Verš 2
Jestliže už slovo, které zvěstovali andělé, bylo závazné, takže každý přestupek a každou neposlušnost stihl spravedlivý trest,
Sk 7:53 - Přijali jste Zákon z rukou andělů, ale nezachovali jste ho!"
Gal 3:19 - K čemu tedy Zákon? Byl přidán kvůli proviněním až do příchodu toho zaslíbeného semene. Byl vyhlášen pomocí andělů skrze prostředníka;
Gn 19:17 - Když ho vedli ven, jeden z nich řekl: "Utíkej o život! Neohlížej se a nikde na této rovině se nezastavuj. Uteč do hor, abys nebyl smeten."
Gn 19:26 - Lotova žena se však ohlédla zpět a proměnila se v solný sloup.
Dt 27:26 - "Zlořečený, kdo by neplnil a nedodržoval slova tohoto Zákona!" A všechen lid odpoví: "Amen!"
Verš 3
jak bychom tedy unikli my, kdybychom opomíjeli takovéto spasení? Na počátku je zvěstoval sám Pán a nám je potvrdili ti, kteří jej slýchali,
Heb 12:25 - Hleďte, abyste neodmítli Toho, který k vám mluví. Jestliže neunikli ti, kteří odmítli toho, kdo na zemi vydával Boží pokyny, čím spíše neunikneme my, odvracíme-li se od Toho, který je z nebe.
Mt 4:17 - Od té doby začal Ježíš kázat: "Čiňte pokání! Nebeské království je blízko!"
Mk 1:14 - Poté, co byl Jan uvězněn, Ježíš přišel do Galileje a kázal Boží evangelium:
Verš 4
což Bůh podle své vůle zároveň dosvědčoval znameními a divy, různými zázraky a udílením Ducha svatého.
Mk 16:20 - Oni vyšli a kázali všude a Pán jim pomáhal a potvrzoval Slovo znameními, která je doprovázela.
Sk 14:3 - Přesto tam strávili dlouhý čas a směle mluvili o Pánu, který potvrzoval poselství o své milosti a působil skrze jejich ruce divy a zázraky.
Sk 19:11 - Bůh konal skrze Pavlovy ruce neobyčejné zázraky.
Verš 6
Písmo na jednom místě prohlašuje: "Co je člověk, že na něj pamatuješ, co je lidský tvor, že tě zajímá?
Ž 8:4 - Když vidím tvá nebesa, dílo prstů tvých, měsíc a hvězdy, kterés tam umístil -
Verš 8
k jeho nohám jsi složil vše." Když tedy vše položil do jeho moci, nezbylo nic, co by mu nepoddal. Teď ovšem ještě nevidíme, že by vše bylo v jeho moci.
Ž 8:6 - O málo nižším než Boha jsi jej stvořil, slávou a ctí jsi korunoval jej,
Mt 28:18 - Ježíš k nim přistoupil a řekl: "Je mi dána veškerá moc na nebi i na zemi.
1Kor 15:27 - Vždyť "všechno položil k jeho nohám". (Když ovšem říká, že je mu všechno poddáno, je zřejmé, že je to všechno kromě Toho, který mu to poddal.)
Ef 1:22 - Bůh "poddal všechno pod jeho nohy" a jako hlavu všeho jej dal církvi,
Verš 9
Vidíme ale Ježíše - který se stal o málo nižším než andělé - jak je nyní pro utrpení smrti korunován slávou a ctí, neboť z Boží milosti zakusil smrt za nás za všechny.
Sk 2:33 - Byl vyvýšen na Boží pravici, přijal od Otce zaslíbení Ducha svatého a to, co teď vidíte a slyšíte, je jeho vylití.
Flp 2:7 - Místo toho se vzdal sám sebe: přijal podstatu služebníka, vzal na sebe lidskou podobu.
Verš 11
Ten, který posvěcuje, i ti, kteří jsou posvěcováni, jsou totiž všichni z jednoho Otce. Proto se nestydí nazývat je svými sourozenci,
Sk 17:26 - Z jednoho člověka učinil celé lidstvo, aby žilo na celém zemském povrchu. Vyměřil jim určená období a hranice jejich života,
Verš 12
když říká: "Svým bratrům budu zvěstovat tvé jméno, uprostřed shromáždění tě budu velebit."
Ž 22:22 - Zachraň mě prosím před tlamou lva, vyslyš mě před rohy buvola!
Verš 13
Jinde říká: "Já na něj budu spoléhat," a pokračuje: "Hle, já a děti, které mi dal Bůh."
Ž 18:2 - Miluji tě, Hospodine, sílo má!
Iz 8:18 - Hle - já a děti, které mi dal Hospodin, jsme v Izraeli jako divy a znamení od Hospodina zástupů, který přebývá na hoře Sion.
Verš 14
A protože děti jsou si příbuzné tělem a krví, právě tak se i on stal člověkem, aby svou smrtí zlomil moc toho, který měl moc smrti (to jest ďábla),
Jn 1:14 - To Slovo se stalo tělem a přišlo žít mezi nás. Spatřili jsme jeho slávu, slávu, jakou má od Otce jednorozený Syn, plný milosti a pravdy.
Flp 2:7 - Místo toho se vzdal sám sebe: přijal podstatu služebníka, vzal na sebe lidskou podobu.
Iz 25:8 - samu smrt navždy odstraní! Panovník Hospodin setře všem slzy z tváří, na vší zemi zbaví svůj lid potupy. Tak promluvil Hospodin.
Oz 13:14 - Vyplatím je z moci záhrobí, vykoupím je ze smrti. Kde jsou teď, smrti, ty tvé hrozby? Kde je tvá zhouba, záhrobí? Soucit bude mým očím skryt,
1Kor 15:54 - A až toto pomíjivé oblékne nepomíjivost a toto smrtelné oblékne nesmrtelnost, tehdy se naplní, co je psáno: "Smrt je pohlcena, přišlo vítězství!"
2Tim 1:10 - Tato milost se nyní projevila v příchodu našeho Spasitele, Krista Ježíše, který zrušil vládu smrti a skrze evangelium zjevil život a nesmrtelnost.
Verš 15
a osvobodil ty, které strach ze smrti po celý život držel v otroctví.
Rim 8:15 - Nepřijali jste přece ducha otroctví, abyste se znovu báli. Naopak, přijali jste Ducha synovství, v němž voláme Abba, Otče!
Verš 17
Proto se musel ve všem připodobnit svým sourozencům, aby se před Bohem stal jejich milosrdným a věrným veleknězem a mohl vykonat oběť smíření za hříchy lidu.
Flp 2:7 - Místo toho se vzdal sám sebe: přijal podstatu služebníka, vzal na sebe lidskou podobu.
Heb 4:15 - Nemáme ovšem velekněze neschopného cítit s našimi slabostmi, ale takového, který byl v každém ohledu zkoušen jako my, avšak zůstal bez hříchu.
Verš 18
Protože sám trpěl ve svých zkouškách, může teď pomoci těm, kdo procházejí zkouškami.
Heb 4:15 - Nemáme ovšem velekněze neschopného cítit s našimi slabostmi, ale takového, který byl v každém ohledu zkoušen jako my, avšak zůstal bez hříchu.
Hebr 2,1-4 - Keďže Boh tak blahovoľne ponúka milosť spásy a pravdy, to kresťanov zrejme zaväzuje, aby ju prijali. Inak by na seba privolali prísny trest, hroznejší než ten, čo stíhal Izraelitov, ktorí neposlúchali nariadenia Starého zákona.Svätopisec vyvodzuje pre svojich čitateľov židokresťanov poučenie, že majú starostlivejšie zachovávať to, čo počuli, t. j. evanjelium, Kristovo učenie, pretože prostredník Nového zákona Kristus je oveľa vznešenejší než anjeli – prostredníci Starého zákona a jeho učenie je oveľa dôležitejšie ako slovo vyjadrené prostredníctvom anjelov, čiže Starým zákonom (porov. Gal 3, 19).
Hebr 2,2 - Svätopisec myslí na Mojžišov zákon, ktorý podľa Gal 3, 19 sprostredkoval anjel (porov. Sk 7, 38. 53).
Hebr 2,5-9 - Boh neurobil Mesiášom niektorého anjela, ale Ježiša, Syna človeka, ktorého obdaril nesmiernou slávou a mocou a všetko mu podrobil. On sa však "na čas", čiže počas pozemského života pokorne vzdal predností, ktoré mu právom podľa božskej prirodzenosti náležali, žil ako obyčajný človek, za nás trpel a zomrel, a preto ho Boh povýšil nad všetko a urobil Kráľom vesmíru (porov. Flp 2, 6–11).
Hebr 2,6 - Ž 8, 5–8. V žalme svätopisec ospevuje vznešenosť človeka vôbec.
Hebr 2,11 - Boh je Otec Ježiša Krista a Otec veriacich, preto sú veriaci bratmi Krista. Kristus vzal na seba ľudskú prirodzenosť. Bolo primerané, aby ten, čo posväcuje, t. j. Vykupiteľ, i tí, čo sú posväcovaní, t. j. vykúpení, pochádzali "z jedného", čiže aby mali rovnakú prirodzenosť.
Hebr 2,12 - Ž 22, 23.
Hebr 2,13 - Porov. Iz 8, 17 n.
Hebr 2,14 - Smrť prišla na svet skrze hriech, a tak je otec hriechu, diabol, aj pánom smrti. Kristus však oslobodzuje od otroctva hriechu, a teda aj smrti.
Hebr 2,17 - Bolo vhodné, aby prijal ľudskú prirodzenosť i s jej slabosťami okrem hriechu, lebo prišiel vykúpiť ľudí, a nie anjelov.
