Verš 1
Dále vás, bratři, prosíme a vyzýváme v Pánu Ježíši, abyste stále rostli v tom, co jste od nás přijali a co už děláte - žijte tak, abyste se líbili Bohu.
Flp 1:27 - Jen prosím, abyste svým jednáním dělali čest Kristovu evangeliu. Když k vám přijdu, rád bych viděl (a když nepřijdu, alespoň o vás slyšel), že pevně stojíte v jednom duchu a že společně jako jedna duše vedete zápas o víru evangelia.
1Sol 2:12 - napomínali jsme vás, povzbuzovali a zapřísahali, abyste svým životem dělali čest Bohu, který vás volá do slávy svého království.
Verš 3
Boží vůle je toto: vaše posvěcení. Vyhýbejte se smilstvu.
Rim 12:2 - Nenechte se formovat tímto světem - raději se nechte proměňovat obnovou své mysli, abyste dokázali poznat, co je Boží vůle - co je dobré, náležité a dokonalé.
Ef 5:27 - aby ji před sebou postavil jako slavnou církev bez jakékoli poskvrny a vrásky, aby byla svatá a bez úhony.
Flp 4:8 - Závěrem, bratři, cokoli je pravdivé, ušlechtilé, spravedlivé, čisté, milé, cokoli má dobrou pověst, je-li nějaká ctnost a nějaká chvála - o tom přemýšlejte.
Verš 5
nikoli v žádostivé vášni jako pohané, kteří neznají Boha.
1Kor 15:34 - Opravdu se vzpamatujte a zanechte hříchu. Někteří totiž Boha vůbec neznají - říkám to k vaší hanbě!
Ef 4:18 - Nevědomost pramenící z jejich zatvrzelého srdce jim zatemnila mysl, takže jsou odcizení od Božího života.
Verš 7
Bůh nás totiž nepovolal k nečistotě, ale k posvěcení.
Jn 17:19 - Posvěcuji sám sebe za ně, aby i oni byli posvěceni pravdou.
1Kor 1:2 - církvi Boží v Korintu, posvěceným v Kristu Ježíši, povolaným svatým a také všem, kdo na jakémkoli místě vzývají jméno našeho společného Pána Ježíše Krista:
Verš 8
Kdo to odmítá, neodmítá člověka, ale Boha, který vám dává svého svatého Ducha.
Lk 10:16 - Kdo vám naslouchá, naslouchá mně. Kdo vás odmítá, odmítá mě. Kdo odmítá mě, odmítá Toho, který mě poslal."
1Kor 7:40 - Osobně si ale myslím, že bude šťastnější, když zůstane, jak je. A mám za to, že i já mám Božího Ducha.
Verš 9
O bratrské lásce vám není potřeba nic psát. Sami jste se totiž od Boha naučili milovat jedni druhé,
Lv 19:18 - Nemsti se ani nechovej zášť proti synům svého lidu. Miluj svého bližního jako sám sebe. Já jsem Hospodin.
Mt 22:39 - Druhé je mu podobné: ‚Miluj svého bližního jako sám sebe.'
Jn 13:34 - Dávám vám nové přikázání: Milujte jedni druhé. Milujte jedni druhé, jako jsem já miloval vás.
Jn 15:12 - Toto je mé přikázání: Milujte jedni druhé, jako jsem já miloval vás.
Ef 5:2 - a žijte v lásce, tak jako Kristus miloval nás a vydal sám sebe za nás jako dar a oběť příjemně vonící Bohu.
1Pt 4:8 - především si ale zachovejte vzájemnou lásku, vždyť "láska přikryje množství hříchů."
1Jn 3:23 - A to je to jeho přikázání: abychom věřili jménu jeho Syna Ježíše Krista a milovali jedni druhé, jak nám přikázal.
Jn 4:21 - "Ženo," řekl jí Ježíš, "věř mi, že přichází chvíle, kdy nebudete uctívat Otce ani na této hoře, ani v Jeruzalémě.
Verš 11
Snažte se žít pokojně, starejte se o své věci a pracujte vlastníma rukama, jak jsme vám uložili.
2Sol 3:7 - Sami víte, jak je potřeba následovat náš příklad. My jsme u vás nezaháleli
2Sol 3:12 - Takovým přikazujeme a vyzýváme je v Pánu Ježíši Kristu, aby si vydělávali na živobytí řádnou prací.
Sk 20:34 - Sami víte, že jsem těmato rukama vydělával na potřeby své i svých společníků.
Ef 4:28 - Zloděj ať přestane krást a začne pracovat. Ať se slušně živí vlastníma rukama, aby se měl oč podělit s tím, kdo má nouzi.
Verš 13
Nechceme, bratři, abyste nevěděli o našich zesnulých. Nemusíte nad nimi truchlit jako jiní, kteří nemají naději.
Lv 19:28 - Nedělejte si na těle smuteční jizvy ani žádné tetování. Já jsem Hospodin.
Dt 14:1 - Jste děti Hospodina, svého Boha. Nedělejte si kvůli mrtvému jizvy ani si neholte hlavu.
2Sam 12:20 - Nato David vstal ze země, a když se umyl, pomazal mastí a převlékl, šel se poklonit do Hospodinovy svatyně. Pak se vrátil domů, požádal o pokrm a pojedl.
Verš 15
Máme pro vás slovo od Pána: My, kdo se dožijeme Pánova příchodu, nepředejdeme ty, kdo zesnuli.
1Kor 15:22 - Jako v Adamovi všichni umírají, tak v Kristu všichni ožijí.
1Kor 15:51 - Prozradím vám teď tajemství: Všichni nezemřeme, ale všichni budeme proměněni -
Verš 16
Ozve se burcující povel, hlas archanděla a Boží polnice, sám Pán sestoupí z nebe a tehdy jako první vstanou mrtví v Kristu.
Mt 24:31 - A on pošle své anděly s hlasitou polnicí a ti shromáždí jeho vyvolené ze čtyř světových stran, od jednoho konce nebe až po druhý.
1Kor 15:52 - naráz, v okamžiku, za zvuku polnice ohlašující konec. Až zatroubí, mrtví budou vzkříšeni k nesmrtelnosti a my budeme proměněni.
2Sol 1:7 - ale vy ztrápení se spolu s námi dočkáte odpočinutí. Pán Ježíš se zjeví z nebe se svými mocnými anděly
1Sol 4,4 - "Nádoba", (gr. skéuos), je obrazný výraz; tu môže znamenať buď telo (porov. 2 Kor 4, 7), a vtedy by šlo o dokonalé ovládanie svojho tela, alebo ženu ako v 1 Pt 3, 7 a v rabínskej terminológii, a potom by to znamenalo, že každý má zaobchádzať s telom svojej manželky s úctou.
1Sol 4,6 - Pavol tu pravdepodobne naráža na cudzoložstvo, ktoré je porušením práv blížneho.
1Sol 4,12 - Výraz "čo sú mimo" označuje nekresťanov.
1Sol 4,13-17 - Pavol odpovedá na problém Solúnčanov v súvise s druhým Kristovým príchodom. Okrem toho bola to aj téma apoštolských kázní. Mysleli si, že mŕtvi pri druhom slávnom Kristovom príchode budú o niečo ukrátení vzhľadom na tých, čo sa ho dočkajú ako živí. Apoštol tu hovorí v množnom čísle a seba zahrňuje medzi tých, čo sa ešte živí dočkajú slávneho Kristovho príchodu. Je to skôr vyjadrenie túžby po tomto príchode, ako to dokazujú aj jeho ostatné eschatologické výpovede (porov. Rim 13, 11 n.; 1 Kor 7, 29–32; 15, 51 n.; 16, 22; 2 Kor 5, 1–4; Flp 4, 5; 2 Tim 4, 6–8). Pavol teda nikdy neučil, že deň slávneho Pánovho príchodu nastane už počas jeho života.
1Sol 4,14 - Niektorí prekladajú: "zhromaždí s ním".
1Sol 4,15 - Pavol toto učí pravdepodobne na základe zvláštneho zjavenia (porov. 1 Kor 15, 51).
