Verš 1
Potom jsem se po čtrnácti letech znovu vypravil do Jeruzaléma spolu s Barnabášem a vzal jsem s sebou i Tita.
Sk 15:2 - Pavel a Barnabáš s tím nesouhlasili a dostali se s nimi do sporu; proto bylo rozhodnuto, aby ti dva a ještě někteří jiní z Antiochie šli do Jeruzaléma a předložili tuto otázku apoštolům a starším.
Verš 2
Šel jsem tam na Boží pokyn a těm, kteří jsou ve zvláštní vážnosti, jsem v soukromí předložil evangelium, které zvěstuji pohanům, aby snad moje nynější i dřívější úsilí nebylo nadarmo.
Sk 19:21 - Po těchto událostech se Pavel veden Duchem svatým rozhodl, že půjde přes Makedonii a Achaju do Jeruzaléma. Řekl: "Zůstanu tam nějaký čas, a potom musím také do Říma."
Verš 3
Ale ani Titus, který tam byl se mnou a je Řek, nebyl přinucen, aby se dal obřezat,
Sk 16:3 - a Pavel ho chtěl vzít s sebou. Z ohledu na tamější židy jej dal obřezat: všichni totiž věděli, že jeho otec byl pohan.
1Kor 9:21 - Těm, kteří jsou bez zákona, byl jsem bez zákona, abych získal ty, kteří jsou bez zákona - i když před Bohem nejsem bez zákona, neboť mým zákonem je Kristus.
Verš 4
jak chtěli ti, kteří předstírali, že jsou bratří, a pokoutně se mezi nás vetřeli s úmyslem slídit po naší svobodě, kterou máme v Kristu, aby nás uvedli do otroctví zákona.
Sk 15:24 - Dověděli jsme se, že vás někteří lidé od nás zneklidnili a zmátli svými slovy, ačkoliv jsme jim k tomu nedali žádný pokyn.
Verš 6
Od těch však, kteří se těšili zvláštní vážnosti - čím kdysi byli, na tom mi nic nezáleží, Bůh přece nikomu nestraní - ti tedy, kteří se těšili zvláštní vážnosti, mi nic dalšího neuložili;
Dt 10:17 - Vždyť Hospodin, váš Bůh, je Bůh bohů a Pán pánů, Bůh veliký, všemocný a vzbuzující bázeň, který nebere ohled na osobu a nepřijímá úplatek,
2Krn 19:7 - Ať je nyní nad vámi strach z Hospodina; konejte všechno bedlivě. U Hospodina, našeho Boha, neobstojí žádné bezpráví ani stranění osobám ani úplatkářství."
Jób 34:19 - Bůh nestraní velmožům, nedá přednost váženému před nuzákem, protože všichni jsou dílem jeho rukou.
Sk 10:34 - A Petr se ujal slova: "Nyní skutečně vidím, že Bůh nikomu nestraní,
Rim 2:11 - Bůh nikomu nestraní.
Ef 6:9 - Vy páni, jednejte s otroky také tak a zanechte vyhrůžek. Víte přece, že jejich i váš Pán je v nebesích, a ten nikomu nestraní.
Kol 3:25 - Kdo se dopouští křivdy, dostane za to odplatu. Náš Pán nikomu nestraní.
1Pt 1:17 - Jestliže 'vzýváte jako Otce' toho, kdo nestranně soudí každého podle jeho činů, v bázni před ním žijte dny svého pozemského života.
Verš 8
Vždyť ten, který dal Petrovi sílu k apoštolství mezi židy, dal ji také mně k službě mezi pohany.
Sk 9:15 - Pán mu však řekl: "Jdi, neboť on je mým nástrojem, který jsem si zvolil, aby nesl mé jméno národům i králům a synům izraelským.
Sk 13:2 - Když konali bohoslužbu Pánu a postili se, řekl Duch svatý: "Oddělte mi Barnabáše a Saula k dílu, k němuž jsem je povolal."
Sk 22:21 - Ale Pán mi řekl: 'Jdi, neboť já tě chci poslat daleko k pohanům!' "
Gal 1:16 - zjeviti mně svého Syna, abych radostnou zvěst o něm nesl všem národům. Tehdy jsem nešel o radu k žádnému člověku,
Ef 3:8 - mně, daleko nejmenšímu ze všech bratří, byla dána ta milost, abych pohanům zvěstoval nevystižitelné Kristovo bohatství
Verš 10
Jen žádali, abychom pamatovali na jejich chudé, a právě o to jsem vždy horlivě usiloval.
Sk 11:30 - Učinili to a poslali sbírku po Barnabášovi a Saulovi jeruzalémským starším.
Sk 24:17 - Po mnoha letech jsem se vrátil, abych svému národu odevzdal peněžitou podporu a přinesl oběti v chrámě.
Rim 15:25 - Zatím však se chystám do Jeruzaléma, abych přinesl pomoc tamějším bratřím.
1Kor 16:1 - Pokud jde o sbírku pro církev v Jeruzalémě, dělejte to podle pokynů, které jsem dal církvím v Galacii.
2Kor 8:1 - Chceme vám povědět, bratří, jakou milost dal Bůh církvím v Makedonii.
2Kor 9:1 - O pomoci bratřím je vlastně zbytečné vám psát.
Verš 14
Když jsem však viděl, že nejdou přímo za pravdou evangelia, řekl jsem Petrovi přede všemi: "Jestliže ty, který jsi Žid, nedodržuješ mezi námi židovský zákon, jak to, že nutíš pohany, aby ho dodržovali?"
Sk 10:28 - Promluvil k nim: "Dobře víte, že židům není dovoleno stýkat se s pohany a navštěvovat je. Mně však Bůh ukázal, abych si o žádném člověku nemyslel, že styk s ním poskvrňuje nebo znečišťuje.
Verš 16
víme však, že člověk se nestává spravedlivým před Bohem na základě skutků přikázaných zákonem, nýbrž vírou v Krista Ježíše. I my jsme uvěřili v Ježíše Krista, abychom došli spravedlnosti z víry v Krista, a ne ze skutků zákona. Vždyť ze skutků zákona 'nebude nikdo ospravedlněn'.
Sk 13:38 - Budiž vám tedy známo, bratří, že skrze něho se vám zvěstuje odpuštění všech hříchů, a to i těch, jichž vás nemohl zprostit Mojžíšův zákon.
Rim 3:28 - Jsme totiž přesvědčeni, že se člověk stává spravedlivým vírou bez skutků zákona.
Rim 8:3 - Bůh učinil to, co bylo zákonu nemožné pro lidskou slabost: Jako oběť za hřích poslal svého vlastního Syna v těle, jako má hříšný člověk, aby na lidském těle odsoudil hřích,
Heb 7:18 - Tím se ovšem ruší předchozí příkaz jako neúčinný a neužitečný -
Rim 3:20 - Vždyť ze skutků zákona 'nebude před ním nikdo ospravedlněn', neboť ze zákona pochází poznání hříchu.
Gal 3:11 - Je jasné, že nikdo není před Bohem ospravedlněn na základě zákona, neboť čteme: 'Spravedlivý bude živ z víry.'
Verš 19
Já však, odsouzen zákonem, jsem mrtev pro zákon, abych živ byl pro Boha. Jsem ukřižován spolu s Kristem,
Rim 7:4 - Právě tak jste se i vy, bratří moji, stali mrtvými pro zákon skrze tělo Kristovo, abyste se oddali jinému, tomu, který byl vzkříšen z mrtvých, a tak nesli ovoce Bohu.
Rim 14:7 - Nikdo z nás nežije sám sobě a nikdo sám sobě neumírá. Žijeme-li, žijeme Pánu,
2Kor 5:15 - a za všechny zemřel proto, aby ti, kteří jsou naživu, nežili už sami sobě, nýbrž tomu, kdo za ně zemřel i vstal.
1Sol 5:10 - On zemřel za nás, abychom my, ať živí či zemřelí, žili spolu s ním.
Heb 9:14 - čím více krev Kristova očistí naše svědomí od mrtvých skutků k službě živému Bohu! Vždyť on přinesl sebe sama jako neposkvrněnou oběť Bohu mocí Ducha, který nepomíjí.
1Pt 4:2 - Proto i vy ve zbývajícím čase života nebuďte oddáni lidským vášním, ale vůli Boží.
Verš 20
nežiji už já, ale žije ve mně Kristus. A život, který zde nyní žiji, žiji ve víře v Syna Božího, který si mne zamiloval a vydal sebe samého za mne.
Gal 1:4 - který sám sebe vydal za naše hříchy, aby nás vysvobodil z nynějšího zlého věku podle vůle našeho Boha a Otce.
Ef 5:2 - a žijte v lásce, tak jako Kristus miloval nás a sám sebe dal za nás jako dar a oběť, jejíž vůně je Bohu milá.
Tít 2:14 - On se za nás obětoval, aby nás vykoupil ze všeho hříchu a posvětil za svůj vlastní lid, horlivý v dobrých skutcích.
Verš 21
Nepohrdám Boží milostí: Kdybychom mohli dosáhnout spravedlnosti skrze zákon, byla by Kristova smrt zbytečná.
Heb 7:11 - Kdyby služba levitských kněží, která vedla lid k poslušnosti zákona, přinesla dokonalost, nač by ještě bylo třeba ustanovovat jiného kněze podle řádu Melchisedechova, a nezůstat při kněžství podle řádu Áronova?
Gal 2,1-9 - Porov. Sk 15. Pavol navštevuje materskú cirkev v Jeruzaleme na základe Božieho vnuknutia. Bolo to roku 49–50, keď sa konal v Jeruzaleme apoštolský snem. Pavol učil, že pohania, ktorí sa obrátili na kresťanstvo, nemusia zachovávať židovské predpisy. Napriek naliehaniu židovčiacich (v. 4) nechce dať obrezať svojho spolupracovníka Títa (v. 3), ktorý bol obrátencom z pohanstva.
Gal 2,10 - Pomoc poskytnutá chudobným v Jeruzaleme zo strany spoločenstiev obrátených z pohanstva bola svedectvom bratského spoločenstva kresťanov (porov. 2 Kor, 8, 1–15).
Gal 2,11-15 - Dátum a okolnosti stretnutia sú neznáme. Peter osobne prijal do Cirkvi prvého pohana bez toho, že by ho bol podrobil židovskému zákonu (Sk 15, 7 n.). V Antiochii sa však oddeľoval od pohanov, keď ta prišli kresťania zo židovstva, aby ich nepodráždil. Takéto počínanie mohlo byť pre Petrovu autoritu nebezpečné. Peter uznal svoju chybu a tým vlastne schválil Pavlovo počínanie. Pavlove výroky nenaštrbujú Petrovo prvenstvo medzi apoštolmi ani jeho apoštolskú neomylnosť. Týkajú sa jeho osobného správania pri tej príležitosti.
Gal 2,16 - Ž 143, 2.
Gal 2,17 - Túto ťažkú vetu možno chápať takto: Keby Zákon ešte platil, Pavol a Židia, čo sa stali kresťanmi, by boli hriešnici, ako sú nimi pohania. To však by znamenalo, že prijať Krista by bol hriech, a to je absurdné.
Gal 2,19 - Tento verš možno vysvetľovať dvojako: že Pavol skrze nový zákon evanjelia (Rim 8, 2) zomrel pre Mojžišov zákon, alebo že v mene Mojžišovho zákona Kristus bol odsúdený na smrť (3, 13), ktorá však znamenala oslobodenie od Zákona a život pre Boha (porov. Rim 7, 4; 6, 6; 8, 3–4).
