výhody registrácie

List Efezanom

Biblia - Sväté písmo

(BKR - Český - Kralický)

Ef 4, 1-32

1 (BKR) Protož prosímť vás já vězeň v Pánu, abyste hodně chodili, jakž sluší na povolání vaše, kterýmž povoláni jste,
1 (B21) Jako vězeň v Pánu vás tedy prosím, abyste svým životem dělali čest tomu povolání, které jste přijali.

2 (BKR) Se vší pokorou, tichostí, i s snášelivostí, snášejíce se vespolek v lásce,
2 (B21) Buďte vždy pokorní a mírní, trpělivě se navzájem snášejte v lásce

3 (BKR) Usilujíce zachovávati jednotu Ducha v svazku pokoje.
3 (B21) a usilujte zachovávat jednotu Ducha, spojeni poutem pokoje.

4 (BKR) Jedno jest tělo, a jeden Duch, jakož i povoláni jste v jedné naději povolání vašeho.
4 (B21) Je jedno tělo a jeden Duch, jedna naděje, k níž jsme byli povoláni,

5 (BKR) Jeden Pán, jedna víra, jeden křest,
5 (B21) jeden Pán, jedna víra, jeden křest,

6 (BKR) Jeden Bůh a Otec všech, kterýž jest nade všecko, a skrze všecko, i ve všech vás.
6 (B21) jeden Bůh a Otec všech, který je nade všechny a skrze všechny a ve všech.

7 (BKR) Jednomu pak každému z nás dána jest milost podle míry obdarování Kristova.
7 (B21) Každému jednotlivému z nás byla dána milost podle míry Kristova obdarování.

8 (BKR) Protož dí Písmo: Vstoupiv na výsost, jaté vedl vězně, a dal dary lidem.
8 (B21) Písmo přece říká: "Vystoupil do výšin, zmocnil se zajatých, dary lidem rozdělil."

9 (BKR) Ale to, že vstoupil, co jest, jediné že i sstoupil prve do nejnižších stran země?
9 (B21) To, že "vystoupil", musí znamenat, že předtím také sestoupil dolů na zem.

10 (BKR) Ten pak, jenž sstoupil, onť jest, kterýž i vstoupil vysoko nade všecka nebesa, aby naplnil všecko.
10 (B21) Ten, který sestoupil, je právě ten, který vystoupil vysoko nad všechna nebesa, aby naplnil všechno.

11 (BKR) A onť jest dal některé zajisté apoštoly, některé pak proroky, jiné evangelisty, jiné pastýře a učitele,
11 (B21) To on rozdal své dary - apoštoly, proroky, evangelisty, pastýře a učitele -

12 (BKR) Pro spořádání svatých, k dílu služebnosti, k vzdělání těla Kristova,
12 (B21) pro přípravu svatých k dílu služby, aby se Kristovo tělo budovalo,

13 (BKR) Až bychom se sběhli všickni v jednotu víry a známosti Syna Božího, v muže dokonalého, v míru postavy plného věku Kristova,
13 (B21) abychom nakonec všichni dospěli k jednotě víry a poznání Božího Syna, k dokonalému lidství, k plné míře Kristovy dospělosti.

14 (BKR) Abychom již více nebyli děti, zmítající se a točící každým větrem učení v neustavičnosti lidské, v chytrosti k oklamávání lstivému;
14 (B21) Nesmíme proto nadále zůstat nemluvňaty zmítanými a unášenými kdejakým poryvem učení, lidskou prohnaností a vychytralým sváděním k bludu.

15 (BKR) Ale pravdu činíce v lásce, rosťme v něj všelikterak, v toho, kterýž jest hlava, totiž Kristus,
15 (B21) Místo toho máme mluvit pravdu v lásce a v každém ohledu růst v Krista, který je hlavou.

16 (BKR) Z kteréhožto všecko tělo příslušně spojené a svázané po všech kloubích přisluhování, podle vnitřní moci v míru jednoho každého údu, zrůst těla činí, k vzdělání svému v lásce.
16 (B21) Z něj celé tělo, spojené a svázané pomocí všech tkání, roste a buduje se v lásce, když každá jednotlivá část plní úkol, který jí náleží.

17 (BKR) A protož totoť pravím a osvědčuji v Pánu, abyste již více nechodili, jako i jiní pohané chodí, v marnosti mysli své,
17 (B21) Naléhavě vás proto v Pánu vyzývám, abyste už nežili jako pohané podle svých marných myšlenek.

18 (BKR) Zatemnění v rozumu, odcizeni jsouce od života Božího, pro neznámost, kteráž jest v nich z zatvrzení srdce jejich.
18 (B21) Nevědomost pramenící z jejich zatvrzelého srdce jim zatemnila mysl, takže jsou odcizení od Božího života.

19 (BKR) Kteřížto zoufavše sobě, vydali se v nestydatost, aby všelikou nečistotu páchali s chtivostí.
19 (B21) Otupěli a oddali se nestydatosti; páchají všemožnou nečistotu, ale nemohou se nasytit.

20 (BKR) Ale vy ne tak jste se vyučili následovati Krista,
20 (B21) Tomu jste se však od Krista nenaučili!

21 (BKR) Ač jestliže jste ho slyšeli a o něm byli vyučeni, jakž ta jest pravda v Ježíšovi,
21 (B21) Poněvadž jste ho uslyšeli a poznali pravdu, která je v Ježíši,

22 (BKR) Totiž, složiti ono první obcování podle starého člověka, rušícího se, podle žádostí oklamávajících,
22 (B21) odhoďte už svůj dřívější způsob života i to staré já, které je zkažené a plné klamných tužeb.

23 (BKR) Obnoviti se pak duchem mysli vaší,
23 (B21) Obnovujte ducha své mysli

24 (BKR) A obléci nového člověka, podle Boha stvořeného, v spravedlnosti a v svatosti pravdy.
24 (B21) a oblékněte se do nového člověka stvořeného k Božímu obrazu, plného spravedlnosti, svatosti a pravdy.

25 (BKR) Protož složíce lež, mluvtež pravdu jeden každý s bližním svým; nebo jsme vespolek údové.
25 (B21) Odhoďme tedy lež a každý "říkejme jeden druhému pravdu" - jsme přece údy téhož těla!

26 (BKR) Hněvejte se, a nehřešte; slunce nezapadej na hněvivost vaši.
26 (B21) "Hněváte-li se, nehřešte;" zkroťte svůj hněv, než slunce zapadne.

27 (BKR) Nedávejte místa ďáblu.
27 (B21) Nedávejte místo ďáblu.

28 (BKR) Kdo kradl, již více nekraď, ale raději pracuj, dělaje rukama svýma, což dobrého jest, aby měl z čeho uděliti nuznému.
28 (B21) Zloděj ať přestane krást a začne pracovat. Ať se slušně živí vlastníma rukama, aby se měl oč podělit s tím, kdo má nouzi.

29 (BKR) Žádná řeč mrzutá nevycházej z úst vašich, ale ať jest každé promluvení dobré k vzdělání užitečnému, aby dalo milost posluchačům.
29 (B21) Z vašich úst ať nevychází nic zlého; vaše slova ať jsou dobrá, posilující tam, kde je potřeba, a užitečná těm, kdo je uslyší.

30 (BKR) A nezarmucujte Ducha svatého Božího, kterýmžto znamenáni jste ke dni vykoupení.
30 (B21) Nezarmucujte svatého Božího Ducha, jehož pečetí jste byli označeni ke dni vykoupení.

31 (BKR) Všeliká hořkost, a rozzlobení se, i hněv, i křik, i rouhání buď odjato od vás, se vší zlostí,
31 (B21) Veškerá hořkost, hněv, zuřivost, křik i urážky ať vás opustí spolu s veškerou záští.

32 (BKR) Ale buďte k sobě vespolek dobrotiví, milosrdní, odpouštějíce sobě vespolek, jakož i Bůh v Kristu odpustil vám.
32 (B21) Buďte k sobě navzájem laskaví a milosrdní. Odpouštějte si navzájem, tak jako Bůh v Kristu odpustil vám.


Ef 4, 1-32





Verš 1
Protož prosímť vás já vězeň v Pánu, abyste hodně chodili, jakž sluší na povolání vaše, kterýmž povoláni jste,
Gn 17:1 - Když pak Abram byl v devadesáti devíti letech, ukázal se mu Hospodin, a řekl jemu: Já jsem Bůh silný všemohoucí; chodiž ustavičně přede mnou a budiž dokonalým.
1Kor 7:20 - Jeden každý v povolání tom, jímž povolán jest, zůstávej.
Flp 1:27 - Toliko, jakž sluší na účastníky evangelium Kristova, se chovejte, abych, buďto přijda k vám a vida vás, buďto vzdálen jsa, slyšel o vás, že stojíte v jednom duchu, jednomyslně pracujíce u víře evangelium,
Kol 1:10 - Abyste chodili hodně Pánu ke vší jeho líbeznosti, v každém skutku dobrém, ovoce vydávajíce a rostouce v známosti Boží,
1Sol 2:12 - I s osvědčováním, abyste chodili hodně Bohu, kterýž povolal vás do království svého a v slávu.

Verš 2
Se vší pokorou, tichostí, i s snášelivostí, snášejíce se vespolek v lásce,
Kol 1:11 - Všelikou mocí zmocněni jsouce, podle síly slávy jeho, ke vší trpělivosti a dobrotivosti s radostí,
Kol 3:12 - Protož oblectež se jako vyvolení Boží, svatí, a milí, v srdce lítostivé, v dobrotivost, nízké o sobě smýšlení, krotkost, trpělivost,
1Sol 5:14 - A prosímeť vás, bratří, napomínejte z řádu vystupujících, potěšujte choulostivých, snášejte mdlé, trpělivě se mějte ke všechněm.

Verš 5
Jeden Pán, jedna víra, jeden křest,
Dt 4:39 - Věziž tedy dnes a obnov to v srdci svém, že Hospodin jest Bůh na nebi svrchu i na zemi dole, a není žádného jiného.
Mal 2:10 - Zdaliž není jeden otec všech nás? Zdaliž Bůh jeden nestvořil nás? Proč nevěrně činiti máme jeden druhému a zlehčovati smlouvu otců našich?
1Kor 8:4 - A protož o pokrmích, kteříž se modlám obětují, toto dím: Víme, že modla na světě nic není a že není jiného žádného Boha nežli jeden.
1Kor 8:6 - Ale my máme jediného Boha Otce, z něhož všecko, a my v něm, a jednoho Pána Ježíše Krista, skrze něhož všecko, i my skrze něho.

Verš 7
Jednomu pak každému z nás dána jest milost podle míry obdarování Kristova.
Rim 12:6 - Ale majíce obdarování rozdílná podle milosti, kteráž dána jest nám, buďto proroctví, kteréž ať jest podle pravidla víry;
1Kor 12:11 - Ale to vše působí jeden a týž Duch, rozděluje jednomu každému obzvláštně, jakž ráčí.
2Kor 10:13 - My pak nebudeme se nad to, což nám není odměřeno, chlubiti, ale podle míry pravidla, kteroužto míru odměřil nám Bůh, chlubiti se budeme, totiž že jsme dosáhli až k vám.
1Pt 4:10 - Jeden každý jakž vzal od Boha dar, tak vespolek tím sobě přisluhujte, jako dobří šafáři rozličné milosti Boží.

Verš 8
Protož dí Písmo: Vstoupiv na výsost, jaté vedl vězně, a dal dary lidem.
Ž 68:18 - Vozů Božích jest dvadceti tisíců, mnoho tisíců andělů, Pán pak mezi nimi jako na Sinai v svatyni přebývá.

Verš 9
Ale to, že vstoupil, co jest, jediné že i sstoupil prve do nejnižších stran země?
Jn 3:13 - Nebo žádný nevstoupil v nebe, než ten, jenž sstoupil s nebe, Syn člověka, kterýž jest v nebi.
Jn 6:62 - Co pak, kdybyste uzřeli Syna člověka, an vstupuje, kdež prve byl?

Verš 11
A onť jest dal některé zajisté apoštoly, některé pak proroky, jiné evangelisty, jiné pastýře a učitele,
1Kor 12:28 - A některé zajisté postavil Bůh v církvi nejprv apoštoly, druhé proroky, třetí učitele, potom moci, potom ty, kteří mají dary uzdravování, pomocníky, správce jiných, rozličnost jazyků mající.

Verš 12
Pro spořádání svatých, k dílu služebnosti, k vzdělání těla Kristova,
Rim 12:5 - Tak mnozí jedno tělo jsme v Kristu, a obzvláštně jedni druhých údové.
1Kor 12:27 - Vy pak jste tělo Kristovo, a údové z částky.
Ef 1:23 - Kterážto jest tělo jeho a plnost všecko ve všech naplňujícího.
Ef 5:23 - Nebo muž jest hlava ženy, jako i Kristus jest hlava církve, a onť jest Spasitel těla.
Kol 1:24 - Kterýž nyní raduji se z utrpení mých, kteráž snáším pro vás, a doplňuji ostatky soužení Kristových na těle svém za jeho tělo, jenž jest církev,

Verš 14
Abychom již více nebyli děti, zmítající se a točící každým větrem učení v neustavičnosti lidské, v chytrosti k oklamávání lstivému;
1Kor 14:20 - Bratří, nebuďte děti v smyslu, ale zlostí buďte děti, smyslem pak buďte dospělí.
Mt 11:7 - A když oni odešli, počal Ježíš praviti zástupům o Janovi: Co jste vyšli na poušť viděti? Zdali třtinu větrem se klátící?

Verš 15
Ale pravdu činíce v lásce, rosťme v něj všelikterak, v toho, kterýž jest hlava, totiž Kristus,
Ef 5:23 - Nebo muž jest hlava ženy, jako i Kristus jest hlava církve, a onť jest Spasitel těla.
Kol 1:18 - A onť jest hlava těla církve, kterýž jest počátek a prvorozený z mrtvých, aby tak on ve všem prvotnost držel,

Verš 16
Z kteréhožto všecko tělo příslušně spojené a svázané po všech kloubích přisluhování, podle vnitřní moci v míru jednoho každého údu, zrůst těla činí, k vzdělání svému v lásce.
Rim 12:5 - Tak mnozí jedno tělo jsme v Kristu, a obzvláštně jedni druhých údové.
1Kor 12:27 - Vy pak jste tělo Kristovo, a údové z částky.
Ef 2:21 - Na němžto všecko stavení příslušně vzdělané roste v chrám svatý v Pánu;

Verš 17
A protož totoť pravím a osvědčuji v Pánu, abyste již více nechodili, jako i jiní pohané chodí, v marnosti mysli své,
Rim 1:9 - Svědek mi jest zajisté Bůh, kterémužto sloužím duchem mým v evangelium Syna jeho, žeť bez přestání zmínku o vás činím,
Rim 1:18 - Zjevuje se zajisté hněv Boží s nebe proti každé bezbožnosti a nepravosti lidí, pravdu Boží v nepravosti zadržujících.
1Pt 4:3 - Dostiť jest zajisté nám na tom přeběhlém času života našeho, v němž jsme vůli těla podle obyčeje pohanů páchali, chodivše v nestydatých chlipnostech, v žádostech, v zbytečném pití vína, v hodování, v opilství a v ohyzdném modlosloužení.

Verš 18
Zatemnění v rozumu, odcizeni jsouce od života Božího, pro neznámost, kteráž jest v nich z zatvrzení srdce jejich.
1Sol 4:5 - Ne v libosti tělesných žádostí jako i pohané, kteříž Boha neznají;

Verš 22
Totiž, složiti ono první obcování podle starého člověka, rušícího se, podle žádostí oklamávajících,
Kol 3:9 - Nelžete jedni na druhé, když jste svlékli s sebe starého člověka s skutky jeho,
Heb 12:1 - Protož i my, takový oblak svědků vůkol majíce, odvrhouce všeliké břímě, i snadně obkličující nás hřích, skrze trpělivost konejme běh uloženého nám boje,
1Pt 2:1 - Protož složíce zlost, a všelikou lest, a pokrytství, a závist, i všecka utrhání,

Verš 24
A obléci nového člověka, podle Boha stvořeného, v spravedlnosti a v svatosti pravdy.
Rim 6:4 - Pohřbeni jsme tedy s ním skrze křest v smrt, abychom, jakož z mrtvých vstal Kristus k slávě Otce, tak i my v novotě života chodili.
Kol 3:10 - A oblékli toho nového, obnovujícího se k známosti jasné, podle obrazu toho, jenž jej stvořil,
1Pt 4:2 - K tomu, aby již nebyl více tělesným žádostem, ale vůli Boží v těle živ, po všecken čas, což ho ještě zůstává.

Verš 25
Protož složíce lež, mluvtež pravdu jeden každý s bližním svým; nebo jsme vespolek údové.
Za 8:16 - Tyto pak věci jsou, kteréž činiti budete: Mluvte pravdu každý s bližním svým, pravý a pokojný soud vynášejte v branách svých.

Verš 26
Hněvejte se, a nehřešte; slunce nezapadej na hněvivost vaši.
Ž 4:4 - Vězte, žeť jest oddělil Hospodin sobě milého. Vyslyšíť mne Hospodin, když k němu volati budu.

Verš 27
Nedávejte místa ďáblu.
Jak 4:7 - Poddejtež se tedy Bohu, a zepřetež se ďáblu, i utečeť od vás.
1Pt 5:9 - Jemužto odpírejte, silní jsouce u víře, vědouce, že tatáž utrpení bratrstvo vaše, kteréž na světě jest, obkličují.

Verš 28
Kdo kradl, již více nekraď, ale raději pracuj, dělaje rukama svýma, což dobrého jest, aby měl z čeho uděliti nuznému.
Sk 20:35 - Vše ukázal jsem vám, že tak pracujíce, musíme snášeti mdlé, a pamatovati na slova Pána Ježíše; nebť on řekl: Blahoslaveněji jest dáti nežli bráti.
1Sol 4:11 - A snažili se pokojni býti a hleděti toho, což komu náleží, a pracovati rukama svýma vlastníma, jakož jsme přikázali vám,
2Sol 3:8 - Aniž jsme darmo chleba jedli u koho, ale s prací a s těžkostí, ve dne i v noci dělajíce, abychom žádnému z vás nebyli k obtížení.
2Sol 3:12 - Protož těm, kteříž takoví jsou, přikazujeme, a napomínáme jich skrze Pána našeho Jezukrista, aby pokojně pracujíce, svůj chléb jedli.

Verš 29
Žádná řeč mrzutá nevycházej z úst vašich, ale ať jest každé promluvení dobré k vzdělání užitečnému, aby dalo milost posluchačům.
Mt 12:36 - Ale pravím vám, že z každého slova prázdného, kteréž mluviti budou lidé, vydadí počet v den soudný.
Ef 5:3 - Smilstvo pak a všeliká nečistota, neb lakomství, aniž jmenováno buď mezi vámi, jakož sluší na svaté,

Verš 30
A nezarmucujte Ducha svatého Božího, kterýmžto znamenáni jste ke dni vykoupení.
Rim 8:16 - A tenť Duch osvědčuje duchu našemu, že jsme synové Boží.
2Kor 1:22 - Kterýž i znamenal nás, a dal závdavek Ducha svatého v srdce naše.
2Kor 5:5 - Ten pak, kdož nás tak k tomu způsobil, Bůhť jest, kterýž i dal nám závdavek Ducha svého.
Ef 1:13 - V kterémžto i vy naději máte, slyševše slovo pravdy, totiž evangelium spasení vašeho, v němžto i uvěřivše, znamenáni jste Duchem zaslíbení Svatým,
Lk 21:28 - A když se toto počne díti, pohleďtež a pozdvihnětež hlav vašich,protože se přibližuje vykoupení vaše.
Rim 8:23 - A netoliko ono, ale i my, prvotiny Ducha mající, i myť také sami v sobě lkáme, zvolení synů Božích očekávajíce, a tak vykoupení těla našeho.
Ef 1:14 - Kterýž jest závdavek dědictví našeho, na vykoupení toho, což jím dobyto jest, k chvále slávy jeho.

Verš 31
Všeliká hořkost, a rozzlobení se, i hněv, i křik, i rouhání buď odjato od vás, se vší zlostí,
Kol 3:19 - Muži milujte ženy své, a nemějtež se přísně k nim.

Verš 32
Ale buďte k sobě vespolek dobrotiví, milosrdní, odpouštějíce sobě vespolek, jakož i Bůh v Kristu odpustil vám.
Flp 2:1 - Protož jest-li jaké potěšení v Kristu, jest-li které utěšení lásky, jest-li která společnost Ducha svatého, jsou-li která milosrdenství a slitování,
Kol 3:12 - Protož oblectež se jako vyvolení Boží, svatí, a milí, v srdce lítostivé, v dobrotivost, nízké o sobě smýšlení, krotkost, trpělivost,
Mt 6:14 - Nebo budete-li odpouštěti lidem viny jejich, odpustíť i vám nebeský Otec váš.
Mk 11:25 - A když se postavíte k modlení, odpouštějte, máte-li co proti komu, aby i Otec váš nebeský odpustil vám hříchy vaše.
Kol 3:13 - Snášejíce jeden druhého a odpouštějíce sobě vespolek, měl-li by kdo proti komu jakou žalobu; jako i Kristus odpustil vám, tak i vy.

Ef 4,8 - Ž 68, 19.

Ef 4,9-10 - Pavol vzťahuje slová žalmu na Krista, ktorý najprv zostúpil na zem vtelením a po zmŕtvychvstaní vystúpil do neba, odkiaľ zoslal Ducha Svätého, aby všetko naplnil.

Ef 4,11 - Myslí tu na charizmy (porov. 1 Kor 12 ,8).

Ef 4,13-14 - Zrelý muž a malé deti sú postavené proti sebe ako protiklady. Dieťa je symbolom duchovnej a rozumovej nezrelosti. Zrelý muž je kresťan, ktorý si počína zodpovedne v živote viery, vie, komu a prečo verí.

Ef 4,16 - Porov. Kol 2, 19. Láska spôsobuje harmonický vzrast Cirkvi.

Ef 4,25 - Porov. 1 Kor 6, 9. Citácia zo Zach 8, 16.

Ef 4,26 - Ž 4, 5.

Ef 4,30 - Porov. poznámku k 1, 13.