Verš 1
Ó nemoudří Galatští, kdož jest vás tak zmámil, abyste nebyli povolni pravdě, kterýmž před očima Ježíš Kristus prve byl vypsán a mezi vámi ukřižován?
Gal 5:7 - Běželi jste dobře. Kdo jest vám překazil, abyste pravdy neposlouchali?
Verš 6
Jako Abraham uvěřil Bohu, a počteno jemu to k spravedlnosti.
Gn 15:6 - I uvěřil Hospodinu, a počteno mu to za spravedlnost.
Rim 4:3 - Nebo co praví Písmo? Uvěřil pak Abraham Bohu, i počteno jemu za spravedlnost.
Jak 2:23 - A tak naplněno jest Písmo, řkoucí: I uvěřil Abraham Bohu, a počteno jest jemu to za spravedlnost, a přítelem Božím nazván jest.
Verš 8
Předzvěděvši pak Písmo, že z víry ospravedlňuje pohany Bůh, předpovědělo Abrahamovi: Že v tobě budou požehnáni všickni národové.
Gn 12:3 - Požehnám také dobrořečícím tobě, a zlořečícím tobě zlořečiti budu; ano požehnány budou v tobě všecky čeledi země.
Gn 18:18 - Poněvadž Abraham jistotně bude v národ veliký a silný, a požehnáni budou v něm všickni národové země.
Gn 22:18 - Ano požehnáni budou v semeni tvém všickni národové země, proto že jsi uposlechl hlasu mého.
Gn 26:4 - Rozmnožím také símě tvé jako hvězdy nebeské, a dám semeni tvému všecky země tyto, a požehnáni budou v semeni tvém všickni národové země;
Gn 49:10 - Nebude odjata berla od Judy, ani vydavatel zákona od noh jeho, dokudž nepřijde Sílo; a k němu se shromáždí národové.
Sk 3:25 - Vy jste synové proroků a synové úmluvy, kterouž učinil Bůh s otci našimi, řka k Abrahamovi: V semeni tvém požehnány budou všecky čeledi země.
Verš 10
Kteříž pak koli z skutků Zákona jsou, pod zlořečenstvím jsou. Nebo psáno jest: Zlořečený každý, kdož nezůstává ve všem, což jest psáno v knihách Zákona, aby to plnil.
Dt 27:26 - Zlořečený, kdož by nezůstal v řečech zákona tohoto a nečinil jich; a řekne všecken lid: Amen.
Verš 11
A že z Zákona nebývá žádný ospravedlněn před Bohem, zjevné jest, nebo spravedlivý z víry živ bude.
Rim 3:20 - Protož z skutků Zákona nebude ospravedlněn žádný člověk před obličejem jeho; nebo skrze Zákon přichází poznání hřícha.
Gal 2:16 - Vědouce, že nebývá člověk ospravedlněn z skutků Zákona, ale skrze víru v Jezukrista, i my v Krista uvěřili jsme, abychom ospravedlněni byli z víry Kristovy, a ne z skutků Zákona, protože nebude ospravedlněn z skutků Zákona žádný člověk.
Hab 2:4 - Aj ten, kdož se zpíná, tohoť duše není upřímá v něm, ale spravedlivý z víry své živ bude.
Rim 1:17 - Nebo spravedlnost Boží zjevuje se skrze ně z víry u víru, jakož psáno jest: Spravedlivý pak z víry živ bude.
Heb 10:38 - Spravedlivý pak z víry živ bude. Pakli by se kdo jinam obrátil, nezalibuje sobě duše má v něm.
Verš 12
Zákon pak není z víry, ale ten člověk, kterýž by plnil ta přikázání, živ bude v nich.
Lv 18:5 - Ostříhejte ustanovení mých a soudů mých. Člověk ten, kterýž by je činil, živ bude v nich: Já jsem Hospodin.
Ez 20:11 - A dal jsem jim ustanovení svá, a soudy své v známost jsem jim uvedl, ješto činil-li by je kdo, jistě že by živ byl skrze ně.
Rim 10:5 - Nebo Mojžíš píše o spravedlnosti, kteráž jest z Zákona, pravě: Který by koli člověk činil ty věci, živ bude v nich.
Verš 13
Ale vykoupilť jest nás Kristus z zlořečenství Zákona, učiněn byv pro nás zlořečenstvím, (nebo psáno jest: Zlořečený každý, kdož visí na dřevě),
Rim 8:3 - Nebo seč nemohl býti Zákon, byv mdlý pro tělo, Bůh poslav Syna svého v podobnosti těla hřícha, a to příčinou hřícha, odsoudil hřích na těle,
2Kor 5:21 - Nebo toho, kterýž hříchu nepoznal, za nás učinil hříchem, abychom my učiněni byli spravedlností Boží v něm.
Dt 21:23 - Nezůstane přes noc tělo jeho na dřevě, ale hned v ten den pochováš jej, nebo zlořečený jest před Bohem pověšený; protož nepoškvrňuj země své, kterouž Hospodin Bůh tvůj dává tobě v dědictví.
Verš 15
Bratří, po lidsku pravím: Však utvrzené některého člověka smlouvy žádný neruší, aniž k ní kdo něco přidává.
Heb 9:17 - Kšaft zajisté těch, kteříž zemřeli, pevný jest, poněvadž ještě nemá moci, dokudž živ jest ten, jenž kšaft činil.
Verš 16
Abrahamovi pak učiněna jsou zaslíbení, i semeni jeho. Nedí: A semenům, jako by o mnohých mluvil, ale jako o jednom: A semenu tvému, jenž jest Kristus.
Gal 3:8 - Předzvěděvši pak Písmo, že z víry ospravedlňuje pohany Bůh, předpovědělo Abrahamovi: Že v tobě budou požehnáni všickni národové.
Verš 17
Totoť pak pravím: Že smlouvy prve od Boha stvrzené, vztahující se k Kristu, Zákon, kterýž po čtyřech stech a po třidcíti letech začal se, nevyprazdňuje, tak aby slib Boží v nic obrátil.
Gn 15:13 - Řekl tedy Bůh Abramovi: To zajisté věz, že pohostinu bude símě tvé v zemi cizí, a v službu je podrobí, a trápiti je budou za čtyři sta let.
Ex 12:40 - Čas pak bydlení synů Izraelských, kteříž byli v Egyptě, byl čtyři sta a třidceti let.
Sk 7:6 - Mluvil pak jemu Bůh takto: Budeť símě tvé pohostinu v zemi cizí, a bude v službu podrobeno, a zle s ním budou nakládati za čtyři sta let.
Verš 18
Nebo jestližeť z Zákona pochází dědictví, tedy již ne z zaslíbení. Ale Abrahamovi skrze zaslíbení daroval jest Bůh dědictví.
Rim 4:14 - Nebo jestližeť toliko ti, kteříž jsou z Zákona, dědicové jsou, zmařena jest víra a zrušeno zaslíbení.
Verš 19
Což pak Zákon? Pro přestupování ustanoven jest, dokudž by nepřišlo to símě, jemuž se stalo zaslíbení, způsobený skrze anděly v ruce prostředníka.
Jn 15:22 - Kdybych byl nepřišel a nemluvil jim, hříchu by neměli; ale nyní výmluvy nemají z hříchu svého.
Rim 4:15 - Zákon zajisté hněv působí; nebo kdež není Zákona, tu ani přestoupení.
Rim 5:20 - Zákon pak vkročil mezi to, aby se rozhojnil hřích, a když se rozhojnil hřích, tedy ještě více rozhojnila se milost,
Rim 7:8 - Ale příčinu vzav hřích skrze přikázaní, zplodil ve mně všelikou žádost. Bez Zákona zajisté hřích mrtev jest.
Sk 7:38 - Onť jest, kterýž byl mezi lidem na poušti s andělem, kterýž mluvíval k němu na hoře Sinai, i s otci našimi, kterýž přijal slova živá, aby je nám vydal.
Sk 7:53 - Kteříž jste vzali Zákon působením andělským, a neostříhali jste ho.
Dt 5:5 - (Já jsem pak stál mezi Hospodinem a mezi vámi toho času, abych oznámil vám řeč Hospodinovu; nebo jste se báli ohně, a nevstoupili jste na horu), řka:
Jn 1:17 - Nebo zákon skrze Mojžíše dán jest, ale milost a pravda skrze Ježíše Krista stala se jest.
Sk 7:38 - Onť jest, kterýž byl mezi lidem na poušti s andělem, kterýž mluvíval k němu na hoře Sinai, i s otci našimi, kterýž přijal slova živá, aby je nám vydal.
Verš 22
Ale zavřelo Písmo všecky pod hřích, aby zaslíbení z víry Jezukristovy dáno bylo věřícím.
Rim 3:9 - Což tedy? My převyšujeme pohany? Nikoli, nebo jsme již prve dokázali toho, že jsou, i Židé i Řekové, všickni pod hříchem,
Rim 11:32 - Zavřel zajisté Bůh všecky v nevěře, aby se nade všemi smiloval.
Verš 24
A tak Zákon pěstounem naším byl k Kristu, abychom z víry ospravedlněni byli.
Mt 5:17 - Nedomnívejte se, že bych přišel rušiti Zákon anebo Proroky. Nepřišelť jsem rušiti, ale naplniti.
Sk 13:38 - Protož známo vám buď, muži bratří, že skrze toho zvěstuje se vám odpuštění hříchů,
Rim 10:4 - Nebo konec Zákona jest Kristus k ospravedlnění všelikému věřícímu.
Verš 26
Všickni zajisté vy synové Boží jste v Kristu Ježíši skrze víru.
Iz 56:5 - Že dám jim v domě svém a mezi zdmi svými místo, a jméno lepší nežli synů a dcer. Jméno věčné dám jim, kteréž nebude vyhlazeno.
Jn 1:12 - Kteříž pak koli přijali jej, dal jim moc syny Božími býti, totiž těm, kteříž věří ve jméno jeho,
Rim 8:15 - Nepřijali jste zajisté Ducha služby opět k bázni, ale přijali jste Ducha synovství, v němžto voláme Abba, totiž Otče.
Gal 4:5 - Aby ty, kteříž pod Zákonem byli, vykoupil, abychom právo synů přijali.
Verš 27
Nebo kteřížkoli v Krista pokřtěni jste, Krista jste oblékli.
Rim 6:3 - Zdaliž nevíte, že kteřížkoli pokřtěni jsme v Krista Ježíše, v smrt jeho pokřtěni jsme?
Verš 28
Neníť ani Žid, ani Řek, ani slouha, ani svobodný, ani muž, ani žena. Nebo všickni vy jedno jste v Kristu Ježíši.
Jn 17:21 - Aby všickni jedno byli, jako ty, Otče, ve mně, a já v tobě, aby i oni v nás jedno byli, aby uvěřil svět, že jsi ty mne poslal.
Verš 29
A když Kristovi jste, tedy símě Abrahamovo jste, a podle zaslíbení dědicové.
Gn 21:12 - I řekl Bůh Abrahamovi: Nestěžuj sobě o dítěti a o děvce své; cožkoli řekla tobě Sára, povol řeči její, nebo v Izákovi nazváno bude tobě símě.
Rim 9:7 - Aniž proto, že jsou símě Abrahamovo, hned také všickni jsou synové, ale v Izákovi nazváno bude tvé símě.
Heb 11:18 - K němuž bylo řečeno: V Izákovi nazváno bude tobě símě,
Gal 3,1 - Evanjelium je Kristus ukrižovaný (1 Kor 2,2) a zmŕtvychvstalý; preto ohlasovanie evanjelia sa podstatne sústreďuje na Kristovo veľkonočné tajomstvo (porov. 1 Kor 11, 23 n; 15, 3 n).
Gal 3,3-5 - Pravdepodobne tu myslí na obriezku. Galaťania tým, že počúvali falošných učiteľov a prijali záväznosť Mojžišovho zákona aj pre kresťanov, ukázali, že nič nepochopili zo svedectva Ducha, ktorý sa prejavuje v kresťanoch (porov. Sk 10, 44–45; 1 Sol 1, 5). Dary Ducha máme iba skrze vieru v Krista.
Gal 3,6 - Gn 15, 6. Pavol nevyhnutnosť viery pre spásu dokazuje zo zjavenia.
Gal 3,8 - Gn 12, 3.
Gal 3,10 - Dt 27, 26. Zákon oprávňoval iba trest. Toho, kto ho poruší, dáva pod kliatbu. Ak sa totiž človek spolieha iba na svoje vlastné sily, nedokáže dokonale zachovať zákon. Zákon preto nemôže byť zdrojom milosti, ospravedlnenia.
Gal 3,11 - Hab 2, 4.
Gal 3,12 - Lv 18, 5.
Gal 3,13 - Dt 21, 23. Kristus vzal na seba kliatbu zákona za tých, ktorí zákon porušili. Svojou smrťou zadosťučinil zákonu. Preto tí, čo sú s Kristom spojení, už nepodliehajú zákonu.
Gal 3,15-18 - Keď už potvrdený ľudský závet je nezmeniteľný, tým skôr je nezmeniteľné Božie prisľúbenie. Božie prisľúbenie nemohol zrušiť ani Mojžišov zákon. Preto Božie požehnanie nepochádza zo zákona, ale z prisľúbenia.
Gal 3,19-22 - V dejinách spásy mal zákon iba podradnú úlohu. Vzhľadom na ľudskú slabosť skôr zapríčiňoval rozmnoženie hriechu. Tým viac ukazoval potrebu vykúpenia. Okrem toho Boh dal zákon skrze prostredníka (Mojžiša), kým vykúpenie skrze prisľúbeného Vykupiteľa, Ježiša Krista.
Gal 3,23-29 - Zákon mal svoj význam v tom, že udržiaval Židov vo viere v jedného Boha, v jeho prisľúbenia a v túžbe po Mesiášovi. Keď sa všetky prisľúbenia splnili v Kristovi, zákon stratil zmysel.
Gal 3,27 - Obliecť si Krista, znamená stať sa ako on, premeniť sa v neho (porov. 2, 20), teda konkrétne: prijať synovstvo (4, 5), byť s Kristom jeden (3, 28), byť Kristovým (3, 29), byť na základe synovstva Božím dedičom (4, 6–7) a napokon to znamená, že Kristus je v nás (4, 19).
