výhody registrácie

List Hebrejom

Biblia - Sväté písmo

(BKR - Český - Kralický)

Heb 11, 1-40

1 (BKR) Víra pak jest nadějných věcí podstata, a důvod neviditelných.
1 (ROH) A viera je podstatou toho, na čo sa človek nadeje, presvedčením o veciach, ktoré sa nevidia.
1 (B21) Víra je podstata věcí, v něž doufáme, důkaz skutečností, jež nevidíme.

2 (BKR) Pro ni zajisté svědectví došli předkové.
2 (ROH) Lebo v nej dostali svedoctvo starší predkovia.
2 (B21) Díky ní naši předkové došli u Boha uznání.

3 (BKR) Věrou rozumíme, že učiněni jsou věkové slovem Božím, takže z ničeho jest to, což vidíme, učiněno.
3 (ROH) Vierou rozumieme, že sú veky ustrojené slovom Božím, áno i tomu, že nie z viditeľných vecí povstalo to, čo sa vidí.
3 (B21) Vírou rozumíme, že vesmír byl stvořen Božím slovem, takže to, co vidíme, nevzniklo z ničeho viditelného.

4 (BKR) Věrou lepší obět Bohu obětoval Abel, nežli Kain, skrze kteroužto svědectví obdržel, že jest spravedlivý, jakž sám Bůh darům jeho svědectví vydal. A skrze tu víru, již umřev, ještě mluví.
4 (ROH) Vierou doniesol Ábel Bohu väčšiu obeť než Kain, ktorou to vierou dostal svedoctvo, že je spravedlivý, keď svedčí Bôh pri jeho daroch, a ňou, zomrúc, ešte hovorí.
4 (B21) Vírou Ábel přinesl Bohu lepší oběť nežli Kain. Díky ní byl uznán za spravedlivého (neboť Bůh přijal jeho dary), a přestože zemřel, díky ní dosud mluví.

5 (BKR) Věrou Enoch přenesen jest, aby neviděl smrti, a není nalezen, proto že jej Bůh přenesl. Prvé zajisté, než jest přenesen, svědectví měl, že se líbil Bohu.
5 (ROH) Vierou bol Enoch prenesený, aby nevidel smrti. A nenašli ho, pretože ho preniesol Bôh. Lebo pred svojím prenesením dostal svedoctvo, že sa ľúbi Bohu.
5 (B21) Vírou byl Enoch odsud vzat, aby nespatřil smrt: "zmizel, neboť ho Bůh vzal." Ještě než byl vzat, měl pověst Božího oblíbence

6 (BKR) Bez víry pak nemožné jest líbiti se Bohu; nebo přistupující k Bohu věřiti musí, že jest Bůh, a těm, kteříž ho hledají, že odplatu dává.
6 (ROH) A bez viery nie je možné ľúbiť sa Bohu. Lebo ten, kto prichádza k Bohu, musí veriť, že je, a že tým, ktorí ho snažne hľadajú, je odplatiteľom.
6 (B21) a bez víry si přece jeho oblibu nikdo nezíská. Kdo přichází k Bohu, musí věřit, že Bůh je a že odměňuje ty, kdo jej hledají.

7 (BKR) Věrou napomenut jsa od Boha Noé o tom, čehož ještě nebylo viděti, boje se, připravoval koráb k zachování domu svého; skrze kterýžto koráb odsoudil svět, a spravedlnosti té, kteráž jest z víry, učiněn jest dědicem.
7 (ROH) Vierou Noe, keď mu bolo zjavené od Boha o tom, čo sa ešte nevidelo, bojac sa Boha, pripravil koráb na záchranu svojho domu, ktorou to vierou odsúdil svet a stal sa dedičom spravedlivosti, spravedlivosti vo viere.
7 (B21) Vírou Noe, varován o tom, co ještě nebylo vidět, v Boží bázni postavil archu, v níž se zachránila jeho rodina. Tak zahanbil svět a stal se dědicem spravedlnosti, která je z víry.

8 (BKR) Věrou, povolán jsa Abraham, uposlechl Boha, aby odšel na to místo, kteréž měl vzíti za dědictví; i šel, nevěda, kam příjde.
8 (ROH) Vierou Abrahám súc volaný poslúchol, keď mu kázal Bôh, aby vyšiel zo svojej vlasti a išiel na miesto, ktoré mal dostať za dedičstvo. A vyšiel bez toho, že by bol vedel, kam ide.
8 (B21) Vírou Abraham poslechl Boží volání, aby šel na místo, jež měl dědičně získat. Přestože nevěděl, kam jde, vydal se na cestu.

9 (BKR) Věrou bydlil v zemi zaslíbené jako v cizí v staních přebývaje s Izákem a s Jákobem, spoludědici téhož zaslíbení.
9 (ROH) Vierou pohostínil v zemi zasľúbenia ako v cudzej a býval v stánoch s Izákom a Jakobom, so spoludedičmi toho istého zasľúbenia.
9 (B21) Vírou se přistěhoval do zaslíbené země, jakkoli byla cizí, a bydlel v ní ve stanech stejně jako Izák a Jákob, dědicové téhož zaslíbení.

10 (BKR) Nebo očekával města základy majícího, jehožto řemeslník a stavitel jest Bůh.
10 (ROH) Lebo očakával mesto, majúce základy, ktorého remeselníkom a staviteľom je Bôh.
10 (B21) Vyhlížel totiž město, které má základy, město, jehož stavitelem a tvůrcem je Bůh.

11 (BKR) Věrou také i Sára moc ku početí semene přijala, a mimo čas věku porodila, když věřila, že jest věrný ten, jenž zaslíbil.
11 (ROH) Vierou i sama Sára dostala moc založiť semeno a porodila mimo času veku, keďže mala za verného toho, ktorý zasľúbil.
11 (B21) Vírou také neplodná Sára i přes svůj pokročilý věk přijala moc k početí potomka, přesvědčena o věrnosti Toho, který dal zaslíbení.

12 (BKR) A protož i z jednoho, a to již téměř umrtveného, rozplozeno jest potomků množství veliké, jako jest množství hvězd nebeských, a jako písek nesčíslný, kterýž jest na břehu mořském.
12 (ROH) Preto sa ich aj z jedného, a to už umŕtveného, naplodilo množstvom jako hviezd na nebi a jako nesčíselného piesku na brehu mora.
12 (B21) A tak z jednoho už nemohoucího muže vzešlo bezpočet potomků, jako je hvězd na nebi a písku na mořském břehu.

13 (BKR) Podle víry zemřeli ti všickni, nevzavše zaslíbení, ale zdaleka je viděvše, jim i věřili, i je vítali, a vyznávali, že jsou hosté a příchozí na zemi.
13 (ROH) Tí všetci pomreli vo viere bez toho, že by boli dostali Bohom dané zasľúbenia, ale ich zďaleka videli a boli presvedčení o nich a vítali ich a vyznávali, že sú cudzincami a pútnikmi na zemi.
13 (B21) Tito všichni zemřeli ve víře, aniž dosáhli zaslíbení. Jen je zdálky zahlédli, vítali je a vyznávali, že jsou na zemi cizinci a přistěhovalci.

14 (BKR) Nebo ti, kteříž tak mluví, zjevně to prokazují, že vlasti hledají.
14 (ROH) Lebo tí, ktorí hovoria také veci, zjavne ukazujú, že hľadajú vlasť.
14 (B21) Ti, kdo takto mluví, dávají najevo, že touží po vlasti.

15 (BKR) A jistě, kdyby se byli na onu rozpomínali, z kteréž vyšli, měli dosti času zase se navrátiti.
15 (ROH) A keby boli mysleli na tú, z ktorej vyšli, boli by mali času vrátiť sa.
15 (B21) Kdyby měli na mysli tu, kterou opustili, měli přece dost času k návratu.

16 (BKR) Ale oni lepší vlasti žádají, to jest nebeské. Protož i sám Bůh nestydí se slouti jejich Bohem; nebo jim připravil město.
16 (ROH) Ale takto túžia po lepšej, to jest po nebeskej. Preto sa nehanbí za nich ich Bôh menovať sa ich Bohom, lebo im prihotovil mesto.
16 (B21) Oni však toužili po lepší vlasti - po té nebeské. Sám Bůh se proto nestydí nazývat se jejich Bohem, neboť jim připravil město.

17 (BKR) Věrou obětoval Abraham Izáka, byv pokoušín, a to jednorozeného obětoval ten, kterýž byl zaslíbení přijal,
17 (ROH) Vierou obetoval Abrahám Izáka zkúšaný súc a obetoval jednorodeného ten, ktorý prevzal zasľúbenia,
17 (B21) Vírou Abraham ve své zkoušce obětoval Izáka. Ten, který přijal zaslíbení, obětoval svého jediného syna,

18 (BKR) K němuž bylo řečeno: V Izákovi nazváno bude tobě símě,
18 (ROH) a ktorému bolo povedané: V Izákovi sa ti bude volať semä,
18 (B21) o němž bylo řečeno: "Tvé símě bude povoláno v Izákovi."

19 (BKR) Tak o tom smýšleje, že jest mocen Bůh i z mrtvých vzkřísiti; odkudžto jej jako z mrtvých vzkříšeného přijal.
19 (ROH) rozumujúc tak, že Bôh je mocný aj z mŕtvych vzkriesiť, odkiaľ si ho aj odniesol v podobenstve.
19 (B21) Počítal totiž s tím, že Bůh je schopen i křísit z mrtvých; a odtud ho také (obrazně řečeno) přijal.

20 (BKR) Věrou o budoucích věcech požehnání dal Izák Jákobovi a Ezau.
20 (ROH) Vierou (tiež) o budúcich veciach požehnal Izák Jakoba a Ezava.
20 (B21) Vírou Izák požehnal Jákobovi a Ezauovi ohledně budoucích věcí.

21 (BKR) Věrou Jákob, umíraje, každému z synů Jozefových požehnání dával, a poklonil se podepřev se na vrch hůlky své.
21 (ROH) Vierou Jakob zomierajúc požehnal každého zo synov Jozefových a poklonil sa na vrch svojej palice.
21 (B21) Vírou umírající Jákob požehnal každému z Josefových synů a "poklonil se, opřen o svou hůl."

22 (BKR) Věrou Jozef, dokonávaje, o vyjití synů Izraelských zmínku učinil, a o kostech svých poručil.
22 (ROH) Vierou Jozef dokonávajúc zmienil sa o vyjdení synov Izraelových z Egypta a prikázal o svojich kostiach.
22 (B21) Vírou se Josef, předtím než skonal, zmínil o odchodu Izraelitů z Egypta a řekl jim, jak mají naložit s jeho kostmi.

23 (BKR) Věrou Mojžíš, narodiv se, ukryt byl za tři měsíce od rodičů svých, protože viděli krásné pacholátko, a nebáli se rozkazu královského.
23 (ROH) Vierou Mojžiš, keď sa narodil, ukrytý bol tri mesiace, od svojich rodičov, pretože videli dieťa, že je krásne, a nebáli sa rozkazu kráľovho.
23 (B21) Vírou byl Mojžíš po narození tři měsíce ukrýván svými rodiči. Když viděli, jak je to dítě krásné, nenechali se zastrašit královým rozkazem.

24 (BKR) Věrou Mojžíš, dorostlý již jsa, odepřel slouti synem dcery faraonovy,
24 (ROH) Vierou Mojžiš, keď už bol veľký, odoprel volať sa synom dcéry faraonovej
24 (B21) Vírou se Mojžíš, jakmile dospěl, zřekl postavení faraonova vnuka.

25 (BKR) Vyvoliv sobě raději protivenství trpěti s lidem Božím, nežli časné a hříšné pohodlí míti,
25 (ROH) a radšej si vyvolil trpieť a strádať s ľudom Božím, ako mať dočasný pôžitok hriešny.
25 (B21) Dal přednost útrapám Božího lidu před pomíjivým hříšným požitkem.

26 (BKR) Větší sobě pokládaje zboží nad Egyptské poklady pohanění Kristovo; nebo prohlédal k hojné odplatě.
26 (ROH) A za väčšie bohatstvo ako poklady Egypta považoval pohanenie Kristovo, lebo hľadel preč od toho na odplatu.
26 (B21) Kristova potupa mu byla dražší než všechny egyptské poklady, neboť se díval až k odplatě.

27 (BKR) Věrou opustil Egypt, neboje se hněvu královského; nebo jako by viděl Neviditelného, tak se utvrdil.
27 (ROH) Vierou opustil Egypt nebojac sa zúrivého hnevu kráľovho, lebo jako čo by bol videl neviditeľného, zotrval.
27 (B21) Vírou opustil Egypt a nedal se zastrašit královým hněvem. Vytrval, jako by viděl Neviditelného.

28 (BKR) Věrou slavil hod beránka a vylití krve, aby ten, jenž hubil prvorozené, nedotekl se jich.
28 (ROH) Vierou učinil slávnosť baránka a nákrop krvi, aby sa ich nedotknul ten, ktorý hubil prvorodené.
28 (B21) Vírou slavil Hod beránka a skropení krví, takže se jich zhoubce prvorozených nedotkl.

29 (BKR) Věrou přešli moře červené jako po suchu; o čež pokusivše se Egyptští, ztonuli.
29 (ROH) Vierou prešli Červené more jako po suchej zemi, o čo sa pokúšali aj Egypťania a boli pohltení.
29 (B21) Vírou přešli Rudé moře jako po suché zemi; když se však o to pokusili Egypťané, zmizeli v hlubině.

30 (BKR) Věrou zdi Jericha padly, když je obcházeli za sedm dní.
30 (ROH) Vierou padly múry Jericha, keď ich obchádzali za sedem dní.
30 (B21) Vírou padly zdi Jericha, když je obcházeli sedm dní.

31 (BKR) Věrou Raab nevěstka nezahynula s neposlušnými, pokojně přijavši špehéře.
31 (ROH) Vierou nezahynula smilnica Rachab s tými, ktorí neposlúchali vo viere, prijmúc vyzvedačov s pokojom.
31 (B21) Vírou nevěstka Rachab pokojně přijala špehy, a tak nezahynula s neposlušnými.

32 (BKR) A coť mám více praviti? Nepostačíť mi zajisté čas k vypravování o Gedeonovi, a Barákovi, a Samsonovi a Jefte, a Davidovi, a Samuelovi, a prorocích.
32 (ROH) A čo mám ešte hovoriť? Lebo mi nebude stačiť čas, aby som rozprával o Gedeonovi, Barákovi, Samsonovi, Jeftovi, Dávidovi, Samuelovi a o prorokoch,
32 (B21) Mám pokračovat ještě dál? Není dost času, abych vyprávěl o Gedeonovi, Barákovi, Samsonovi, Jiftachovi, Davidovi, Samuelovi a prorocích.

33 (BKR) Kteříž skrze víru vybojovávali království, činili spravedlnost, docházeli zaslíbení, zacpávali ústa lvům,
33 (ROH) ktorí vierou zdolali kráľovstvá, robili spravedlivosť, dosiahli zasľúbenia, zapchali ústa ľvom,
33 (B21) Ti skrze víru dobývali království, konali spravedlnost, docházeli zaslíbení, zavírali tlamy lvům,

34 (BKR) Uhašovali moc ohně, utekli ostrosti meče, zmocněni bývali v mdlobách, silní učiněni v boji, vojska zaháněli cizozemců.
34 (ROH) vyhasili moc ohňa, utiekli ostriu meča, zmocnili sa a vymanili od slabosti, stali sa junákmi v boji, ustúpiť prinútili tábory cudzozemcov.
34 (B21) přemáhali žár ohně, unikali ostří meče, bývali posilněni v slabosti, stávali se silnými v boji a obraceli na útěk vojska cizinců.

35 (BKR) Ženy přijímaly mrtvé své vzkříšené. Jiní pak roztahováni jsou, neoblíbivše sobě vysvobození, aby lepšího dosáhli vzkříšení.
35 (ROH) Ženy dostaly zpät svojich mŕtvych vzkriesených. A jedni boli mučení na mučidlách neprijmúc oslobodenia, aby dostali lepšieho vzkriesenia.
35 (B21) Ženám se jejich mrtví vraceli vzkříšení. Jiní šli na mučidla, když odmítli propuštění, aby dosáhli něčeho lepšího - vzkříšení.

36 (BKR) Jiní pak posměchy a mrskáním trápeni, ano i vězeními a žaláři.
36 (ROH) Druhí zakúsili posmechov a bitky a k tomu pút a žalára;
36 (B21) Další zakoušeli výsměch a bičování a také okovy a vězení.

37 (BKR) Kamenováni jsou, sekáni, pokoušíni, mečem zmordováni; chodili v kožích ovčích a kozelčích, opuštěni, souženi, a zle s nimi nakládáno,
37 (ROH) boli kameňovaní, pokúšaní, pílami rezaní, zomreli vraždou meča; skrývajúc sa chodili sem a ta v ovčích a kozích kožiach, strádajúci, súžení, trápení,
37 (B21) Bývali kamenováni, řezáni pilou, zabíjeni mečem, chodili v ovčích a kozlích kůžích - strádající, pronásledovaní a trpící.

38 (BKR) Jichžto nebyl svět hoden, po pustinách bloudíce, i po horách, a jeskyních, i v doupatech země.
38 (ROH) ktorých svet nebol hoden; blúdili po púštiach a po vrchoch a skrývali sa po jaskyniach a po dierach zeme.
38 (B21) Svět jich nebyl hoden. Bloudili po pustinách a horách, po jeskyních a zemských roklinách.

39 (BKR) A ti všickni svědectví dosáhše skrze víru, neobdrželi zaslíbení,
39 (ROH) A tí všetci, hoci dostali svedoctvo vierou, neodniesli si zasľúbenia,
39 (B21) Ti všichni díky víře došli u Boha uznání. Přesto však nedosáhli zaslíbení,

40 (BKR) Protože Bůh něco lepšího nám obmýšlel, aby oni bez nás nepřišli k dokonalosti.
40 (ROH) pretože Bôh predvidel čosi lepšie o nás, aby neboli bez nás zdokonalení.
40 (B21) neboť Bůh zamýšlel něco lepšího pro nás - proto neměli dojít k cíli bez nás.


Heb 11, 1-40





Verš 3
Věrou rozumíme, že učiněni jsou věkové slovem Božím, takže z ničeho jest to, což vidíme, učiněno.
Gn 1:1 - Na počátku stvořil Bůh nebe a zemi.
Ž 33:6 - Slovem Hospodinovým nebesa učiněna jsou, a duchem úst jeho všecko vojsko jejich.
Jn 1:10 - Na světě byl, a svět skrze něho učiněn jest, a svět ho nepoznal.
Ef 3:9 - A vysvětlil všechněm, kteraké by bylo obcování tajemství skrytého od věků v Bohu, kterýž všecko stvořil skrze Ježíše Krista,
Kol 1:16 - Nebo skrze něho stvořeny jsou všecky věci, kteréž jsou na nebi i na zemi, viditelné i neviditelné, buďto trůnové nebo panstva, buďto knížatstva nebo mocnosti; všecko skrze něho a pro něho stvořeno jest.
Rim 4:17 - (Jakož psáno jest: Otcem mnohých národů postavil jsem tebe,) před obličejem Boha, jemuž uvěřil, kterýž obživuje mrtvé a povolává i těch věcí, jichž není, jako by byly.
Kol 1:16 - Nebo skrze něho stvořeny jsou všecky věci, kteréž jsou na nebi i na zemi, viditelné i neviditelné, buďto trůnové nebo panstva, buďto knížatstva nebo mocnosti; všecko skrze něho a pro něho stvořeno jest.

Verš 4
Věrou lepší obět Bohu obětoval Abel, nežli Kain, skrze kteroužto svědectví obdržel, že jest spravedlivý, jakž sám Bůh darům jeho svědectví vydal. A skrze tu víru, již umřev, ještě mluví.
Gn 4:4 - Ano i Abel také obětoval z prvorozených věcí stáda svého, a z tuku jejich. I vzhlédl Hospodin na Abele a na obět jeho.
Mt 23:35 - Aby přišla na vás všeliká krev spravedlivá, vylitá na zemi, od krve Abele spravedlivého, až do krve Zachariáše syna Barachiášova, kteréhož jste zabili mezi chrámem a oltářem.

Verš 5
Věrou Enoch přenesen jest, aby neviděl smrti, a není nalezen, proto že jej Bůh přenesl. Prvé zajisté, než jest přenesen, svědectví měl, že se líbil Bohu.
Gn 5:24 - A chodil Enoch stále s Bohem a nebyl více vidín; nebo vzal ho Bůh.

Verš 7
Věrou napomenut jsa od Boha Noé o tom, čehož ještě nebylo viděti, boje se, připravoval koráb k zachování domu svého; skrze kterýžto koráb odsoudil svět, a spravedlnosti té, kteráž jest z víry, učiněn jest dědicem.
Gn 6:13 - Protož řekl Bůh k Noé: Konec všelikého těla přichází přede mne, nebo naplněna jest země nepravostí od nich; z té příčiny, hle, již zkazím je s zemí.

Verš 8
Věrou, povolán jsa Abraham, uposlechl Boha, aby odšel na to místo, kteréž měl vzíti za dědictví; i šel, nevěda, kam příjde.
Gn 12:4 - I vyšel Abram, tak jakž mu byl mluvil Hospodin, a šel s ním Lot. (Byl pak Abram v sedmdesáti pěti letech, když vyšel z Cháran.)

Verš 11
Věrou také i Sára moc ku početí semene přijala, a mimo čas věku porodila, když věřila, že jest věrný ten, jenž zaslíbil.
Gn 17:19 - Jemužto řekl Bůh: Nýbrž Sára manželka tvá porodí tobě syna, a nazůveš jméno jeho Izák; i utvrdím smlouvu svou s ním za smlouvu věčnou, i s semenem jeho po něm.
Gn 21:2 - Nebo počala a porodila Sára Abrahamovi syna v starosti jeho, v ten čas, kterýž předpověděl Bůh.
Lk 1:36 - A aj, Alžběta, příbuzná tvá, i ona počala syna v starosti své, a tento jest jí šestý měsíc, kteráž sloula neplodná.

Verš 12
A protož i z jednoho, a to již téměř umrtveného, rozplozeno jest potomků množství veliké, jako jest množství hvězd nebeských, a jako písek nesčíslný, kterýž jest na břehu mořském.
Gn 15:5 - I vyvedl jej ven a řekl: Vzhlédniž nyní k nebi, a sečti hvězdy, budeš-li je však moci sčísti? Řekl mu ještě: Tak bude símě tvé.
Gn 22:17 - Požehnám velmi tobě, a velice rozmnožím símě tvé jako hvězdy nebeské, a jako písek, kterýž jest na břehu mořském; nadto dědičně vládnouti bude símě tvé branami nepřátel svých.
Rim 4:18 - Kterýžto Abraham v naději proti naději uvěřil, že bude otcem mnohých národů, podle toho povědění: Takť bude símě tvé, jakožto hvězdy nebeské a jako písek mořský.

Verš 13
Podle víry zemřeli ti všickni, nevzavše zaslíbení, ale zdaleka je viděvše, jim i věřili, i je vítali, a vyznávali, že jsou hosté a příchozí na zemi.
Jn 8:53 - Zdali jsi ty větší otce našeho Abrahama, kterýž umřel? I proroci zemřeli jsou. Kým ty se činíš?
Gn 23:4 - Hostem a příchozím jsem u vás; dejte mi místo ku pohřbu u vás, abych pochoval mrtvého svého od tváři své.
Gn 47:9 - Odpověděl Jákob Faraonovi: Dnů let putování mého sto a třidceti let jest; nemnozí a zlí byli dnové let života mého, a nedošli dnů let života otců mých, v nichž živi byli.

Verš 16
Ale oni lepší vlasti žádají, to jest nebeské. Protož i sám Bůh nestydí se slouti jejich Bohem; nebo jim připravil město.
Ex 3:6 - A řekl: Já jsem Bůh otce tvého, Bůh Abrahamův, Bůh Izákův, a Bůh Jákobův. I zakryl Mojžíš tvář svou, (nebo se bál), aby nepatřil na Boha.
Mt 22:32 - Já jsem Bůh Abrahamův a Bůh Izákův a Bůh Jákobův; a Bůhť není Bůh mrtvých, ale živých.
Sk 7:32 - Jáť jsem Bůh otců tvých, Bůh Abrahamův a Bůh Izákův a Bůh Jákobův. I zhroziv se Mojžíš, neodvážil se patřiti.

Verš 17
Věrou obětoval Abraham Izáka, byv pokoušín, a to jednorozeného obětoval ten, kterýž byl zaslíbení přijal,
Gn 22:10 - I vztáhl Abraham ruku svou, a vzal meč, aby zabil syna svého.

Verš 18
K němuž bylo řečeno: V Izákovi nazváno bude tobě símě,
Gn 21:12 - I řekl Bůh Abrahamovi: Nestěžuj sobě o dítěti a o děvce své; cožkoli řekla tobě Sára, povol řeči její, nebo v Izákovi nazváno bude tobě símě.
Rim 9:7 - Aniž proto, že jsou símě Abrahamovo, hned také všickni jsou synové, ale v Izákovi nazváno bude tvé símě.
Gal 3:29 - A když Kristovi jste, tedy símě Abrahamovo jste, a podle zaslíbení dědicové.

Verš 20
Věrou o budoucích věcech požehnání dal Izák Jákobovi a Ezau.
Gn 27:28 - Dejž tobě Bůh z rosy nebeské, a z tučnosti zemské, i hojnost obilé a vína.
Gn 27:39 - Tedy odpověděl Izák otec jeho, a řekl k němu: Aj, v tučnostech země bude bydlení tvé a v rose nebeské s hůry;

Verš 21
Věrou Jákob, umíraje, každému z synů Jozefových požehnání dával, a poklonil se podepřev se na vrch hůlky své.
Gn 48:15 - I požehnal Jozefovi, řka: Bůh, před jehož oblíčejem ustavičně chodili otcové moji Abraham a Izák, Bůh, kterýž mne spravoval po všecken život můj až do dne tohoto;
Gn 47:31 - I řekl Jákob: Přisáhni mi. Tedy přisáhl jemu. I sklonil se Izrael k hlavám lůže.

Verš 22
Věrou Jozef, dokonávaje, o vyjití synů Izraelských zmínku učinil, a o kostech svých poručil.
Gn 50:24 - Mluvil potom Jozef bratřím svým: Já tudíž umru; Bůh pak jistotně navštíví vás, a vyvede vás z země této do země, kterouž přisáhl Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi.

Verš 23
Věrou Mojžíš, narodiv se, ukryt byl za tři měsíce od rodičů svých, protože viděli krásné pacholátko, a nebáli se rozkazu královského.
Ex 2:2 - I počala žena ta, a porodila syna; a viduci, že jest krásný, kryla ho za tři měsíce.
Sk 7:20 - V tom času narodil se Mojžíš, a byl velmi krásný, kterýžto chován jest za tři měsíce v domu otce svého.

Verš 25
Vyvoliv sobě raději protivenství trpěti s lidem Božím, nežli časné a hříšné pohodlí míti,
Ž 84:10 - Pavézo naše, popatř, ó Bože, a viz tvář pomazaného svého.

Verš 28
Věrou slavil hod beránka a vylití krve, aby ten, jenž hubil prvorozené, nedotekl se jich.
Ex 12:21 - Tedy svolal Mojžíš všecky starší Izraelské, a řekl jim: Vybeřte a vezměte sobě beránka po čeledech svých, a zabíte Fáze.

Verš 29
Věrou přešli moře červené jako po suchu; o čež pokusivše se Egyptští, ztonuli.
Ex 14:22 - Tedy šli synové Izraelští prostředkem moře po suše, a vody jim byly jako zed po pravé i po levé straně.

Verš 30
Věrou zdi Jericha padly, když je obcházeli za sedm dní.
Joz 6:20 - Tedy křičel lid, když zatroubili v trouby. Nebo když slyšel lid hlas trub, křičeli i oni křikem velikým, i obořila se zed na místě svém. Tedy všel lid do města, jeden každý proti místu, kdež stál. I vzali je.

Verš 31
Věrou Raab nevěstka nezahynula s neposlušnými, pokojně přijavši špehéře.
Joz 6:23 - I všedše mládenci špehéři, vyvedli Raab a otce jejího, i matku její a bratří její i všecko, což měla, a všecku rodinu její vyvedli, a nechali jich vně za stany Izraelskými.
Jak 2:25 - Též podobně i Raab nevěstka zdali ne z skutků ospravedlněna jest, přijavši posly a jinou cestou pryč je vypustivši?
Joz 2:1 - Poslal pak byl Jozue, syn Nun, z Setim dva muže špehéře tajně, řka: Jděte, shlédněte zemi, zvlášť Jericho. I šli a vešli do domu ženy nevěstky, jejíž jméno bylo Raab, a odpočinuli tu.

Verš 32
A coť mám více praviti? Nepostačíť mi zajisté čas k vypravování o Gedeonovi, a Barákovi, a Samsonovi a Jefte, a Davidovi, a Samuelovi, a prorocích.
Sdc 6:11 - Tedy přišel anděl Hospodinův a posadil se pod dubem, jenž byl v Ofra, kteréž bylo Joasa Abiezeritského. Gedeon pak syn jeho mlátil obilí na humně, aby vezma, utekl s tím před Madianskými.
Sdc 4:6 - Kterážto poslavši, povolala Baráka, syna Abinoemova, z Kádes Neftalímova, a řekla jemu: Zdaližť nerozkázal Hospodin Bůh Izraelský: Jdi, a shromáždě lid na horu Tábor, vezmi s sebou deset tisíc mužů z synů Neftalím a z synů Zabulon.
Sdc 13:24 - A tak žena ta porodila syna a nazvala jméno jeho Samson. I rostlo dítě, a žehnal jemu Hospodin.
Sdc 11:1 - Jefte pak Galádský byl muž udatný a byl syn ženy nevěstky, z níž zplodil Galád řečeného Jefte.
Sdc 12:7 - Soudil pak Jefte Izraele šest let; a umřel Jefte Galádský, a pochován jest v jednom z měst Galádských.
1Sam 17:45 - Odpověděl David Filistinskému: Ty jdeš ke mně s mečem a s kopím a s pavézou, ale já k tobě jdu ve jménu Hospodina zástupů, Boha vojsk Izraelských, kterémuž jsi ty utrhal.
1Sam 12:20 - I řekl Samuel lidu: Nebojte se. Učiniliť jste sic všecko to zlé, však proto neodstupujte zpět od Hospodina, ale služte Hospodinu celým srdcem svým.

Verš 33
Kteříž skrze víru vybojovávali království, činili spravedlnost, docházeli zaslíbení, zacpávali ústa lvům,
Sdc 14:6 - I sstoupil na něj Duch Hospodinův, a roztrhl lva, jako by roztrhl kozelce, ačkoli nic neměl v rukou svých. A neoznámil otci ani mateři své, co učinil.
1Sam 17:34 - Odpověděl David Saulovi: Služebník tvůj pastýřem byl stáda otce svého, a když přicházel lev aneb nedvěd, a bral dobytče z stáda,
Dan 6:22 - Bůh můj poslal anděla svého, kterýž zavřel ústa lvů, aby mi neuškodili; nebo před ním nevina nalezena jest při mně, nýbrž ani proti tobě, králi, nic zlého jsem neučinil.

Verš 34
Uhašovali moc ohně, utekli ostrosti meče, zmocněni bývali v mdlobách, silní učiněni v boji, vojska zaháněli cizozemců.
Dan 3:25 - On pak odpovídaje, řekl: Aj, vidím čtyři muže rozvázané, procházející se u prostřed ohně, a není žádného porušení při nich, a čtvrtý na pohledění podobný jest synu Božímu.
1Sam 20:1 - V tom utíkaje David z Náiot, kteréž jest v Ráma, přišel a mluvil před Jonatou: Což jsem učinil? Jaká jest nepravost má? A jaký jest hřích můj před otcem tvým, že hledá bezživotí mého?
1Kr 19:3 - Což když zvěděl, vstana, odšel pro zachování života svého, a přišel do Bersabé, jenž jest v Judstvu, kdež nechal mládence svého.
2Kr 6:16 - Kterýž odpověděl: Neboj se, nebo mnohem více jich s námi jest, než s nimi.
Ž 42:9 - Věřím však, žeť mi udělí ve dne Hospodin milosrdenství svého, a v noci písnička jeho se mnou, a modlitba má k Bohu života mého.
Ž 6:8 - Sškvrkla se zámutkem tvář má, sstarala se příčinou všech nepřátel mých.
Iz 38:21 - Řekl pak byl Izaiáš: Nechať vezmou hrudu suchých fíků, a přiloží na vřed, a zdráv bude.

Verš 35
Ženy přijímaly mrtvé své vzkříšené. Jiní pak roztahováni jsou, neoblíbivše sobě vysvobození, aby lepšího dosáhli vzkříšení.
1Kr 17:23 - A vzav Eliáš dítě, snesl je z síně do domu, a dal je matce jeho. I řekl Eliáš: Pohleď, syn tvůj živ jest.
2Kr 4:36 - Tedy zavolav Gézi, řekl: Zavolej Sunamitské. I zavolal jí. A když přišla k němu, řekl jí: Vezmiž syna svého.
Sk 22:25 - A když jej svázali řemením, řekl Pavel setníkovi, jenž tu stál: Sluší-liž vám člověka Římana a neodsouzeného mrskati?

Verš 36
Jiní pak posměchy a mrskáním trápeni, ano i vězeními a žaláři.
Jer 20:2 - Ubil Paschur Jeremiáše proroka, a dal jej do vězení v bráně Beniaminově hořejší, kteráž byla při domě Hospodinově.

Verš 37
Kamenováni jsou, sekáni, pokoušíni, mečem zmordováni; chodili v kožích ovčích a kozelčích, opuštěni, souženi, a zle s nimi nakládáno,
1Kr 21:13 - Potom přišli ti dva muži nešlechetní, a posadivše se naproti němu, svědčili proti němu muži ti nešlechetní, proti Nábotovi před lidem, řkouce: Zlořečil Nábot Bohu a králi. I vyvedli ho za město a kamenovali jej, až umřel.
2Kr 1:8 - Kteříž odpověděli jemu: Jest člověk chlupatý, a pasem koženým přepásán na bedrách svých. Tedy řekl: Eliáš Tesbitský jest.
Mt 3:4 - Měl pak Jan roucho z srstí velbloudových a pás kožený okolo bedr svých, a pokrm jeho byl kobylky a med lesní.

Hebr 11,1-3 - Prvé tri verše obsahujú zásadu, ktorá sa potom aplikuje na udalosti uvedené v ďalších veršoch.

Hebr 11,4 - Porov. Gn 4, 4.

Hebr 11,5 - Porov. Gn 5, 21–24.

Hebr 11,7 - Porov. Gn 6, 8–22; 7, 1.

Hebr 11,8 - Porov. Gn 12, 1–4.

Hebr 11,10 - Porov. Zjv 21, 10–22.

Hebr 11,11 - Porov. Gn 17, 17; 18, 10–15; 21, 1–7.

Hebr 11,12 - Porov. Gn 15, 5; 22, 17.

Hebr 11,17 - Porov. Gn 22, 1–4.

Hebr 11,18 - Porov. Gn 21, 12.

Hebr 11,20 - Porov. Gn 27, 27–40.

Hebr 11,21 - Autor tu cituje Gn 47, 31 podľa gréckeho prekladu, ktorý je približný.

Hebr 11,23 - Porov. Ex 2, 2; 1, 22.

Hebr 11,24 - Porov. Ex 2, 11.

Hebr 11,26 - "Kristovo" doslova "Pomazaného" (gr. Christós = Pomazaný). Porov. Ž 89, 51–52. V celej tejto kapitole sa implicitne myslí na Krista. No jeho meno sa spomína až v súvise s Mojžišom, ktorý bol osloboditeľom a prostredníkom svojho ľudu. Tým, že Mojžiš dobrovoľne podstúpil utrpenie a skúšky spojené s úlohou osloboditeľa, vzal na seba "Kristovo pohanenie" čiže poníženie.

Hebr 11,27 - Porov. Ex 2, 15.

Hebr 11,28 - Porov. Ex 12, 11. 22–23.

Hebr 11,29 - Porov. Ex 14, 22. 27–28.

Hebr 11,30 - Porov. Joz 6, 20.

Hebr 11,31 - Porov. Joz 2, 1–21; 6, 17. 22–25.

Hebr 11,32-34 - Letmý pohľad na obdobie Sudcov. Porov. Sdc 14, 6; 1 Sam 17, 34 n. 2 Sam 23, 20; Dan 6, 23; 3, 49.

Hebr 11,35 - Porov. 1 Kr 17, 23; 2 Kr 4, 36; 2 Mach 6, 18 – 7, 42.