Verš 2
Jestliže už slovo zákona, které vyslovili andělé, bylo pevné a každý přestupek i každá neposlušnost došla spravedlivé odplaty,
Sk 7:53 - Přijali jste Boží zákon z rukou andělů, ale sami jste jej nezachovali!"
Gal 3:19 - Jak je to potom se zákonem? Byl přidán kvůli proviněním jen do doby, než přijde ten zaslíbený potomek; byl vyhlášen anděly a svěřen lidskému prostředníku.
Gn 19:17 - Když je Hospodin vyváděl ven, řekl: "Uteč, jde ti o život. Neohlížej se zpět a v celém tomto okrsku se nezastavuj. Uteč na horu, abys nezahynul."
Gn 19:26 - Lotova žena šla vzadu, ohlédla se a proměnila se v solný sloup.
Dt 27:26 - "Buď proklet, kdo nebude plnit slova tohoto zákona a dodržovat je." A všechen lid řekne: "Amen."
Verš 3
jak bychom mohli uniknout my, pohrdneme-li tak slavným spasením? První je zvěstoval sám Pán, a ti, kdo uslyšeli, dosvědčili toto spasení i nám;
Heb 12:25 - Varujte se tedy odmítnout toho, kdo k vám mluví. Jestliže neunikli trestu ti, kdo odmítli tlumočníka Božích příkazů na zemi, tím spíše neunikneme my, odvrátíme-li se od toho, který mluví z nebe.
Mt 4:17 - Od té chvíle začal Ježíš kázat: "Čiňte pokání, neboť se přiblížilo království nebeské."
Mk 1:14 - Když byl Jan uvězněn, přišel Ježíš do Galileje a kázal Boží evangelium.
Verš 4
Bůh potvrzoval jejich svědectví znameními, divy i rozličnými projevy své moci a rozdílením Ducha svatého podle své vůle.
Mk 16:20 - Oni pak vyšli, všude kázali; a Pán s nimi působil a jejich slovo potvrzoval znameními.
Sk 14:3 - Přesto tam Pavel a Barnabáš dost dlouho zůstali a přes všechny překážky mluvili o Pánu; a Pán dosvědčoval svou milost tím, že jim dával moc konat znamení a zázraky.
Sk 19:11 - Bůh konal skrze Pavla neobvyklé mocné činy.
Verš 6
kdežto o Synu je na jednom místě řečeno: 'Co je člověk, že ho máš, Bože, na mysli, a Syn člověka, že na něj hledíš?
Ž 8:4 - Vidím tvá nebesa, dílo tvých prstů, měsíc a hvězdy, jež jsi tam upevnil:
Verš 8
všecko jsi podrobil pod jeho nohy.' Když mu tedy podrobil všecko, znamená to, že nezůstalo nic, co by mu nebylo podmaněno. Nyní ovšem ještě nevidíme, že by mu vše bylo podmaněno.
Ž 8:6 - Jen maličko jsi ho omezil, že není roven Bohu, korunuješ ho slávou a důstojností.
Mt 28:18 - Ježíš přistoupil a řekl jim: "Je mi dána veškerá moc na nebi i na zemi.
1Kor 15:27 - vždyť 'pod nohy jeho podřídil všecko'. Je-li řečeno, že je mu podřízeno všecko, je jasné, že s výjimkou toho, kdo mu všecko podřídil.
Ef 1:22 - 'Všechno podrobil pod jeho nohy' a ustanovil jej svrchovanou hlavou církve,
Verš 9
Ale vidíme toho, který byl nakrátko postaven níže než andělé, Ježíše, jak je pro utrpení smrti korunován ctí a slávou; neboť měl z milosti Boží zakusit smrt za všecky.
Sk 2:33 - Byl vyvýšen na pravici Boží a přijal Ducha svatého, kterého Otec slíbil; nyní jej seslal na nás, jak to vidíte a slyšíte.
Flp 2:7 - nýbrž sám sebe zmařil, vzal na sebe způsob služebníka, stal se jedním z lidí. A v podobě člověka
Verš 11
A on, který posvěcuje, i ti, kdo jsou posvěcováni, jsou z téhož Otce. Proto se nestydí nazývat je svými bratry, když říká:
Sk 17:26 - On stvořil z jednoho člověka všechno lidstvo, aby přebývalo na povrchu země, určil pevná roční údobí i hranice lidských sídel.
Verš 12
'Budu zvěstovat tvé jméno svým bratřím, uprostřed shromáždění tě budu chválit.'
Ž 22:22 - zachraň mě ze lví tlamy, před rohy jednorožců! - A tys mi odpověděl.
Verš 13
A jinde praví: 'Také já svou důvěru složím v Boha.' A dále: 'Hle, já a děti, které mi dal Bůh.'
Ž 18:2 - Pravil: Miluji tě vroucně, Hospodine, moje sílo.
Iz 8:18 - Hle, já a děti, které mi dal Hospodin, jsme v Izraeli znameními a zázraky od Hospodina zástupů, který přebývá na hoře Sijónu.
Verš 14
Protože sourozence spojuje krev a tělo, i on se stal jedním z nich, aby svou smrtí zbavil moci toho, kdo smrtí vládne, totiž ďábla,
Jn 1:14 - A Slovo se stalo tělem a přebývalo mezi námi. Spatřili jsme jeho slávu, slávu, jakou má od Otce jednorozený Syn, plný milosti a pravdy.
Flp 2:7 - nýbrž sám sebe zmařil, vzal na sebe způsob služebníka, stal se jedním z lidí. A v podobě člověka
Iz 25:8 - Panovník Hospodin provždy odstraní smrt a setře slzu z každé tváře, sejme potupu svého lidu z celé země; tak promluvil Hospodin.
Oz 13:14 - Mám je vyplatit ze spárů podsvětí, vykoupit ze smrti? Kde je, smrti, tvá morová rána? Podsvětí, kde je tvůj smrtící žár? Lítost však bude mým očím skryta.
1Kor 15:54 - A když pomíjitelné obleče nepomíjitelnost a smrtelné nesmrtelnost, pak se naplní, co je psáno: 'Smrt je pohlcena, Bůh zvítězil!
2Tim 1:10 - a nyní zjevil příchodem našeho Spasitele Ježíše Krista. On zlomil moc smrti a zjevil nepomíjející život v evangeliu.
Verš 15
a aby tak vysvobodil ty, kdo byli strachem před smrtí drženi po celý život v otroctví.
Rim 8:15 - Nepřijali jste přece Ducha otroctví, abyste opět propadli strachu, nýbrž přijali jste Ducha synovství, v němž voláme: Abba, Otče!
Verš 17
Proto musil být ve všem jako jeho bratří, aby se stal veleknězem milosrdným a věrným v Boží službě a mohl tak smířit hříchy lidu.
Flp 2:7 - nýbrž sám sebe zmařil, vzal na sebe způsob služebníka, stal se jedním z lidí. A v podobě člověka
Heb 4:15 - Nemáme přece velekněze, který není schopen mít soucit s našimi slabostmi; vždyť na sobě zakusil všechna pokušení jako my, ale nedopustil se hříchu.
Verš 18
Protože sám prošel zkouškou utrpení, může pomoci těm, na které přicházejí zkoušky.
Heb 4:15 - Nemáme přece velekněze, který není schopen mít soucit s našimi slabostmi; vždyť na sobě zakusil všechna pokušení jako my, ale nedopustil se hříchu.
Hebr 2,1-4 - Keďže Boh tak blahovoľne ponúka milosť spásy a pravdy, to kresťanov zrejme zaväzuje, aby ju prijali. Inak by na seba privolali prísny trest, hroznejší než ten, čo stíhal Izraelitov, ktorí neposlúchali nariadenia Starého zákona.Svätopisec vyvodzuje pre svojich čitateľov židokresťanov poučenie, že majú starostlivejšie zachovávať to, čo počuli, t. j. evanjelium, Kristovo učenie, pretože prostredník Nového zákona Kristus je oveľa vznešenejší než anjeli – prostredníci Starého zákona a jeho učenie je oveľa dôležitejšie ako slovo vyjadrené prostredníctvom anjelov, čiže Starým zákonom (porov. Gal 3, 19).
Hebr 2,2 - Svätopisec myslí na Mojžišov zákon, ktorý podľa Gal 3, 19 sprostredkoval anjel (porov. Sk 7, 38. 53).
Hebr 2,5-9 - Boh neurobil Mesiášom niektorého anjela, ale Ježiša, Syna človeka, ktorého obdaril nesmiernou slávou a mocou a všetko mu podrobil. On sa však "na čas", čiže počas pozemského života pokorne vzdal predností, ktoré mu právom podľa božskej prirodzenosti náležali, žil ako obyčajný človek, za nás trpel a zomrel, a preto ho Boh povýšil nad všetko a urobil Kráľom vesmíru (porov. Flp 2, 6–11).
Hebr 2,6 - Ž 8, 5–8. V žalme svätopisec ospevuje vznešenosť človeka vôbec.
Hebr 2,11 - Boh je Otec Ježiša Krista a Otec veriacich, preto sú veriaci bratmi Krista. Kristus vzal na seba ľudskú prirodzenosť. Bolo primerané, aby ten, čo posväcuje, t. j. Vykupiteľ, i tí, čo sú posväcovaní, t. j. vykúpení, pochádzali "z jedného", čiže aby mali rovnakú prirodzenosť.
Hebr 2,12 - Ž 22, 23.
Hebr 2,13 - Porov. Iz 8, 17 n.
Hebr 2,14 - Smrť prišla na svet skrze hriech, a tak je otec hriechu, diabol, aj pánom smrti. Kristus však oslobodzuje od otroctva hriechu, a teda aj smrti.
Hebr 2,17 - Bolo vhodné, aby prijal ľudskú prirodzenosť i s jej slabosťami okrem hriechu, lebo prišiel vykúpiť ľudí, a nie anjelov.
