Verš 3
Do odpočinku tedy vcházíme jen my, kteří jsme uvěřili. On přece řekl: "Rozhněván jsem tenkrát odpřisáhl: Do mého odpočinku nikdy nevkročí!" Jeho dílo je ovšem hotové už od stvoření světa.
Ž 95:11 - Rozhněván jsem tenkrát odpřisáhl: "Do mého odpočinku nikdy nevkročí!"
Verš 4
Písmo přece na jednom místě mluví o sedmém dni takto: "Sedmého dne Bůh odpočinul ode všech svých skutků,"
Gn 2:2 - Sedmého dne Bůh dokončil dílo, na němž pracoval; sedmého dne odpočinul od veškeré práce, kterou dělal.
Ex 20:11 - V šesti dnech totiž Hospodin učinil nebe i zemi, moře a všechno, co je v nich, ale sedmého dne odpočinul. Proto Hospodin požehnal sobotní den a posvětil jej.
Ex 31:17 - Je to věčné znamení mezi mnou a syny Izraele. V šesti dnech totiž Hospodin učinil nebe i zemi, ale sedmého dne odpočinul a nabral dech."
Verš 7
Proto Bůh znovu označuje nějaký den jako "Dnes", když o mnoho později říká Davidovými ústy (jak už bylo řečeno): "Dnes, když ho uslyšíte mluvit, nebuďte zatvrzelí."
Ž 95:7 - On je náš Bůh, my lid, jejž on pase, ovce, o které on sám pečuje. Dnes, když ho uslyšíte mluvit,
Heb 3:7 - Proto, jak říká Duch svatý: "Dnes, když ho uslyšíte mluvit,
Verš 12
Boží slovo je živé, mocné a ostřejší než každý dvojsečný meč. Proniká až k rozhraní duše a ducha, až do morku a kloubů, až do srdce, kde zkoumá jeho myšlenky a úmysly.
Kaz 12:11 - Slova mudrců jsou jako bodce, sbírky výroků jsou hřeby zatlučené - všechny pocházejí od téhož Pastýře.
Iz 49:2 - Jak ostrý meč má ústa učinil, v stínu své ruky ukryl mě; učinil ze mě vybroušený šíp a schoval si mě do toulce.
Ef 6:17 - Vezměte si také přilbu spasení a meč Ducha, jímž je Boží slovo.
Verš 13
Nic v celém stvoření před ním není skryté; všechno je nahé a obnažené před očima Toho, jemuž musíme složit účet.
Ž 33:13 - Hospodin z nebe dívá se, na všechny lidské syny pohlíží,
Verš 14
Když máme tak úžasného velekněze - Božího Syna Ježíše, který vešel až do nebe - držme se pevně svého vyznání.
Heb 3:1 - A proto, moji svatí bratři, společníci v nebeském povolání, hleďte na apoštola a velekněze našeho vyznání, Ježíše,
Heb 6:20 - kam za nás vstoupil náš předchůdce Ježíš, který se na věky stal veleknězem podle Melchisedechova řádu.
Heb 8:1 - To hlavní, o čem tu mluvíme, je ovšem to, že máme takového velekněze, který usedl po pravici trůnu Velebnosti v nebesích.
Heb 9:11 - Kristus však, jako velekněz dobra, jež mělo přijít, prošel větším a dokonalejším stánkem, který nebyl postaven rukama, to jest stánkem, který nepatří k tomuto stvoření.
Verš 15
Nemáme ovšem velekněze neschopného cítit s našimi slabostmi, ale takového, který byl v každém ohledu zkoušen jako my, avšak zůstal bez hříchu.
Heb 2:18 - Protože sám trpěl ve svých zkouškách, může teď pomoci těm, kdo procházejí zkouškami.
Flp 2:7 - Místo toho se vzdal sám sebe: přijal podstatu služebníka, vzal na sebe lidskou podobu.
Iz 53:9 - Ač měl být pohřben se zločinci, octl se v hrobě s boháčem; nikdy se totiž nedopustil křivdy a v ústech neměl žádnou lest.
2Kor 5:21 - On toho, který byl bez hříchu, učinil hříchem kvůli nám, abychom se my v něm stali Boží spravedlností.
1Pt 2:22 - "On se nikdy nedopustil hříchu a v ústech neměl žádnou lest."
1Jn 3:5 - Víte, že on se ukázal, aby naše hříchy sňal, a v něm žádný hřích není.
Verš 16
Proto přistupme k trůnu milosti se smělou důvěrou, abychom došli milosrdenství a našli milost, když potřebujeme pomoci.
Rim 3:25 - Jeho určil Bůh za oběť smíření pro ty, kdo věří v jeho krev, aby tak prokázal svou vlastní spravedlnost. Bůh totiž ve své shovívavosti prominul předešlé hříchy,
Hebr 4,1 - Povzbudenie na vytrvalosť pokračuje. Pokoj, o ktorom hovorí Boh ústami Dávida, nie je odpočinok v krajine Kanaán, ale pokoj, odpočinutie v Bohu. Veď Boh v tomto žalme vyhlásil už dávno po tom, ako Izraeliti vošli do kanaánskej krajiny, že tí, čo neuveria, nevojdú do jeho pokoja. Teda zaujatie zasľúbenej zeme Jozuom nie je vstupom do pokoja, o ktorom neskôr hovorí Dávid ako o budúcom.
Hebr 4,4 - "Kdesi", t. j. Gn 2, 2. Boží pokoj je pripravený už od stvorenia sveta, keď si Boh na siedmy deň odpočinul od svojich diel.
Hebr 4,9 - Boží pokoj je vyhradený jeho vernému ľudu, Izraelu Nového zákona, ktorý oddane prijme Božie slovo.
Hebr 4,14-16 - K Ježišovi, Božiemu Synovi a Synovi človeka, môžeme mať plnú dôveru, lebo sa stal podobný nám vo všetkom okrem hriechu; je veľkňazom, ale sám prežil a pretrpel naše bolesti, pozná aj naše slabosti, takže úprimne s nami cíti a chce nám pomáhať.
Hebr 4,14 - "Prenikol nebesia" pri svojom vystúpení do neba.
