Kniha Deuteronómium

1 (KAT) Toto sú slová, ktoré povedal Mojžiš celému Izraelu na púšti za Jordánom, v Arabe naproti Červenému moru, medzi Fáranom a medzi Tofelom, Labanom, Haserotom a Di-Zahabom.
1 (VUL) Haec sunt verba, quae locutus est Moyses ad omnem Israel trans Iordanem in solitudine, in Araba contra Suph, inter Pharan et Thophel et Laban et Aseroth et Dizahab.
1 (BKR) Tato jsou slova, kteráž mluvil Mojžíš ke všemu lidu Izraelskému před Jordánem na poušti, na rovinách proti moři Rudému, mezi Fáran a Tofel a Lában a Hazerot a Dizahab.

2 (KAT) Jedenásť dní cesty je od Horebu smerom k vrchom Seir až do Kadešbarny.
2 (VUL) Undecim dies de Horeb per viam montis Seir usque Cadesbarne.
2 (BKR) Jedenácte dní cesty jest od Oréb přes hory Seir až do Kádesbarne.

3 (KAT) V štyridsiatom roku, v jedenástom mesiaci, v prvý deň mesiaca oznámil Mojžiš Izraelovým synom všetko, čo mu pre nich prikázal Pán
3 (VUL) Quadragesimo anno, undecimo mense, prima die mensis locutus est Moyses ad filios Israel omnia, quae praeceperat illi Dominus ut diceret eis.
3 (BKR) Stalo se pak čtyřidcátého léta, jedenáctého měsíce, v první den téhož měsíce, že mluvil Mojžíš synům Izraelským všecky věci, kteréž jemu byl přikázal Hospodin oznámiti jim,

4 (KAT) po tom, čo v Edrei porazil amorejského kráľa Sehona, ktorý býval v Hesebone, a bášanského kráľa Oga, ktorý býval v Aštarote.
4 (VUL) Postquam percussit Sehon regem Amorraeorum, qui habitavit in Hesebon, et Og regem Basan, qui mansit in Astharoth et in Edrai,
4 (BKR) Kdyžto již byl zabil Seona, krále Amorejského, kterýž bydlil v Ezebon, a Oga, krále Bázan, kterýž bydlil v Astarot, zabil v Edrei.

5 (KAT) Za Jordánom v moabskej krajine začal Mojžiš vysvetľovať tento zákon:
5 (VUL) trans Iordanem in terra Moab coepitque Moyses explanare legem hanc et dicere:
5 (BKR) Před Jordánem, v zemi Moábské, počal Mojžíš vysvětlovati zákona tohoto, řka:

6 (KAT) „Pán, náš Boh, nám hovoril na vrchu Horeb: »Dosť dlho ste sa už zdržali na tomto vrchu.
6 (VUL) “ Dominus Deus noster locutus est ad nos in Horeb dicens: “Sufficit vobis quod in hoc monte mansistis;
6 (BKR) Hospodin Bůh náš mluvil k nám na Orébě, řka: Dosti jste již na hoře této bydlili.

7 (KAT) Pohnite sa a tiahnite k Amorejskej výšine a na všetky iné miesta, ktoré sú blízko nej, do Araby, na vrchy a do nížin, smerom na juh a k morskému pobrežiu, do kanaánskej krajiny a k Libanonu a až k veľkej rieke, k rieke Eufrat!
7 (VUL) convertimini et proficiscimini et venite ad montem Amorraeorum et ad omnes vicinos eius: in Araba atque montanis et in Sephela et in Nageb et iuxta litus maris, in terram Chananaeorum et in Libanum usque ad flumen magnum Euphraten.
7 (BKR) Obraťte se, táhněte a jděte k hoře Amorejských, na všecko vůkolí její, buď na roviny, na hory, na údolí, na poledne, i na břehy mořské, k zemi Kananejské a k Libánu, až k řece veliké, k řece Eufrates.

8 (KAT) Hľa, dávam vám túto krajinu. Vojdite do nej a vlastnite ju! O nej prisahal Pán Abrahámovi, Izákovi a Jakubovi, že ju dá im a ich semenu po nich.«
8 (VUL) En, inquit, tradidi vobis terram: ingredimini et possidete eam, super qua iuravit Dominus patribus vestris, Abraham, Isaac et Iacob, ut daret illam eis et semini eorum post eos”.
8 (BKR) Ej, ukázal jsem vám tu zemi; vejdětež do ní, a dědičně vládněte jí, kterouž s přísahou zaslíbil dáti Hospodin otcům vašim, Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi, i semeni jejich po nich.

9 (KAT) Vtedy som vám povedal: »Ja vás nemôžem spravovať,
9 (VUL) Dixique vobis illo in tempore: Non possum solus sustinere vos;
9 (BKR) A mluvil jsem k vám toho času, řka: Nemohuť sám nésti vás.

10 (KAT) lebo Pán, váš Boh, vás tak rozmnožil, že vás je dnes také množstvo, ako hviezd na nebi.
10 (VUL) Dominus Deus vester multiplicavit vos, et estis hodie sicut stellae caeli plurimi.
10 (BKR) Hospodin Bůh váš rozmnožil vás, a hle, rozmnoženi jste dnes jako hvězdy nebeské.

11 (KAT) Pán, Boh vašich otcov, nech pridá k tomu počtu mnohé tisíce a nech vás požehná, ako prisľúbil!
11 (VUL) Dominus, Deus patrum vestrorum, addat ad hunc numerum multa milia et benedicat vobis, sicut locutus est vobis.
11 (BKR) (Hospodin Bůh otců vašich rozmnožiž vás nad to, jakž jste nyní, tisíckrát více, a požehnej vám, jakož jest mluvil vám.)

12 (KAT) Ja sám nevládzem niesť vaše bremená, vašu ťarchu a vaše spory.
12 (VUL) Non valeo solus vestra negotia sustinere et pondus ac iurgia;
12 (BKR) Kterak bych nesl sám práci vaši, břímě vaše a nesnáze vaše?

13 (KAT) Vyberte si múdrych, skúsených a osvedčených mužov vo vašich kmeňoch a ustanovím vám ich za predákov.«
13 (VUL) date vobis viros sapientes et gnaros, et quorum conversatio sit probata in tribubus vestris, ut ponam eos vobis principes.
13 (BKR) Vydejte z sebe muže moudré a opatrné, a zkušené z pokolení svých, abych je vám představil.

14 (KAT) Vtedy ste mi odvetili v odpoveď: »Dobrú vec to chceš urobiť.«
14 (VUL) Tunc respondistis mihi: “Bona res est, quam vis facere”.
14 (BKR) I odpověděli jste mi a řekli jste: Dobráť jest ta věc, kterouž jsi učiniti rozkázal.

15 (KAT) Ja som vybral hlavných z vašich kmeňov, múdrych a skúsených mužov, a ustanovil som vám ich za náčelníkov ako tisícnikov, stotníkov, päťdesiatnikov, desiatnikov a za pisárov pre vaše kmene.
15 (VUL) Tulique principes de tribubus vestris viros sapientes et probatos et constitui eos principes super vos: tribunos et centuriones et quinquagenarios ac decanos et praefectos operum pro tribubus vestris.
15 (BKR) Vzav tedy přední z pokolení vašich, muže moudré a zkušené, ustanovil jsem je knížaty nad vámi, hejtmany nad tisíci, setníky, padesátníky, desátníky a správce v pokoleních vašich.

16 (KAT) A vašim sudcom som prikázal: »Vypočúvajte ich a súďte spravodlivo toho, kto má spor so súkmeňovcom alebo s cudzincom!
16 (VUL) Praecepique iudicibus vestris in tempore illo: Audite causam fratrum vestrorum et, quod iustum est, iudicate, sive civis sit ille sive peregrinus.
16 (BKR) Přikázal jsem také soudcům vašim toho času, řka: Vyslýchejte pře mezi bratřími svými, a suďte spravedlivě mezi mužem a bratrem jeho, i mezi příchozím jeho.

17 (KAT) Pri súde neberte ohľad na osobu. Malého vypočujte tak, ako veľkého. A nikoho sa nebojte, lebo súd je Boží. Čo vám však bude ťažké, oznámte mne a vypočujem to ja.«
17 (VUL) Non accipietis personam in iudicio; ita parvum audietis ut magnum nec timebitis cuiusquam personam, quia Dei iudicium est. Quod si difficile vobis aliquid visum fuerit, referte ad me, et ego audiam.
17 (BKR) Nebudete přijímati osoby v soudu; jakž malého tak i velikého slyšeti budete, nebudete se báti žádného, nebo Boží soud jest. Jestliže byste pak měli jakou věc nesnadnou, vznesete na mne, a vyslyším ji.

18 (KAT) Vtedy som vám prikázal všetko, čo máte robiť.
18 (VUL) Praecepique vobis in tempore illo omnia, quae facere deberetis.
18 (BKR) Přikázal jsem vám, pravím, toho času všecko, co byste činiti měli.

19 (KAT) Potom sme sa pohli od Horeba a putovali sme tou hroznou a velikánskou púšťou, ktorú ste videli cestou k amorejským vrchom, ako nám rozkázal Pán, náš Boh, a došli sme až do Kadešbarny.
19 (VUL) Profecti autem de Horeb transivimus per totam illam eremum maximam et terribilem, quam vidistis, per viam montis Amorraei, sicut praeceperat Dominus Deus noster nobis. Cumque venissemus in Cadesbarne,
19 (BKR) Potom pak hnuvše se z Oréb, přešli jsme všecku poušť tuto velikou a hroznou, kterouž jste viděli, jdouce cestou k hoře Amorejských, jakož nám byl přikázal Hospodin Bůh náš, a přišli jsme až do Kádesbarne.

20 (KAT) Tu som vám povedal: »Došli ste k amorejskej vysočine, ktorú nám dá Pán, náš Boh.
20 (VUL) dixi vobis: Venistis ad montem Amorraei, quem Dominus Deus noster daturus est nobis.
20 (BKR) I řekl jsem vám: Přišli jste až k hoře Amorejské, kterouž Hospodin Bůh náš dává nám.

21 (KAT) Hľa, Pán, tvoj Boh, ti dáva do daru túto krajinu. Choď, zaujmi ju, ako ti povedal Pán, Boh tvojich otcov. Neboj sa a nestrachuj sa!«
21 (VUL) Vide terram, quam Dominus Deus tuus dat tibi: ascende et posside eam, sicut locutus est tibi Dominus, Deus patrum tuorum; noli metuere nec quidquam paveas.
21 (BKR) Ej, dal Hospodin Bůh tvůj tu zemi tobě; vstupiž a vládni jí, jakož řekl Hospodin Bůh otců tvých tobě; neboj se, aniž se strachuj.

22 (KAT) Tu ste všetci pristúpili ku mne a navrhli ste: »Pošlime mužov, ktorí by krajinu prezreli a podali nám správu, ktorou cestou ta máme ísť, aj o mestách, na ktoré narazíme.«
22 (VUL) Et accessistis ad me vos omnes atque dixistis: “Mittamus viros ante nos, qui considerent terram et renuntient de itinere, per quod debeamus ascendere, et de civitatibus, ad quas pergere”.
22 (BKR) Vy pak všickni přistoupili jste ke mně a řekli jste: Pošleme muže před sebou, kteříž by nám shlédli zemi, a oznámili by nám něco o cestě, kterouž bychom vstoupiti měli, i města, do nichž bychom přijíti měli.

23 (KAT) Mne sa návrh páčil i vybral som dvanásť mužov spomedzi vás, z každého kmeňa po jednom.
23 (VUL) Cumque mihi sermo placuisset, misi ex vobis duodecim viros singulos de tribubus suis.
23 (BKR) Kterážto řeč líbila se mně, a vzal jsem z vás dvanácte mužů, jednoho muže z každého pokolení.

24 (KAT) Oni šli smerom k výšine, došli až do údolia Eskol a prezreli ho.
24 (VUL) Qui cum perrexissent et ascendissent in montana, venerunt usque ad Nehelescol et, considerata terra,
24 (BKR) A oni obrátivše se a vstoupivše na horu, přišli až k údolí Eškol a shlédli zemi.

25 (KAT) Vzali z ovocia krajiny a priniesli nám a podali nám túto správu: »Dobrá je to zem, ktorú nám chce dať Pán, náš Boh.«
25 (VUL) sumentes de fructibus eius attulerunt ad nos atque dixerunt: “Bona est terra, quam Dominus Deus noster daturus est nobis”.
25 (BKR) Nabrali také s sebou ovoce země té, a přinesli nám, a oznámili nám o těch věcech, řkouce: Dobráť jest země, kterouž Hospodin Bůh náš dává nám.

26 (KAT) Ale vy ste nechceli vystúpiť a neverili ste slovám Pána, nášho Boha,
26 (VUL) Et noluistis ascendere, sed increduli ad sermonem Domini Dei vestri
26 (BKR) A však jste nechtěli jíti, ale odpírali jste řeči Hospodina Boha svého.

27 (KAT) a reptali ste vo svojich stanoch: »V zlovôli nás Pán vyviedol z Egypta, aby nás vydal do rúk Amorejčanom a aby nás zahubil.
27 (VUL) murmurastis in tabernaculis vestris atque dixistis: “Odit nos Dominus et idcirco eduxit nos de terra Aegypti, ut traderet nos in manu Amorraei atque deleret.
27 (BKR) A reptali jste v staních svých, řkouce: Proto že nás v nenávisti měl Hospodin, vyvedl nás z země Egyptské, aby nás vydal v ruce Amorejského, a zahladil nás.

28 (KAT) Načo by sme ta vystupovali?!« Naši súkmeňovci prestrašili naše srdcia, keď povedali: »Národ je tam mocnejší a početnejší ako my, mestá veľké a opevnené až k nebu, ba aj Enakitov sme tam videli!«
28 (VUL) Quo ascendemus? Fratres nostri terruerunt cor nostrum dicentes: Maxima multitudo est et nobis in statura procerior; urbes magnae et ad caelum usque munitae; etiam filios Enacim vidimus ibi”.
28 (BKR) Kam bychom šli? Bratří naši zstrašili srdce naše, pravíce: Lid ten jest větší a vyšší nežli my, města veliká a hrazená až k nebi, ano i syny Enakovy tam jsme viděli.

29 (KAT) Povedal som vám: »Nebojte sa ich a nestrachujte sa!
29 (VUL) Et dixi vobis: Nolite metuere nec timeatis eos.
29 (BKR) I řekl jsem vám: Nebojte se, ani se strachujte jich.

30 (KAT) Pán, váš Boh, ktorý vás vedie, bude za vás bojovať takisto, ako to pred vašimi očami urobil kvôli vám v Egypte
30 (VUL) Dominus Deus, qui ductor est vester, ipse pro vobis pugnabit, sicut fecit in Aegypto, vobis videntibus.
30 (BKR) Hospodin Bůh váš, kterýž jde před vámi, onť bojovati bude za vás rovně tak, jakž učinil s vámi v Egyptě, před očima vašima.

31 (KAT) a potom na púšti, kde si sám videl, ako ťa Pán, tvoj Boh, nosil ako muž, ktorý nesie svojho syna; (niesol ťa) po celej ceste odvtedy, keď ste vyšli, až kým ste nedošli na toto miesto;
31 (VUL) Et in solitudine — ipse vidisti — portavit te Dominus Deus tuus, ut solet homo gestare parvulum filium suum, in omni via, per quam ambulastis, donec veniretis ad locum istum.
31 (BKR) Ano i na poušti viděl jsi, kterak nesl tebe Hospodin Bůh tvůj, jako nosí člověk syna svého, a to po vší cestě, kterouž jste šli, až jste přišli na toto místo.

32 (KAT) a na tejto púšti ste neverili Pánovi, svojmu Bohu,
32 (VUL) Et nec sic quidem credidistis Domino Deo vestro,
32 (BKR) A ani tak uvěřili jste Hospodinu Bohu svému,

33 (KAT) ktorý šiel cestou pred vami, aby vám vyhliadol miesto pre rozloženie stanov, za noci v ohni, aby ste videli cestu, ktorou ste mali ísť, a cez deň v oblaku.«
33 (VUL) qui praecessit vos in via, et metatus est locum, in quo tentoria figere deberetis, nocte ostendens vobis iter per ignem et die per columnam nubis.
33 (BKR) Kterýž k vyhledání vám místa, na kterémž byste se klásti měli, v noci předcházel vás cestou v ohni, aby vám ukázal cestu, kterouž byste měli jíti, a v oblace ve dne.

34 (KAT) Pán začul hlas vašich rečí a rozhorčený prisahal:
34 (VUL) Cumque audisset Dominus vocem sermonum vestrorum, iratus iuravit et ait:
34 (BKR) Uslyšel pak Hospodin hlas řečí vašich, a rozhněval se, a přisáhl, řka:

35 (KAT) »Nik spomedzi tohto bezbožného pokolenia neuvidí tú dobrú krajinu, o ktorej som prisahal, že ju dám vašim otcom!
35 (VUL) “Non videbit quispiam de viris generationis huius pessimae terram bonam, quam sub iuramento pollicitus sum patribus vestris,
35 (BKR) Jistě že nižádný z lidí těchto pokolení zlého neuzří země té dobré, kterouž jsem s přísahou zaslíbil dáti otcům vašim,

36 (KAT) Len Kaleb verne nasledoval Pána.«
36 (VUL) praeter Chaleb filium Iephonne: ipse enim videbit eam, et ipsi dabo terram, quam calcavit, et filiis eius, quia adimplevit ut sequeretur Dominum”.
36 (BKR) Kromě Kálefa, syna Jefonova; tenť ji uzří, a jemu dám zemi, po níž chodil, i synům jeho, proto že cele následoval Hospodina.

37 (KAT) Aj na mňa sa rozhneval Pán pre vás a povedal: »Ani ty ta nevkročíš.
37 (VUL) Mihi quoque iratus Dominus propter vos dixit: “Nec tu ingredieris illuc;
37 (BKR) Ano i na mne rozhněval se Hospodin příčinou vaší, řka: Také ani ty nevejdeš tam.

38 (KAT) Nunov syn Jozue, ktorý je v tvojich službách, ten ta vkročí; jeho povzbudzuj, lebo on ju rozdelí Izraelu do vlastníctva.
38 (VUL) sed Iosue filius Nun minister tuus ipse intrabit illuc. Hunc robora, et ipse terram sorte dividat Israeli.
38 (BKR) Jozue, syn Nun, kterýž stojí před tebou, onť vejde tam, jeho posilň, nebo on rozdělí ji losem Izraelovi.

39 (KAT) Vaše deti, o ktorých ste povedali, že budú korisťou, a vaši synovia, ktorí dnes nevedia, aký je rozdiel medzi dobrom a zlom, oni ta vojdú im ju dám a oni ju budú vlastniť.
39 (VUL) Parvuli vestri, de quibus dixistis quod captivi ducerentur, et filii, qui hodie boni ac mali ignorant distantiam, ipsi ingredientur; et ipsis dabo terram, et possidebunt eam.
39 (BKR) A dítky vaše, o kterýchž jste pravili, že v loupež budou, a synové vaši, kteříž ještě neznají dobrého ani zlého, oni vejdou do ní, a jim dám ji; oni dědičně ji obdrží.

40 (KAT) Vy sa však vráťte a blúďte po púšti cestou k Červenému moru!«
40 (VUL) Vos autem revertimini et abite in solitudinem per viam maris Rubri”.
40 (BKR) Vy pak obrátíce se, jděte na poušť cestou k moři Rudému.

41 (KAT) Odpovedali ste mi: »Zhrešili sme proti Pánovi; vystúpime a budeme bojovať, ako nám rozkázal Pán, náš Boh,« a vystrojili ste sa každý so svojím vojnovým náčiním a nemúdro ste sa dali na pochod k vysočine.
41 (VUL) Et respondistis mihi: “Peccavimus Domino; nos ascendemus atque pugnabimus, sicut praecepit nobis Dominus Deus noster”. Cumque instructi armis pergeretis in montem,
41 (BKR) A odpověděvše, řekli jste ke mně: Zhřešiliť jsme Hospodinu. My vstoupíme a budeme bojovati podlé toho všeho, jakž rozkázal nám Hospodin Bůh náš. A vzavše všickni odění svá válečná na sebe, hotovi jste byli vstoupiti na horu.

42 (KAT) Ale Pán mi vravel: »Povedz im: Nevystupujte a nebojujte, lebo ja nie som uprostred vás, aby vás neporazili vaši nepriatelia.«
42 (VUL) ait mihi Dominus: “Dic ad eos: Nolite ascendere neque pugnetis, non enim sum vobiscum, ne cadatis coram inimicis vestris”.
42 (BKR) Hospodin pak řekl mi: Rci jim: Nevstupujte a nebojujte, neboť nejsem u prostřed vás, abyste nebyli poraženi před nepřátely svými.

43 (KAT) Ja som vám to povedal, vy ste ma však neposlúchli, ale išli ste proti Pánovmu zákazu a pyšno ste vystúpili na výšinu.
43 (VUL) Locutus sum, et non audistis, sed adversantes imperio Domini et tumentes superbia ascendistis in montem.
43 (BKR) A když jsem vám to mluvil, neuposlechli jste, nýbrž odporni jste byli řeči Hospodinově, a všetečně vstoupili jste na horu.

44 (KAT) Tu vytiahli Amorejčania, ktorí na tej vysočine bývali, postavili sa proti vám a prenasledovali vás, ako prenasledujú roje včiel, a rozháňali vás od Seiru až po Hormu.
44 (VUL) Itaque egressus Amorraeus, qui habitat in monte illo, obviam vobis, persecutus est vos, sicut solent apes persequi, et cecidit vos de Seir usque Horma.
44 (BKR) Tedy vytáhl Amorejský, kterýž bydlil na té hoře, proti vám, a honili vás, jako činívají včely, a potřeli vás na hoře Seir až do Horma.

45 (KAT) Potom ste sa vrátili a nariekali ste pred Pánom, lež Pán vás nevypočul.
45 (VUL) Cumque reversi ploraretis coram Domino, non audivit vos nec voci vestrae voluit acquiescere.
45 (BKR) A navrátivše se, plakali jste před Hospodinem, ale neuslyšel Hospodin hlasu vašeho, a uší svých nenaklonil k vám.

46 (KAT) I ostali ste v Kadešbarne dlhý čas, ten čas, čo ste tam bývali.
46 (VUL) Sedistis ergo in Cades multo illo tempore, dum ibi mansistis.
46 (BKR) I zůstali jste v Kádes za mnohé dny, podlé počtu dnů, v nichž jste tam byli.