Kniha Deuteronómium

1 (BKR) Tato jsou slova, kteráž mluvil Mojžíš ke všemu lidu Izraelskému před Jordánem na poušti, na rovinách proti moři Rudému, mezi Fáran a Tofel a Lában a Hazerot a Dizahab.
1 (B21) Toto jsou slova, která Mojžíš promluvil k celému Izraeli na poušti v Zajordání, totiž na pláni Arava naproti Sufu mezi Paranem, Tofelem, Labanem, Chacerotem a Di-zahabem.

2 (BKR) Jedenácte dní cesty jest od Oréb přes hory Seir až do Kádesbarne.
2 (B21) Přes pohoří Seír trvá cesta od hory Oréb do Kádeš-barné jedenáct dní.

3 (BKR) Stalo se pak čtyřidcátého léta, jedenáctého měsíce, v první den téhož měsíce, že mluvil Mojžíš synům Izraelským všecky věci, kteréž jemu byl přikázal Hospodin oznámiti jim,
3 (B21) Prvního dne jedenáctého měsíce čtyřicátého roku oznámil Mojžíš synům Izraele všechno, co mu Hospodin pro ně přikázal.

4 (BKR) Kdyžto již byl zabil Seona, krále Amorejského, kterýž bydlil v Ezebon, a Oga, krále Bázan, kterýž bydlil v Astarot, zabil v Edrei.
4 (B21) Poté, co porazil emorejského krále Sichona sídlícího v Chešbonu a bášanského krále Oga sídlícího v Aštarotu a v Edrei,

5 (BKR) Před Jordánem, v zemi Moábské, počal Mojžíš vysvětlovati zákona tohoto, řka:
5 (B21) začal Mojžíš v moábské zemi v Zajordání vysvětlovat tento Zákon. Řekl:

6 (BKR) Hospodin Bůh náš mluvil k nám na Orébě, řka: Dosti jste již na hoře této bydlili.
6 (B21) Hospodin, náš Bůh, k nám promluvil na Orébu takto: "Už jste na této hoře byli dost dlouho.

7 (BKR) Obraťte se, táhněte a jděte k hoře Amorejských, na všecko vůkolí její, buď na roviny, na hory, na údolí, na poledne, i na břehy mořské, k zemi Kananejské a k Libánu, až k řece veliké, k řece Eufrates.
7 (B21) Obraťte se a jděte dál. Vejděte do pohoří Emorejců a ke všem jejich sousedům v Aravě, na horách, v podhůří, v Negevu i na mořském pobřeží. Vejděte do celé kanaánské země i do Libanonu až po tu velikou řeku, řeku Eufrat.

8 (BKR) Ej, ukázal jsem vám tu zemi; vejdětež do ní, a dědičně vládněte jí, kterouž s přísahou zaslíbil dáti Hospodin otcům vašim, Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi, i semeni jejich po nich.
8 (B21) Pohleď, tu zemi jsem vám dal. Jděte a obsaďte zem, o níž Hospodin přísahal vašim otcům Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi, že ji dá jim a po nich jejich semeni."

9 (BKR) A mluvil jsem k vám toho času, řka: Nemohuť sám nésti vás.
9 (B21) Tenkrát jsem vám řekl: "Nemohu vás dále nést sám.

10 (BKR) Hospodin Bůh váš rozmnožil vás, a hle, rozmnoženi jste dnes jako hvězdy nebeské.
10 (B21) Hospodin, váš Bůh, vás rozmnožil. Pohleďte, dnes je vás jako hvězd na nebi!

11 (BKR) (Hospodin Bůh otců vašich rozmnožiž vás nad to, jakž jste nyní, tisíckrát více, a požehnej vám, jakož jest mluvil vám.)
11 (B21) Kéž vás Hospodin, Bůh vašich otců, rozhojní ještě tisíckrát více a kéž vám žehná, jak vám pověděl!

12 (BKR) Kterak bych nesl sám práci vaši, břímě vaše a nesnáze vaše?
12 (B21) Jak bych však mohl sám nést vaše nesnáze, vaše břemena a rozepře?

13 (BKR) Vydejte z sebe muže moudré a opatrné, a zkušené z pokolení svých, abych je vám představil.
13 (B21) Vyberte ve svých kmenech moudré, rozvážné a zkušené muže, abych je učinil vašimi vůdci."

14 (BKR) I odpověděli jste mi a řekli jste: Dobráť jest ta věc, kterouž jsi učiniti rozkázal.
14 (B21) Odpověděli jste mi: "Co navrhuješ, je dobré."

15 (BKR) Vzav tedy přední z pokolení vašich, muže moudré a zkušené, ustanovil jsem je knížaty nad vámi, hejtmany nad tisíci, setníky, padesátníky, desátníky a správce v pokoleních vašich.
15 (B21) Vzal jsem tedy představitele vašich kmenů, moudré a zkušené muže, a ustanovil jsem je za vaše vůdce, za správce nad tisíci, nad sty, nad padesáti a deseti a za představené vašich kmenů.

16 (BKR) Přikázal jsem také soudcům vašim toho času, řka: Vyslýchejte pře mezi bratřími svými, a suďte spravedlivě mezi mužem a bratrem jeho, i mezi příchozím jeho.
16 (B21) Vašim soudcům jsem tenkrát přikázal: "Vyslechnete své bratry a budete soudit spravedlivě, ať půjde o při mezi člověkem a jeho druhem nebo mezi ním a přistěhovalcem.

17 (BKR) Nebudete přijímati osoby v soudu; jakž malého tak i velikého slyšeti budete, nebudete se báti žádného, nebo Boží soud jest. Jestliže byste pak měli jakou věc nesnadnou, vznesete na mne, a vyslyším ji.
17 (B21) Při soudu buďte nestranní. Vyslechněte malého stejně jako velkého; nikoho se nelekejte, neboť soud náleží Bohu. Záležitost, která by pro vás byla příliš nesnadná, vznesete na mě a já ji vyslechnu."

18 (BKR) Přikázal jsem vám, pravím, toho času všecko, co byste činiti měli.
18 (B21) Tenkrát jsem vám přikázal všechno, co máte dělat.

19 (BKR) Potom pak hnuvše se z Oréb, přešli jsme všecku poušť tuto velikou a hroznou, kterouž jste viděli, jdouce cestou k hoře Amorejských, jakož nám byl přikázal Hospodin Bůh náš, a přišli jsme až do Kádesbarne.
19 (B21) Potom jsme vytáhli od Orébu a podle příkazu Hospodina, našeho Boha, jsme šli celou touto velikou, hroznou pouští, kterou jste viděli, směrem k emorejskému pohoří, až jsme dorazili do Kádeš-barné.

20 (BKR) I řekl jsem vám: Přišli jste až k hoře Amorejské, kterouž Hospodin Bůh náš dává nám.
20 (B21) Tehdy jsem vám řekl: "Přišli jste až k pohoří Emorejců - Hospodin, náš Bůh, nám je dává.

21 (BKR) Ej, dal Hospodin Bůh tvůj tu zemi tobě; vstupiž a vládni jí, jakož řekl Hospodin Bůh otců tvých tobě; neboj se, aniž se strachuj.
21 (B21) Pohleď, Hospodin, tvůj Bůh, ti dal celou tu zem; vytáhni a obsaď ji, jak ti Hospodin, Bůh tvých otců, řekl. Neboj se a nestrachuj."

22 (BKR) Vy pak všickni přistoupili jste ke mně a řekli jste: Pošleme muže před sebou, kteříž by nám shlédli zemi, a oznámili by nám něco o cestě, kterouž bychom vstoupiti měli, i města, do nichž bychom přijíti měli.
22 (B21) Vy všichni jste však ke mně přišli se slovy: "Pošleme napřed muže, kteří nám tu zem prohlédnou a podají nám zprávu o cestě, kterou se máme vydat, i o městech, do nichž máme vejít."

23 (BKR) Kterážto řeč líbila se mně, a vzal jsem z vás dvanácte mužů, jednoho muže z každého pokolení.
23 (B21) Ten návrh se mi líbil, a tak jsem z vás vybral dvanáct mužů, po jednom z každého kmene.

24 (BKR) A oni obrátivše se a vstoupivše na horu, přišli až k údolí Eškol a shlédli zemi.
24 (B21) Vypravili se vzhůru do hor a přišli až do údolí Eškol. Když prozkoumali zem,

25 (BKR) Nabrali také s sebou ovoce země té, a přinesli nám, a oznámili nám o těch věcech, řkouce: Dobráť jest země, kterouž Hospodin Bůh náš dává nám.
25 (B21) vzali s sebou něco z jejího ovoce a přinesli je nám. Poté nám podali zprávu: "Země, kterou nám Hospodin, náš Bůh, dává, je dobrá."

26 (BKR) A však jste nechtěli jíti, ale odpírali jste řeči Hospodina Boha svého.
26 (B21) Vy jste však nebyli ochotni vydat se vzhůru a vzepřeli jste se příkazu Hospodina, svého Boha.

27 (BKR) A reptali jste v staních svých, řkouce: Proto že nás v nenávisti měl Hospodin, vyvedl nás z země Egyptské, aby nás vydal v ruce Amorejského, a zahladil nás.
27 (B21) Začali jste ve svých stanech reptat: "Hospodin nás vyvedl z Egypta, protože nás nenáviděl! Vydal nás do rukou Emorejců, aby nás vyhladil!

28 (BKR) Kam bychom šli? Bratří naši zstrašili srdce naše, pravíce: Lid ten jest větší a vyšší nežli my, města veliká a hrazená až k nebi, ano i syny Enakovy tam jsme viděli.
28 (B21) Kam to jdeme? Naši bratři nás připravili o odvahu, když řekli: ‚Ten lid je silnější a vyšší než my, města jsou veliká a opevněná až k nebi, a navíc jsme tam viděli Anakovce!'"

29 (BKR) I řekl jsem vám: Nebojte se, ani se strachujte jich.
29 (B21) Odpověděl jsem vám: "Nebojte se, nemějte strach!

30 (BKR) Hospodin Bůh váš, kterýž jde před vámi, onť bojovati bude za vás rovně tak, jakž učinil s vámi v Egyptě, před očima vašima.
30 (B21) Hospodin, váš Bůh, který jde před vámi, bude před vašima očima bojovat za vás. Učiní totéž, co s vámi učinil v Egyptě

31 (BKR) Ano i na poušti viděl jsi, kterak nesl tebe Hospodin Bůh tvůj, jako nosí člověk syna svého, a to po vší cestě, kterouž jste šli, až jste přišli na toto místo.
31 (B21) a na poušti. Tehdy jsi viděl, jak tě Hospodin, tvůj Bůh, nesl, jako nosí člověk svého syna, a to celou cestu, kterou jste šli, než jste dorazili sem."

32 (BKR) A ani tak uvěřili jste Hospodinu Bohu svému,
32 (B21) Ani tenkrát jste však nevěřili Hospodinu, svému Bohu,

33 (BKR) Kterýž k vyhledání vám místa, na kterémž byste se klásti měli, v noci předcházel vás cestou v ohni, aby vám ukázal cestu, kterouž byste měli jíti, a v oblace ve dne.
33 (B21) ačkoli vás předcházel na cestě, hledal vám místo k odpočinku a ukazoval vám cestu, kterou máte jít - za noci ohněm a za dne oblakem.

34 (BKR) Uslyšel pak Hospodin hlas řečí vašich, a rozhněval se, a přisáhl, řka:
34 (B21) Když Hospodin uslyšel vaše slova, rozhněval se a přísahal:

35 (BKR) Jistě že nižádný z lidí těchto pokolení zlého neuzří země té dobré, kterouž jsem s přísahou zaslíbil dáti otcům vašim,
35 (B21) "Žádný z těchto lidí - nikdo z tohoto zlého pokolení - nespatří tu krásnou zem, o níž jsem přísahal, že ji dám vašim otcům.

36 (BKR) Kromě Kálefa, syna Jefonova; tenť ji uzří, a jemu dám zemi, po níž chodil, i synům jeho, proto že cele následoval Hospodina.
36 (B21) Jedině Káleb, syn Jefunův, ten ji spatří; jemu a jeho synům dám zem, kterou prochodil, neboť se cele vydal Hospodinu."

37 (BKR) Ano i na mne rozhněval se Hospodin příčinou vaší, řka: Také ani ty nevejdeš tam.
37 (B21) Kvůli vám se Hospodin rozzlobil i na mne. Řekl: "Ani ty tam nevejdeš!

38 (BKR) Jozue, syn Nun, kterýž stojí před tebou, onť vejde tam, jeho posilň, nebo on rozdělí ji losem Izraelovi.
38 (B21) Jozue, syn Nunův, který ti pomáhá, ten tam vejde. Povzbuď ho, neboť on tu zemi dá za dědictví Izraeli.

39 (BKR) A dítky vaše, o kterýchž jste pravili, že v loupež budou, a synové vaši, kteříž ještě neznají dobrého ani zlého, oni vejdou do ní, a jim dám ji; oni dědičně ji obdrží.
39 (B21) A vaše děti, o nichž jste říkali, že se stanou kořistí - vaši synové, kteří dnes ještě nerozeznají dobré a zlé - ti do ní vejdou. Jim ji dám a oni ji obsadí.

40 (BKR) Vy pak obrátíce se, jděte na poušť cestou k moři Rudému.
40 (B21) Vy se však obraťte a táhněte pouští zpět k Rudému moři."

41 (BKR) A odpověděvše, řekli jste ke mně: Zhřešiliť jsme Hospodinu. My vstoupíme a budeme bojovati podlé toho všeho, jakž rozkázal nám Hospodin Bůh náš. A vzavše všickni odění svá válečná na sebe, hotovi jste byli vstoupiti na horu.
41 (B21) Tehdy jste mi odpověděli: "Zhřešili jsme proti Hospodinu! Chceme vytáhnout a bojovat, přesně jak nám přikázal Hospodin, náš Bůh." Všichni jste si oblékli válečnou zbroj a lehkomyslně jste se chystali vystoupit do hor.

42 (BKR) Hospodin pak řekl mi: Rci jim: Nevstupujte a nebojujte, neboť nejsem u prostřed vás, abyste nebyli poraženi před nepřátely svými.
42 (B21) Hospodin ale ke mně promluvil: "Řekni jim - Nevydávejte se vzhůru a nepouštějte se do boje, neboť nejsem ve vašem středu. Jinak vás vaši nepřátelé porazí."

43 (BKR) A když jsem vám to mluvil, neuposlechli jste, nýbrž odporni jste byli řeči Hospodinově, a všetečně vstoupili jste na horu.
43 (B21) Řekl jsem vám to, ale neposlechli jste. Vzepřeli jste se Hospodinovu příkazu a opovážlivě jste se vydali do hor.

44 (BKR) Tedy vytáhl Amorejský, kterýž bydlil na té hoře, proti vám, a honili vás, jako činívají včely, a potřeli vás na hoře Seir až do Horma.
44 (B21) Emorejci, kteří v těch horách bydleli, vytáhli proti vám, hnali se za vámi jako vosy a rozprášili vás po Seíru až k Chormě.

45 (BKR) A navrátivše se, plakali jste před Hospodinem, ale neuslyšel Hospodin hlasu vašeho, a uší svých nenaklonil k vám.
45 (B21) Když jste se pak vrátili, naříkali jste před Hospodinem, ale Hospodin vás nevyslyšel, nepopřál vám sluchu.

46 (BKR) I zůstali jste v Kádes za mnohé dny, podlé počtu dnů, v nichž jste tam byli.
46 (B21) Proto jste museli tak dlouho zůstat v Kádeši.