| Kniha DeuteronómiumBiblia - Sväté písmo(B21 - Český - Bible 21) | Dt 2, 1-37 |
1 Dt 2, 1 Potom jsme se obrátili a táhli jsme na poušť směrem k Rudému moři, jak mi Hospodin řekl, a dlouhou dobu jsme obcházeli pohoří Seír. 2 Dt 2, 2 Hospodin mi řekl: 3 Dt 2, 3 "Už jste to pohoří obcházeli dost dlouho; obraťte se na sever. 4 Dt 2, 4 Lidu pak přikaž: Procházíte územím svých bratří, synů Ezauových, bydlících na Seíru. Budou se vás bát, ale vy si dávejte dobrý pozor. 5 Dt 2, 5 Nebojujte s nimi, neboť vám z jejich země nedám ani šlépěj. Pohoří Seír jsem totiž dal do vlastnictví Ezauovi. 6 Dt 2, 6 Za jídlo, které sníte, i za vodu, kterou vypijete, jim proto zaplatíte stříbrem. 7 Dt 2, 7 Hospodin, tvůj Bůh, ti přece žehnal při veškerém tvém počínání. Zná tvé putování touto velikou pouští. Už čtyřicet let je Hospodin, tvůj Bůh, s tebou a nic ti nescházelo." 8 Dt 2, 8 A tak jsme obešli své bratry, syny Ezauovy, bydlící na Seíru. Vyhnuli jsme se cestě přes pláň Arava, jež vede od Eilatu a Ecjon-geberu, a vydali se cestou přes moábskou poušť. 9 Dt 2, 9 Hospodin mi řekl: "Neútoč na Moábské a nebojuj s nimi. V jejich zemi ti nedám žádné vlastnictví, neboť Ar jsem určil do vlastnictví synům Lotovým." 10 Dt 2, 10 (Původně tam bydleli Emejci, silný a početný lid, vysoký jako Anakovci. 11 Dt 2, 11 Stejně jako Anakovci se i oni počítali za Refajce, ale Moábští je nazývali Emejci. 12 Dt 2, 12 Na Seíru zase původně bydleli Chorejci, ale synové Ezauovi je vyhnali, vyhladili je a usadili se na jejich místě, jako to učinil Izrael se svou vlastní zemí, kterou jim dal Hospodin.) 13 Dt 2, 13 Přikázal: "Vzhůru, překročte potok Zered!" a tak jsme překročili potok Zered. 14 Dt 2, 14 Naše putování od Kádeš-barné po překročení potoku Zered trvalo třicet osm let. Celé to pokolení bojovníků mezitím v táboře až do posledního vymřelo, jak jim Hospodin přísahal. 15 Dt 2, 15 Ruka Hospodinova byla vskutku proti nim a až do posledního je vymýtila z tábora. 16 Dt 2, 16 Všichni bojovníci z lidu až do posledního vymřeli. 17 Dt 2, 17 Hospodin mi řekl: 18 Dt 2, 18 "Dnes procházíš moábským územím u města Ar 19 Dt 2, 19 a blížíš se k Amoncům. Neútoč na ně a nebojuj s nimi. V zemi Amonců ti nedám žádné vlastnictví, neboť jsem ji určil do vlastnictví synům Lotovým." 20 Dt 2, 20 (I toto území bývá počítáno k zemi Refajců. Původně tam bydleli Refajci - Amonci je ovšem nazývali Zamzumci - 21 Dt 2, 21 mohutný a početný lid, vysoký jako Anakovci. Hospodin je však před nimi vyhladil, takže je vyhnali a usadili se na jejich místě. 22 Dt 2, 22 Totéž učinil pro syny Ezauovy bydlící na Seíru, když před nimi vyhladil Chorejce, takže je vyhnali a usadili se na jejich místě, kde jsou až dodnes. 23 Dt 2, 23 Avijce, bydlící v osadách v okolí Gazy, zase vyhladili Kaftorští. Ti přišli z Kréty a usadili se na jejich místě.) 24 Dt 2, 24 "Vzhůru! Jděte dál a překročte potok Arnon! Pohleď, dal jsem do tvé ruky chešbonského krále, Emorejce Sichona, i jeho zem. Začni ji obsazovat, dej se s ním do boje! 25 Dt 2, 25 Dnes začínám na národy pode vším nebem pouštět strach a hrůzu z tebe. Až o tobě uslyší, budou se před tebou třást a chvět se úzkostí." 26 Dt 2, 26 Tehdy jsem z pouště Kedemot vyslal k Sichonovi, králi Chešbonu, posly s nabídkou míru: 27 Dt 2, 27 "Chtěl bych projít tvou zemí. Půjdu jen a jen po cestě, neuchýlím se od ní napravo ani nalevo. 28 Dt 2, 28 Potravu k jídlu i vodu k pití od tebe koupím za peníze. Chtěl bych jen pěšky projít tak, 29 Dt 2, 29 jak mi to dovolili synové Ezauovi bydlící na Seíru i Moábští v Aru. Potom přejdu Jordán do země, kterou nám dává Hospodin, náš Bůh." 30 Dt 2, 30 Chešbonský král Sichon nás však nenechal projít svým územím. Hospodin, tvůj Bůh, totiž posílil jeho hrdost a odhodlání, aby jej pak vydal do tvé ruky, jak je tomu dodnes. 31 Dt 2, 31 Hospodin mi řekl: "Pohleď, už to začíná! Vydávám ti Sichona i jeho zem. Začni si ji podmaňovat a obsaď ji." 32 Dt 2, 32 Sichon se vším svým lidem proti nám vytáhl do boje v Jahce. 33 Dt 2, 33 Hospodin, náš Bůh, nám ho však vydal, takže jsme ho porazili i s jeho syny a se vším jeho lidem. 34 Dt 2, 34 Tenkrát jsme dobyli všechna jeho města. Každé z nich jsme vyhladili jako proklaté včetně mužů, žen i dětí. Nikoho jsme nenechali naživu. 35 Dt 2, 35 Z dobytých měst jsme si rozebrali dobytek a kořist. 36 Dt 2, 36 Od Aroeru na břehu potoka Arnon a od města v údolí až po Gileád nebylo tvrze, která by před námi obstála. Hospodin, náš Bůh, nám je všechny dal. 37 Dt 2, 37 Nepřiblížil ses ale k zemi Amonců, k okolí potoka Jabok, k městům v horách a vůbec k ničemu, co Hospodin, náš Bůh, zakázal.
| | Dt 2, 1-37 |
Verš 32
Sichon se vším svým lidem proti nám vytáhl do boje v Jahce.
Nm 21:23 - Sichon ale Izraeli nedovolil projít svým územím. Shromáždil všechen svůj lid a vytáhl proti Izraeli na poušť. Když dorazil do Jahcy, napadl Izrael.
Verš 33
Hospodin, náš Bůh, nám ho však vydal, takže jsme ho porazili i s jeho syny a se vším jeho lidem.
Dt 29:7 - Jejich zem jsme zabrali a dali ji za dědictví synům Rubenovým, Gádovým a polovině kmene Manasesova.
Verš 26
Tehdy jsem z pouště Kedemot vyslal k Sichonovi, králi Chešbonu, posly s nabídkou míru:
Nm 21:21 - Izrael vyslal posly k emorejskému králi Sichonovi se slovy:
Sdc 11:19 - Tehdy Izrael vyslal posly k emorejskému králi Sichonovi sídlícímu v Chešbonu. Izrael mu řekl: ‚Nech nás prosím projít tvou zemí až k nám domů.'
Verš 27
"Chtěl bych projít tvou zemí. Půjdu jen a jen po cestě, neuchýlím se od ní napravo ani nalevo.
Nm 21:21 - Izrael vyslal posly k emorejskému králi Sichonovi se slovy:
Verš 5
Nebojujte s nimi, neboť vám z jejich země nedám ani šlépěj. Pohoří Seír jsem totiž dal do vlastnictví Ezauovi.
Gn 36:8 - Ezau se tedy usadil v pohoří Seír (a ten Ezau je Edom).
Dt 2,1-37 - Porov. Nm 20,14 – 21,20.
Dt 2,1 - Izraeliti obchádzali Seir zo západnej strany Araby (Nm 14,25 a Dt 1,40).
Dt 2,4-8 - Edomčania ako potomci Ezauovi boli ozaj bratmi Izraelitov, potomkov Jakubových. Cestou k Moabskej púšti, čiže púšti, ktorá sa rozprestiera východne od Moabska. Tade vedie aj dnes cesta od Akabského (Elanského) zálivu do Mekky.
Dt 2,9 - Izraeliti nemajú bojovať proti Moabčanom a Amončanom (v. 19), pretože oni sú potomci Lotovi (Gn 11,27 a 19,36 n.), a preto sú v určitom pokrvnom zväzku s Abrahámovými potomkami, Izraelitmi. Ar bolo hlavné mesto moabské, tu však predstavuje celé Moabsko. Porov. Nm 21,15.28; 22,36.
Dt 2,10-12 - Pozri Gn 14,5; Nm 13,23; Dt 1,28 a Dt 2,22.
Dt 2,20-22 - Pozri 1,28; 2,10–12.
Dt 2,23 - Hevejci (Aviti) boli tiež praobyvatelia Palestíny. Kaftorčania boli filištínsky kmeň, ktorý pochádzal z ostrova Kréty (Kaftor). Gn 10,14.
Dt 2,24-27 - Porov. Nm 21,21–30. Kedemot bolo mesto severne od Arnonu a aj púšť na východ od Moabska.
Dt 2,29 - Edomčania a Moabčania nedovolili ísť Izraelitom stredom svojich území, nebránili im však prejsť okrajom krajín (Nm 20,18–21).
Dt 2,32 - Jasa ležala medzi Madabou a Dibonom (Nm 21,23).
Dt 2,34 - Porov. Nm 21,25; Dt 20,16; Lv 27,29.
Dt 2,36 - Aroer Nm 32,34.
Dt 2,37 - Krajina synov Amonových bola na východnom brehu horného Jaboka (Nm 21,24).