  | Kniha DeuteronómiumBiblia - Sväté písmo(CEP - Český - Ekumenický preklad) | Dt 25, 1-19 |
1 Dt 25, 1 Když mezi muži dojde ke sporu a oni se dostaví k soudu, aby je rozsoudili, ať je spravedlivý ospravedlněn a svévolník odsouzen. 2 Dt 25, 2 Je-li svévolník hoden mrskání, dá ho soudce položit a mrskat za své přítomnosti; dá mu vysázet počet ran podle jeho svévole. 3 Dt 25, 3 Smí jej dát zmrskat nejvýše čtyřiceti ranami, aby tvůj bratr nebyl před tebou zlehčen, kdyby mu při mrskání přidal více ran. 4 Dt 25, 4 Při mlácení nedáš dobytčeti náhubek. 5 Dt 25, 5 Když budou bydlet bratři spolu a jeden z nich zemře bez syna, nevdá se žena zemřelého jinam, za cizího muže. Vejde k ní její švagr a vezme si ji za ženu právem švagrovství. 6 Dt 25, 6 Prvorozený syn, kterého porodí, ponese jméno jeho zemřelého bratra, aby jeho jméno nebylo z Izraele vymazáno. 7 Dt 25, 7 Avšak jestliže si ten muž nebude chtít vzít svou švagrovou, vystoupí jeho švagrová do brány ke starším a řekne: "Můj švagr se zdráhá zachovat svému bratrovi jméno v Izraeli, není svolný užít vůči mně práva švagrovství." 8 Dt 25, 8 Předvolají ho tedy starší jeho města a promluví s ním. Když bude stát na svém a řekne: "Nechci si ji vzít", 9 Dt 25, 9 přistoupí k němu před staršími jeho švagrová, zuje mu střevíc, plivne mu do tváře a prohlásí: "To si zaslouží muž, který nechce svému bratru zbudovat dům." 10 Dt 25, 10 I bude mít v Izraeli přezdívku: "Dům vyzutého". 11 Dt 25, 11 Když se muži budou spolu rvát jeden s druhým a přistoupí žena jednoho, aby vyrvala svého muže z rukou toho, který ho bije, a vztáhne ruku a uchopí ho za ohanbí, 12 Dt 25, 12 bez slitování jí utneš ruku. 13 Dt 25, 13 Nebudeš mít ve svém váčku dvojí závaží, větší a menší. 14 Dt 25, 14 Nebudeš mít ve svém domě dvojí míru, větší a menší. 15 Dt 25, 15 Budeš mít správné a poctivé závaží, správnou a poctivou míru, abys byl na zemi, kterou ti dává Hospodin, tvůj Bůh. 16 Dt 25, 16 Vždyť Hospodin, tvůj Bůh, má v ohavnosti každého, kdo páchá něco takového, každého, kdo se dopouští bezpráví. 17 Dt 25, 17 Pamatuj, co ti učinil Amálek, když jste táhli z Egypta. 18 Dt 25, 18 Střetl se s tebou na cestě a zničil ti zadní voj, všechny churavé za tebou, když tys byl ochablý a unavený; a nebál se Boha. 19 Dt 25, 19 Proto až ti Hospodin, tvůj Bůh, dá odpočinutí ode všech tvých okolních nepřátel v zemi, kterou ti Hospodin, tvůj Bůh, dává do dědictví, abys ji obsadil, vymažeš památku Amálekovu zpod nebes. Nezapomeň!
| | | Dt 25, 1-19 |
Verš 3
Smí jej dát zmrskat nejvýše čtyřiceti ranami, aby tvůj bratr nebyl před tebou zlehčen, kdyby mu při mrskání přidal více ran.
2Kor 11:24 - Od Židů jsem byl pětkrát odsouzen ke čtyřiceti ranám bez jedné,
Verš 4
Při mlácení nedáš dobytčeti náhubek.
1Kor 9:9 - V Mojžíšově zákoně je přece psáno: 'Nedáš náhubek dobytčeti, když mlátí obilí'. Má tu Bůh na mysli dobytek?
1Tim 5:18 - Neboť Písmo praví: 'Nedáš náhubek dobytčeti, když mlátí obilí', a jinde: 'Dělník si zaslouží svou mzdu'.
Verš 5
Když budou bydlet bratři spolu a jeden z nich zemře bez syna, nevdá se žena zemřelého jinam, za cizího muže. Vejde k ní její švagr a vezme si ji za ženu právem švagrovství.
Mt 22:24 - "Mistře, Mojžíš řekl: 'Zemře-li někdo bez dětí, ať se s jeho manželkou podle řádu švagrovství ožení jeho bratr a zplodí svému bratru potomka.'
Mk 12:19 - "Mistře, Mojžíš nám ustanovil: 'Zemře-li něčí bratr a zanechá manželku bezdětnou, ať se s ní ožení jeho bratr a zplodí svému bratru potomka.'
Lk 20:28 - "Mistře, Mojžíš nám ustanovil: 'Zemře-li nečí bratr ženatý, ale bezdětný, ať se s jeho manželkou ožení jeho bratr a zplodí svému bratru potomka.'
Verš 7
Avšak jestliže si ten muž nebude chtít vzít svou švagrovou, vystoupí jeho švagrová do brány ke starším a řekne: "Můj švagr se zdráhá zachovat svému bratrovi jméno v Izraeli, není svolný užít vůči mně práva švagrovství."
Rút 4:7 - V Izraeli tomu bývalo odedávna při vykupování nebo při výměnném obchodu takto: Každé jednání se stvrzovalo tím, že si jeden vyzul střevíc a dal jej druhému. To byl v Izraeli způsob stvrzování.
Verš 16
Vždyť Hospodin, tvůj Bůh, má v ohavnosti každého, kdo páchá něco takového, každého, kdo se dopouští bezpráví.
Prís 11:1 - Falešné váhy jsou Hospodinu ohavností, kdežto v přesném závaží má zalíbení.
Verš 17
Pamatuj, co ti učinil Amálek, když jste táhli z Egypta.
Ex 17:8 - Tu přitáhl Amálek, aby v Refídimu bojoval s Izraelem.
Dt 25,1-3 - Predpis sa dotýka menších previnení. Sudcovia mohli pokarhať a mohli odsúdiť podľa previnenia na trest bitím. Počet úderov sa nameral podľa viny. Bilo sa v prítomnosti sudcu. Počet úderov nesmel prestúpiť 40. Neskoršie najväčší telesný trest bol 39 úderov. Umenšili to preto, aby sa pri rátaní nepomýlili a neudreli viac ráz.
Dt 25,4 - Mlátilo sa obyčajne na poli, na vyvýšenejšom mieste. Na rozloženom obilí vodili statok dookola a ťažké šľapy dobytka vymŕvali zrno. Aby dobytok nežral z obilia, dávali mu náhubok. Mojžiš to zakazuje a chce, aby aj zvieratá mali akúsi odmenu za svoju robotu (1 Kor 9,9; 1 Tim 5,18).
Dt 25,5-10 - Bratia, t. j. tí, čo majú spoločného otca, pretože ide o dedičstvo (Gn 38,8). Zdá sa, že zákon viazal len slobodných bratov, a to tiež len vtedy, keď švagriná bola v takom veku, že mohla mať nádej na potomka. Ak bola v pokročilom veku, tento zákon (manželstvo levirátne) nezaväzoval bratov zomrelého. – Nanútené manželstvo však spravidla nebýva šťastné, preto brat (neskoršie aj ďalší príbuzný) mohol sa tejto povinnosti vyhnúť. Vtedy ho žena obžalovala pred staršími mesta, zobula mu obuv a hodila mu ju do tváre. Tým sa znázorňovalo jednak potupenie, jednak to, že brat zomrelého pozbavuje sa akéhokoľvek práva, ktoré mu dával zákon na majetok jeho brata. Jeden z aspektov tohto manželstva a s ním spojenej praxe nachádzame v Knihe Rút 4. hl. Narážku na to nachádzame aj neskôr v Novom zákone u Jána 1,24–34. Zmienka Jána Krstiteľa o remienkoch na "sandáloch" a o práve Ježiša Krista, ktorý bol "prv ako ja", je pochopiteľná aj na pozadí tohto židovského práva. Ježiš je Mesiáš a má právo na Cirkev preto, že bol "prv" ako Ján Krstiteľ (Jn 1,24–34). Stiahnuť si obuv z nohy znamenalo v tejto súvislosti vzdať sa svojho práva (porov. pozn. k Rút 4,7).
Dt 25,13-16 - Porov. Lv 19,35 n. Toto nie je vlastne zákon, pretože nemá pripojenú nijakú sankciu. Je to mravná požiadavka, zakladajúca sa na poukaze, že Boh je strážcom poriadku a že tresce každú nespravodlivosť. – Merica, čiže efa, merala 36,44 l. Bola to miera na pevné sypké veci.
Dt 25,17-19 - Pozri Ex 17,8 n. a 1 Sam 15,2–33; 30,1–18. O udalosti v. 18 Sväté písmo na inom mieste nehovorí.
