Kniha Deuteronómium

1 (B21) Naslouchejte, nebesa, neboť promluvím, poslechni, země, výroky úst mých.
1 (ROH) Pozorujte, nebesia, ušima, a budem hovoriť! A zem nech počuje reči mojich úst!

2 (B21) Kéž se mé naučení lije jako déšť, kéž se jak rosa snáší moje řeč, kéž je jak sprška pro zeleň a jako liják bylině.
2 (ROH) Moje naučenie sa bude liať ako hojný dážď; moja mluva bude vlažiť ako rosa; bude jako tichý dážď na mladistvú trávu, jako hustý dážď na bylinu.

3 (B21) Jméno Hospodinovo totiž provolám - chvalte velebnost našeho Boha!
3 (ROH) Lebo budem hlásať meno Hospodinovi. Vzdajte velebnosť nášmu Bohu!

4 (B21) On je Skála! Jeho dílo je dokonalé, všechny jeho cesty pravé jsou. Věrný je Bůh, každé křivdy vzdálen, on je spravedlivý a upřímný!
4 (ROH) Skalo, ktorej dielo je dokonalé! Lebo všetky jeho cesty sú spravedlivým súdom. Silný Bôh verný, u ktorého nieto neprávosti; spravedlivý je a priamy.

5 (B21) Jeho nesynové se ale zvrhli, zkažení jsou, zvrácený a zpustlý rod.
5 (ROH) Porušilo sa mu - nie jeho synovia, ich škvrna - prevrátené pokolenie a spletilé.

6 (B21) Takhle se Hospodinu odplácíte, lide nerozumný a nemoudrý? Copak on není tvůj Otec a Stvořitel, který tě učinil a upevnil?
6 (ROH) Či sa tým odplacujete Hospodinovi, bláznivý ľude a nie múdry? Či nie je on tvoj otec, ten, ktorý si ťa nadobudol? On ťa učinil a postavil, aby si stál.

7 (B21) Na dávné dny si teď vzpomeň, na léta všech pokolení myslete. Svého otce ptej se, poučí tě, svých stařešinů a poví ti:
7 (ROH) Rozpomeň sa na dni minulého veku! Porozumejte rokom pokolenia a pokolenia! Opýtaj sa svojho otca, a oznámi ti, svojich starcov, a povedia ti!

8 (B21) Když Nejvyšší usazoval národy, lidské syny když rozmístil na zemi, dle počtu synů Izraele hranice ostatním lidem vymezil.
8 (ROH) Keď delil Najvyšší národom dedičstvo, keď rozdeľoval synov Adamových, staväl hranice jednotlivým ľudstvám podľa počtu synov Izraelových.

9 (B21) Hospodinův lid je jeho dědictví, Jákob je jeho vlastní pozemek.
9 (ROH) Pretože podielom Hospodinovým je jeho ľud, Jakob povrazcom jeho dedičstva.

10 (B21) V pouštní krajině ho našel, v pustině divé, kvílící. Obklopil jej a pečoval o něj, jak oko v hlavě chránil jej.
10 (ROH) Našiel ho v pustej zemi a na pustine, v hukote divokej púšte; obňal ho, mal na neho pozor, ostríhal ho jako zrenicu svojho oka.

11 (B21) Jako když orlice bdí nad hnízdem a vznáší se nad svými mladými, křídly rozpjatými v pádu chytí je a dál je nese na svých perutích.
11 (ROH) Jako keď orlica povzbudzuje svoje orlíčatá, vznáša sa nad svojimi mláďatami; rozťahuje svoje krýdla, berie ho, nesie ho na svojich perutiach.

12 (B21) Hospodin sám je takto provázel, žádný cizí bůh nebyl s ním!
12 (ROH) Tak ho viedol sám Hospodin, a nebolo s ním boha cudzozemca.

13 (B21) Dovedl svůj lid na výšiny země, úrodou pole aby sytil se. Medem ze skály je napájel, olejem ze skály přetvrdé,
13 (ROH) Dal mu jazdiť po vysokých miestach zeme, a jedol úrody polí; dal mu ssať med zo skaly a olej z tvrdého kameňa,

14 (B21) smetanou od krav i mlékem koz. Těmi nejlepšími jehňaty je sytil, berany i kozly z Bášanu, pšeničnou moukou nejvybranější; i víno rudých hroznů směl jsi pít!
14 (ROH) maslo od kráv a mlieko od drobného stáda, s tukom jahniat baranov z Bázana a kozlov, s tukom pšeničného jadra, a pil si krv hrozna peniacu.

15 (B21) Ješurun ale ztučněl, zbujněl. Ztučněl jsi, ztloustl, spravil ses! Opustil Boha, jenž učinil jej, Skálu své spásy potupil.
15 (ROH) No, keď stučnel Ješurún, kopnul. Stučnel si, stlstol si, vypásol si sa. A tak opustil Boha, ktorý ho učinil, a znevážil si skaly svojho spasenia.

16 (B21) Cizími bohy popouzeli Boha, ohavnostmi jej dráždili.
16 (ROH) Popudzovali ho k žiarlivosti cudzími bohmi, ohavnosťami ho popudzovali k hnevu.

17 (B21) Obětovali ďáblům, a ne Bohu, těm novým bohům, jež nikdy neznali, těm, co až nedávno se objevili - vaši otcové je neměli!
17 (ROH) Obetovali démonom, nie Bohu, bohom, ktorých neznali, novým, ktorí prišli z blízka, ktorých sa nebáli vaši otcovia.

18 (B21) Zbavil ses Skály, která zplodila tě, na Boha, svého rodiče, jsi zapomněl.
18 (ROH) Skalu, ktorá ťa splodila, si zanedbal a zabudol si na silného Boha, ktorý ťa sformoval.

19 (B21) Hospodin to viděl! Odmítl je, na své syny a dcery dostal zlost.
19 (ROH) Keď to videl Hospodin, zavrhol s opovržením pre popudzovanie svojich synov a svojich dcér.

20 (B21) Řekl: "Svou tvář před nimi ukryji a uvidím, jak dopadnou! Zvrácené pokolení - to jsou oni, synové, kteří věrnost neznají.
20 (ROH) A povedal: Skryjem pred nimi svoju tvár, uvidím, čo bude ich koniec, lebo sú oni všelijak prevrátené pokolenie, synovia, v ktorých niet vernosti.

21 (B21) Nebohem svým vzbudili mé žárlení, popudili mě svými marnostmi. Nelidem proto vzbudím jejich žárlení, nerozumným národem je popudím.
21 (ROH) Oni ma popudzovali k žiarlivosti nie-Bohom, hnevali ma svojimi márnosťami, nuž tedy i ja ich popudím k žiarlivosti nie-ľudom, bláznivým národom ich popudím k hnevu.

22 (B21) Už vzplanul oheň mého hněvu, už šlehá do hlubin podsvětí. Pohltí zemi i její úrodu, zapálí i horské základy!
22 (ROH) Lebo oheň sa roznietil mojím hnevom a bude horieť až do najhlbšieho pekla a požerie zem i jej úrodu a zapáli základy vrchov, takže budú horieť plameňom.

23 (B21) Zavalím je samým neštěstím, své šípy na ně vystřílím.
23 (ROH) Nahromadím na nich zlých vecí, vystrieľam na nich všetky svoje strely.

24 (B21) Hladem až budou vysíleni, horečkou stráveni i morem urputným, pak na ně pošlu zuby šelem, v prachu je potká hadí jed!
24 (ROH) Civieť budú hladom a žraní budú pálčivým neduhom a horkým morom; pošlem na nich zub divých šeliem, s jedom plazov, ktorí sa plazia v prachu.

25 (B21) V ulicích bude řádit meč, v domech zavládne hrůza nad mládencem i děvčetem, nad děťátkem i mužem v šedinách!
25 (ROH) Vonku bude sirotiť meč a vnútri v príbytkoch, bude hubiť strach, i mládenca i pannu, dieťa, požívajúce prsia, so šedivým mužom.

26 (B21) Zamýšlel jsem, že je rozdrtím, jejich památku že mezi lidmi vyhladím.
26 (ROH) Povedal som, že ich zmetiem, vytriem ich pamiatku zpomedzi ľudí.

27 (B21) Děsím se ale zpupnosti nepřítele, jak si to jejich protivníci vyloží. Že řeknou: ‚To naše ruka přemohla je, to vůbec neudělal Hospodin!'"
27 (ROH) Keby som sa neobával zloby nepriateľa, že bude popudzovať -, aby vidiac to ich protivníci nevyložili si to vo svojej pýche zle a nepovedali: Naša vyvýšená ruka to bola, a nie Hospodin vykonal všetko toto.

28 (B21) Ten národ úplně ztratil soudnost, docela cizí je mu rozumnost.
28 (ROH) Lebo sú národom, ktorý hynie čo do múdrej rady, a niet v nich rozumnosti.

29 (B21) S trochou moudrosti by pochopili, porozuměli by, jak dopadnou.
29 (ROH) Oj, aby boli múdri, aby to pochopili, aby porozumeli tomu, čo bude s nimi potom!

30 (B21) Jak to, že jeden jich honí tisíce a dva jich obrátí deset tisíc na útěk? To museli být svou Skálou prodáni, musel je vydat Hospodin!
30 (ROH) Oj, ako by jeden honil tisíc! A dvaja z nich by obrátili na útek desať tisíc, keby nebolo tak, že ich predala ich Skala, a že ich vydal Hospodin.

31 (B21) Jejich skála přece není jak Skála naše, to mohou naši nepřátelé dosvědčit!
31 (ROH) Lebo ich skala nie je ako naša Skala, a naši nepriatelia sú sami toho sudcami.

32 (B21) Jejich réva je z révy sodomské, původem z vinic Gomory. Jejich hrozny jsou jedovaté, jejich plody plné hořkosti.
32 (ROH) Lebo ich vinič je z viniča Sodomy a z polí Gomory. Ich hrozná sú jedovaté hrozná, a majú horké strapce.

33 (B21) Jejich víno je dračí utrejch, jed zmijí, ten nejprudší.
33 (ROH) Ich víno jedom drakov a strašným jedom ľútych hadov.

34 (B21) "Což není u mne dobře uloženo, zapečetěno v mých sklepích vybraných?
34 (ROH) Či nie je to skryté u mňa, zapečatené medzi mojimi pokladmi?

35 (B21) Má je pomsta, já zjednám odplatu! Noha jim uklouzne v čas náležitý, den jejich pohromy blíží se, jejich úděl už je pro ně připraven!"
35 (ROH) Moja je pomsta i odplata, hotová na čas, keď klesne ich noha. Lebo je blízko deň ich záhuby, a spiecha, čo im je prihotovené.

36 (B21) Ano, Hospodin bude svůj lid hájit a nad svými služebníky se slituje, až uvidí, že už je opustily síly, s pánem i kmánem že konec je.
36 (ROH) Lebo Hospodin bude súdiť svoj ľud, a uľúti sa mu nad jeho služobníkmi, keď uvidí, že ta išla ich pomocná ruka, a že nepozostáva iba zavrený a opustený.

37 (B21) Zeptá se: "Kde jsou ti jejich bohové, ta skála, v níž útočiště hledali?
37 (ROH) A povie: Kdeže sú ich bohovia, skala, ku ktorej sa utiekali?

38 (B21) Kde jsou ti, kdo jedli tuk jejich obětí, kdo pili víno jejich úliteb? Jen ať vstanou, aby vám pomohli, ať se vám stanou úkrytem!
38 (ROH) Bohovia, ktorí jedli tuk ich bitných obetí, pili víno ich liatych žertví? Nože nech povstanú a pomôžu vám! Nechže je tá vaša skala nad vami záštitou!

39 (B21) Prohlédněte - já, jen já jsem jediný a není Boha kromě mne. Já dávám smrt a život daruji, já mohu zranit i uzdravit - z mé ruky vás nikdo nevyrve!
39 (ROH) A tak teraz vidzte, že ja a len ja som to! A nie je u mňa nijakého Boha. Ja usmrcujem i oživujem, raním a ja tiež uzdravujem, a nie je toho, kto by vytrhol z mojej ruky.

40 (B21) Svou ruku pozvedám k nebia přísahám: Jakože žiji navěky,
40 (ROH) Lebo pozdvihujem svoju ruku k nebesiam a hovorím: Ako že ja žijem na veky!

41 (B21) jakmile čepel svého meče zostřím, má ruka právo uchopí! Vykonám pomstu nad svými nepřáteli, těm, kdo mě nenávidí, odplatím.
41 (ROH) Ak nabrúsim lesk svojho meča, a moja ruka sa chytí súdu, vrátim pomstu svojim protivníkom, a tým, ktorí ma nenávidia, zaplatím.

42 (B21) Své šípy opiji jejich krví, můj meč se jejich masem nasytí, krví padlých i zajatých, hlavami nepřátel a jejich vůdci."
42 (ROH) Opojím svoje strely krvou, a môj meč bude žrať mäso; opojím ich krvou zabitého i zajatého, z bujnovlasej hlavy nepriateľa.

43 (B21) Jásejte, národy, tak jako jeho lid! On jistě pomstí krev služebníků svých, vykoná pomstu nad svými protivníky, od krve očistí svou zem i lid.
43 (ROH) Veseľte sa, národy, s jeho ľudom, lebo pomstí krv svojich služobníkov a vráti pomstu svojim protivníkom a pokryje hriech svojej zeme i svojho ľudu.

44 (B21) Mojžíš šel a přednesl všechna slova této písně lidu. Byl s ním také Hošea, syn Nunův.
44 (ROH) Potom prišiel Mojžiš a hovoril všetky slová tej piesne v uši ľudu, on i Hozeáš, syn Núnov.

45 (B21) A když Mojžíš domluvil všechna tato slova celému Izraeli,
45 (ROH) A keď dohovoril Mojžiš všetky tie slová celému Izraelovi,

46 (B21) řekl jim: "Všechna tato slova, jimiž jsem vás dnes varoval, si vezměte k srdci. Předávejte je svým synům, aby pečlivě dodržovali všechna slova tohoto Zákona.
46 (ROH) riekol im: Priložte svoje srdce ku všetkým tým slovám, ktoré ja dnes činím svedkami proti vám, ktoré prikážete svojim synom, aby ich ostríhali a činili, všetky slová tohoto zákona.

47 (B21) To slovo pro vás vůbec není plané - vždyť je to váš život! Díky němu budete dlouho živi v zemi, kterou jdete za Jordán obsadit."
47 (ROH) Lebo nie je to prázdne slovo, ktoré by bolo nad vašu možnosť, ale ono je vaším životom, a tým slovom predĺžite svoje dni na zemi, do ktorej idete cez Jordán, aby ste ju zaujali do dedičstva.

48 (B21) Téhož dne Hospodin promluvil k Mojžíšovi:
48 (ROH) A Hospodin hovoril Mojžišovi toho istého dňa a riekol:

49 (B21) "Vystup na toto pohoří Abarim, na horu Nebó v moábské zemi naproti Jerichu, a pohleď na kanaánskou zem, kterou dám do vlastnictví synům Izraele.
49 (ROH) Vyjdi na tento vrch Abárim, na vrch Nébo, ktorý je v Moábskej zemi a ktorý je naproti Jerichu, a vidz zem Kanaán, ktorú ja dám synom Izraelovým do državia.

50 (B21) Na hoře, na niž vystoupíš, pak zemřeš a budeš připojen ke svému lidu stejně, jako zemřel tvůj bratr Áron na hoře Hór a byl připojen ke svému lidu.
50 (ROH) A zomri na vrchu, na ktorý ideš, a buď pripojený ku svojmu ľudu, tak ako zomrel Áron, tvoj brat, na vrchu Hore a bol pripojený ku svojmu ľudu,

51 (B21) To proto, že jste mě zradili uprostřed synů Izraele při vodách Meriby v Kádeši na poušti Cin, místo abyste uprostřed synů Izraele prokázali mou svatost.
51 (ROH) pretože ste sa prehrešili proti mne medzi synmi Izraelovými pri vodách sváru v Kádeši na púšti Tsin, pretože ste ma neposvätili medzi synmi Izraelovými.

52 (B21) Ano, spatříš tu zemi před sebou, ale nevejdeš tam. Do země, kterou dávám synům Izraele, nevkročíš."
52 (ROH) Lebo síce uvidíš zem pred sebou, ale ta nevojdeš, do zeme, ktorú ja dám synom Izraelovým.