List Hebrejom

Biblia - Sväté písmo

(B21 - Český - Bible 21)

Heb 4, 1-16

1 (B21) Zaslíbení o vstupu do jeho odpočinku stále platí, a tak si dejme pozor, aby se neukázalo, že je někdo z vás minul.
1 (ROH) Bojme sa tedy, aby snáď nejako, keď sa ešte ponecháva zasľúbenie vojsť do jeho odpočinku, nezdal sa niekto z vás, že zaostal.

2 (B21) I nám přece byla zvěstována dobrá zpráva, stejně jako jim. Slyšené slovo jim ale nepomohlo, neboť se u posluchačů nesetkalo s vírou.
2 (ROH) Lebo aj nám sa zvestovalo evanjelium ako aj tamtým. Ale tamtým neosožilo slovo zvesti, pretože sa nesmiešalo s vierou tých, ktorí počuli.

3 (B21) Do odpočinku tedy vcházíme jen my, kteří jsme uvěřili. On přece řekl: "Rozhněván jsem tenkrát odpřisáhl: Do mého odpočinku nikdy nevkročí!" Jeho dílo je ovšem hotové už od stvoření světa.
3 (ROH) Lebo vchádzame do odpočinku my, ktorí sme uverili, jako povedal: Takže som prisahal vo svojom hneve, že nevojdú do môjho odpočinku, hoci sú diela učinené od založenia sveta.

4 (B21) Písmo přece na jednom místě mluví o sedmém dni takto: "Sedmého dne Bůh odpočinul ode všech svých skutků,"
4 (ROH) Lebo o siedmom dni povedal kdesi takto: A Bôh odpočinul siedmeho dňa od všetkých svojich diel.

5 (B21) a jinde zase: "Do mého odpočinku nikdy nevkročí!"
5 (ROH) A tuto zase: Nevojdú do môjho odpočinku!

6 (B21) Možnost vejít do odpočinutí tedy stále trvá, ale ti, jimž byla tehdy zvěstována dobrá zpráva, do něj kvůli své neposlušnosti nevešli.
6 (ROH) Keďže tedy ešte zbýva, aby niektorí vošli do neho, a tí, ktorým sa to tam prv zvestovalo evanjelium, nevošli pre neposlušnosť,

7 (B21) Proto Bůh znovu označuje nějaký den jako "Dnes", když o mnoho později říká Davidovými ústy (jak už bylo řečeno): "Dnes, když ho uslyšíte mluvit, nebuďte zatvrzelí."
7 (ROH) zase určuje akýsi deň: Dnes, hovoriac v Dávidovi po toľkom čase, jako je povedané: Dnes, keby ste počuli jeho hlas, nezatvrdzujte svojich sŕdc!

8 (B21) Kdyby je totiž Jozue uvedl do odpočinku, Bůh by pak už nemluvil o jiném dni.
8 (ROH) Lebo keby ich bol Jozua uviedol do odpočinku, nehovoril by po všetkom tomto o inom dni.

9 (B21) Proto tedy Božímu lidu nadále zůstává svátek.
9 (ROH) Tak tedy ešte zbýva sobotenie, odpočinok ľudu Božiemu.

10 (B21) Vždyť ten, kdo vstoupil do jeho odpočinku, odpočinul od svých skutků, tak jako Bůh odpočinul od svých.
10 (ROH) Lebo kto vošiel do jeho odpočinku, ten tiež odpočinul od svojich diel ako Bôh od svojich.

11 (B21) Usilujme tedy vejít do toho odpočinku, aby snad někdo po jejich příkladu nepadl kvůli neposlušnosti.
11 (ROH) Usilujme sa tedy vojsť do toho odpočinku, aby nepadol niekto tým istým výstražným príkladom neposlušnosti.

12 (B21) Boží slovo je živé, mocné a ostřejší než každý dvojsečný meč. Proniká až k rozhraní duše a ducha, až do morku a kloubů, až do srdce, kde zkoumá jeho myšlenky a úmysly.
12 (ROH) Lebo slovo Božie je živé a účinné a ostrejšie nad každý meč dvojsečný, a prenikajúce až do rozdelenia duše a ducha, kĺbov a špikov a spôsobné posúdiť myšlienky a mysle srdca.

13 (B21) Nic v celém stvoření před ním není skryté; všechno je nahé a obnažené před očima Toho, jemuž musíme složit účet.
13 (ROH) A nieto stvorenia, ktoré by bolo neviditeľné pre ním, ale všetko je nahé a odkryté očiam toho, s ktorým máme do činenia.

14 (B21) Když máme tak úžasného velekněze - Božího Syna Ježíše, který vešel až do nebe - držme se pevně svého vyznání.
14 (ROH) Keď tedy máme takého veľkého veľkňaza, ktorý prenikol nebesia, Ježiša, Syna Božieho, držme vyznanie.

15 (B21) Nemáme ovšem velekněze neschopného cítit s našimi slabostmi, ale takového, který byl v každém ohledu zkoušen jako my, avšak zůstal bez hříchu.
15 (ROH) Lebo nemáme veľkňaza, ktorý by nemohol súcitiť s našimi slabosťami, ale pokúšaného vo všetkom, podobne nám, bez hriechu.

16 (B21) Proto přistupme k trůnu milosti se smělou důvěrou, abychom došli milosrdenství a našli milost, když potřebujeme pomoci.
16 (ROH) Pristupujme tedy so smelou dôverou ku trónu milosti, aby sme dostali milosrdenstvo a našli milosť na pomoc v pravý čas.

Verš 3

Do odpočinku tedy vcházíme jen my, kteří jsme uvěřili. On přece řekl: "Rozhněván jsem tenkrát odpřisáhl: Do mého odpočinku nikdy nevkročí!" Jeho dílo je ovšem hotové už od stvoření světa.

Ž 95:11 - Rozhněván jsem tenkrát odpřisáhl: "Do mého odpočinku nikdy nevkročí!"

Verš 4

Písmo přece na jednom místě mluví o sedmém dni takto: "Sedmého dne Bůh odpočinul ode všech svých skutků,"

Gn 2:2 - Sedmého dne Bůh dokončil dílo, na němž pracoval; sedmého dne odpočinul od veškeré práce, kterou dělal.

Ex 20:11 - V šesti dnech totiž Hospodin učinil nebe i zemi, moře a všechno, co je v nich, ale sedmého dne odpočinul. Proto Hospodin požehnal sobotní den a posvětil jej.

Ex 31:17 - Je to věčné znamení mezi mnou a syny Izraele. V šesti dnech totiž Hospodin učinil nebe i zemi, ale sedmého dne odpočinul a nabral dech."

Verš 7

Proto Bůh znovu označuje nějaký den jako "Dnes", když o mnoho později říká Davidovými ústy (jak už bylo řečeno): "Dnes, když ho uslyšíte mluvit, nebuďte zatvrzelí."

Ž 95:7 - On je náš Bůh, my lid, jejž on pase, ovce, o které on sám pečuje. Dnes, když ho uslyšíte mluvit,

Heb 3:7 - Proto, jak říká Duch svatý: "Dnes, když ho uslyšíte mluvit,

Verš 12

Boží slovo je živé, mocné a ostřejší než každý dvojsečný meč. Proniká až k rozhraní duše a ducha, až do morku a kloubů, až do srdce, kde zkoumá jeho myšlenky a úmysly.

Kaz 12:11 - Slova mudrců jsou jako bodce, sbírky výroků jsou hřeby zatlučené - všechny pocházejí od téhož Pastýře.

Iz 49:2 - Jak ostrý meč má ústa učinil, v stínu své ruky ukryl mě; učinil ze mě vybroušený šíp a schoval si mě do toulce.

Ef 6:17 - Vezměte si také přilbu spasení a meč Ducha, jímž je Boží slovo.

Verš 13

Nic v celém stvoření před ním není skryté; všechno je nahé a obnažené před očima Toho, jemuž musíme složit účet.

Ž 33:13 - Hospodin z nebe dívá se, na všechny lidské syny pohlíží,

Verš 14

Když máme tak úžasného velekněze - Božího Syna Ježíše, který vešel až do nebe - držme se pevně svého vyznání.

Heb 3:1 - A proto, moji svatí bratři, společníci v nebeském povolání, hleďte na apoštola a velekněze našeho vyznání, Ježíše,

Heb 6:20 - kam za nás vstoupil náš předchůdce Ježíš, který se na věky stal veleknězem podle Melchisedechova řádu.

Heb 8:1 - To hlavní, o čem tu mluvíme, je ovšem to, že máme takového velekněze, který usedl po pravici trůnu Velebnosti v nebesích.

Heb 9:11 - Kristus však, jako velekněz dobra, jež mělo přijít, prošel větším a dokonalejším stánkem, který nebyl postaven rukama, to jest stánkem, který nepatří k tomuto stvoření.

Verš 15

Nemáme ovšem velekněze neschopného cítit s našimi slabostmi, ale takového, který byl v každém ohledu zkoušen jako my, avšak zůstal bez hříchu.

Heb 2:18 - Protože sám trpěl ve svých zkouškách, může teď pomoci těm, kdo procházejí zkouškami.

Flp 2:7 - Místo toho se vzdal sám sebe: přijal podstatu služebníka, vzal na sebe lidskou podobu.

Iz 53:9 - Ač měl být pohřben se zločinci, octl se v hrobě s boháčem; nikdy se totiž nedopustil křivdy a v ústech neměl žádnou lest.

2Kor 5:21 - On toho, který byl bez hříchu, učinil hříchem kvůli nám, abychom se my v něm stali Boží spravedlností.

1Pt 2:22 - "On se nikdy nedopustil hříchu a v ústech neměl žádnou lest."

1Jn 3:5 - Víte, že on se ukázal, aby naše hříchy sňal, a v něm žádný hřích není.

Verš 16

Proto přistupme k trůnu milosti se smělou důvěrou, abychom došli milosrdenství a našli milost, když potřebujeme pomoci.

Rim 3:25 - Jeho určil Bůh za oběť smíření pro ty, kdo věří v jeho krev, aby tak prokázal svou vlastní spravedlnost. Bůh totiž ve své shovívavosti prominul předešlé hříchy,

Hebr 4,1 - Povzbudenie na vytrvalosť pokračuje. Pokoj, o ktorom hovorí Boh ústami Dávida, nie je odpočinok v krajine Kanaán, ale pokoj, odpočinutie v Bohu. Veď Boh v tomto žalme vyhlásil už dávno po tom, ako Izraeliti vošli do kanaánskej krajiny, že tí, čo neuveria, nevojdú do jeho pokoja. Teda zaujatie zasľúbenej zeme Jozuom nie je vstupom do pokoja, o ktorom neskôr hovorí Dávid ako o budúcom.

Hebr 4,4 - "Kdesi", t. j. Gn 2, 2. Boží pokoj je pripravený už od stvorenia sveta, keď si Boh na siedmy deň odpočinul od svojich diel.

Hebr 4,9 - Boží pokoj je vyhradený jeho vernému ľudu, Izraelu Nového zákona, ktorý oddane prijme Božie slovo.

Hebr 4,14-16 - K Ježišovi, Božiemu Synovi a Synovi človeka, môžeme mať plnú dôveru, lebo sa stal podobný nám vo všetkom okrem hriechu; je veľkňazom, ale sám prežil a pretrpel naše bolesti, pozná aj naše slabosti, takže úprimne s nami cíti a chce nám pomáhať.

Hebr 4,14 - "Prenikol nebesia" pri svojom vystúpení do neba.