Verš 2
pak mi prosím udělejte radost: mějte ke všem stejný ohled, stejnou lásku, jednu duši, jednu mysl.
Rim 12:16 - Berte na sebe navzájem ohled, nebuďte domýšliví, ale mějte sounáležitost s obyčejnými. Nespoléhejte na vlastní moudrost.
Rim 15:5 - Kéž vám Bůh trpělivosti a útěchy daruje vzájemnou svornost ve shodě s Kristem Ježíšem,
1Kor 1:10 - Bratři, jménem našeho Pána Ježíše Krista vás prosím, abyste všichni spolu souhlasili a namísto vzájemných roztržek byli spojeni jednou myslí a jedním záměrem.
Flp 3:16 - K čemu jsme ale už došli, toho se držme.
1Pt 3:8 - Konečně, buďte všichni svorní, soucitní, plní bratrské lásky, milosrdní a skromní.
Verš 3
Nikdy se nedejte vést soupeřivostí nebo ješitností, ale raději žijte v pokoře: važte si druhých víc než sebe.
Rim 12:10 - Milujte se navzájem bratrskou láskou, projevujte si navzájem uctivost.
1Pt 5:5 - Vy, mladší, se podřizujte starším a všichni se oblékněte pokorou vůči sobě navzájem, vždyť "Bůh se staví proti pyšným, pokorné ale zahrne milostí."
Verš 4
Ať si každý nehledí jen sebe, ale také druhých.
1Kor 10:24 - Nikomu ať nejde o vlastní prospěch, ale o prospěch toho druhého.
1Kor 13:5 - není hrubá, nehledá svůj prospěch, není vznětlivá, nepočítá křivdy,
Verš 5
Smýšlejte tak, jak smýšlel Kristus Ježíš:
Mt 11:29 - Vezměte na sebe mé jho a učte se ode mě, neboť jsem mírný a pokorný v srdci, a vaše duše najdou odpočinutí.
Jn 13:15 - Dal jsem vám příklad, abyste se chovali, jako jsem se já zachoval k vám.
1Pt 2:21 - Vždyť právě k tomu vás povolal! Sám Kristus trpěl za vás, a tak vám dal příklad, abyste šli v jeho šlépějích:
1Jn 2:6 - Kdo říká, že v něm zůstává, musí žít, jako žil on.
Verš 6
Ačkoli sdílel Boží podstatu, na své rovnosti s ním netrval.
2Kor 4:4 - Těmto nevěřícím zaslepil bůh tohoto světa mysl, aby jim nezazářilo světlo evangelia slávy Kristovy, který je obrazem Božím.
Kol 1:15 - On je obraz neviditelného Boha, prvorozený všeho stvoření.
Heb 1:3 - On je jasem jeho slávy a vyjádřením jeho podstaty; svým mocným slovem nese vše, co je. On se postaral o očištění hříchů a poté usedl po pravici Velebnosti na výsostech.
Verš 7
Místo toho se vzdal sám sebe: přijal podstatu služebníka, vzal na sebe lidskou podobu.
Ž 8:5 - co je člověk, ptám se, že na něj pamatuješ, co je lidský tvor, že o něj pečuješ?
Mt 20:28 - Právě tak Syn člověka nepřišel, aby se mu sloužilo, ale aby sloužil a aby dal svůj život jako výkupné za mnohé."
Jn 13:14 - Když jsem však já, váš Pán a Mistr, umyl nohy vám, máte i vy mýt nohy jeden druhému.
Verš 8
Ocitl se v těle jako člověk, ponížil se a byl poslušný, a to až k smrti - k smrti na kříži!
Heb 2:14 - A protože děti jsou si příbuzné tělem a krví, právě tak se i on stal člověkem, aby svou smrtí zlomil moc toho, který měl moc smrti (to jest ďábla),
Heb 2:17 - Proto se musel ve všem připodobnit svým sourozencům, aby se před Bohem stal jejich milosrdným a věrným veleknězem a mohl vykonat oběť smíření za hříchy lidu.
Heb 4:15 - Nemáme ovšem velekněze neschopného cítit s našimi slabostmi, ale takového, který byl v každém ohledu zkoušen jako my, avšak zůstal bez hříchu.
Heb 2:9 - Vidíme ale Ježíše - který se stal o málo nižším než andělé - jak je nyní pro utrpení smrti korunován slávou a ctí, neboť z Boží milosti zakusil smrt za nás za všechny.
Heb 12:2 - Nespouštějme oči z Ježíše, původce a završitele naší víry, který pro radost, ležící před ním, nedbal na hanbu, podstoupil kříž a usedl po pravici Božího trůnu.
Verš 9
Proto jej Bůh povýšil nade všechno, jméno nad každé jméno mu daroval,
Sk 2:33 - Byl vyvýšen na Boží pravici, přijal od Otce zaslíbení Ducha svatého a to, co teď vidíte a slyšíte, je jeho vylití.
Heb 1:4 - Tento Syn o tolik převyšuje anděly, oč vznešenějšího jména se mu dostalo.
Verš 10
aby před jménem Ježíš kleklo každé koleno na nebi, na zemi i pod zemí
Iz 45:23 - Při sobě samém přísahám, ústy pronáším slova pravdivá, jež nelze odvolat: Přede mnou každý padne na kolena a každý jazyk bude při mně přísahat.
Rim 14:11 - Jak je psáno: "Jakože jsem živ, praví Hospodin, každé koleno přede mnou poklekne a každý jazyk se vyzná Bohu."
Verš 11
a každý jazyk aby ke slávě Boha Otce vyznal, že Ježíš Kristus je Pán.
Jn 13:13 - Nazýváte mě Mistrem a Pánem a máte pravdu, neboť jím jsem.
1Kor 8:6 - pro nás je ale jen jediný Bůh - Otec, z něhož je všechno, i my pro něj; a jediný Pán - Ježíš Kristus, skrze něhož je všechno, i my skrze něj.
1Kor 12:3 - Proto chci, abyste věděli, že nikdo, kdo mluví v Duchu svatém, nemůže zlořečit Ježíši, tak jako nikdo nemůže prohlásit "Ježíš je Pán," jedině v Duchu svatém.
Verš 13
Bůh sám totiž ve vás působí, abyste nejen chtěli, ale i dělali, co se mu líbí!
2Kor 3:5 - Ne že jsme sami o sobě způsobilí (tak abychom si mohli něco myslet sami o sobě), ale naše způsobilost je z Boha,
Verš 14
Všechno dělejte bez reptání a dohadování,
Rim 12:17 - Nikomu neodplácejte zlo zlem. Ať všichni vidí, že vám jde o dobro.
1Pt 2:12 - a veďte mezi pohany poctivý život. Místo aby vás pomlouvali jako zločince, ať raději oslavují Boha v den navštívení, protože viděli vaše dobré skutky.
1Pt 4:9 - Projevujte si navzájem pohostinnost se vší ochotou.
Verš 15
abyste byli nezkažení a nevinní jako neposkvrněné Boží děti uprostřed pokřiveného a zvráceného pokolení, ve kterém záříte jako světla ve světě.
Prís 4:18 - Stezka spravedlivých jak paprsek světla víc a víc září, až se rozední.
Mt 5:14 - Vy jste světlo světa. Město ležící na hoře nemůže být skryto.
Verš 16
Pevně se držte Slova života, abych v Kristův den mohl být hrdý, že můj běh a moje námaha nebyly zbytečné.
2Kor 1:14 - (tak jako nám zatím rozumíte zčásti), že v den Pána Ježíše budeme vaší chloubou právě tak jako vy naší.
1Sol 2:19 - Co jiného je naše naděje, radost a koruna chlouby než právě vy před tváří našeho Pána Ježíše při jeho příchodu?
Verš 17
Mám-li však svou oběť a službu Bohu, totiž vaši víru, skropit svou krví, raduji se - raduji se s vámi všemi.
2Kor 7:4 - Jsem k vám velmi otevřený, velmi se vámi chlubím. Jsem naplněn potěšením, přes všechna naše soužení přetékám radostí!
Verš 19
Mám v Pánu Ježíši naději, že k vám brzy budu moci poslat Timotea, abych se také já potěšil zprávami o vás.
Sk 16:1 - Přišel do Derbe a Lystry a hle, byl tu jeden učedník jménem Timoteus, syn věřící Židovky a řeckého otce.
Rim 16:21 - Pozdravuje vás můj spolupracovník Timoteus a moji krajané Lukios, Jáson a Sozipater.
1Sol 3:2 - a poslali jsme Timotea, našeho bratra a Božího spolupracovníka v Kristově evangeliu, aby vás upevnil a povzbudil ve vaší víře,
Verš 21
Všichni si totiž hledí jen svého, a ne toho, co je Ježíše Krista.
1Kor 10:24 - Nikomu ať nejde o vlastní prospěch, ale o prospěch toho druhého.
1Kor 13:5 - není hrubá, nehledá svůj prospěch, není vznětlivá, nepočítá křivdy,
Verš 29
Přivítejte ho v Pánu s patřičnou radostí a takových, jako je on, si važte.
1Kor 9:14 - Právě tak Pán určil, že kazatelé evangelia mají žít z evangelia.
Gal 6:6 - Kdo je vyučován Slovu, ať se dělí o vše dobré se svým učitelem.
1Sol 5:12 - Prosíme vás, bratři, mějte uznání pro ty, kdo mezi vámi pracují, v Pánu se o vás starají a napomínají vás.
1Tim 5:17 - Starší, kteří se dobře starají o církev, si zaslouží dvojnásobné uznání, zvláště ti, kdo mají namáhavou službu kázání a vyučování.
Heb 13:17 - Poslouchejte ty, kteří vás vedou, a buďte poddajní; bdí totiž nad vašimi životy jako ti, kdo budou muset složit účty. Ať to mohou dělat s radostí, a ne s naříkáním - to by vám přece nebylo prospěšné.
Flp 2,3-11 - Ide o jeden z najkrajších hymnov Nového zákona na tajomstvo Krista ako Božieho Syna vteleného a osláveného.
Flp 2,6 - Význam verša je ten, že Kristus pred vtelením jestvoval ako Boh. Grécky výraz "morphé" (podoba) tu podľa cirkevných otcov označuje prirodzenosť Boha. Tejto svojej rovnosti s Bohom sa Kristus nepridŕžal nasilu, ako niečoho, čo mu nepatrí, ako lúpeže, koristi (gr. harpagmós).
Flp 2,7 - "Zriekol sa" (gr. ekénosen) znamená doslova "vyprázdnil". Pravda, to neznamená, že by Kristus prestal byť Bohom. Nevyužil v svoj osobný prospech práva a privilégiá, ktoré vyplývali z božskej hodnosti. Pavol tu pravdepodobne myslí na Pánovho služobníka opísaného v Iz 52, 13–53, 12.
Flp 2,9 - "Dal mu meno", čiže najvyššiu hodnosť a moc. Pavol tu myslí na meno Pán (v. 11).
Flp 2,10-11 - Porov. Iz 34, 23. Názov "Pán" bol v gréckom preklade Starého zákona vyhradený iba Bohu. Ide o základné vyznanie kresťanskej viery.
Flp 2,17 - Pavol je ochotný obetovať aj svoj vlastný život, vyliať svoju krv za kresťanov vo Filipách; veď aj ich život podľa viery je obetou.
Flp 2,25 - Epafrodita, Pavlovho spolupracovníka, poznáme iba z tohto listu. Pravdepodobne bol predstaveným cirkvi vo Filipách.