  | List HebrejomBiblia - Sväté písmo(BKR - Český - Kralický) | Heb 1, 1-14 |
1 (BKR) Častokrát a rozličnými způsoby mluvíval někdy Bůh otcům skrze proroky, v těchto pak posledních dnech mluvil nám skrze Syna svého,
1 (VUL) Multifariam et multis modis olim Deus locutus patribus in prophetis,
1 (KAT) Mnoho ráz a rozličným spôsobom hovoril kedysi Boh otcom skrze prorokov.
1 (UKJV) God, who at several times and in divers manners spoke in time past unto the fathers by the prophets,
2 (BKR) Kteréhož ustanovil dědicem všeho, skrze něhož i věky učinil.
2 (VUL) in novissimis his diebus locutus est nobis in Filio, quem constituit heredem universorum, per quem fecit et saecula;
2 (KAT) V týchto posledných dňoch prehovoril k nám v Synovi, ktorého ustanovil za dediča všetkého a skrze ktorého stvoril aj svet.
2 (UKJV) "Has in these last days spoken unto us by his Son, whom he has appointed heir of all things, by whom also he made the worlds; "
3 (BKR) Kterýžto jsa blesk slávy, a obraz osoby jeho, a zdržuje všecko slovem mocnosti své, očištění hříchů našich skrze sebe samého učiniv, posadil se na pravici velebnosti na výsostech,
3 (VUL) qui, cum sit splendor gloriae et figura substantiae eius et portet omnia verbo virtutis suae, purgatione peccatorum facta, consedit ad dexteram maiestatis in excelsis,
3 (KAT) On je odblesk jeho slávy a obraz jeho podstaty a udržuje všetko svojím mocným slovom. Preto keď vykonal očistenie od hriechov, zasadol po pravici velebnosti na výsostiach;
3 (UKJV) Who being the brightness of his glory, and the express image of his person, and upholding all things by the word (o. rhema) of his power, when he had by himself purged our sins, sat down on the right hand of the Majesty on high:
4 (BKR) Tím důstojnější nad anděly učiněn, čím vyvýšenější nad ně jméno dědičně obdržel.
4 (VUL) tanto melior angelis effectus, quanto differentius prae illis nomen hereditavit.
4 (KAT) a stal sa o toľko vyšším od anjelov, o koľko vznešenejšie meno zdedil než oni.
4 (UKJV) Being made so much better than the angels, as he has by inheritance obtained a more excellent name than they.
5 (BKR) Nebo kterému kdy z andělů řekl: Syn můj jsi ty, já dnes zplodil jsem tebe? A opět: Já budu jemu Otcem, a on mi bude Synem?
5 (VUL) Cui enim dixit aliquando angelorum: “ Filius meus es tu; ego hodie genui te ” et rursum: “ Ego ero illi in patrem, et ipse erit mihi in filium ”?
5 (KAT) Veď kedy komu z anjelov povedal: „Ty si môj syn, ja som ťa dnes splodil“ a opäť: „Ja budem jeho otcom a on bude mojím synom“?
5 (UKJV) For unto which of the angels said he at any time, You are my Son, this day have I begotten you? And again, I will be to him a Father, and he shall be to me a Son?
6 (BKR) A opět, když uvodí prvorozeného na okršlek země, dí: A klanějte se jemu všickni andělé Boží.
6 (VUL) Cum autem iterum introducit primogenitum in orbem terrae, dicit: “ Et adorent eum omnes angeli Dei ”.
6 (KAT) A znova, keď uvádza prvorodeného na svet, hovorí: „Nech sa mu klaňajú všetci Boží anjeli.“
6 (UKJV) And again, when he brings in the First-Born into the world, he says, And let all the angels of God worship him.
7 (BKR) A o andělích zajisté dí: Kterýž činí anděly své duchy, a služebníky své plamen ohně;
7 (VUL) Et ad angelos quidem dicit: “ Qui facit angelos suos spiritus et ministros suos flammam ignis ”;
7 (KAT) Anjelom zasa hovorí: „On robí svojich anjelov vetrami a svojich služobníkov ohnivými plameňmi.“
7 (UKJV) And of the angels he says, Who makes his angels spirits, (o. pneuma) and his ministers a flame of fire.
8 (BKR) Ale k Synu dí: Stolice tvá, ó Bože, trvá na věky věků, berla pravosti jestiť berla království tvého.
8 (VUL) ad Filium autem: “ Thronus tuus, Deus, in saeculum saeculi, et virga aequitatis virga regni tui.
8 (KAT) Ale Synovi: „Tvoj trón, Bože, je na veky vekov a žezlo tvojho kráľovstva je žezlo spravodlivosti.
8 (UKJV) But unto the Son he says, Your throne, O God, is for ever and ever: a sceptre of righteousness is the sceptre of your kingdom.
9 (BKR) Miloval jsi spravedlnost, a nenáviděl jsi nepravosti, protož pomazal tebe, ó Bože, Bůh tvůj olejem veselé nad spoluúčastníky tvé.
9 (VUL) Dilexisti iustitiam et odisti iniquitatem, propterea unxit te Deus, Deus tuus, oleo exsultationis prae participibus tuis ”
9 (KAT) Miloval si spravodlivosť a nenávidel si neprávosť; preto ťa Boh, tvoj Boh, pomazal olejom plesania viac ako tvojich druhov.“
9 (UKJV) "You have loved righteousness, and hated iniquity; therefore God, even your God, has anointed you with the oil of gladness above your fellows. "
10 (BKR) A opět:Ty, Pane, na počátku založil jsi zemi, a díla rukou tvých jsouť nebesa.
10 (VUL) et: “ Tu in principio, Domine, terram fundasti; et opera manuum tuarum sunt caeli.
10 (KAT) A: „Ty, Pane, si na počiatku stvoril zem, aj nebesia sú dielom tvojich rúk.
10 (UKJV) "And, You, Lord, in the beginning have laid the foundation of the earth; and the heavens are the works of your hands: "
11 (BKR) Onať pominou, ty pak zůstáváš; a všecka jako roucho zvetšejí,
11 (VUL) Ipsi peribunt, tu autem permanes; et omnes ut vestimentum veterascent,
11 (KAT) Ony sa pominú, ale ty zostaneš a všetci sťa odev zostarnú,
11 (UKJV) "They shall perish; but you remain; and they all shall wax old as does a garment; "
12 (BKR) A jako oděv svineš je, i budouť změněna. Ale ty jsi vždycky tentýž, a léta tvá nikdy nepřestanou.
12 (VUL) et velut amictum involves eos, sicut vestimentum et mutabuntur. Tu autem idem es, et anni tui non deficient ”.
12 (KAT) zvinieš ich ako plášť, ako odev a zmenia sa. Ale ty si vždy ten istý a tvoje roky sa nepominú.“
12 (UKJV) And as a vesture shall you fold them up, and they shall be changed: but you are the same, and your years shall not fail.
13 (BKR) A kterému kdy z andělů řekl: Seď na pravici mé, dokavadž nepoložím nepřátel tvých za podnože noh tvých?
13 (VUL) Ad quem autem angelorum dixit aliquando: “ Sede a dextris meis, donec ponam inimicos tuos scabellum pedum tuorum ”?
13 (KAT) A kedy ktorému z anjelov povedal: „Seď po mojej pravici, kým nepoložím tvojich nepriateľov za podnožku tvojim nohám“?
13 (UKJV) But to which of the angels said he at any time, Sit on my right hand, until I make your enemies your footstool?
14 (BKR) Zdaliž všickni nejsou služební duchové, kteříž posíláni bývají k službě pro ty, jenž mají dědičně obdržeti spasení?
14 (VUL) Nonne omnes sunt administratorii spiritus, qui in ministerium mittuntur propter eos, qui hereditatem capient salutis?
14 (KAT) Či nie sú všetci služobnými duchmi, poslanými slúžiť tým, čo majú dostať do dedičstva spásu?
14 (UKJV) Are they not all ministering spirits, (o. pneuma) sent forth to minister for them who shall be heirs of salvation?
| | | Heb 1, 1-14 |
Verš 2
Kteréhož ustanovil dědicem všeho, skrze něhož i věky učinil.
Mt 21:38 - Vinaři pak uzřevše syna jeho, řekli mezi sebou: Tentoť jest dědic; pojďte, zabijme jej, a uvažme se v dědictví jeho.
Gn 1:3 - I řekl Bůh: Buď světlo! I bylo světlo.
Ž 33:6 - Slovem Hospodinovým nebesa učiněna jsou, a duchem úst jeho všecko vojsko jejich.
Jn 1:3 - Všecky věci skrze ně učiněny jsou, a bez něho nic není učiněno, což učiněno jest.
Ef 3:9 - A vysvětlil všechněm, kteraké by bylo obcování tajemství skrytého od věků v Bohu, kterýž všecko stvořil skrze Ježíše Krista,
Kol 1:16 - Nebo skrze něho stvořeny jsou všecky věci, kteréž jsou na nebi i na zemi, viditelné i neviditelné, buďto trůnové nebo panstva, buďto knížatstva nebo mocnosti; všecko skrze něho a pro něho stvořeno jest.
Verš 3
Kterýžto jsa blesk slávy, a obraz osoby jeho, a zdržuje všecko slovem mocnosti své, očištění hříchů našich skrze sebe samého učiniv, posadil se na pravici velebnosti na výsostech,
2Kor 4:4 - V nichžto Bůh světa tohoto oslepil mysli, totiž v nevěrných, aby se jim nezasvítilo světlo evangelium slávy Kristovy, kterýž jest obraz Boží.
Flp 2:6 - Kterýž jsa v způsobu Božím, nepoložil sobě toho za loupež rovný býti Bohu,
Kol 1:15 - Kterýž jest obraz Boha neviditelného a prvorozený všeho stvoření.
Verš 4
Tím důstojnější nad anděly učiněn, čím vyvýšenější nad ně jméno dědičně obdržel.
Flp 2:9 - Protož i Bůh povýšil ho nade vše a dal jemu jméno, kteréž jest nad každé jméno,
Verš 5
Nebo kterému kdy z andělů řekl: Syn můj jsi ty, já dnes zplodil jsem tebe? A opět: Já budu jemu Otcem, a on mi bude Synem?
Ž 2:7 - Vypravovati budu úsudek. Hospodin řekl ke mně: Syn můj ty jsi, já dnes zplodil jsem tě.
Sk 13:33 - Jakož i v druhém Žalmu napsáno jest: Syn můj jsi ty, já dnes zplodil jsem tebe.
Heb 5:5 - Tak i Kristus ne sám sobě té cti osobil, aby byl nejvyšším knězem, ale ten, kterýž řekl jemu: Syn můj jsi ty, já dnes zplodil jsem tebe.
2Sam 7:14 - Já budu jemu otcem, a on mi bude synem. Kterýž když zhřeší, trestati ho budu metlou lidskou a ranami synů lidských.
1Krn 22:10 - Onť ustaví dům jménu mému, a on bude mi za syna, a já jemu za otce, a upevním trůn království jeho nad Izraelem až na věky.
Verš 6
A opět, když uvodí prvorozeného na okršlek země, dí: A klanějte se jemu všickni andělé Boží.
Ž 97:7 - Zastyďte se všickni, kteříž sloužíte rytinám, kteříž se chlubíte modlami; sklánějte se před ním všickni bohové.
Verš 7
A o andělích zajisté dí: Kterýž činí anděly své duchy, a služebníky své plamen ohně;
Ž 104:4 - Kterýž činí posly své duchy, služebníky své oheň plápolající.
Verš 8
Ale k Synu dí: Stolice tvá, ó Bože, trvá na věky věků, berla pravosti jestiť berla království tvého.
Ž 45:6 - Střely tvé jsou ostré, padati budou od nich před tebou národové, proniknou až k srdci nepřátel královských.
Verš 10
A opět:Ty, Pane, na počátku založil jsi zemi, a díla rukou tvých jsouť nebesa.
Ž 102:25 - Až jsem řekl: Můj Bože, nebeř mne u prostřed dnů mých; od národu zajisté až do pronárodu jsou léta tvá,
Verš 11
Onať pominou, ty pak zůstáváš; a všecka jako roucho zvetšejí,
Iz 51:6 - Pozdvihněte k nebi očí svých, a popatřte na zem dolů. Nebesa zajisté jako dým zmizejí, a země jako roucho zvetší, a obyvatelé její též podobně zemrou: ale spasení mé na věky zůstane, a spravedlnost má nezahyne.
2Pt 3:7 - Ta pak nebesa, kteráž nyní jsou, i země, týmž slovem odložena jsou a zachována k ohni, ke dni soudu a zatracení bezbožných lidí.
2Pt 3:10 - Přijdeť zajisté den Páně, jako zloděj v noci, v kterémžto nebesa jako v prudkosti vichru pominou, a živlové pálivostí ohně rozplynou se, země pak i ty věci, kteréž jsou na ní, vypáleny budou.
Verš 13
A kterému kdy z andělů řekl: Seď na pravici mé, dokavadž nepoložím nepřátel tvých za podnože noh tvých?
Ž 110:1 - Davidův žalm. Řekl Hospodin Pánu mému: Seď na pravici mé, dokudž nepoložím nepřátel tvých za podnože noh tvých.
Sk 2:34 - Neboť jest David nevstoupil v nebe, ale on praví: Řekl Pán Pánu mému: Seď na pravici mé,
1Kor 15:25 - Nebo musíť to býti, aby on kraloval, dokudž nepoloží všech nepřátel pod nohy jeho.
Ef 1:20 - Kteréž dokázal na Kristu, vzkřísiv jej z mrtvých a posadiv na pravici své na nebesích,
Heb 10:12 - Ale tento, jednu obět obětovav za hříchy, vždycky sedí na pravici Boží,
Hebr 1,1-4 - V rytmickom úvode, ktorý v pôvodine tvorí jedinú vetu, svätopisec oznamuje ústrednú tému listu: Chce dokázať, že osoba Božieho Syna a jeho vykupiteľské dielo je cieľom a korunou Starého zákona, ktorý je len prípravou na Nový zákon a jeho slabým obrazom. Tam Boh zvestoval ľuďom svoje zjavenie nepriamo, prostredníctvom prorokov, tu však priamo, skrze svojho Syna, ktorý je s ním tej istej podstaty – prirodzenosti (= obraz jeho podstaty) a ktorý je stvoriteľom, udržiavateľom a zvrchovaným pánom (= dedičom) vesmíru. Porov. 2 Kor 4, 4; Kol 1, 15 n.; Jn 14, 9.
Hebr 1,2 - "Dedič všetkého" – Boží Syn, ktorý ako Boh je od večnosti pánom všetkého, je aj ako človek ustanovený za dediča a pána všetkého. V ňom sa definitívne splnili prisľúbenia dané praotcom. On je potomkom patriarchov (Gn 15, 3–4; Sir 44, 21; Rim 4, 13) a Dávida (Ž 2, 8); jemu bolo prisľúbené univerzálne kráľovstvo (porov. Dan 2, 44; 7, 14).
Hebr 1,3 - "Zasadol po pravici" – dostal ako človek účasť na Božej moci a vonkajšej sláve Božej veleby a tým aj oslavu svojej ľudskej prirodzenosti (porov. Sk 7, 55).
Hebr 1,4 - "Vznešenejšie meno zdedil" – "Meno" určuje hodnosť osoby a jej postavenie vzhľadom na iných. Aby vynikla hodnosť osoby Ježiša Krista, svätopisec ho porovnáva s anjelmi, ktorí sa v tom čase pokladali za najmocnejšie bytosti vzhľadom na spásu ľudí.
Hebr 1,5-14 - Svätopisec viacerými starozákonnými výrokmi dokazuje, že prisľúbený Mesiáš nie je jednoduchý človek, lebo je vznešenejší od všetkých anjelov. Je Božím Synom (Ž 2, 7) a anjeli sa mu musia klaňať ako svojmu zvrchovanému Pánovi (Ž 97, 8). Má účasť na kráľovskej moci Boha Otca (Ž 45, 5 n.). On je večný, nemeniaci sa a všemohúci Pán vesmíru (Ž 102, 26–28). Boh mu ako rovnému dáva podiel na svojej moci a podrobuje mu všetkých nepriateľov (Ž 110, 1).
Hebr 1,5 - Ž 2, 7; 2 Sam 7, 14. – "Dnes", t. j. od večnosti; u Boha niet nijakej minulosti ani budúcnosti, ale stále trvanie, ustavičná prítomnosť. Splodil ho duchovne, tým, že sám seba od večnosti čo najdokonalejšie poznáva a tomu poznaniu dáva výraz – je ním Božie Slovo.
Hebr 1,6 - Ž 97, 7.
Hebr 1,7 - Ž 104, 4. Slová sú zo žalmu podľa gréckeho alexandrijského prekladu nazývaného Septuaginta, s čím sa zrovnáva i Vulgáta. Nimi svätopisec upozorňuje, že anjeli, čiže posli, sú služobní duchovia, ktorých Boh používa na svoju službu a ktorí rýchle ako vietor a so zápalom ako oheň konajú a oznamujú Božiu vôľu.
Hebr 1,8-9 - Ž 45, 7–8.
Hebr 1,10-12 - Ž 101, 26–28.
Hebr 1,14 - Podľa autora slávou anjelov je, že s láskou pomáhajú ľuďom na ceste spásy, a tak spolupracujú na rozvoji Božieho kráľovstva.
