minister.

11 (BKR) Žádámeť pak, aby jeden každý z vás až do konce prokazoval tu opravdovou pilnost k nabytí plné jistoty naděje,
11 (VUL) Cupimus autem unumquemque vestrum eandem ostentare sollicitudinem ad expletionem spei usque in finem,
11 (KAT) Ale túžime, aby každý z vás prejavoval rovnakú horlivosť za plné rozvinutie nádeje až do konca,
11 (UKJV) And we desire that every one of you do show the same diligence to the full assurance of hope unto the end:

12 (BKR) Tak abyste nebyli líní, ale následovníci těch, kteříž skrze víru a snášelivost obdrželi dědictví zaslíbené.
12 (VUL) ut non segnes efficiamini, verum imitatores eorum, qui fide et patientia hereditant promissiones.
12 (KAT) aby ste nezleniveli, ale aby ste napodobňovali tých, čo vierou a vytrvalosťou sú dedičmi prisľúbení.
12 (UKJV) That all of you be not slothful, but followers of them who through faith and patience inherit the promises.

13 (BKR) Abrahamovi zajisté zaslíbení čině Bůh, když neměl skrze koho většího přisáhnouti, přisáhl skrze sebe samého,
13 (VUL) Abrahae namque promittens Deus, quoniam neminem habuit, per quem iuraret maiorem, iuravit per semetipsum
13 (KAT) Lebo keď Boh dával prisľúbenie Abrahámovi a nemal nikoho väčšieho, na koho by prisahal, prisahal na seba samého
13 (UKJV) For when God made promise to Abraham, because he could swear by no greater, he swore by himself,

14 (BKR) Řka: Jistě požehnám velmi tobě, a velice rozmnožím tebe.
14 (VUL) dicens: “ Utique benedicens benedicam te et multiplicans multiplicabo te ”;
14 (KAT) slovami: „Veru, hojne ťa požehnám a veľmi ťa rozmnožím.“
14 (UKJV) Saying, Surely blessing I will bless you, and multiplying I will multiply you.

15 (BKR) A tak trpělivě očekávaje, dosáhl zaslíbení.
15 (VUL) et sic longanimiter ferens adeptus est repromissionem.
15 (KAT) A tak Abrahám trpezlivo čakal a dosiahol prisľúbenie.
15 (UKJV) And so, after he had patiently endured, he obtained the promise.

16 (BKR) Lidé zajisté skrze většího, nežli jsou sami, přisahají, a všeliké rozepře mezi nimi konec jest, když bývá potvrzena přísahou.
16 (VUL) Homines enim per maiorem sui iurant, et omnis controversiae eorum finis ad confirmationem est iuramentum;
16 (KAT) Ľudia totiž prisahajú na niekoho väčšieho od seba a prísaha je pre nich potvrdením ukončenia každého ich sporu.
16 (UKJV) For men verily swear by the greater: and an oath for confirmation is to them an end of all strife.

17 (BKR) A takž Bůh, chtěje dostatečně ukázati dědicům zaslíbení svých neproměnitelnost rady své, vložil mezi to přísahu,
17 (VUL) in quo abundantius volens Deus ostendere pollicitationis heredibus immobilitatem consilii sui, se interposuit iure iurando,
17 (KAT) A pretože Boh chcel dedičom prisľúbenia presvedčivejšie dokázať nezmeniteľnosť svojho rozhodnutia, zaručil sa prísahou,
17 (UKJV) Wherein God, willing more abundantly to show unto the heirs of promise the immutability of his counsel, confirmed it by an oath:

18 (BKR) Abychom skrze ty dvě věci nepohnutelné, (v nichž nemožné jest, aby Bůh klamal), měli přepevné potěšení, my, kteříž jsme se utekli k obdržení předložené naděje.
18 (VUL) ut per duas res immobiles, in quibus impossibile est mentiri Deum, fortissimum solacium habeamus, qui confugimus ad tenendam propositam spem;
18 (KAT) aby sme v týchto dvoch nezmeniteľných veciach, v ktorých Boh nemôže klamať, mali silné povzbudenie my, čo sme našli útočište v tom, že dosiahneme ponúknutú nádej.
18 (UKJV) That by two immutable things, in which it was impossible for God to lie, we might have a strong consolation, who have fled for refuge to lay hold upon the hope set before us:

19 (BKR) Kteroutož máme jako kotvu duše, i bezpečnou i pevnou, a vcházející až do vnitřku za oponu,
19 (VUL) quam sicut ancoram habemus animae, tutam ac firmam et incedentem usque in interiora velaminis,
19 (KAT) Máme ju ako istú a pevnú kotvu duše, ktorá preniká až do vnútra za oponu,
19 (UKJV) "Which hope we have as an anchor of the soul, both sure and steadfast, and which enters into that within the veil; "

20 (BKR) Kdežto předchůdce náš pro nás všel Ježíš, jsa učiněn podle řádu Melchisedechova nejvyšším knězem na věky.
20 (VUL) ubi praecursor pro nobis introivit Iesus, secundum ordinem Melchisedech pontifex factus in aeternum.
20 (KAT) kam za nás vošiel ako predchodca Ježiš, keď sa stal naveky veľkňazom podľa radu Melchizedechovho.
20 (UKJV) Where the forerunner is for us entered, even Jesus, made an high priest for ever after the order of Melchisedec.