výhody registrácie

Kniha Deuteronómium

Biblia - Sväté písmo

(KAT - Katolícky preklad)

Dt 32, 1-52

1 (KAT) „Nebesá, čujte, rozprávať budem, zem nech načúva slovám mojich úst!
1 (SVD) انصتي ايتها السموات فاتكلم ولتسمع الارض اقوال فمي.
1 (B21) Naslouchejte, nebesa, neboť promluvím, poslechni, země, výroky úst mých.

2 (KAT) Nech spŕcha ako dážď moje učenie, nech kvapká sťa rosa moja výrečnosť; ako dážď na zeleň, sťa kvapky na trávnik.
2 (SVD) يهطل كالمطر تعليمي ويقطر كالندى كلامي. كالطل على الكلإ وكالوابل على العشب.
2 (B21) Kéž se mé naučení lije jako déšť, kéž se jak rosa snáší moje řeč, kéž je jak sprška pro zeleň a jako liják bylině.

3 (KAT) Lebo budem hlásať Pánovo meno: pripravte oslavu nášmu Pánovi!
3 (SVD) اني باسم الرب انادي. اعطوا عظمة لالهنا.
3 (B21) Jméno Hospodinovo totiž provolám - chvalte velebnost našeho Boha!

4 (KAT) Skalou je: dokonalé je jeho dielo, lebo všetky jeho cesty sú spravodlivé. Boh je verný a bez neprávosti, spravodlivý je a priamy.
4 (SVD) هو الصخر الكامل صنيعه. ان جميع سبله عدل. اله امانة لا جور فيه صديق وعادل هو
4 (B21) On je Skála! Jeho dílo je dokonalé, všechny jeho cesty pravé jsou. Věrný je Bůh, každé křivdy vzdálen, on je spravedlivý a upřímný!

5 (KAT) Zle sa k nemu zachovali synovia nezdarní, pokolenie zlé a zaťaté.
5 (SVD) افسد له الذين ليسوا اولاده عيبهم. جيل اعوج ملتو.
5 (B21) Jeho nesynové se ale zvrhli, zkažení jsou, zvrácený a zpustlý rod.

6 (KAT) Takto sa odplácate Pánovi, ľud zadubený a hlúpy?! A nie je on tvoj otec, ktorý ťa stvoril, nie on ťa stvárnil a pevne postavil?
6 (SVD) ألرب تكافئون بهذا يا شعبا غبيا غير حكيم. أليس هو اباك ومقتنيك. هو عملك وانشأك.
6 (B21) Takhle se Hospodinu odplácíte, lide nerozumný a nemoudrý? Copak on není tvůj Otec a Stvořitel, který tě učinil a upevnil?

7 (KAT) Spomni si na dni zašlé dávno, uvážte roky všetkých pokolení! Spýtaj sa svojho otca a on ti vyjaví, starcov svojich a rozpovedia ti:
7 (SVD) اذكر ايام القدم وتأملوا سني دور فدور. اسأل اباك فيخبرك وشيوخك فيقولوا لك
7 (B21) Na dávné dny si teď vzpomeň, na léta všech pokolení myslete. Svého otce ptej se, poučí tě, svých stařešinů a poví ti:

8 (KAT) kedy určoval Najvyšší kraje národom, kedy podelil Adamových synov, vymedzil národom hranice dľa počtu synov Izraelových.
8 (SVD) حين قسم العلي للامم حين فرق بني آدم نصب تخوما لشعوب حسب عدد بني اسرائيل.
8 (B21) Když Nejvyšší usazoval národy, lidské syny když rozmístil na zemi, dle počtu synů Izraele hranice ostatním lidem vymezil.

9 (KAT) Pánovým podielom je totiž jeho ľud, Jakub je údelom jeho dedičstva.
9 (SVD) ان قسم الرب هو شعبه. يعقوب حبل نصيبه.
9 (B21) Hospodinův lid je jeho dědictví, Jákob je jeho vlastní pozemek.

10 (KAT) Našiel ho na pustej zemi, na mieste divokom, v revúcej pustine. Ujal sa ho a dával naň pozor, striehol ho ako zrenicu oka.
10 (SVD) وجده في ارض قفر وفي خلاء مستوحش خرب. احاط به ولاحظه وصانه كحدقة عينه.
10 (B21) V pouštní krajině ho našel, v pustině divé, kvílící. Obklopil jej a pečoval o něj, jak oko v hlavě chránil jej.

11 (KAT) Jak orol zobúdza svoje hniezdo, krúži nad svojimi mláďatami, tak rozpäl svoje krídla, chytil ho, niesol ho na svojich perutiach.
11 (SVD) كما يحرك النسر عشه وعلى فراخه يرف ويبسط جناحيه وياخذها ويحملها على مناكبه.
11 (B21) Jako když orlice bdí nad hnízdem a vznáší se nad svými mladými, křídly rozpjatými v pádu chytí je a dál je nese na svých perutích.

12 (KAT) Pán sám ho viedol, nijaký cudzí boh nebol mu na pomoc.
12 (SVD) هكذا الرب وحده اقتاده وليس معه اله اجنبي.
12 (B21) Hospodin sám je takto provázel, žádný cizí bůh nebyl s ním!

13 (KAT) Doviedol ho na výšiny zeme, sýtil ho poľnými plodmi, sať mu dal med zo skaly a olej z tvrdého kremeňa;
13 (SVD) اركبه على مرتفعات الارض فاكل ثمار الصحراء وارضعه عسلا من حجر وزيتا من صوّان الصخر.
13 (B21) Dovedl svůj lid na výšiny země, úrodou pole aby sytil se. Medem ze skály je napájel, olejem ze skály přetvrdé,

14 (KAT) maslo kravské i mlieko od oviec s tukom jahňacím a baraním. Býky a capy z Bášanu s mastným jadrom pšenice, a krv viniča si pil, vína prevzácne.
14 (SVD) وزبدة بقر ولبن غنم مع شحم خراف وكباش اولاد باشان وتيوس مع دسم لب الحنطة. ودم العنب شربته خمرا
14 (B21) smetanou od krav i mlékem koz. Těmi nejlepšími jehňaty je sytil, berany i kozly z Bášanu, pšeničnou moukou nejvybranější; i víno rudých hroznů směl jsi pít!

15 (KAT) Jakub jedol a nasýtil sa, stučnel miláčik a spriečil sa, stučnel, vykŕmil, vypásol sa; zanechal Boha, svojho Tvorcu, pohrdol Skalou svojej spásy.
15 (SVD) فسمن يشورون ورفس. سمنت وغلظت واكتسيت شحما. فرفض الاله الذي عمله. وغبي عن صخرة خلاصه.
15 (B21) Ješurun ale ztučněl, zbujněl. Ztučněl jsi, ztloustl, spravil ses! Opustil Boha, jenž učinil jej, Skálu své spásy potupil.

16 (KAT) Dráždievali ho cudzími bohmi, rozhorčovali ho ohavnosťami.
16 (SVD) اغاروه بالاجانب واغاظوه بالارجاس.
16 (B21) Cizími bohy popouzeli Boha, ohavnostmi jej dráždili.

17 (KAT) Obetovali besom, čo nie sú bohmi, bohom, o ktorých nemali tušenia. Novým, čo prišli nedávno, ktorých si nectili vaši otcovia.
17 (SVD) ذبحوا لاوثان ليست الله. لآلهة لم يعرفوها احداث قد جاءت من قريب لم يرهبها آباؤكم.
17 (B21) Obětovali ďáblům, a ne Bohu, těm novým bohům, jež nikdy neznali, těm, co až nedávno se objevili - vaši otcové je neměli!

18 (KAT) Skalu si zanedbal, ktorá ťa zrodila, a zabudol si na Boha, svojho Tvorcu.
18 (SVD) الصخر الذي ولدك تركته ونسيت الله الذي ابدأك
18 (B21) Zbavil ses Skály, která zplodila tě, na Boha, svého rodiče, jsi zapomněl.

19 (KAT) Pán to videl a pohrdol nimi, rozhnevaný svojimi synmi a dcérami.
19 (SVD) فرأى الرب ورذل من الغيظ بنيه وبناته.
19 (B21) Hospodin to viděl! Odmítl je, na své syny a dcery dostal zlost.

20 (KAT) A povedal: »Svoju tvár ukryjem pred nimi, uvidím, ako skončia, veď sú zvrhlým pokolením, synovia, v ktorých viery niet.
20 (SVD) وقال احجب وجهي عنهم وانظر ماذا تكون آخرتهم. انهم جيل متقلب اولاد لا امانة فيهم.
20 (B21) Řekl: "Svou tvář před nimi ukryji a uvidím, jak dopadnou! Zvrácené pokolení - to jsou oni, synové, kteří věrnost neznají.

21 (KAT) Oni mňa dráždili tým, ktorý nie je boh, rozhorčovali ma svojimi klamnými modlami. Ja ich podráždim tým, ktorý nie je ľud - pochabým národom ich rozhorčím.
21 (SVD) هم اغاروني بما ليس الها اغاظوني باباطيلهم. فانا اغيرهم بما ليس شعبا. بامّة غبية اغيظهم.
21 (B21) Nebohem svým vzbudili mé žárlení, popudili mě svými marnostmi. Nelidem proto vzbudím jejich žárlení, nerozumným národem je popudím.

22 (KAT) Bo oheň zažal sa od môjho hnevu a páľou prenikne až na dno podsvetia a zhltne zem i jej plody a do tla vypáli základy hôr;
22 (SVD) انه قد اشتعلت نار بغضبي فتتقد الى الهاوية السفلى وتأكل الارض وغلتها وتحرق اسس الجبال.
22 (B21) Už vzplanul oheň mého hněvu, už šlehá do hlubin podsvětí. Pohltí zemi i její úrodu, zapálí i horské základy!

23 (KAT) a nakopím im nešťastí na nešťastia a vypustím na nich všetky svoje šípy.
23 (SVD) اجمع عليهم شرورا وانفذ سهامي فيهم.
23 (B21) Zavalím je samým neštěstím, své šípy na ně vystřílím.

24 (KAT) Umoria sa hladom a spália horúčkou a nákazou odpornou. Aj zuby zverov poštvem na nich a plazy s jedom sa vlečúce po zemi.
24 (SVD) اذ هم خاوون من جوع ومنهوكون من حمّى وداء سامّ ارسل فيهم انياب الوحوش مع حمة زواحف الارض.
24 (B21) Hladem až budou vysíleni, horečkou stráveni i morem urputným, pak na ně pošlu zuby šelem, v prachu je potká hadí jed!

25 (KAT) Vonku ich bude ničiť meč a hrôza v komorách: mladíka tak ako pannu, kojenca so starcom.
25 (SVD) من خارج السيف يثكل ومن داخل الخدور الرعبة. الفتى مع الفتاة والرضيع مع الاشيب.
25 (B21) V ulicích bude řádit meč, v domech zavládne hrůza nad mládencem i děvčetem, nad děťátkem i mužem v šedinách!

26 (KAT) Vyriekol by som: Vnivoč ich privediem, vyhladím pamiatku na nich u ľudu -
26 (SVD) قلت ابددهم الى الزوايا وابطل من الناس ذكرهم.
26 (B21) Zamýšlel jsem, že je rozdrtím, jejich památku že mezi lidmi vyhladím.

27 (KAT) keby som sa pýchy nepriateľa nebál, aby to ich protivníci nechápali zle, aby azda nevraveli: ‚Naša ruka sa vyvýšila, nič z toho neurobil Pán!'
27 (SVD) لو لم اخف من اغاظة العدو من ان ينكر اضدادهم من ان يقولوا يدنا ارتفعت وليس الرب فعل كل هذه
27 (B21) Děsím se ale zpupnosti nepřítele, jak si to jejich protivníci vyloží. Že řeknou: ‚To naše ruka přemohla je, to vůbec neudělal Hospodin!'"

28 (KAT) Lebo ten ľud je bezradný a vnímavosti v nich niet.
28 (SVD) انهم امة عديمة الرأي ولا بصيرة فيهم.
28 (B21) Ten národ úplně ztratil soudnost, docela cizí je mu rozumnost.

29 (KAT) Keby múdri boli, chápali by to, spoznali by, aký ich čaká koniec:
29 (SVD) لو عقلوا لفطنوا بهذه وتامّلوا آخرتهم.
29 (B21) S trochou moudrosti by pochopili, porozuměli by, jak dopadnou.

30 (KAT) Akože, jeden bude prenasledovať tisíce a dvaja zaženú desaťtisíc? Či nie zato, že ich vlastný Boh predal a Pán ich vydal?!«
30 (SVD) كيف يطرد واحد الفا ويهزم اثنان ربوة لولا ان صخرهم باعهم والرب سلمهم.
30 (B21) Jak to, že jeden jich honí tisíce a dva jich obrátí deset tisíc na útěk? To museli být svou Skálou prodáni, musel je vydat Hospodin!

31 (KAT) Veď ich boh nie je naroveň nášmu Bohu, aj naši nepriatelia sami sú svedkami!
31 (SVD) لانه ليس كصخرنا صخرهم ولو كان اعداؤنا القضاة.
31 (B21) Jejich skála přece není jak Skála naše, to mohou naši nepřátelé dosvědčit!

32 (KAT) Naisto, z révy Sodomčanov je ich réva a z rolí gomorských; ich hrozno je hrozno otravné, strapce má zhorknuté.
32 (SVD) لان من جفنة سدوم جفنتهم ومن كروم عمورة. عنبهم عنب سمّ ولهم عناقيد مرارة.
32 (B21) Jejich réva je z révy sodomské, původem z vinic Gomory. Jejich hrozny jsou jedovaté, jejich plody plné hořkosti.

33 (KAT) Dračí jed je ich víno a hadia žlč ukrutná.
33 (SVD) خمرهم حمّة الثعابين وسم الاصلال القاتل
33 (B21) Jejich víno je dračí utrejch, jed zmijí, ten nejprudší.

34 (KAT) »Vari sa to u mňa neopatruje, zapečatené v mojich pokladniciach?
34 (SVD) أليس ذلك مكنوزا عندي مختوما عليه في خزائني.
34 (B21) "Což není u mne dobře uloženo, zapečetěno v mých sklepích vybraných?

35 (KAT) Moja bude pomsta a odveta v deň, keď sa im podlomia nohy. Veď ich deň záhubný sa približuje a ich krutý osud je nablízku.«
35 (SVD) لي النقمة والجزاء. في وقت تزلّ اقدامهم. ان يوم هلاكهم قريب والمهيّآت لهم مسرعة.
35 (B21) Má je pomsta, já zjednám odplatu! Noha jim uklouzne v čas náležitý, den jejich pohromy blíží se, jejich úděl už je pro ně připraven!"

36 (KAT) Lebo Pán uchránil právo svojho ľudu a milosrdný bude k svojim sluhom. Keď uzrie ochabovať ruku a hynúť otrokov i slobodných,
36 (SVD) لان الرب يدين شعبه وعلى عبيده يشفق. حين يرى ان اليد قد مضت ولم يبق محجوز ولا مطلق
36 (B21) Ano, Hospodin bude svůj lid hájit a nad svými služebníky se slituje, až uvidí, že už je opustily síly, s pánem i kmánem že konec je.

37 (KAT) povie: »Kdeže sú ich bohovia, skala, ku ktorej sa utiekali?
37 (SVD) يقول اين آلهتهم الصخرة التي التجأوا اليها
37 (B21) Zeptá se: "Kde jsou ti jejich bohové, ta skála, v níž útočiště hledali?

38 (KAT) Tí, čo z ich obetí jedávali tuk, obetné víno píjavali od nich? Nože, nech vstanú a nech vám pomôžu, nech sú vám záštitou!
38 (SVD) التي كانت تاكل شحم ذبائحهم وتشرب خمر سكائبهم. لتقم وتساعدكم وتكن عليكم حماية.
38 (B21) Kde jsou ti, kdo jedli tuk jejich obětí, kdo pili víno jejich úliteb? Jen ať vstanou, aby vám pomohli, ať se vám stanou úkrytem!

39 (KAT) Pozrite: Ja som sám jediný a niet Boha okrem mňa; ja zabíjam, aj život navraciam, zraňujem, aj uzdravujem; a niet toho, kto by z mojej ruky vykĺzol!
39 (SVD) انظروا الآن. انا انا هو وليس اله معي. انا أميت وأحيي سحقت واني اشفي وليس من يدي مخلّص.
39 (B21) Prohlédněte - já, jen já jsem jediný a není Boha kromě mne. Já dávám smrt a život daruji, já mohu zranit i uzdravit - z mé ruky vás nikdo nevyrve!

40 (KAT) Veru, pozdvihujem k nebu svoju ruku a poviem: Žiť budem naveky,
40 (SVD) اني ارفع الى السماء يدي واقول حيّ انا الى الابد.
40 (B21) Svou ruku pozvedám k nebia přísahám: Jakože žiji navěky,

41 (KAT) keď naostrím si blýskavý svoj meč a priberie sa moja ruka k súdu, vrátim pomstu svojim protivníkom a poodplácam tým, čo ma nenávidia.
41 (SVD) اذا سننت سيفي البارق وامسكت بالقضاء يدي ارد نقمة على اضدادي واجازي مبغضيّ.
41 (B21) jakmile čepel svého meče zostřím, má ruka právo uchopí! Vykonám pomstu nad svými nepřáteli, těm, kdo mě nenávidí, odplatím.

42 (KAT) Napojím krvou svoje šípy a môj meč hltať bude mäso - z krvi pobitých a zajatých, z hlavy nepriateľských vodcov!«
42 (SVD) اسكر سهامي بدم ويأكل سيفي لحما. بدم القتلى والسبايا ومن رؤوس قواد العدو
42 (B21) Své šípy opiji jejich krví, můj meč se jejich masem nasytí, krví padlých i zajatých, hlavami nepřátel a jejich vůdci."

43 (KAT) Plesajte, národy, nad jeho ľudom, lebo sa vypomstí za krv svojich sluhov, pomstou odplatí svojim protivníkom a očistí svoju zem i svoj ľud!“
43 (SVD) تهللوا ايها الامم شعبه لانه ينتقم بدم عبيده ويرد نقمة على اضداده ويصفح عن ارضه عن شعبه
43 (B21) Jásejte, národy, tak jako jeho lid! On jistě pomstí krev služebníků svých, vykoná pomstu nad svými protivníky, od krve očistí svou zem i lid.

44 (KAT) Mojžiš prišiel a hlasno predniesol všetky slová tejto piesne ľudu - on a Nunov syn Jozue.
44 (SVD) فأتى موسى ونطق بجميع كلمات هذا النشيد في مسامع الشعب هو ويشوع بن نون.
44 (B21) Mojžíš šel a přednesl všechna slova této písně lidu. Byl s ním také Hošea, syn Nunův.

45 (KAT) A keď Mojžiš dokončil všetky tieto slová, ktoré prednášal Izraelovi,
45 (SVD) ولما فرغ موسى من مخاطبة جميع اسرائيل بكل هذه الكلمات
45 (B21) A když Mojžíš domluvil všechna tato slova celému Izraeli,

46 (KAT) povedal im: „Uložte si všetky tieto slová, ktoré vám dnes ohlasujem, do srdca a prikazujte ich zachovávať svojim synom, konať a plniť všetko, čo je predpísané v tomto zákone.
46 (SVD) قال لهم وجّهوا قلوبكم الى جميع الكلمات التي انا اشهد عليكم بها اليوم لكي توصوا بها اولادكم ليحرصوا ان يعملوا بجميع كلمات هذه التوراة.
46 (B21) řekl jim: "Všechna tato slova, jimiž jsem vás dnes varoval, si vezměte k srdci. Předávejte je svým synům, aby pečlivě dodržovali všechna slova tohoto Zákona.

47 (KAT) Lebo sa vám neukladajú nadarmo, ale aby ste skrze ne žili. Keď ich splníte, budete dlho nažive v krajine, do ktorej sa uberáte, aby ste ju vlastnili, keď prejdete cez Jordán.“
47 (SVD) لانها ليست أمرا باطلا عليكم بل هي حياتكم. وبهذا الأمر تطيلون الايام على الارض التي انتم عابرون الاردن اليها لتمتلكوها
47 (B21) To slovo pro vás vůbec není plané - vždyť je to váš život! Díky němu budete dlouho živi v zemi, kterou jdete za Jordán obsadit."

48 (KAT) A v ten istý deň hovoril Pán Mojžišovi:
48 (SVD) وكلم الرب موسى في نفس ذلك اليوم قائلا.
48 (B21) Téhož dne Hospodin promluvil k Mojžíšovi:

49 (KAT) „Vystúp tam na pohorie Abarim, na vrch Nebo, ktorý je v kraji Moab oproti Jerichu, pozri si krajinu Kanaán, ktorú chcem dať Izraelu do vlastníctva, a tam na vrchu zomri!
49 (SVD) اصعد الى جبل عباريم هذا جبل نبو الذي في ارض موآب الذي قبالة اريحا وانظر ارض كنعان التي انا اعطيها لبني اسرائيل ملكا.
49 (B21) "Vystup na toto pohoří Abarim, na horu Nebó v moábské zemi naproti Jerichu, a pohleď na kanaánskou zem, kterou dám do vlastnictví synům Izraele.

50 (KAT) Keď naň vystúpiš, pripojíš sa k svojmu ľudu tak, ako umrel tvoj brat Áron na vrchu Hor a pripojil sa k svojmu ľudu,
50 (SVD) ومت في الجبل الذي تصعد اليه وانضمّ الى قومك كما مات هرون اخوك في جبل هور وضمّ الى قومه.
50 (B21) Na hoře, na niž vystoupíš, pak zemřeš a budeš připojen ke svému lidu stejně, jako zemřel tvůj bratr Áron na hoře Hór a byl připojen ke svému lidu.

51 (KAT) lebo ste sa previnili proti mne uprostred Izraela pri vode Meríba-Kádeš na púšti Sin; pretože ste ma neohlasovali ako Svätého uprostred Izraela.
51 (SVD) لانكما خنتماني في وسط بني اسرائيل عند ماء مريبة قادش في برية صين اذ لم تقدساني في وسط بني اسرائيل.
51 (B21) To proto, že jste mě zradili uprostřed synů Izraele při vodách Meriby v Kádeši na poušti Cin, místo abyste uprostřed synů Izraele prokázali mou svatost.

52 (KAT) Preto len zblízka uvidíš krajinu, ale do krajiny, ktorú dám synom Izraela, nevkročíš.“
52 (SVD) فانك تنظر الارض من قبالتها ولكنك لا تدخل الى هناك الى الارض التي انا اعطيها لبني اسرائيل
52 (B21) Ano, spatříš tu zemi před sebou, ale nevejdeš tam. Do země, kterou dávám synům Izraele, nevkročíš."


Dt 32, 1-52





Verš 35
Moja bude pomsta a odveta v deň, keď sa im podlomia nohy. Veď ich deň záhubný sa približuje a ich krutý osud je nablízku.«
Rim 12:19 - Nepomstite sa sami, milovaní, ale ponechajte miesto hnevu; veď je napísané: „Mne patrí pomsta, ja sa odplatím,“ hovorí Pán.
Heb 10:30 - Veď poznáme toho, ktorý povedal: „Mne patrí pomsta, ja sa odplatím.“ A zasa: „Pán bude súdiť svoj ľud.“
1Pt 2:23 - Keď mu zlorečili, on nezlorečil, keď trpel, nevyhrážal sa, to postúpil tomu, ktorý súdi spravodlivo.

Verš 39
Pozrite: Ja som sám jediný a niet Boha okrem mňa; ja zabíjam, aj život navraciam, zraňujem, aj uzdravujem; a niet toho, kto by z mojej ruky vykĺzol!
Dt 4:35 - Ty si to videl, aby si sa naučil, že Pán je pravý Boh a okrem neho iného niet.
Iz 45:5 - Ja som Pán a iného niet, okrem mňa nieto Boha. Opásal som ťa, hoci si ma nepoznal,
Iz 45:18 - Lebo toto hovorí Pán, Boh, stvoriteľ neba, - on je Boh, ktorý stvoril zem, učinil ju a upevnil. Nie prázdnou ju stvoril, obydlím ju urobil - : „Ja som Pán a iného niet.
Iz 45:22 - Ku mne sa obráťte, spasené budete všetky končiny zeme, veď ja som Boh a iného niet.
1Sam 2:6 - Pán usmrcuje aj oživuje, posiela do pekiel a volá aj späť.

Verš 43
Plesajte, národy, nad jeho ľudom, lebo sa vypomstí za krv svojich sluhov, pomstou odplatí svojim protivníkom a očistí svoju zem i svoj ľud!“
Rim 15:10 - A opäť hovorí: „Radujte sa, národy, s jeho ľudom.“

Verš 49
„Vystúp tam na pohorie Abarim, na vrch Nebo, ktorý je v kraji Moab oproti Jerichu, pozri si krajinu Kanaán, ktorú chcem dať Izraelu do vlastníctva, a tam na vrchu zomri!
Nm 27:12 - Pán povedal Mojžišovi: „Vystúp na pohorie Abarim a pozri si odtiaľ krajinu, ktorú som dal Izraelitom.

Verš 50
Keď naň vystúpiš, pripojíš sa k svojmu ľudu tak, ako umrel tvoj brat Áron na vrchu Hor a pripojil sa k svojmu ľudu,
Nm 27:13 - Pozri si ju! Aj ty sa pripojíš k svojmu ľudu tak, ako sa pripojil tvoj brat Áron,
Nm 33:38 - Na Boží rozkaz vyšiel kňaz Áron na vrch Hor a tam zomrel v štyridsiatom roku po odchode Izraelitov z Egypta, v prvý deň v piatom mesiaci.

Verš 51
lebo ste sa previnili proti mne uprostred Izraela pri vode Meríba-Kádeš na púšti Sin; pretože ste ma neohlasovali ako Svätého uprostred Izraela.
Nm 20:12 - Ale potom Pán povedal Mojžišovi a Áronovi: „Pretože ste mi neverili a neoslávili ste ma pred očami Izraelitov, nevovediete tento ľud do krajiny, ktorú im dám.“

Verš 21
Oni mňa dráždili tým, ktorý nie je boh, rozhorčovali ma svojimi klamnými modlami. Ja ich podráždim tým, ktorý nie je ľud - pochabým národom ich rozhorčím.
Rim 10:19 - Pýtam sa teda: Nepochopil to Izrael? Mojžiš prvý hovorí: „Vzbudím vo vás žiarlivosť skrze Nie národ: skrze nerozumný národ vás do hnevu popudím.“

Verš 22
Bo oheň zažal sa od môjho hnevu a páľou prenikne až na dno podsvetia a zhltne zem i jej plody a do tla vypáli základy hôr;
Jer 15:14 - A urobím ťa otrokom tvojich nepriateľov v krajine, ktorú nepoznáš, lebo sa rozpálil môj hnev a blčí proti vám.“)

Dt 32,1 - Mojžišova pieseň je jednou z najkrajších čiastok Starého zákona. Krása slov, hlbokosť myšlienok, vážnosť výrazov a najmä velebnosť, ktorou Mojžiš necháva hovoriť Boha, dávajú piesni silu a moc, čo priam zatrasie ľudským srdcom. V prorockom duchu Mojžiš sa prenáša do časov, keď Izraeliti žijú v zasľúbenej zemi, žijú v blahobyte a zabúdajú na svojho Dobrodincu, na Pána. Za odpad a nevďačnosť zastihne ich trest. Avšak Pán nezabudne na svoje milosrdenstvo. Boh nezničí nacelkom svoj nevďačný národ, zmiluje sa nad ním a zachráni ho.

Dt 32,1-6 - Ide o najvážnejšiu vec, preto si Mojžiš volá za svedkov celý svet, nebesá i zem. Ony budú svedkami Mojžišovej výstrahy a toho, čo Boh uskutoční v čase. Svojimi slovami chce Mojžiš obmäkčiť srdcia ľudu, chce ich zúrodniť, aby zostali verné Pánovi. Predmetom piesne je Pán, jeho skutky, preto si pieseň zasluhuje, aby ju ľud vypočul a tým vzdával Bohu česť. – Skala (v. 4), Boh je Skalou, pretože sa nemení a je verný vo svojich prísľuboch a je aj pevnou ochranou pre svoj ľud.

Dt 32,7 - Mojžiš sa prihovára k budúcim pokoleniam a preto hovorí z ich hľadiska, uvažujúc o tom všetkom, ako sa Pán staral o ľud, pokým ho nevoviedol do zasľúbenej zeme, kde ho obdaril pozemskými dobrodeniami. "Vymedzil národom hranice" (v. 8), t. j. kanaánskym kmeňom, ktorých územie v budúcnosti mali zaujať Izraeliti.

Dt 32,10-12 - Našiel – v zmysle, že Pán našiel Izraela ako zatúlanú ovcu na nebezpečnom mieste. Potom sa staral s otcovskou láskou o svoj ľud za celý čas putovania po púšti, kým ho nedoviedol na bezpečné miesto, do zasľúbenej zeme.

Dt 32,13 - Výšiny zeme sú palestínske vrchy. Na nich rastú stromy, z ktorých ovocia sa dá pripraviť sladká šťava a olej (palmy a olivy). V Palestíne v tých časoch žili včely nadivoko. Zdržiavali sa v skalných dierach, v jaskyniach, v dutých stromoch a v hustých kriakoch (1 Sam 14,24–27). Oliva sa najlepšie drží v kamenistej pôde, preto možno povedať, že olej je z tvrdého kremeňa.

Dt 32,14 - Bášanský kraj bol známy chovom dobytka (Nm 21,33). Mastné jadro pšenice, čiže najlepšiu pšeničnú múku. Krv viniča – víno, mušt.

Dt 32,15 - V hojnosti životných darov Izrael zabudol na Pána. Namiesto toho, aby sa poďakoval za dary svojmu Pánovi, opustil ho a oddal sa modlárstvu. Miláčik, hebr. ješurún, označuje Izrael. V slovách však badať trpkú iróniu.

Dt 32,17 - O ktorých nemali tušenia, t. j. Pána mohli poznať z jeho skutkov a zo starostlivosti, ktorú im preukazoval. O bohoch pohanských, čo uctievali kanaánske národy, nevedeli však Izraeliti mnoho. Boli to teda noví bohovia pre Židov. Mala to byť prísna výstraha pre Židov, aby sa chránili modloslužby.

Dt 32,22 - Hnev Boží sa prirovnáva k ohňu, ktorý páli a ničí všetko na zemi i pod zemou (Iz 1,31; 30,27 atď.).

Dt 32,23 - Šípy sú Božie tresty a navštívenia.

Dt 32,25 - Na bojiskách popadajú a doma pohynú od strachu a násilia, čo bude páchať nepriateľ.

Dt 32,26-27 - Boh by nacelkom vyhubil izraelský národ, keby nebral ohľad na svoju česť. Neurobí to, lebo nechce, aby sa nepriatelia vo svojej nevedomosti pýšili, že oni premohli a zničili Izrael (9,28; Ex 32,12; Nm 14,13–16; Iz 10,5 atď.).

Dt 32,28-31 - Národ, ktorý chce žiť a usiluje sa o svoj pokojamilovný a šťastný život, ten zničiť nemožno. A tak sa to stávalo v mnohom prípade aj s národom židovským, ktorý nepriatelia nezničili proti jeho a Božej vôli.

Dt 32,35 - Nepriatelia Izraela pohynú, lebo ich skutky sú skutky sodomských nešťastníkov, ich mravná skaza chystá im blízky koniec, pretože Pán o všetkom vie a na všetko pamätá (v. 34).

Dt 32,36 - Keď ľudu bude najhoršie, keď bude blízko záhuby, vtedy ho Pán vyslobodí a zachráni.

Dt 32,40 - Boh uskutoční svoje hrozby, potresce pohanov za preliatu izraelskú krv. Autor tu obraznými výrazmi chce vypuklejšie zdôrazniť več nú priazeň Božiu k svojim verným a zbožným, ktorých v Starom zákone reprezentuje národ židovský.

Dt 32,43 - Napokon aj pohania uznajú, keď Pán vyslobodí Izrael z ich rúk, že len Pán je pravým Bohom. Prostredníctvom Izraela poznajú ostatné národy pravého Boha, ktorého budú oslavovať (Ž 47,2; 66,8; 67,4 atď.).

Dt 32,48-52 - Porov. Nm 27,12–14 a 20,12.