List Hebrejom

Biblia - Sväté písmo

(BKR - Český - Kralický)

Heb 5, 1-14

1 (BKR) Všeliký zajisté nejvyšší kněz z lidu vzatý za lidi bývá postaven v těch věcech, kteréž u Boha mají jednány býti, totiž aby obětoval i dary i oběti za hříchy,
1 (B21) Každý velekněz bývá vybírán z lidí, aby jako jejich zástupce přinášel Bohu dary a oběti za jejich hříchy.

2 (BKR) Kterýž by mohl, jakž sluší, lítost míti nad neznajícími a bloudícími, jsa i sám obklíčen nemocí.
2 (B21) Dovede být shovívavý k nevědomým a zbloudilým - vždyť i on sám podléhá slabosti,

3 (BKR) A pro ni povinen jest, jakož za lid, tak i za sebe samého obětovati oběti za hříchy.
3 (B21) a proto musí obětovat nejen za hříchy lidu, ale i za vlastní.

4 (BKR) A aniž kdo sobě sám té cti osobuje, ale ten, kterýž by byl povolán od Boha, jako i Aron.
4 (B21) Tuto čest si nikdo nemůže přivlastnit, ale musí ho povolat Bůh tak jako Árona.

5 (BKR) Tak i Kristus ne sám sobě té cti osobil, aby byl nejvyšším knězem, ale ten, kterýž řekl jemu: Syn můj jsi ty, já dnes zplodil jsem tebe.
5 (B21) Právě tak si ani Kristus nepřivlastnil slávu velekněze, ale dal mu ji Ten, který mu řekl: "Ty jsi můj Syn, já jsem ode dneška Otcem tvým."

6 (BKR) Jakž i jinde praví: Ty jsi kněz na věky podle řádu Melchisedechova.
6 (B21) A jak říká zase jinde: "Jsi knězem navěky podle řádu Melchisedechova."

7 (BKR) Kterýž za dnů těla svého modlitby a ponížené prosby k tomu, kterýž ho mohl zachovati od smrti, s křikem velikým a slzami obětoval, a uslyšán jest i vysvobozen z toho, čehož se strašil.
7 (B21) On za svého pozemského života přinášel s hlasitým křikem a slzami modlitby a prosby Tomu, který ho mohl uchránit před smrtí, a ve své úzkosti byl vyslyšen.

8 (BKR) A ačkoli byl Syn Boží, z toho však, což strpěl, naučil se poslušenství.
8 (B21) Ačkoli byl Boží Syn, naučil se z toho, co vytrpěl, poslušnosti.

9 (BKR) A tak dokonalý jsa, učiněn jest všechněm sebe poslušným původem spasení věčného,
9 (B21) Jakmile dosáhl cíle, stal se pro všechny, kdo jej poslouchají, původcem věčného spasení,

10 (BKR) Nazván jsa od Boha nejvyšším knězem podlé řádu Melchisedechova.
10 (B21) když ho Bůh jmenoval veleknězem podle Melchisedechova řádu.

11 (BKR) O kterémž mnoho by se mělo mluviti, a to nesnadných věci k vypravení, ale vy jste nezpůsobných uší.
11 (B21) Měli bychom o něm ještě mnoho co říci, ale je to těžké vysvětlovat, protože jste líní naslouchat.

12 (BKR) Nebo měvše býti v tak dlouhém času mistři, opět potřebujete učeni býti prvním počátkům výmluvností Božích, a učiněni jste mléka potřebující, a ne pokrmu hrubšího.
12 (B21) Po takové době už byste sami měli být učiteli, ale potřebujete, aby vám někdo znovu vysvětloval základní pravdy Božího slova. Jsou z vás kojenci - potřebujete mléko, a ne hutný pokrm.

13 (BKR) Kdožkoli zajisté mléka se drží, nechápá slova spravedlnosti; (nebo nemluvně jest).
13 (B21) Kdokoli se živí mlékem, protože nepřivykl slovu spravedlnosti, je ještě nemluvně.

14 (BKR) Ale dokonalých jest hrubý pokrm, totiž těch, kteříž pro zvyklost mají smysly způsobné k rozeznání dobrého i zlého.
14 (B21) Hutný pokrm je ale pro dospělé, to jest pro ty, kdo mají smysly zkušeností vycvičené k rozeznání dobrého a zlého.

Verš 3

A pro ni povinen jest, jakož za lid, tak i za sebe samého obětovati oběti za hříchy.

Lv 9:7 - Aronovi pak řekl Mojžíš: Přistup k oltáři a obětuj obět za hřích svůj, a obět zápalnou svou k vykonání očištění za sebe i za lid tento; obětuj také obět lidu všeho, a učiň očištění za ně, jakož přikázal Hospodin.

Lv 16:6 - I bude obětovati Aron volka svého v obět za hřích, a očistí sebe i dům svůj.

Heb 7:26 - Takovéhoť zajisté nám slušelo míti nejvyššího kněze, svatého, nevinného, nepoškvrněného, odděleného od hříšníků, a jenž by vyšší nad nebesa učiněn byl,

Verš 4

A aniž kdo sobě sám té cti osobuje, ale ten, kterýž by byl povolán od Boha, jako i Aron.

2Krn 26:16 - Ale když se zmocnil, pozdvihlo se srdce jeho k zahynutí jeho, a zhřešil proti Hospodinu Bohu svému; nebo všel do chrámu Hospodinova, aby kadil na oltáři, na němž se kadívalo.

Ex 28:1 - Ty pak přijmi k sobě Arona bratra svého s syny jeho z prostředku synů Izraelských, aby úřad kněžský konali přede mnou: Aron, Nádab, Abiu, Eleazar a Itamar, synové Aronovi.

1Krn 23:13 - Synové Amramovi: Aron a Mojžíš. Byl pak oddělen Aron, aby sloužil v svatyni svatých, on i synové jeho na věky, a aby kadili před Hospodinem, a sloužili jemu, i dobrořečili ve jménu jeho až na věky.

Verš 5

Tak i Kristus ne sám sobě té cti osobil, aby byl nejvyšším knězem, ale ten, kterýž řekl jemu: Syn můj jsi ty, já dnes zplodil jsem tebe.

Ž 2:7 - Vypravovati budu úsudek. Hospodin řekl ke mně: Syn můj ty jsi, já dnes zplodil jsem tě.

Sk 13:33 - Jakož i v druhém Žalmu napsáno jest: Syn můj jsi ty, já dnes zplodil jsem tebe.

Heb 1:5 - Nebo kterému kdy z andělů řekl: Syn můj jsi ty, já dnes zplodil jsem tebe? A opět: Já budu jemu Otcem, a on mi bude Synem?

Verš 6

Jakž i jinde praví: Ty jsi kněz na věky podle řádu Melchisedechova.

Ž 110:4 - Přisáhl Hospodin, a nebude želeti toho, řka: Ty jsi kněz na věky podlé řádu Melchisedechova.

Heb 7:17 - Nebo svědčí Písmo, řka: Ty jsi kněz na věky podle řádu Melchisedechova.

Verš 7

Kterýž za dnů těla svého modlitby a ponížené prosby k tomu, kterýž ho mohl zachovati od smrti, s křikem velikým a slzami obětoval, a uslyšán jest i vysvobozen z toho, čehož se strašil.

Mt 26:39 - A poodšed maličko, padl na tvář svou, modle se a řka: Otče můj, jest-li možné, nechť odejde ode mne kalich tento. Avšak ne jakž já chci, ale jakž ty chceš.

Mt 27:46 - A při hodině deváté zvolal Ježíš hlasem velikým, řka: Eli, Eli, lama zabachtani? To jest: Bože můj, Bože můj, proč jsi mne opustil?

Mt 27:50 - Ježíš pak opět volaje hlasem velikým, vypustil duši.

Jn 17:1 - To pověděv Ježíš, i pozdvihl očí svých k nebi a řekl: Otče, přišlať jest hodina, oslaviž Syna svého, aby i Syn tvůj oslavil tebe;

Verš 8

A ačkoli byl Syn Boží, z toho však, což strpěl, naučil se poslušenství.

Flp 2:6 - Kterýž jsa v způsobu Božím, nepoložil sobě toho za loupež rovný býti Bohu,

Verš 12

Nebo měvše býti v tak dlouhém času mistři, opět potřebujete učeni býti prvním počátkům výmluvností Božích, a učiněni jste mléka potřebující, a ne pokrmu hrubšího.

1Kor 3:1 - A já, bratří, nemohl jsem vám mluviti jako duchovním, ale jako tělesným, jako maličkým v Kristu.

Hebr 5,1-3 - Kňazi i veľkňazi sa volili spomedzi ľudí, teda hriešnikov, a tak museli prinášať obety za ľud i za seba.

Hebr 5,4-6 - Kňazskú hodnosť si nik nemôže nárokovať, iba koho Boh povolá ako kedysi Árona (Ex 28, 1; Nm 3, 10 a i.). Aj samého Ježiša Krista, ktorého zrodil ako svojho Syna (Ž 2, 7), Boh urobil veľkňazom, ale nie na spôsob Árona, ale na spôsob Melchizedecha (Ž 110, 4).

Hebr 5,5 - Porov. Ž 2, 7.

Hebr 5,6 - Porov. Ž 110, 4.

Hebr 5,7-10 - Ježiš sa svojím utrpením a smrťou stal pôvodcom a prameňom našej spásy a Boh ho určil za nášho večného Veľkňaza (porov. Flp 2, 5. 11).

Hebr 5,11-14 - Náuka o Kristovej veľkňazskej hodnosti je hlboká a obsažná. Žiaľ, čitatelia ju nemôžu plne pochopiť, a to svojou vinou, lebo sa neusilovali pokročiť vo viere. Treba im ešte znova podávať duchovné mlieko, totiž začiatky kresťanskej náuky, lebo vyššie pravdy, tvrdší pokrm dospelých, by ešte nezniesli.

Hebr 5,13 - Výraz "slovo spravodlivosti" je podľa niektorých náuka, vyhradená dokonalým kresťanom. Túto náuku ide autor vysvetľovať.