  | Kniha DeuteronómiumBiblia - Sväté písmo(B21 - Český - Bible 21) | Dt 25, 1-19 |
1 Dt 25, 1 Když mezi lidmi vznikne spor, ať se jdou nechat rozsoudit k soudu. Soudci ať zjednají právo tomu, kdo je v právu, a viníka ať odsoudí. 2 Dt 25, 2 Zaslouží-li si viník bičování, soudce jej dá položit a zbičovat pod svým dohledem tolika ranami, kolik si zaslouží. 3 Dt 25, 3 Nechá mu dát čtyřicet ran, ne víc. Kdyby totiž tvůj bratr dostal při bičování více ran, byl by před tebou znevážen. 4 Dt 25, 4 Mlátícímu dobytčeti nedáš náhubek. 5 Dt 25, 5 Když budou bratři bydlet pospolu a jeden z nich zemře, aniž by měl syna, neprovdá se žena zesnulého ven z rodiny, za cizího muže. Ať se s ní spojí její švagr; ten ať si ji vezme za ženu, aby splnil švagrovskou povinnost. 6 Dt 25, 6 Prvorozený, jehož mu porodí, pak ponese jméno onoho zesnulého bratra, aby jeho jméno nevymizelo z Izraele. 7 Dt 25, 7 Když si ten muž nebude chtít svou švagrovou vzít, půjde švagrová ke stařešinům do městské brány a řekne: "Můj švagr odmítá svému bratru vzbudit potomstvo v Izraeli. Nechce vůči mně splnit svou švagrovskou povinnost!" 8 Dt 25, 8 Stařešinové města jej tedy předvolají a promluví s ním. Bude-li stát na svém a řekne: "Nechci si ji vzít", 9 Dt 25, 9 přistoupí k němu jeho švagrová a před zraky stařešinů mu zuje z nohy sandál, plivne mu do tváře a prohlásí: "To si zaslouží muž, který nechce zbudovat rodinu svého bratra!" 10 Dt 25, 10 Jeho rodina pak bude v Izraeli známá pod jménem "Rodina vyzutého". 11 Dt 25, 11 Když se budou muži prát, může se stát, že manželka jednoho přistoupí, aby svého muže uchránila před tím, který ho bije. Pokud vztáhne ruku a chytí jej za přirození, 12 Dt 25, 12 pak jí bez milosti usekni dlaň. 13 Dt 25, 13 Neměj ve váčku dvojí závaží, jedno těžší a jedno lehčí. 14 Dt 25, 14 Neměj doma dvojí míru, jednu větší a jednu menší. 15 Dt 25, 15 Měj naprosto poctivé závaží a naprosto poctivou míru. Pak budeš dlouho živ na zemi, kterou ti dává Hospodin, tvůj Bůh. 16 Dt 25, 16 Kdokoli totiž činí tyto věci, kdokoli se dopouští křivdy, je před Hospodinem, tvým Bohem, ohavný! 17 Dt 25, 17 Pamatuj, co ti provedl Amalek na vaší cestě z Egypta: 18 Dt 25, 18 Aniž se bál Boha, přepadl tě na cestě, když jsi byl námahou vyčerpán, a pobil tvůj zadní voj, všechny, kdo pro slabost zůstávali pozadu. 19 Dt 25, 19 Až ti Hospodin, tvůj Bůh, dá odpočinout ode všech okolních nepřátel, až obsadíš zemi, kterou ti dává za dědictví, tehdy musíš vyhladit Amalekovu památku pod nebem. Nezapomeň!
| | | Dt 25, 1-19 |
Verš 3
Nechá mu dát čtyřicet ran, ne víc. Kdyby totiž tvůj bratr dostal při bičování více ran, byl by před tebou znevážen.
2Kor 11:24 - Pětkrát jsem od Židů dostal devětatřicet ran.
Verš 4
Mlátícímu dobytčeti nedáš náhubek.
1Kor 9:9 - V Mojžíšově zákoně je přece psáno: "Mlátícímu dobytčeti nedávej náhubek." Copak se Bůh stará o dobytek?
1Tim 5:18 - Písmo přece říká: "Mlátícímu dobytčeti nedávej náhubek," a jinde: "Dělník si zaslouží svou mzdu."
Verš 5
Když budou bratři bydlet pospolu a jeden z nich zemře, aniž by měl syna, neprovdá se žena zesnulého ven z rodiny, za cizího muže. Ať se s ní spojí její švagr; ten ať si ji vezme za ženu, aby splnil švagrovskou povinnost.
Mt 22:24 - "Mistře, Mojžíš řekl, že když ženatý muž zemře bezdětný, má si jeho ženu vzít jeho bratr, aby svému bratru zplodil potomka.
Mk 12:19 - "Mistře, Mojžíš nám napsal, že když ženatý muž zemře bezdětný, má si jeho ženu vzít jeho bratr, aby svému bratru vzbudil potomka.
Lk 20:28 - "Mistře, Mojžíš nám napsal, že když ženatý muž zemře bezdětný, má si jeho ženu vzít jeho bratr, aby svému bratru zplodil potomka.
Verš 7
Když si ten muž nebude chtít svou švagrovou vzít, půjde švagrová ke stařešinům do městské brány a řekne: "Můj švagr odmítá svému bratru vzbudit potomstvo v Izraeli. Nechce vůči mně splnit svou švagrovskou povinnost!"
Rút 4:7 - (Za starodávna byl v Izraeli při výkupu a směně tento obyčej: Ke stvrzení každého jednání si člověk zul sandál a podal ho druhému. Tak se v Izraeli dávalo svědectví.)
Verš 16
Kdokoli totiž činí tyto věci, kdokoli se dopouští křivdy, je před Hospodinem, tvým Bohem, ohavný!
Prís 11:1 - Falešné váhy se Hospodinu hnusí, poctivé závaží jej potěší.
Verš 17
Pamatuj, co ti provedl Amalek na vaší cestě z Egypta:
Ex 17:8 - Potom přitáhl Amalek a bojoval v Refidimu s Izraelem.
Dt 25,1-3 - Predpis sa dotýka menších previnení. Sudcovia mohli pokarhať a mohli odsúdiť podľa previnenia na trest bitím. Počet úderov sa nameral podľa viny. Bilo sa v prítomnosti sudcu. Počet úderov nesmel prestúpiť 40. Neskoršie najväčší telesný trest bol 39 úderov. Umenšili to preto, aby sa pri rátaní nepomýlili a neudreli viac ráz.
Dt 25,4 - Mlátilo sa obyčajne na poli, na vyvýšenejšom mieste. Na rozloženom obilí vodili statok dookola a ťažké šľapy dobytka vymŕvali zrno. Aby dobytok nežral z obilia, dávali mu náhubok. Mojžiš to zakazuje a chce, aby aj zvieratá mali akúsi odmenu za svoju robotu (1 Kor 9,9; 1 Tim 5,18).
Dt 25,5-10 - Bratia, t. j. tí, čo majú spoločného otca, pretože ide o dedičstvo (Gn 38,8). Zdá sa, že zákon viazal len slobodných bratov, a to tiež len vtedy, keď švagriná bola v takom veku, že mohla mať nádej na potomka. Ak bola v pokročilom veku, tento zákon (manželstvo levirátne) nezaväzoval bratov zomrelého. – Nanútené manželstvo však spravidla nebýva šťastné, preto brat (neskoršie aj ďalší príbuzný) mohol sa tejto povinnosti vyhnúť. Vtedy ho žena obžalovala pred staršími mesta, zobula mu obuv a hodila mu ju do tváre. Tým sa znázorňovalo jednak potupenie, jednak to, že brat zomrelého pozbavuje sa akéhokoľvek práva, ktoré mu dával zákon na majetok jeho brata. Jeden z aspektov tohto manželstva a s ním spojenej praxe nachádzame v Knihe Rút 4. hl. Narážku na to nachádzame aj neskôr v Novom zákone u Jána 1,24–34. Zmienka Jána Krstiteľa o remienkoch na "sandáloch" a o práve Ježiša Krista, ktorý bol "prv ako ja", je pochopiteľná aj na pozadí tohto židovského práva. Ježiš je Mesiáš a má právo na Cirkev preto, že bol "prv" ako Ján Krstiteľ (Jn 1,24–34). Stiahnuť si obuv z nohy znamenalo v tejto súvislosti vzdať sa svojho práva (porov. pozn. k Rút 4,7).
Dt 25,13-16 - Porov. Lv 19,35 n. Toto nie je vlastne zákon, pretože nemá pripojenú nijakú sankciu. Je to mravná požiadavka, zakladajúca sa na poukaze, že Boh je strážcom poriadku a že tresce každú nespravodlivosť. – Merica, čiže efa, merala 36,44 l. Bola to miera na pevné sypké veci.
Dt 25,17-19 - Pozri Ex 17,8 n. a 1 Sam 15,2–33; 30,1–18. O udalosti v. 18 Sväté písmo na inom mieste nehovorí.
