  | Kniha DeuteronómiumBiblia - Sväté písmo(BKR - Český - Kralický) | Dt 24, 1-22 |
1 (BKR) Pojal-li by muž ženu a byl by manželem jejím, přihodilo by se pak, že by nenašla milosti před očima jeho pro nějakou mrzkost, kterouž by nalezl na ní, i napsal by jí lístek zapuzení a dal v ruku její, a vyhnal by ji z domu svého;
1 (ROH) Keď si niekto vezme ženu a ožení sa s ňou, a keď sa voľakedy stane, že nenajde milosti v jeho očiach, lebo našiel nejakú mrzkú vec na nej a napíše jej rozvodný list a dá ho do jej ruky a vyženie ju zo svojho domu,
2 (BKR) A vyjduci z domu jeho, odešla by a vdala se za druhého muže;
2 (ROH) a ona vyjdúc z jeho domu pojde a vydá sa za iného muža,
3 (BKR) A ten také muž poslední v nenávisti maje ji, napsal by lístek zapuzení a dal v ruce její, a vyhnal by ji z domu svého; aneb umřel by muž její poslední, kterýž vzal ji sobě za manželku:
3 (ROH) a keď ju bude nenávidieť i ten druhý muž a napíše jej rozvodný list a dá do jej ruky a vyženie ju zo svojho domu, alebo keď zomrie ten druhý muž, ktorý si ju bol vzal za ženu,
4 (BKR) Nebude moci manžel její první, kterýž ji vyhnal, zase ji vzíti sobě za manželku, když již příčinou jeho poškvrněna jest; nebo ohavnost jest před Hospodinem. Protož nedopouštěj hřešiti lidu země, kterouž Hospodin Bůh tvůj dává tobě v dědictví.
4 (ROH) nebude si ju môcť ten jej prvý muž, ktorý ju zahnal, zase vziať, aby mu bola ženou, keď už bola poškvrnená, lebo je to ohavnosťou pred Hospodinom, a neučiníš toho, aby hrešila zem, ktorú ti dá Hospodin, tvoj Bôh, do dedičstva.
5 (BKR) Když by někdo v nově pojal ženu, nevyjde k boji, aniž na něj vzkládána bude jaká obecní práce; svoboden bude v domě svém za jeden rok, a veseliti se bude s manželkou svou, kterouž pojal.
5 (ROH) Keď si niekto vezme novú ženu, nepojde von do vojny, ani sa nevzloží na neho nijaká vec. Slobodný bude pre svoj dom jeden rok a bude sa radovať so svojou ženou, ktorú si vzal.
6 (BKR) Žádný nevezme v zástavě svrchního i spodního žernovu, nebo takový bral by duši v základu.
6 (ROH) Nikto nevezme do zálohu mlynca ani žernova, lebo ten by vzal dušu do zálohu.
7 (BKR) Byl-li by postižen někdo, že ukradl člověka z bratří svých synů Izraelských, a k zisku by sobě jej přivedl aneb prodal jej: umře zloděj ten, a odejmeš zlé z prostředku svého.
7 (ROH) Keby bol niekto pristihnutý, že ukradol človeka zpomedzi svojich bratov, zo synov Izraelových, a zaobchodil by s ním krute alebo by ho predal, ten zlodej zomrie, a odpraceš také zlo zo svojho stredu.
8 (BKR) Šetř se při ráně malomocenství, abys ostříhal pilně a činil všecko, jakž učiti budou vás kněží Levítové; jakož přikázal jsem jim, ostříhati toho budete a tak činiti.
8 (ROH) Strež sa pri rane malomocenstva, aby si prísne ostríhal a činil všetko tak, ako vás budú učiť kňazi Levitovia; ako som im prikázal, tak budete ostríhať, aby ste tak činili.
9 (BKR) Pomni na ty věci, které učinil Hospodin Bůh tvůj Marii na cestě, když jste vyšli z Egypta.
9 (ROH) Pamätať budeš na to, čo učinil Hospodin, tvoj Bôh, Márii na ceste, keď ste vyšli z Egypta.
10 (BKR) Půjčil-li bys bližnímu svému něčeho, nevejdeš do domu jeho, abys vzal něco v zástavě od něho.
10 (ROH) Keď požičiaš svojmu blížnemu nejakú vec, nevojdeš do jeho domu, aby si vzal niečo z jeho vecí do zálohu.
11 (BKR) Ale vně staneš, a člověk, jemuž jsi půjčil, vynese tobě základ svůj ven.
11 (ROH) Vonku budeš stáť, a človek, ktorému požičiavaš, vynesie záloh von k tebe.
12 (BKR) Jestliže by pak byl člověk chudý, nebudeš spáti s základem jeho.
12 (ROH) A keby to bol chudobný človek, nebudeš ležať v jeho zálohu.
13 (BKR) Bez prodlévání navrátíš jemu zastavenou věc jeho při západu slunce, aby leže v šatech svých, dobrořečil tobě, a bude to za spravedlnost tobě před Hospodinem Bohem tvým.
13 (ROH) Doista mu vrátiš záloh, keď bude zapádať slnko, aby ležiac vo svojom rúchu žehnal ťa, a ty budeš mať spravedlivosť pred Hospodinom, svojím Bohom.
14 (BKR) Neutiskneš nájemníka chudého a nuzného, tak z bratří svých jako z příchozích, kteříž jsou v zemi tvé v branách tvých.
14 (ROH) Nebudeš utiskovať nájomníka, chudobného a núdzneho, niekoho zo svojich bratov alebo zo svojich pohostínov, ktorý je v tvojej zemi, v tvojich bránach.
15 (BKR) Na každý den dáš jemu mzdu jeho, prvé nežli by slunce zapadlo; nebo chudý jest, a tím se živí, aby neúpěl proti tobě k Hospodinu, a byl by na tobě hřích.
15 (ROH) V jeho deň mu dáš jeho mzdu, ani nezajde nad ňou slnce, lebo je chudobný a ku nej pozdvihuje svoju dušu; aby nevolal proti tebe na Hospodina, a bol by na tebe hriech.
16 (BKR) Nebudou na hrdle trestáni otcové za syny, ani synové trestáni budou na hrdle za otce, jeden každý za svůj hřích umře.
16 (ROH) Nezomrú otcovia pre synov, ani synovia nezomrú pre otcov; každý z nich zomrie za svoj vlastný hriech.
17 (BKR) Nepřevrátíš soudu příchozímu neb sirotku, ani vezmeš v základu roucha vdovy,
17 (ROH) Nezohneš súdu pohostína alebo siroty ani nevezmeš do zálohu rúcha vdovy.
18 (BKR) Ale pamatuj, že jsi byl služebníkem v Egyptě, a že tě vykoupil Hospodin Bůh tvůj odtud; protož přikazujiť, abys činil toto.
18 (ROH) Ale budeš pamätať, že si bol sluhom v Egypte, a že ťa vykúpil odtiaľ Hospodin, tvoj Bôh; preto ti ja prikazujem, aby si činil túto vec.
19 (BKR) Když bys žal obilí své na poli svém, a zapomenul bys tam některého snopu, nenavrátíš se, abys jej vzal; příchozímu, sirotku a vdově to bude, aby požehnal tobě Hospodin Bůh tvůj při všelikém díle rukou tvých.
19 (ROH) Keď sožneš svoje žnivo na svojom poli a zabudneš snop na poli, nevrátiš sa, aby si ho vzal; pohostínovi, sirote a vdove bude, aby ťa požehnal Hospodin, tvoj Bôh, v každej práci tvojich rúk.
20 (BKR) Když bys třásl olivy své, nebudeš shledávati po každé ratolesti za sebou; příchozímu, sirotku a vdově to zůstane.
20 (ROH) Keď budeš otĺkať svoju olivu, nebudeš po sebe prezerať vetví; pohostínovi bude, sirote a vdove.
21 (BKR) Když bys sbíral víno na vinici své, nebudeš paběrovati jahodek za sebou; příchozímu, sirotku a vdově to bude.
21 (ROH) Keď oberieš svoju vinicu, nebudeš paberkovať po sebe; to, čo zostane, bude pohostínovi, sirote a vdove.
22 (BKR) Pamatuj, že jsi byl služebníkem v zemi Egyptské; protož přikazujiť, abys to činil.
22 (ROH) A budeš pamätať, že si bol sluhom v Egyptskej zemi; preto ti ja prikazujem, aby si činil túto vec.
| | | Dt 24, 1-22 |
Verš 1
Pojal-li by muž ženu a byl by manželem jejím, přihodilo by se pak, že by nenašla milosti před očima jeho pro nějakou mrzkost, kterouž by nalezl na ní, i napsal by jí lístek zapuzení a dal v ruku její, a vyhnal by ji z domu svého;
Mt 5:31 - Též řečeno jest: Kdož by koli propustil manželku svou, aby jí dal lístek rozloučení.
Mt 19:7 - Řekli jemu: Pročež tedy Mojžíš rozkázal dáti list zapuzení a propustiti jí?
Mk 10:4 - Kteřížto řekli: Mojžíš dopustil lístek zapuzení napsati a propustiti.
Verš 5
Když by někdo v nově pojal ženu, nevyjde k boji, aniž na něj vzkládána bude jaká obecní práce; svoboden bude v domě svém za jeden rok, a veseliti se bude s manželkou svou, kterouž pojal.
Dt 20:7 - A kdo jest, ješto by měl zasnoubenou manželku, a ještě by jí nepojal, odejdi a navrať se do domu svého, aby neumřel v boji, a někdo jiný nevzal jí.
Verš 7
Byl-li by postižen někdo, že ukradl člověka z bratří svých synů Izraelských, a k zisku by sobě jej přivedl aneb prodal jej: umře zloděj ten, a odejmeš zlé z prostředku svého.
Ex 21:16 - Kdo by pak, ukradna někoho, prodal jej, a nalezen by byl v ruce jeho, smrtí ať umře.
Verš 8
Šetř se při ráně malomocenství, abys ostříhal pilně a činil všecko, jakž učiti budou vás kněží Levítové; jakož přikázal jsem jim, ostříhati toho budete a tak činiti.
Lv 13:2 - Člověk ješto by na kůži těla jeho byla nějaká oteklina aneb prašivina, aneb poškvrna pobělavá, a bylo by na kůži těla jeho něco podobného k ráně malomocenství: tedy přiveden bude k Aronovi knězi, aneb k některému z synů jeho kněží.
Verš 9
Pomni na ty věci, které učinil Hospodin Bůh tvůj Marii na cestě, když jste vyšli z Egypta.
Nm 12:10 - Oblak také zdvihl se s stánku. A aj, Maria byla malomocná, bílá jako sníh. A pohleděl Aron na Marii, ana malomocná.
Verš 13
Bez prodlévání navrátíš jemu zastavenou věc jeho při západu slunce, aby leže v šatech svých, dobrořečil tobě, a bude to za spravedlnost tobě před Hospodinem Bohem tvým.
Ex 22:26 - Pakli v základu vezmeš roucho bližního svého, do západu slunce jemu je navrátíš.
Verš 14
Neutiskneš nájemníka chudého a nuzného, tak z bratří svých jako z příchozích, kteříž jsou v zemi tvé v branách tvých.
Lv 19:13 - Neutiskneš mocí bližního svého, aniž obloupíš ho. Nezůstane mzda dělníka u tebe až do jitra.
Jak 5:4 - Aj, mzda dělníků, kteříž žali krajiny vaše, při vás zadržaná, křičí, a hlas volání ženců v uši Pána zástupů vešel.
Verš 16
Nebudou na hrdle trestáni otcové za syny, ani synové trestáni budou na hrdle za otce, jeden každý za svůj hřích umře.
2Kr 14:6 - Synů pak těch vražedlníků nepobil, jakož jest psáno v knize zákona Mojžíšova, kdež přikázal Hospodin, řka: Nebudouť na hrdle trestáni otcové za syny, aniž synové trestáni budou na hrdle za otce, ale jeden každý za svůj hřích umře.
2Krn 25:4 - A však synů jejich nekázal mordovati, ale učinil tak, jakž psáno jest v zákoně, v knize Mojžíšově, kdež přikázal Hospodin, řka: Nebudou na hrdle trestáni otcové za syny, aniž synové trestáni budou na hrdle za otce, ale jeden každý za svůj hřích umře.
Jer 31:30 - Nýbrž raději: Jeden každý pro nepravost svou umře. Každého člověka, kterýž by jedl hrozen trpký, laskominy míti budou zubové jeho.
Ez 18:20 - Duše, kteráž hřeší, ta umře. Syn neponese nepravosti otcovy, aniž otec ponese nepravosti synovy; spravedlnost spravedlivého při něm zůstane, též bezbožnost bezbožného na něj připadne.
Verš 17
Nepřevrátíš soudu příchozímu neb sirotku, ani vezmeš v základu roucha vdovy,
Ex 22:21 - Příchozímu neučiníš křivdy, aniž utiskneš ho; nebo příchozí byli jste v zemi Egyptské.
Prís 22:22 - Nelup nuzného, proto že nuzný jest, aniž potírej chudého v bráně.
Iz 1:23 - Knížata tvá zpurná a tovaryši zlodějů, jeden každý z nich miluje dary, a dychtí po úplatcích; sirotku k spravedlnosti nedopomáhají, a pře vdovy před ně nepřichází.
Jer 5:28 - Vytylí jsou, lsknou se, nadto umějí se vyhýbati bídám. Pře nesoudí, ani pře sirotka, a však šťastně se jim vede, ačkoli k spravedlnosti chudým nedopomáhají.
Jer 22:3 - Takto praví Hospodin: Konejte soud a spravedlnost, a vychvacujte obloupeného z ruky násilníka; příchozímu tolikéž, sirotku, ani vdově nečiňte křivdy, aniž jich utiskujte, a krve nevinné nevylévejte na místě tomto.
Ez 22:29 - Lid této země činí nátisk, a cizí věci mocí béře, chudému a nuznému ubližují, a pohostinného utiskují nespravedlivě.
Za 7:10 - A vdovy ani sirotka, příchozího ani chudého neutiskejte, a zlého žádný bližnímu svému neobmýšlejte v srdci svém.
Verš 19
Když bys žal obilí své na poli svém, a zapomenul bys tam některého snopu, nenavrátíš se, abys jej vzal; příchozímu, sirotku a vdově to bude, aby požehnal tobě Hospodin Bůh tvůj při všelikém díle rukou tvých.
Lv 19:9 - Když budete žíti obilé země vaší, nesežneš naskrze všeho pole svého, a nebudeš sbírati pozůstalých klasů žně své.
Lv 23:22 - A když budete žíti obilé krajiny vaší, nesežneš všeho až do konce pole svého, a pozůstalých klasů po žni své nebudeš sbírati; chudému a příchozímu zanecháš jich: Já jsem Hospodin Bůh váš.
Dt 24,1-4 - Mojžišovské zákonodarstvo dovoľovalo manželskú rozluku. Muž mohol prepustiť manželku, keď u nej zbadal "niečo odporné", hebr. 'ervath-dábhár. Isteže to bola nejaká vážna chyba, či už telesná alebo mravná. V neskorších časoch však Židia prepúšťali svoje ženy pre hocaké malé nedorozumenie (Mt 19,3). Pre platnosť manželskej rozluky musel muž napísať, prípadne dal napísať kňazovi alebo pisárovi pre manželku zapudzujúci list, ktorý podpísali svedkovia. Tento úradný akt bol často príčinou, že muž si rozmyslel a ženu neprepustil, najmä keď ju chcel prepustiť pre nepatrnú vec. Muž musel list sám dať žene do rúk a z domu ju vystrčiť. Takto úradne prepustenú ženu nesmel si muž už neskoršie vziať za ženu, ak sa medzitým vydala za iného. O tom, či si mohol vziať takú zapudenú ženu, ktorá sa nevydala, v Písme nemáme zmienky. Zapudzujúcim, čiže prepúšťacím listom židovské manželstvo sa právne rozlučovalo a obe stránky boli voľné, mohli uzavrieť nové manželstvo. Kristus oproti tomu vyhlasuje manželský zväzok za nerozlučiteľný a dovolil len za určitých okolností rozvod, nie však manželskú rozluku. Pozri Gn 2,24.
Dt 24,5 - Pozri 20,7. Cieľom zákona je podporiť manželský zväzok a dovoliť užívať radosti, ktoré nie sú hriešne.
Dt 24,6 - Ručný mlynček bol v každej izraelskej domácnosti. Boli to dva kamene: spodný bol upevnený a vrchným sa po nasypanom obilí pohybovalo sem-tam a takto sa pripravovala múka.
Dt 24,7 - Pozri Ex 21,16.
Dt 24,8-9 - Porov. Lv 13,14.
Dt 24,12-13 - Odev je plášť, ktorým sa chudobní v noci prikrývali. Nemali iné, čím by sa prikryli (Ex 22,25 n.).
Dt 24,15 - Vyplácalo sa v naturáliách, preto je pochopiteľné, že robotník, ktorý nemal iný majetok a príjem, potreboval túto "plácu" k dennému živobytiu (Lv 19,13; Tob 4,14; Jak 5,4).
Dt 24,17-18 - Porov. Ex 22,21 n.; 23,6; Lv 19,33.
Dt 24,19-22 - Pozri Lv 19,9–10; 23,22; Dt 14,29; 15,10; 23,20.
