Kniha Deuteronómium

1 (CEP) Naslouchejte, nebesa, budu mluvit, poslouchej, země, řeči mých úst.
1 (KAT) „Nebesá, čujte, rozprávať budem, zem nech načúva slovám mojich úst!

2 (CEP) Ať kane jako déšť mé naučení, nechť se snáší má řeč jako rosa, jako prška na mladou trávu, jako vlahé krůpěje na bylinu.
2 (KAT) Nech spŕcha ako dážď moje učenie, nech kvapká sťa rosa moja výrečnosť; ako dážď na zeleň, sťa kvapky na trávnik.

3 (CEP) Hlásám Hospodinovo jméno, přiznejte velikost našemu Bohu!
3 (KAT) Lebo budem hlásať Pánovo meno: pripravte oslavu nášmu Pánovi!

4 (CEP) On je Skála. Jeho dílo je dokonalé, na všech jeho cestách je právo. Bůh je věrný a bez podlosti, je spravedlivý a přímý.
4 (KAT) Skalou je: dokonalé je jeho dielo, lebo všetky jeho cesty sú spravodlivé. Boh je verný a bez neprávosti, spravodlivý je a priamy.

5 (CEP) Pokolení pokřivené a potměšilé do zkázy se vrhlo. Pro svá poskvrnění přestalo být jeho syny.
5 (KAT) Zle sa k nemu zachovali synovia nezdarní, pokolenie zlé a zaťaté.

6 (CEP) Takto odplácíte Hospodinu, lide zbloudilý a nemoudrý? Cožpak není on tvůj Otec? Vždyť mu patříš. On tě učinil a zpevnil.
6 (KAT) Takto sa odplácate Pánovi, ľud zadubený a hlúpy?! A nie je on tvoj otec, ktorý ťa stvoril, nie on ťa stvárnil a pevne postavil?

7 (CEP) Rozpomeň se na dávné dny, snaž se porozumět létům zašlých pokolení, vyptávej se svého otce, on ti poví, svých starců, oni ti řeknou:
7 (KAT) Spomni si na dni zašlé dávno, uvážte roky všetkých pokolení! Spýtaj sa svojho otca a on ti vyjaví, starcov svojich a rozpovedia ti:

8 (CEP) Když Nejvyšší přiděloval pronárodům dědictví, když rozsazoval lidské syny, stanovil hranice kdejakého lidu podle počtu synů Izraele.
8 (KAT) kedy určoval Najvyšší kraje národom, kedy podelil Adamových synov, vymedzil národom hranice dľa počtu synov Izraelových.

9 (CEP) Hospodinovým podílem je jeho lid, vyměřeným dílem jeho dědictví je Jákob.
9 (KAT) Pánovým podielom je totiž jeho ľud, Jakub je údelom jeho dedičstva.

10 (CEP) Našel ho v zemi divokých pouští, v pustotě kvílících pustin, zahrnul ho svou péčí, chránil ho jako zřítelnici oka.
10 (KAT) Našiel ho na pustej zemi, na mieste divokom, v revúcej pustine. Ujal sa ho a dával naň pozor, striehol ho ako zrenicu oka.

11 (CEP) Jako bdí orel nad svým hnízdem a nad svými mláďaty se vznáší, svá křídla rozprostírá, své mládě bere a na své peruti je nosí,
11 (KAT) Jak orol zobúdza svoje hniezdo, krúži nad svojimi mláďatami, tak rozpäl svoje krídla, chytil ho, niesol ho na svojich perutiach.

12 (CEP) tak Hospodin sám ho vedl, žádný cizí bůh s ním nebyl.
12 (KAT) Pán sám ho viedol, nijaký cudzí boh nebol mu na pomoc.

13 (CEP) Dovolil mu jezdit po posvátných návrších země, aby jedl, čím oplývá pole, kojil ho medem ze skaliska, olejem z křemene skály,
13 (KAT) Doviedol ho na výšiny zeme, sýtil ho poľnými plodmi, sať mu dal med zo skaly a olej z tvrdého kremeňa;

14 (CEP) smetanou krav a mlékem ovcí spolu s tukem jehňat a beranů bášanského plemene i kozlů; sytil ho bělí pšeničného zrna. Pil jsi i ohnivé víno, krev hroznů.
14 (KAT) maslo kravské i mlieko od oviec s tukom jahňacím a baraním. Býky a capy z Bášanu s mastným jadrom pšenice, a krv viniča si pil, vína prevzácne.

15 (CEP) Ješurún ztučněl a zbujněl, ztučněl jsi, obrostl tukem a ztloustl. Bohem, který ho učinil, opovrhl, potupil Skálu své spásy.
15 (KAT) Jakub jedol a nasýtil sa, stučnel miláčik a spriečil sa, stučnel, vykŕmil, vypásol sa; zanechal Boha, svojho Tvorcu, pohrdol Skalou svojej spásy.

16 (CEP) Bohy cizími ho popouzeli k žárlivosti, ohavnými modlami ho uráželi.
16 (KAT) Dráždievali ho cudzími bohmi, rozhorčovali ho ohavnosťami.

17 (CEP) Obětovali běsům, a ne Bohu, božstvům, jež ani neznali, těm novým, nedávno povstalým, před nimiž se vaši otcové nechvěli hrůzou.
17 (KAT) Obetovali besom, čo nie sú bohmi, bohom, o ktorých nemali tušenia. Novým, čo prišli nedávno, ktorých si nectili vaši otcovia.

18 (CEP) Opomněl jsi Skálu, která tě zplodila, zapomněls na Boha, který tě v bolestech zrodil.
18 (KAT) Skalu si zanedbal, ktorá ťa zrodila, a zabudol si na Boha, svojho Tvorcu.

19 (CEP) Hospodin to viděl. Odvrhl je, uražen skutky svých synů a dcer.
19 (KAT) Pán to videl a pohrdol nimi, rozhnevaný svojimi synmi a dcérami.

20 (CEP) Řekl: "Skryji před nimi svou tvář, uvidím, jaký vezmou konec. Je to proradné pokolení, synové bez věrnosti.
20 (KAT) A povedal: »Svoju tvár ukryjem pred nimi, uvidím, ako skončia, veď sú zvrhlým pokolením, synovia, v ktorých viery niet.

21 (CEP) Popouzeli mě lžibohem k žárlivosti, svými přeludy mě uráželi; já je popudím lžilidem, pobloudilým pronárodem jim urážky splatím.
21 (KAT) Oni mňa dráždili tým, ktorý nie je boh, rozhorčovali ma svojimi klamnými modlami. Ja ich podráždim tým, ktorý nie je ľud - pochabým národom ich rozhorčím.

22 (CEP) Mým hněvem se vznítil oheň, až do nejhlubšího podsvětí šlehá, pohltí zemi i to, co se z ní těží, sežehne základy hor.
22 (KAT) Bo oheň zažal sa od môjho hnevu a páľou prenikne až na dno podsvetia a zhltne zem i jej plody a do tla vypáli základy hôr;

23 (CEP) Samé zlo na ně shrnu, vystřílím na ně své šípy.
23 (KAT) a nakopím im nešťastí na nešťastia a vypustím na nich všetky svoje šípy.

24 (CEP) Budou vysíleni hladem, stráveni nákazou, přehořkou morovou ranou. Vydám je zubům šelem a jedovatým plazům v prachu.
24 (KAT) Umoria sa hladom a spália horúčkou a nákazou odpornou. Aj zuby zverov poštvem na nich a plazy s jedom sa vlečúce po zemi.

25 (CEP) Venku jim připraví sirobu meč, v komnatách zachvátí strach jinocha i pannu, kojence i muže šedivého.
25 (KAT) Vonku ich bude ničiť meč a hrôza v komorách: mladíka tak ako pannu, kojenca so starcom.

26 (CEP) Řekl bych: Rozpráším je, vyhladím jejich památku mezi lidmi.
26 (KAT) Vyriekol by som: Vnivoč ich privediem, vyhladím pamiatku na nich u ľudu -

27 (CEP) Ale obávám se urážek nepřítele a že to jejich protivníci nepochopí, že řeknou: »Vyvýšila se naše vlastní ruka; Hospodin nic takového nevykonal.«"
27 (KAT) keby som sa pýchy nepriateľa nebál, aby to ich protivníci nechápali zle, aby azda nevraveli: ‚Naša ruka sa vyvýšila, nič z toho neurobil Pán!'

28 (CEP) Je to pronárod, jenž ztratil soudnost, nejsou schopni porozumět.
28 (KAT) Lebo ten ľud je bezradný a vnímavosti v nich niet.

29 (CEP) Kdyby byli moudří, jednali by prozíravě, pochopili by, jak skončí.
29 (KAT) Keby múdri boli, chápali by to, spoznali by, aký ich čaká koniec:

30 (CEP) Jak to, že jeden zažene tisíc a dva zaženou na útěk deset tisíc! Ne-li proto, že je prodala jejich Skála, že je Hospodin vydal v plen?
30 (KAT) Akože, jeden bude prenasledovať tisíce a dvaja zaženú desaťtisíc? Či nie zato, že ich vlastný Boh predal a Pán ich vydal?!«

31 (CEP) Jejich skála není jako Skála naše, to mohou posoudit i naši nepřátelé.
31 (KAT) Veď ich boh nie je naroveň nášmu Bohu, aj naši nepriatelia sami sú svedkami!

32 (CEP) Jejich réva je z révy sodomské, z vinic Gomory, jejich hrozny, hrozny jedovaté, mají trpká zrnka.
32 (KAT) Naisto, z révy Sodomčanov je ich réva a z rolí gomorských; ich hrozno je hrozno otravné, strapce má zhorknuté.

33 (CEP) Jejich víno, jedovina dračí, krutý zmijí jed.
33 (KAT) Dračí jed je ich víno a hadia žlč ukrutná.

34 (CEP) "Což to není uschováno u mne, zapečetěno v mých pokladnicích?
34 (KAT) »Vari sa to u mňa neopatruje, zapečatené v mojich pokladniciach?

35 (CEP) Má je pomsta i odplata, přijde včas a jejich noha zakolísá, den jejich běd se blíží, řítí se na ně, co je jim uchystáno."
35 (KAT) Moja bude pomsta a odveta v deň, keď sa im podlomia nohy. Veď ich deň záhubný sa približuje a ich krutý osud je nablízku.«

36 (CEP) Hospodin svůj lid obhájí, bude mít se svými služebníky soucit, až uzří, že ubývá sil, že je konec se zajatým i se zanechaným.
36 (KAT) Lebo Pán uchránil právo svojho ľudu a milosrdný bude k svojim sluhom. Keď uzrie ochabovať ruku a hynúť otrokov i slobodných,

37 (CEP) Tu řekne: "Kdepak jsou jejich bohové, skála, k níž se přivinuli?
37 (KAT) povie: »Kdeže sú ich bohovia, skala, ku ktorej sa utiekali?

38 (CEP) Ti, kteří jídali tuk jejich obětí, popíjeli víno jejich úliteb? Ať povstanou a pomohou vám, ať jsou vám skrýší!
38 (KAT) Tí, čo z ich obetí jedávali tuk, obetné víno píjavali od nich? Nože, nech vstanú a nech vám pomôžu, nech sú vám záštitou!

39 (CEP) Nyní hleďte, jsem jedině já, jiný bůh vedle mne není, já usmrcuji i obživuji, zdeptal jsem, a zase zhojím, není, kdo by vytrhl z mé ruky.
39 (KAT) Pozrite: Ja som sám jediný a niet Boha okrem mňa; ja zabíjam, aj život navraciam, zraňujem, aj uzdravujem; a niet toho, kto by z mojej ruky vykĺzol!

40 (CEP) Pozvedám ruku k nebi a pravím: Já jsem živ navěky!
40 (KAT) Veru, pozdvihujem k nebu svoju ruku a poviem: Žiť budem naveky,

41 (CEP) Nabrousím-li svůj blýskavý meč, chopí-li se moje ruka soudu, vykonám nad svými protivníky pomstu, odplatím těm, kdo mě nenávidí.
41 (KAT) keď naostrím si blýskavý svoj meč a priberie sa moja ruka k súdu, vrátim pomstu svojim protivníkom a poodplácam tým, čo ma nenávidia.

42 (CEP) Opojím své šípy krví - můj meč bude požírat maso -, krví skolených a zajatých, hlavou nepřítele s vlajícími vlasy."
42 (KAT) Napojím krvou svoje šípy a môj meč hltať bude mäso - z krvi pobitých a zajatých, z hlavy nepriateľských vodcov!«

43 (CEP) Pronárody, zaplesejte s jeho lidem, vždyť on pomstí krev svých služebníků, vykoná nad svými protivníky pomstu a svou zemi, svůj lid, zprostí viny.
43 (KAT) Plesajte, národy, nad jeho ľudom, lebo sa vypomstí za krv svojich sluhov, pomstou odplatí svojim protivníkom a očistí svoju zem i svoj ľud!“

44 (CEP) Mojžíš předstoupil a přednesl všechna slova této písně lidu, on i Hóšea, syn Núnův.
44 (KAT) Mojžiš prišiel a hlasno predniesol všetky slová tejto piesne ľudu - on a Nunov syn Jozue.

45 (CEP) Když Mojžíš domluvil k celému Izraeli všechna tato slova,
45 (KAT) A keď Mojžiš dokončil všetky tieto slová, ktoré prednášal Izraelovi,

46 (CEP) řekl jim: "Upněte své srdce ke všem slovům, která vám dnes dosvědčuji. Přikážete svým synům, aby bedlivě dodržovali všechna slova tohoto zákona.
46 (KAT) povedal im: „Uložte si všetky tieto slová, ktoré vám dnes ohlasujem, do srdca a prikazujte ich zachovávať svojim synom, konať a plniť všetko, čo je predpísané v tomto zákone.

47 (CEP) Pro vás není to slovo prázdné, ono je váš život. Pro toto slovo budete dlouho žít v zemi, do níž přejdete přes Jordán, abyste ji obsadili."
47 (KAT) Lebo sa vám neukladajú nadarmo, ale aby ste skrze ne žili. Keď ich splníte, budete dlho nažive v krajine, do ktorej sa uberáte, aby ste ju vlastnili, keď prejdete cez Jordán.“

48 (CEP) Ještě téhož dne promluvil Hospodin k Mojžíšovi:
48 (KAT) A v ten istý deň hovoril Pán Mojžišovi:

49 (CEP) "Vystup zde na pohoří Abarím, na horu Nebó, která je v moábské zemi, naproti Jerichu, a pohleď na kenaanskou zemi, kterou dávám synům Izraele do vlastnictví.
49 (KAT) „Vystúp tam na pohorie Abarim, na vrch Nebo, ktorý je v kraji Moab oproti Jerichu, pozri si krajinu Kanaán, ktorú chcem dať Izraelu do vlastníctva, a tam na vrchu zomri!

50 (CEP) Vystup na tu horu, na ní zemřeš a budeš připojen ke svému lidu, jako zemřel tvůj bratr Áron na hoře Hóru a byl připojen ke svému lidu,
50 (KAT) Keď naň vystúpiš, pripojíš sa k svojmu ľudu tak, ako umrel tvoj brat Áron na vrchu Hor a pripojil sa k svojmu ľudu,

51 (CEP) protože jste se mi zpronevěřili uprostřed Izraelců u Vod sváru v Kádeši na poušti Sinu, že jste uprostřed Izraelců nedosvědčili mou svatost.
51 (KAT) lebo ste sa previnili proti mne uprostred Izraela pri vode Meríba-Kádeš na púšti Sin; pretože ste ma neohlasovali ako Svätého uprostred Izraela.

52 (CEP) Proto uzříš zemi jen odtud, ale tam do země, kterou dávám synům Izraele, nevstoupíš."
52 (KAT) Preto len zblízka uvidíš krajinu, ale do krajiny, ktorú dám synom Izraela, nevkročíš.“