List Hebrejom

Biblia - Sväté písmo

(B21 - Český - Bible 21)

Heb 6, 1-20

1 (B21) Nechme už tedy úvodních řečí o Kristu a směřujme k dospělosti. Nepokládejme znovu základy - ať už je to pokání z mrtvých skutků, víra v Boha,
1 (ROH) Preto zanechajúc počiatky učenia o Kristu nesme sa k dokonalosti a neklaďme zase základu pokánia z mŕtvych skutkov a viery na Boha,

2 (B21) učení o křtech, vkládání rukou, vzkříšení z mrtvých a o věčném soudu.
2 (ROH) učenia o umývaniach, o vzkladaní rúk, o zmŕtvychvstaní mŕtvych a o večnom súde.

3 (B21) Dá-li Bůh, vydáme se dál.
3 (ROH) A urobíme aj to, keď len dovolí Bôh.

4 (B21) Pro ty, kdo byli už jednou osvíceni, kdo okusili ten nebeský dar, získali podíl na Duchu svatém,
4 (ROH) Lebo je nemožné tých, ktorí už raz boli osvietení a ochutnali nebeského daru a stali sa účastnými Svätého Ducha

5 (B21) okusili dobrotu Božího slova i moc budoucího věku,
5 (ROH) a ochutnali dobré slovo Božie a rôzne moci budúceho veku,

6 (B21) a přesto odpadli, pro ty je nemožné znovu se vrátit k pokání. Znovu by tak pro sebe křižovali Božího Syna, znovu by ho vydávali potupě!
6 (ROH) keby odpadli, zase obnoviť ku pokániu, ktorí sebe znova križujú Syna Božieho a vystavujú ho potupne na odiv.

7 (B21) Když země vsákne vydatné deště a vydá zemědělcům dobrou úrodu, je na ní Boží požehnání.
7 (ROH) Lebo zem, ktorá pije dážď, ktorý často prichádza na ňu, a plodí rastlinu, vhodnú tým, pre ktorých sa aj obrába, berie podiel na požehnaní od Boha.

8 (B21) Pokud však plodí jen bodláčí a trní, je bezcenná a blízká prokletí - nakonec ji čeká spálení.
8 (ROH) Ale tá, ktorá rodí tŕnie a bodľač, je nesúca a je blízka zlorečenstva, ktorej koniec je, aby bola spálená.

9 (B21) Milovaní, přestože takto mluvíme, jsme si o vás jisti něčím lepším - tím, co se týká spasení.
9 (ROH) Ale sme presvedčení o vás, milovaní, lepšie veci, a ktoré idú so spasením, i keď tak hovoríme.

10 (B21) Bůh není nespravedlivý, aby zapomněl na vaši námahu a na lásku, kterou jste prokazovali jeho jménu, když jste sloužili a dosud sloužíte svatým.
10 (ROH) Lebo Bôh nie je nespravedlivý, aby zabudol na vaše dielo a na trudnú prácu vašej lásky, ktorú ste dokázali oproti jeho menu, keď ste slúžili svätým a ešte vždy slúžite.

11 (B21) Toužíme však, aby každý z vás tuto horlivost projevoval až do konce, kdy se splní naše naděje.
11 (ROH) Ale želáme si, aby jeden každý z vás dokazoval tú istú snahu na plnosť nádeje do konca,

12 (B21) Proto nebuďte líní, ale řiďte se příkladem těch, kdo skrze víru a trpělivost dosáhli zaslíbení.
12 (ROH) aby ste nezleniveli, ale aby ste nasledovali tých, ktorí vierou a zhovievavosťou dedia zasľúbenia.

13 (B21) Když totiž Bůh dával zaslíbení Abrahamovi, neměl, při kom větším by přísahal, a tak přísahal sám při sobě:
13 (ROH) Lebo keď dával Bôh Abrahámovi zasľúbenie, keďže nemal na koho iného väčšieho prisahať, prisahal sám na seba

14 (B21) "Jistě ti nesmírně požehnám a nesmírně tě rozmnožím."
14 (ROH) a povedal: Požehnám, áno, požehnám ťa a veľmi ťa rozmnožím.

15 (B21) Abraham pak díky trpělivosti dosáhl zaslíbení.
15 (ROH) A tak trpezlive vyčkajúc dosiahol zasľúbenie.

16 (B21) Lidé vždy přísahají při někom vyšším a přísaha je pro ně potvrzením, o němž nemůže být spor.
16 (ROH) Lebo ľudia prisahajú na väčšieho, a každému sporu medzi nimi urobí koniec na stvrdenie složená prísaha.

17 (B21) Bůh ovšem chtěl dědicům zaslíbení přesvědčivě ukázat nezvratnost svého rozhodnutí, a tak svůj slib stvrdil přísahou.
17 (ROH) A preto, že Bôh chcel svrchovane ukázať dedičom zasľúbenia nezmeniteľnosť svojej rady, vložil do toho prísahu,

18 (B21) A protože je nemožné, aby Bůh lhal, stávají se tyto dvě nezvratné věci mocným povzbuzením pro nás, kdo jsme našli útočiště v nabídnuté naději.
18 (ROH) aby sme dvoma nezmeniteľnými vecami, zasľúbením Božím a jeho prísahou, v ktorých je nemožné Bohu oklamať, mali silné potešenie, my, ktorí sme unikli, uchopiť nádej, ktorá leží pred nami,

19 (B21) Tuto naději máme jako kotvu duše, bezpečnou, pevnou a sahající až dovnitř za oponu,
19 (ROH) ktorú máme sťa kotvu duše, bezpečnú a pevnú, a ktorá vchádza do vnútra za oponu,

20 (B21) kam za nás vstoupil náš předchůdce Ježíš, který se na věky stal veleknězem podle Melchisedechova řádu.
20 (ROH) kde jako predbehúň vošiel za nás Ježiš stanúc sa veľkňazom podľa poriadku Melchisedechovho až na veky.

Verš 3

Dá-li Bůh, vydáme se dál.

Sk 18:21 - Při loučení jim řekl: "Bude-li Bůh chtít, znovu se k vám vrátím." Vyplul z Efesu

1Kor 4:19 - Ale dá-li Pán, přijdu k vám už brzy, a poznám ne řeči těch povýšenců, ale jejich moc.

Jak 4:15 - Raději máte říci: "Dá-li Pán a budeme živí, uděláme to či ono."

Verš 4

Pro ty, kdo byli už jednou osvíceni, kdo okusili ten nebeský dar, získali podíl na Duchu svatém,

Mt 12:31 - Proto vám říkám: Každý hřích i rouhání bude lidem odpuštěno, ale rouhání proti Duchu jim odpuštěno nebude.

Heb 10:26 - Jestliže totiž poté, co jsme poznali pravdu, vědomě pokračujeme v hříchu, nezbývá nám už žádná oběť za hříchy,

1Jn 5:16 - Když někdo vidí svého bratra hřešit, ovšem hříchem, který není k smrti, ať se modlí a Bůh mu dá život. To platí o těch, kdo nehřeší k smrti. Je ovšem i hřích k smrti a neříkám, aby se modlil za takový.

Verš 10

Bůh není nespravedlivý, aby zapomněl na vaši námahu a na lásku, kterou jste prokazovali jeho jménu, když jste sloužili a dosud sloužíte svatým.

Prís 14:31 - Kdo utiskuje chudáka, uráží jeho Tvůrce; ctí jej však ten, kdo nuzným pomáhá.

Mt 10:42 - Kdo by třeba jen podal pohár studené vody jednomu z těchto maličkých, protože je to můj učedník, amen, říkám vám, že nepřijde o svou odplatu."

Mt 25:40 - Král jim odpoví: ‚Amen, říkám vám, že cokoli jste udělali pro nejmenšího z těchto mých bratrů, to jste udělali pro mě.'

Mk 9:41 - Kdo by vám podal i jen pohár vody, protože patříte Mesiáši, amen, říkám vám, že nepřijde o svou odplatu.

Jn 13:20 - Amen, amen, říkám vám: Kdo přijímá mého posla, přijímá mě; a kdo přijímá mě, přijímá Toho, který mě poslal."

Verš 14

"Jistě ti nesmírně požehnám a nesmírně tě rozmnožím."

Gn 12:3 - Požehnám těm, kdo ti žehnají, a toho, kdo ti zlořečí, prokleji. Všechny rodiny země dojdou požehnání v tobě."

Gn 17:4 - "Hle, já sám s tebou činím smlouvu: budeš otcem mnohých národů.

Gn 22:16 - "Přísahám při sobě samém, praví Hospodin, protože jsi učinil tuto věc a neušetřil jsi svého syna, svého jediného:

Ž 105:9 - na smlouvu, již uzavřel s Abrahamem, na přísahu, již složil před Izákem.

Lk 1:73 - na přísahu, kterou dal našemu otci Abrahamovi,

Verš 16

Lidé vždy přísahají při někom vyšším a přísaha je pro ně potvrzením, o němž nemůže být spor.

Ex 22:11 - Jestliže to však bylo ukradeno, majitel dostane náhradu.

Verš 20

kam za nás vstoupil náš předchůdce Ježíš, který se na věky stal veleknězem podle Melchisedechova řádu.

Heb 3:1 - A proto, moji svatí bratři, společníci v nebeském povolání, hleďte na apoštola a velekněze našeho vyznání, Ježíše,

Heb 4:14 - Když máme tak úžasného velekněze - Božího Syna Ježíše, který vešel až do nebe - držme se pevně svého vyznání.

Heb 8:1 - To hlavní, o čem tu mluvíme, je ovšem to, že máme takového velekněze, který usedl po pravici trůnu Velebnosti v nebesích.

Heb 9:11 - Kristus však, jako velekněz dobra, jež mělo přijít, prošel větším a dokonalejším stánkem, který nebyl postaven rukama, to jest stánkem, který nepatří k tomuto stvoření.

Hebr 6,1 - "Z mŕtvych skutkov", t. j. hriechov.

Hebr 6,2 - "Učenie o krstoch". Nevie sa presne, o akých "krstoch" je reč. Azda ide o očistné obrady u Židov a pohanov? Alebo skôr o Jánov krst a kresťanský krst, prípadne o obrady kresťanského krstu?

Hebr 6,4 - "Osvietenie" je starokresťanský výraz na označenie krstu, ktorý osvecuje pokrsteného svetlom viery.

Hebr 6,4-8 - Morálne je nemožné (čiže veľmi ťažké), aby sa obrátili pravým pokáním tí, čo odpadli od viery po toľkých nebeských daroch. "Znova križujú Božieho Syna", lebo pokiaľ ide o nich, zapierajú Božieho Syna a odsudzujú ho na smrť, ako spravili Židia, a tak ho vystavujú posmechu.

Hebr 6,5 - Spoločenstvo kresťanov silno prežívalo sily nebeského sveta, vstupujúce do ich prítomného života.

Hebr 6,9-12 - Aby čitatelia nezmalomyseľneli tým, čo autor povedal vo v. 4–8, utešuje ich nádejou, že do- siahnu spásu.

Hebr 6,10 - "Posluhovali svätým," t. j. kresťanom.

Hebr 6,13 - Keď Boh pri svojich prisľúbeniach používa prísahu, to je len pre ľudí, aby im dal väčšiu istotu. A preto tak, ako splnil prísľub daný Abrahámovi (Gn 22, 16 n.), uskutoční aj našu nádej na večnú spásu, ak pevne zakotvíme v Ježišovi, ktorý je naším veľkňazom v nebeskej svätyni.

Hebr 6,19 - "Za oponu." Svätopisec používa obraz starozákonnej svätyne, kde svätyňa bola od Svätyne svätých oddelená oponou.