  | Kniha DeuteronómiumBiblia - Sväté písmo(CEP - Český - Ekumenický preklad) | Dt 33, 1-29 |
1 Dt 33, 1 Toto je požehnání, kterým Mojžíš, muž Boží, žehnal před svou smrtí syny Izraele. 2 Dt 33, 2 Pravil: "Hospodin přišel ze Sínaje, jako slunce jim vzešel ze Seíru, zaskvěl se z hory Páranu, přišel s desetitisíci svatými, po jeho pravici jim z ohně vzešel Zákon." 3 Dt 33, 3 Ano, lidská pokolení jsou mu milá. Všichni jeho svatí jsou v tvé ruce, přivinuli se k tvým nohám, budou se učit z tvých řečí 4 Dt 33, 4 Zákonu, který nám přikázal Mojžíš jako odkaz Jákobovu shromáždění. 5 Dt 33, 5 Tehdy se Hospodin stal králem v Ješurúnovi, když se shromažďovali představitelé lidu spolu s izraelskými kmeny. 6 Dt 33, 6 "Živ buď, Rúbene, neumírej, i když je tvých mužů nepatrný počet." 7 Dt 33, 7 A toto je pro Judu. Pravil: "Slyš, Hospodine, hlas Judův, přiveď ho k jeho lidu. Vlastníma rukama vede svou při. Buď mu pomocí proti jeho protivníkům." 8 Dt 33, 8 O Lévim pravil: "Tvé tumím a urím, Hospodine, patří muži tobě zbožně oddanému. Vyzkoušel jsi ho při pokušení v Masse, měl jsi s ním svár při Vodách sváru u Meríby. 9 Dt 33, 9 Řekl o svém otci a o své matce: »Nehledím na ně«; na své bratry se neohlíží, své syny nezná. Oni dbali na tvou řeč, zachovávali tvou smlouvu. 10 Dt 33, 10 Budou vyučovat tvým právům Jákoba a tvému zákonu Izraele, budou klást před tebe kadidlo a na tvůj oltář celopaly. 11 Dt 33, 11 Žehnej, Hospodine, jeho zdatnosti a měj zalíbení v díle jeho rukou. Zdeptej bedra těch, kdo povstávají proti němu, aby už nepovstali, kdo ho nenávidí!" 12 Dt 33, 12 O Benjamínovi pravil: "Hospodinův miláček to je. Ať u něho přebývá v bezpečí. On ho bude chránit po celý čas, vždyť přebývá mezi jeho úbočími." 13 Dt 33, 13 O Josefovi pravil: "Požehnána buď od Hospodina jeho země výtečnou rosou nebes i propastnou tůní, jež odpočívá dole, 14 Dt 33, 14 výtečnými úrodami vyzrálými sluncem, vším výtečným, co přináší měsíc, 15 Dt 33, 15 nejlepšími plody pravěkých hor, výtečnostmi pahorků dávnověkých, 16 Dt 33, 16 výtečnostmi země a všeho, co je na ní, a zalíbením toho, jenž přebývá v keři. To nechť přijde na hlavu Josefovu, na temeno zasvěcence mezi bratry. 17 Dt 33, 17 Je plný důstojnosti jako prvorozený býk, jeho rohy jsou rohy jednorožců; nabere na ně lidská pokolení i s dálavami země. Takové ať jsou desetitisíce Efrajimovy, takové ať jsou tisíce Manasesovy." 18 Dt 33, 18 O Zabulónovi pravil: "Raduj se, Zabulóne, při svém vycházení, i ty, Isachare, ve svých stanech. 19 Dt 33, 19 Svolají na horu lidská pokolení a budou tam obětovat oběti spravedlnosti. Budou sát hojnost z moří, poklady ukryté v písku." 20 Dt 33, 20 O Gádovi pravil: "Požehnán buď ten, jenž Gádovi rozšiřuje prostor. Uložil se jako lvice, rozsápe paži i lebku. 21 Dt 33, 21 Vyhlédl si prvotinu tam, kde je uschován velitelský podíl. Přišel s představiteli lidu, vykonal Hospodinovu spravedlnost a jeho práva vůči Izraeli." 22 Dt 33, 22 O Danovi pravil: "Dan je lví mládě, vyskočí z Bášanu." 23 Dt 33, 23 O Neftalím pravil: "Neftalí je nasycen přízní, je plný Hospodinova požehnání, ovládne moře i jih." 24 Dt 33, 24 O Ašerovi pravil: "Nad ostatní syny požehnán buď Ašer, buď oblíben u svých bratří, v oleji ať smáčí svou nohu. 25 Dt 33, 25 Tvé závory ať jsou z železa a bronzu, tvá síla ať provází všechny tvé dny." 26 Dt 33, 26 "Nikdo není jako Bůh, Ješurúne; na pomoc ti jede po nebesích, na oblacích ve své velebnosti. 27 Dt 33, 27 Domov je v odvěkém Bohu, na jeho věčných pažích. Zahnal před tebou nepřítele a řekl: »Vyhlaď ho!« 28 Dt 33, 28 Izrael přebývá bezpečně - jedinečný je Jákobův Pramen - v zemi obilí a moštu; též jeho nebesa kanou rosou. 29 Dt 33, 29 Blaze tobě, Izraeli! Kdo je ti roven, lide vysvobozený Hospodinem? On je štítem tvé pomoci a mečem tvé velebnosti. Před tebou selže síla tvých nepřátel, pošlapeš jejich posvátná návrší!"
| | | Dt 33, 1-29 |
Verš 16
výtečnostmi země a všeho, co je na ní, a zalíbením toho, jenž přebývá v keři. To nechť přijde na hlavu Josefovu, na temeno zasvěcence mezi bratry.
Gn 49:26 - Požehnání tvého otce překonají požehnání horstev věčných, pahorků dávnověkých dary vytoužené. Ať přijdou na hlavu Josefovu, na temeno zasvěcence mezi bratry.
Verš 28
Izrael přebývá bezpečně - jedinečný je Jákobův Pramen - v zemi obilí a moštu; též jeho nebesa kanou rosou.
Jer 23:6 - V jeho dnech dojde Judsko spásy a Izrael bude přebývat v bezpečí. A nazvou ho tímto jménem: »Hospodin - naše spravedlnost«."
Jer 33:16 - V oněch dnech dojde Judsko spásy, Jeruzalém bude přebývat v bezpečí a takto jej nazvou: »Hospodin - naše spravedlnost.«
Verš 13
O Josefovi pravil: "Požehnána buď od Hospodina jeho země výtečnou rosou nebes i propastnou tůní, jež odpočívá dole,
Gn 49:25 - z rukou Boha tvého otce. Kéž pomáhá tobě, kéž ti Všemohoucí žehná shora hojným požehnáním nebes, hojným požehnáním tůně propastné, jež odpočívá dole, hojným požehnáním prsů, požehnáním lůna.
Dt 33,1 - Ako patriarcha Jakub požehnal pred svojou smrťou dvanásť svojich synov (Gn 49,1 n.), tak aj Mojžiš požehnáva svoj národ prv, než vystúpi na vrch Nebo, kde zomrie. Medzi oboma požehnaniami je veľká podoba. Rozdiely sa dajú vysvetliť časovým odstupom medzi jedným a druhým požehnaním. Možno tvrdiť, že obidve proroctvá sa navzájom doplňujú. Mojžiš vidí pred sebou ideálny obraz Izraela, ktorý je verný Pánovi, ktorý zachováva zákony, za čo obsiahol ako odmenu všetky časné dobrodenia.
Dt 33,2-3 - V obraze zjavenia sa Pána Mojžiš vyjadruje, ako Boh vo svojej všemohúcnosti viedol svoj ľud od vrchu Sinaj cez púšť. Seir pozri Nm 14,29.32. Fáran porov. Nm 20,14 n. Ale tu Fáran označuje hornatý kraj severne od púšte toho istého mena. Meríba-Kádeš pozri Nm 20,1. Ako slnko ide Boh pred svojím ľudom, dávajúc mu svoj zákon. Ohnivý zákon je narážka na blesky, ktoré sprevádzali sinajskú zmluvu a vyhlásenie Desatora (Ex 19,16 a Dt 4,11). Svätí – týmto slovom označujú sa Izraeliti, ktorých Boh ochraňoval, akoby ich niesol vo svojich rukách. "A tí, čo sa…" Mojžiš myslí na čas, keď Izraeliti stáli na úpätí vrchu Sinaj, očakávajúc vyhlásenie zákona.
Dt 33,5 - Boh bol Kráľom miláčikovi (spravodlivému, pravému), t. j. Izraelitom, keď prijali zmluvu Pánovu na Sinaji (Ex 19,3–8).
Dt 33,6 - Prvorodený syn Jakubov, Ruben, už svojím otcom bol pozbavený práva prvorodenstva (Gn 49, 3.4). Nebude teda Ruben prvým medzi kmeňmi Izraela, ale nevyhynie. Po Rubenovi mal by nasledovať Simeon, Mojžiš ho však vynechá, pretože podľa proroctva Jakubovho (Gn 49,7) Simeonovi potomci mali byť roztrúsení medzi všetky ostatné kmene. Tak sa aj stalo (Joz 19,2–9).
Dt 33,7 - Proroctvo o Júdovi má formu modlitby. Júdovi prisľúbil Jakub prvenstvo (Gn 49,10), preto ho Mojžiš uvádza pred Lévim. Mojžiš žiada vedúcemu kmeňu šťastlivý návrat z boja.
Dt 33,8 - O urim a tumim pozri Ex 28,29 n. Posvätné žreby dostali sa do opatery Áronovi a po ňom jeho nástupcom, veľkňazom, ktorí majú byť z kmeňa Léviho. Massa pozri Ex 17,1–7; Dt 6,16; Meríba porov. Nm 20,13.24.
Dt 33,9 - Vernosť levitov Bohu osvedčila sa najmä pri potrestaní tých, čo sa klaňali zlatému teľaťu. Vtedy leviti zavraždili mnohých spomedzi tých, čo sa previnili, nedbajúc ani na zväzky pokrvenstva a príbuzenstva (Ex 32,25–29).
Dt 33,10-11 - Tieto verše sa týkajú služby levitov pri svätyni a ich učiteľského poslania v Izraeli (Lv 10,11). "Ich nepriateľov bi…" naráža sa na vzburu a potrestanie Koreho (Nm 16,1 n.).
Dt 33,12 - Pán bude bývať na pleciach Benjamína. Táto obrazná predpoveď sa splnila, nakoľko archa bola zložená na území Benjamína. Vrch Sion a väčšia časť neskoršieho Jeruzalema boli na území, čo sa dostalo kmeňu Benjamínovmu.
Dt 33,13-17 - Porov. Gn 49,22–26. V Jozefovi Mojžiš požehnáva kmeň Efraimov a Manassesov.
Dt 33,18-19 - Pozri Gn 49,13–15. Potomci Zabulonovi a Isacharovi privedú národy na vrch Sion. Na svojich obchodných cestách privedú k viere v pravého Boha mnoho príslušníkov iných národov.
Dt 33,20-21 - Porov. Gn 49,19. Gadovci dostali svoje územie v Zajordánsku (Nm 32,3.6.25 n.), ale ukázali sa aj ako udatní bojovníci pri dobývaní Palestíny (Joz 4,12).
Dt 33,22 - Aj Dan bude udatný v boji. V bášanských horách vtedy boli ešte levy.
Dt 33,23 - Kmeňu Neftaliho dostalo sa územie na západ a na juh od Genezaretského jazera (Joz 19,32–39).
Dt 33,24 - Samo meno Aser značí požehnaného. Aser bude mať najúrodnejšiu zem, preto bude najviac požehnaný medzi svojimi bratmi.
Dt 33,26 - Myšlienkove tento verš sa zapája na v. 5, hovorí opäť o celom Izraeli. Pán bude ochraňovať Izraelitov z nebies, Boh je všade; sídli na nebi, ale koná a je prítomný aj na zemi.
Dt 33,28 - Prameň Jakubov, t. j. potomkovia Jakubovi budú mať svoje vlastné územie.
