List Hebrejom

Biblia - Sväté písmo

(B21 - Český - Bible 21)

Heb 5, 1-14

1 Každý velekněz bývá vybírán z lidí, aby jako jejich zástupce přinášel Bohu dary a oběti za jejich hříchy. 2 Dovede být shovívavý k nevědomým a zbloudilým - vždyť i on sám podléhá slabosti, 3 a proto musí obětovat nejen za hříchy lidu, ale i za vlastní. 4 Tuto čest si nikdo nemůže přivlastnit, ale musí ho povolat Bůh tak jako Árona. 5 Právě tak si ani Kristus nepřivlastnil slávu velekněze, ale dal mu ji Ten, který mu řekl: "Ty jsi můj Syn, já jsem ode dneška Otcem tvým." 6 A jak říká zase jinde: "Jsi knězem navěky podle řádu Melchisedechova." 7 On za svého pozemského života přinášel s hlasitým křikem a slzami modlitby a prosby Tomu, který ho mohl uchránit před smrtí, a ve své úzkosti byl vyslyšen. 8 Ačkoli byl Boží Syn, naučil se z toho, co vytrpěl, poslušnosti. 9 Jakmile dosáhl cíle, stal se pro všechny, kdo jej poslouchají, původcem věčného spasení, 10 když ho Bůh jmenoval veleknězem podle Melchisedechova řádu. 11 Měli bychom o něm ještě mnoho co říci, ale je to těžké vysvětlovat, protože jste líní naslouchat. 12 Po takové době už byste sami měli být učiteli, ale potřebujete, aby vám někdo znovu vysvětloval základní pravdy Božího slova. Jsou z vás kojenci - potřebujete mléko, a ne hutný pokrm. 13 Kdokoli se živí mlékem, protože nepřivykl slovu spravedlnosti, je ještě nemluvně. 14 Hutný pokrm je ale pro dospělé, to jest pro ty, kdo mají smysly zkušeností vycvičené k rozeznání dobrého a zlého.

Verš 3

a proto musí obětovat nejen za hříchy lidu, ale i za vlastní.

Lv 9:7 - Potom Mojžíš řekl Áronovi: "Přistup k oltáři, obětuj svou oběť za hřích a svou zápalnou oběť, a vykonej tak za sebe i za lid obřad smíření. Obětuj také dar lidu a vykonej za ně obřad smíření, jak přikázal Hospodin."

Lv 16:6 - Přivede také svého býka k oběti za hřích, aby jím vykonal obřad smíření za sebe a za svůj dům.

Heb 7:26 - Přesně takového velekněze jsme potřebovali! Je svatý, nevinný, neposkvrněný, oddělený od hříšníků a vyvýšený nad sama nebesa.

Verš 4

Tuto čest si nikdo nemůže přivlastnit, ale musí ho povolat Bůh tak jako Árona.

2Krn 26:16 - Když ale takto zesílil, k vlastní záhubě zpychl. Zradil Hospodina, svého Boha, a vstoupil dovnitř Hospodinova chrámu, aby na kadidlovém oltáři pálil kadidlo.

Ex 28:1 - "Přiveď k sobě svého bratra Árona a jeho syny z řad Izraelitů, aby mi konali kněžskou službu - Áron a jeho synové Nádab a Abihu, Eleazar a Itamar.

1Krn 23:13 - Synové Amramovi: Áron a Mojžíš. Áron a jeho synové byli odděleni, aby navěky posvěcovali nejsvětější věci, aby dýmali před Hospodinem, sloužili mu a žehnali v jeho jménu navěky.

Verš 5

Právě tak si ani Kristus nepřivlastnil slávu velekněze, ale dal mu ji Ten, který mu řekl: "Ty jsi můj Syn, já jsem ode dneška Otcem tvým."

Ž 2:7 - Povím, co prohlásil Hospodin. Řekl mi: "Jsi můj syn, já jsem ode dneška Otcem tvým!

Sk 13:33 - Bůh splnil nám, jejich potomkům, když vzkřísil Ježíše. Tak je to popsáno ve druhém Žalmu: ‚Ty jsi můj Syn, já jsem ode dneška Otcem tvým!'

Heb 1:5 - Vždyť kterému z andělů Bůh kdy řekl: "Ty jsi můj Syn, já jsem ode dneška Otcem tvým"? A znovu: "Já jemu budu otcem a on mi bude Synem."

Verš 6

A jak říká zase jinde: "Jsi knězem navěky podle řádu Melchisedechova."

Ž 110:4 - Hospodin přísahal a nebude litovat: "Jsi knězem navěky podle řádu Melchisedechova."

Heb 7:17 - Jak dosvědčuje Písmo: "Jsi knězem navěky podle řádu Melchisedechova."

Verš 7

On za svého pozemského života přinášel s hlasitým křikem a slzami modlitby a prosby Tomu, který ho mohl uchránit před smrtí, a ve své úzkosti byl vyslyšen.

Mt 26:39 - Kousek poodešel, padl na tvář a modlil se: "Otče můj, je-li to možné, ať mě ten kalich mine! Ať se však nestane má vůle, ale tvá."

Mt 27:46 - Okolo třetí pak Ježíš hlasitě vykřikl: "Eli, Eli, lama sabachtani?" to je: "Bože můj, Bože můj, proč jsi mě opustil?"

Mt 27:50 - Ježíš znovu hlasitě vykřikl a vypustil duši.

Jn 17:1 - Když to Ježíš pověděl, zvedl oči k nebi a řekl: "Otče, přišla ta chvíle - oslav svého Syna, aby Syn oslavil tebe.

Verš 8

Ačkoli byl Boží Syn, naučil se z toho, co vytrpěl, poslušnosti.

Flp 2:6 - Ačkoli sdílel Boží podstatu, na své rovnosti s ním netrval.

Verš 12

Po takové době už byste sami měli být učiteli, ale potřebujete, aby vám někdo znovu vysvětloval základní pravdy Božího slova. Jsou z vás kojenci - potřebujete mléko, a ne hutný pokrm.

1Kor 3:1 - Jenže já jsem s vámi, bratři, nemohl mluvit jako s duchovními, ale jako s tělesnými, jako s nemluvňaty v Kristu.

Hebr 5,1-3 - Kňazi i veľkňazi sa volili spomedzi ľudí, teda hriešnikov, a tak museli prinášať obety za ľud i za seba.

Hebr 5,4-6 - Kňazskú hodnosť si nik nemôže nárokovať, iba koho Boh povolá ako kedysi Árona (Ex 28, 1; Nm 3, 10 a i.). Aj samého Ježiša Krista, ktorého zrodil ako svojho Syna (Ž 2, 7), Boh urobil veľkňazom, ale nie na spôsob Árona, ale na spôsob Melchizedecha (Ž 110, 4).

Hebr 5,5 - Porov. Ž 2, 7.

Hebr 5,6 - Porov. Ž 110, 4.

Hebr 5,7-10 - Ježiš sa svojím utrpením a smrťou stal pôvodcom a prameňom našej spásy a Boh ho určil za nášho večného Veľkňaza (porov. Flp 2, 5. 11).

Hebr 5,11-14 - Náuka o Kristovej veľkňazskej hodnosti je hlboká a obsažná. Žiaľ, čitatelia ju nemôžu plne pochopiť, a to svojou vinou, lebo sa neusilovali pokročiť vo viere. Treba im ešte znova podávať duchovné mlieko, totiž začiatky kresťanskej náuky, lebo vyššie pravdy, tvrdší pokrm dospelých, by ešte nezniesli.

Hebr 5,13 - Výraz "slovo spravodlivosti" je podľa niektorých náuka, vyhradená dokonalým kresťanom. Túto náuku ide autor vysvetľovať.