  | Kniha DeuteronómiumBiblia - Sväté písmo(B21 - Český - Bible 21) | Dt 1, 1-46 |
1 Dt 1, 1 Toto jsou slova, která Mojžíš promluvil k celému Izraeli na poušti v Zajordání, totiž na pláni Arava naproti Sufu mezi Paranem, Tofelem, Labanem, Chacerotem a Di-zahabem. 2 Dt 1, 2 Přes pohoří Seír trvá cesta od hory Oréb do Kádeš-barné jedenáct dní. 3 Dt 1, 3 Prvního dne jedenáctého měsíce čtyřicátého roku oznámil Mojžíš synům Izraele všechno, co mu Hospodin pro ně přikázal. 4 Dt 1, 4 Poté, co porazil emorejského krále Sichona sídlícího v Chešbonu a bášanského krále Oga sídlícího v Aštarotu a v Edrei, 5 Dt 1, 5 začal Mojžíš v moábské zemi v Zajordání vysvětlovat tento Zákon. Řekl: 6 Dt 1, 6 Hospodin, náš Bůh, k nám promluvil na Orébu takto: "Už jste na této hoře byli dost dlouho. 7 Dt 1, 7 Obraťte se a jděte dál. Vejděte do pohoří Emorejců a ke všem jejich sousedům v Aravě, na horách, v podhůří, v Negevu i na mořském pobřeží. Vejděte do celé kanaánské země i do Libanonu až po tu velikou řeku, řeku Eufrat. 8 Dt 1, 8 Pohleď, tu zemi jsem vám dal. Jděte a obsaďte zem, o níž Hospodin přísahal vašim otcům Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi, že ji dá jim a po nich jejich semeni." 9 Dt 1, 9 Tenkrát jsem vám řekl: "Nemohu vás dále nést sám. 10 Dt 1, 10 Hospodin, váš Bůh, vás rozmnožil. Pohleďte, dnes je vás jako hvězd na nebi! 11 Dt 1, 11 Kéž vás Hospodin, Bůh vašich otců, rozhojní ještě tisíckrát více a kéž vám žehná, jak vám pověděl! 12 Dt 1, 12 Jak bych však mohl sám nést vaše nesnáze, vaše břemena a rozepře? 13 Dt 1, 13 Vyberte ve svých kmenech moudré, rozvážné a zkušené muže, abych je učinil vašimi vůdci." 14 Dt 1, 14 Odpověděli jste mi: "Co navrhuješ, je dobré." 15 Dt 1, 15 Vzal jsem tedy představitele vašich kmenů, moudré a zkušené muže, a ustanovil jsem je za vaše vůdce, za správce nad tisíci, nad sty, nad padesáti a deseti a za představené vašich kmenů. 16 Dt 1, 16 Vašim soudcům jsem tenkrát přikázal: "Vyslechnete své bratry a budete soudit spravedlivě, ať půjde o při mezi člověkem a jeho druhem nebo mezi ním a přistěhovalcem. 17 Dt 1, 17 Při soudu buďte nestranní. Vyslechněte malého stejně jako velkého; nikoho se nelekejte, neboť soud náleží Bohu. Záležitost, která by pro vás byla příliš nesnadná, vznesete na mě a já ji vyslechnu." 18 Dt 1, 18 Tenkrát jsem vám přikázal všechno, co máte dělat. 19 Dt 1, 19 Potom jsme vytáhli od Orébu a podle příkazu Hospodina, našeho Boha, jsme šli celou touto velikou, hroznou pouští, kterou jste viděli, směrem k emorejskému pohoří, až jsme dorazili do Kádeš-barné. 20 Dt 1, 20 Tehdy jsem vám řekl: "Přišli jste až k pohoří Emorejců - Hospodin, náš Bůh, nám je dává. 21 Dt 1, 21 Pohleď, Hospodin, tvůj Bůh, ti dal celou tu zem; vytáhni a obsaď ji, jak ti Hospodin, Bůh tvých otců, řekl. Neboj se a nestrachuj." 22 Dt 1, 22 Vy všichni jste však ke mně přišli se slovy: "Pošleme napřed muže, kteří nám tu zem prohlédnou a podají nám zprávu o cestě, kterou se máme vydat, i o městech, do nichž máme vejít." 23 Dt 1, 23 Ten návrh se mi líbil, a tak jsem z vás vybral dvanáct mužů, po jednom z každého kmene. 24 Dt 1, 24 Vypravili se vzhůru do hor a přišli až do údolí Eškol. Když prozkoumali zem, 25 Dt 1, 25 vzali s sebou něco z jejího ovoce a přinesli je nám. Poté nám podali zprávu: "Země, kterou nám Hospodin, náš Bůh, dává, je dobrá." 26 Dt 1, 26 Vy jste však nebyli ochotni vydat se vzhůru a vzepřeli jste se příkazu Hospodina, svého Boha. 27 Dt 1, 27 Začali jste ve svých stanech reptat: "Hospodin nás vyvedl z Egypta, protože nás nenáviděl! Vydal nás do rukou Emorejců, aby nás vyhladil! 28 Dt 1, 28 Kam to jdeme? Naši bratři nás připravili o odvahu, když řekli: ‚Ten lid je silnější a vyšší než my, města jsou veliká a opevněná až k nebi, a navíc jsme tam viděli Anakovce!'" 29 Dt 1, 29 Odpověděl jsem vám: "Nebojte se, nemějte strach! 30 Dt 1, 30 Hospodin, váš Bůh, který jde před vámi, bude před vašima očima bojovat za vás. Učiní totéž, co s vámi učinil v Egyptě 31 Dt 1, 31 a na poušti. Tehdy jsi viděl, jak tě Hospodin, tvůj Bůh, nesl, jako nosí člověk svého syna, a to celou cestu, kterou jste šli, než jste dorazili sem." 32 Dt 1, 32 Ani tenkrát jste však nevěřili Hospodinu, svému Bohu, 33 Dt 1, 33 ačkoli vás předcházel na cestě, hledal vám místo k odpočinku a ukazoval vám cestu, kterou máte jít - za noci ohněm a za dne oblakem. 34 Dt 1, 34 Když Hospodin uslyšel vaše slova, rozhněval se a přísahal: 35 Dt 1, 35 "Žádný z těchto lidí - nikdo z tohoto zlého pokolení - nespatří tu krásnou zem, o níž jsem přísahal, že ji dám vašim otcům. 36 Dt 1, 36 Jedině Káleb, syn Jefunův, ten ji spatří; jemu a jeho synům dám zem, kterou prochodil, neboť se cele vydal Hospodinu." 37 Dt 1, 37 Kvůli vám se Hospodin rozzlobil i na mne. Řekl: "Ani ty tam nevejdeš! 38 Dt 1, 38 Jozue, syn Nunův, který ti pomáhá, ten tam vejde. Povzbuď ho, neboť on tu zemi dá za dědictví Izraeli. 39 Dt 1, 39 A vaše děti, o nichž jste říkali, že se stanou kořistí - vaši synové, kteří dnes ještě nerozeznají dobré a zlé - ti do ní vejdou. Jim ji dám a oni ji obsadí. 40 Dt 1, 40 Vy se však obraťte a táhněte pouští zpět k Rudému moři." 41 Dt 1, 41 Tehdy jste mi odpověděli: "Zhřešili jsme proti Hospodinu! Chceme vytáhnout a bojovat, přesně jak nám přikázal Hospodin, náš Bůh." Všichni jste si oblékli válečnou zbroj a lehkomyslně jste se chystali vystoupit do hor. 42 Dt 1, 42 Hospodin ale ke mně promluvil: "Řekni jim - Nevydávejte se vzhůru a nepouštějte se do boje, neboť nejsem ve vašem středu. Jinak vás vaši nepřátelé porazí." 43 Dt 1, 43 Řekl jsem vám to, ale neposlechli jste. Vzepřeli jste se Hospodinovu příkazu a opovážlivě jste se vydali do hor. 44 Dt 1, 44 Emorejci, kteří v těch horách bydleli, vytáhli proti vám, hnali se za vámi jako vosy a rozprášili vás po Seíru až k Chormě. 45 Dt 1, 45 Když jste se pak vrátili, naříkali jste před Hospodinem, ale Hospodin vás nevyslyšel, nepopřál vám sluchu. 46 Dt 1, 46 Proto jste museli tak dlouho zůstat v Kádeši.
| | | Dt 1, 1-46 |
Verš 33
ačkoli vás předcházel na cestě, hledal vám místo k odpočinku a ukazoval vám cestu, kterou máte jít - za noci ohněm a za dne oblakem.
Ex 13:21 - Hospodin je ve dne předcházel v oblakovém sloupu, aby je vedl na cestě, a v noci v ohnivém sloupu, aby jim svítil. Tak mohli jít ve dne i v noci.
Verš 35
"Žádný z těchto lidí - nikdo z tohoto zlého pokolení - nespatří tu krásnou zem, o níž jsem přísahal, že ji dám vašim otcům.
Nm 14:22 - Nikdo z těch, kdo spatřili mou slávu a má znamení, která jsem konal v Egyptě a na poušti, nikdo z těch, kdo mne už desetkrát pokoušeli a neposlouchali,
Ž 95:11 - Rozhněván jsem tenkrát odpřisáhl: "Do mého odpočinku nikdy nevkročí!"
Verš 4
Poté, co porazil emorejského krále Sichona sídlícího v Chešbonu a bášanského krále Oga sídlícího v Aštarotu a v Edrei,
Nm 21:24 - Ten jej však porazil ostřím meče a obsadil jeho zem od Arnonu po Jabok, až k území Amonců (hranice Amonců byla totiž opevněná).
Nm 21:33 - Potom se obrátili a vydali se vzhůru směrem k Bášanu. Bášanský král Og však proti nim s celým svým lidem vytáhl a utkal se s nimi u Edrei.
Verš 37
Kvůli vám se Hospodin rozzlobil i na mne. Řekl: "Ani ty tam nevejdeš!
Nm 20:12 - Hospodin ale Mojžíšovi a Áronovi řekl: "Protože jste mi nevěřili a neprokázali před syny Izraele mou svatost, nedovedete toto shromáždění do země, kterou jim dávám!"
Nm 27:14 - To proto, že jste se vzepřeli mému příkazu na poušti Cin, kde se obec se mnou pustila do sváru, místo abyste před nimi prokázali mou svatost." To je ta Mej-meriba, Voda sváru, v Kádeši na poušti Cin.
Dt 3:26 - Hospodin se ale na mě kvůli vám hněval, a tak mě nevyslyšel. "To stačí!" řekl mi. "Už o tom se mnou nemluv.
Dt 4:21 - Na mě se ale Hospodin kvůli vašim slovům rozhněval. Přísahal, že nepřekročím Jordán a nevejdu do té krásné země, kterou ti Hospodin, tvůj Bůh, dává za dědictví.
Dt 34:4 - Hospodin mu řekl: "Toto je zem, kterou jsem s přísahou zaslíbil Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi se slovy: ‚Dám ji tvému semeni.' Dovolil jsem ti ji spatřit na vlastní oči, ale vejít do ní nesmíš."
Verš 8
Pohleď, tu zemi jsem vám dal. Jděte a obsaďte zem, o níž Hospodin přísahal vašim otcům Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi, že ji dá jim a po nich jejich semeni."
Gn 15:18 - V ten den Hospodin vstoupil s Abramem do smlouvy. Řekl: "Tuto zem dávám tvému semeni; od Egyptské řeky až po tu velikou řeku, řeku Eufrat:
Gn 17:7 - Potvrzuji svou smlouvu s tebou i s tvým budoucím semenem ve všech jejich pokoleních: je to věčná smlouva, že budu tvým Bohem i Bohem tvého budoucího semene.
Verš 9
Tenkrát jsem vám řekl: "Nemohu vás dále nést sám.
Ex 18:18 - Úplně se vyčerpáš - ty i tento lid, který je s tebou. Ten úkol je nad tvé síly, sám jej nezvládneš.
Verš 16
Vašim soudcům jsem tenkrát přikázal: "Vyslechnete své bratry a budete soudit spravedlivě, ať půjde o při mezi člověkem a jeho druhem nebo mezi ním a přistěhovalcem.
Jn 7:24 - Nesuďte podle zdání, suďte spravedlivým soudem."
Verš 17
Při soudu buďte nestranní. Vyslechněte malého stejně jako velkého; nikoho se nelekejte, neboť soud náleží Bohu. Záležitost, která by pro vás byla příliš nesnadná, vznesete na mě a já ji vyslechnu."
Lv 19:15 - Nesmíte nikomu křivdit u soudu. Neber ohled na chudého a nestraň bohatému; musíš svého bližního soudit po právu.
1Sam 16:7 - Hospodin ale Samuelovi řekl: "Nevšímej si jeho zevnějšku ani jeho výšky, protože jsem ho odmítl. Hospodinův pohled je jiný než lidský. Člověk se dívá na zevnějšek, Hospodin se dívá na srdce."
Prís 24:23 - Zde jsou další slova mudrců: Stranit někomu u soudu není vůbec dobré.
Jak 2:1 - Bratři moji, nespojujte víru našeho slavného Pána Ježíše Krista s předpojatostí.
Verš 23
Ten návrh se mi líbil, a tak jsem z vás vybral dvanáct mužů, po jednom z každého kmene.
Nm 13:2 - "Vyšli muže, aby prozkoumali kanaánskou zem, kterou dám synům Izraele. Z každého otcovského pokolení vyšlete po jednom muži. Ať to jsou samí vůdcové."
Verš 24
Vypravili se vzhůru do hor a přišli až do údolí Eškol. Když prozkoumali zem,
Nm 13:23 - Když došli k údolí Eškol, uřízli tam ratolest s takovým vinným hroznem, že ji museli nést na sochoru dva muži. Vzali také granátová jablka a fíky.
Verš 26
Vy jste však nebyli ochotni vydat se vzhůru a vzepřeli jste se příkazu Hospodina, svého Boha.
Nm 14:2 - Všichni synové Izraele reptali proti Mojžíšovi a Áronovi. Celá obec jim vyčítala: "Ach, proč jsme nezemřeli v Egyptě! Ach, proč jsme nezemřeli na této poušti!
Verš 28
Kam to jdeme? Naši bratři nás připravili o odvahu, když řekli: ‚Ten lid je silnější a vyšší než my, města jsou veliká a opevněná až k nebi, a navíc jsme tam viděli Anakovce!'"
Nm 13:28 - Jenže lid, který v té zemi bydlí, je silný, města jsou opevněná a velmi veliká, a navíc jsme tam viděli syny Anakovy.
Dt 1,1 - Základné údaje o Knihe pozri v úvode do Deuteronómia 1.1. a 1.2. Araba v užšom zmysle označuje kotlinu južne od Mŕtveho mora až po Elanský záliv; v širšom zmysle Araba značí celé údolie Jordána od Genezaretského jazera, Mŕtve more až po spomenutý záliv. Tu sa hovorí o Arabe v užšom slova zmysle. – Tofel sa nedá bližšie určiť, niektorí myslia, že je to krajina v severnom Edomsku, et-Tafile, južne od Mŕtveho mora. Fáran porov. Nm 10,12. Laban je totožný s Libnou (Nm 33,21); o Haserote pozri Nm 11,35. Di-Zahab ležal na východnej hranici Moabska. "Jedenásť dní…" Mojžiš pripomína, že do Palestíny mohli Izraeliti prísť veľmi skoro, za jedenásť dní, keď predpokladáme, že za deň sa prejde 30 až 40 km. Mojžiš chce naznačiť, že keby sa Izraeliti neboli spriečali, za niekoľko dní mohli byť tam, kde sú dnes, na hranici zasľúbenej zeme. Horeb je vrch Sinaj, v Knihe Deuteronómium sa používa výlučne toto pomenovanie. Seir – pohorie v Edomsku. Kadešbarna leží na južnej hranici Palestíny (Nm 20,1; 34,4).
Dt 1,3-5 - O Sehonovi pozri Nm 21,21 n.; o Ogovi Nm 21,33 n. Mesto Aštarot (Gn 14,5) nachádzalo sa v Zajordánsku,v Bášane. Neskoršie sa stalo levitským mestom na území kmeňa Manassesovho. Edrei bolo hlavné mesto bášanského kráľovstva, neskoršie sa dostalo kmeňu Manassesovmu (Joz 13,12.31).
Dt 1,7 - Výšina amorejská je hornatý kraj južne od Karmela a Esdrelonskej nížiny. Araba porov. v. 1. Na tomto mieste treba ju brať v širšom zmysle. Slovom vrchy označuje sa stredná časť Palestíny, teda vrchy efraimske a júdske. Nížiny, hebr. Šefélá, je územie od Júdskych vrchov na západ až k Stredozemnému moru. Juh, hebr. Negeb, je územie na južnej hranici zasľúbenej zeme. Morské pobrežie je pobrežie Stredozemného mora. Udávajú sa ideálne hranice Palestíny. Takéto hranice malo len kráľovstvo Dávidovo a len krátko. O hraniciach Palestíny porov. Nm 34,3–12.
Dt 1,8 - Porov. Gn 12,7; 13,15; 17,8; 22,16 n.; 26,3; 50,24; Ex 13,5.11; Nm 32,11.
Dt 1,9-18 - Pozri Ex 18,1–26.
Dt 1,19-46 - Porov. Nm hl. 13 a 14.
Dt 1,28 - Enakiti ako aj Refaimci, Emci a Horejci (2,10–12) boli pôvodní obyvatelia Palestíny, vyznačovali sa veľkou výškou a silou; oproti Izraelitom to boli obri (Nm 13,23).
Dt 1,33 - Porov. Nm 9,15 n; 10,33; Ex 13,21.
Dt 1,34 - Pozri Nm 14,21 n.
Dt 1,37 - Pán potrestal Mojžiša pre jeho osobný hriech (Nm 20,12). Mojžiš sa však dopustil tohto hriechu vtedy, keď ľud reptal a búril sa proti Pánovi pre smäd. Preto Mojžiš hovorí: na mňa sa rozhneval Pán pre vás.
Dt 1,38 - Porov. Nm 27,18 n.
Dt 1,40 - Porov. Nm 14,25.
Dt 1,41-45 - Pozri Nm 14,40–45. O Horme pozri Nm 14,45; 21,3; Sdc 1,17. Seir je pohorie v Edomsku a potom označuje celé Edomsko.
