výhody registrácie

List Galaťanom

Biblia - Sväté písmo

(B21 - Český - Bible 21)

Gal 2, 1-21

1 Po čtrnácti letech jsem se pak vrátil do Jeruzaléma s Barnabášem a vzal jsem s sebou i Tita. 2 Přišel jsem tehdy na základě zjevení. Sešel jsem se soukromě s váženými vůdci a seznámil je s evangeliem, které kážu mezi pohany, aby snad můj dosavadní ani další běh nebyl zbytečný. 3 Žádnou obřízku tehdy nikdo nevnucoval ani mému řeckému společníku Titovi. 4 To jen ti vetřelci, ti falešní bratři se mezi nás vloudili, aby vyslídili svobodu, kterou máme v Kristu Ježíši, a aby nás zotročili. 5 Ani na chvíli jsme jim neustoupili a nepoddali se, aby pro vás byla zachována pravda evangelia. 6 Pokud jde o ty, kdo jsou považováni za vůdce (ať už jsou cokoli, mně na tom nezáleží, Bůh nestraní nikomu), mně osobně nic nepřidali. 7 Naopak uznali, že mi bylo svěřeno evangelium pro neobřezané, tak jako Petrovi pro obřezané. 8 Ten, který působil skrze Petrovo apoštolství vůči obřezaným, působil přece i skrze mne vůči pohanům. 9 Jakub, Petr a Jan, považovaní za sloupy církve, tedy poznali, jakou jsem dostal milost, a podali mně i Barnabášovi pravice jako společníkům s tím, že my půjdeme k pohanům a oni k obřezaným. 10 Chtěli jen, abychom pamatovali na chudé, o což jsem se opravdu pilně snažil. 11 Když ale Petr přišel do Antiochie, otevřeně jsem se mu postavil. Jeho chování bylo odsouzeníhodné: 12 nejdříve běžně jedl s pohany, ale když dorazili Jakubovi lidé, začal se držet zpátky a odděloval se, protože se bál obřezanců. 13 Stejné divadlo začali hrát i ostatní Židé, až se tím jejich pokrytectvím nechal strhnout i Barnabáš. 14 Když jsem uviděl, jak pokulhávají za pravdou evangelia, řekl jsem Petrovi přede všemi: "Ty že jsi Žid? Sám nežiješ jako Žid, ale jako pohan! Proč tedy nutíš pohany k židovství? 15 I když jsme rodilí Židé, žádní hříšní pohané, 16 víme, že člověka nemohou ospravedlnit skutky Zákona, ale jen víra v Ježíše Krista. Proto jsme sami uvěřili v Ježíše Krista, abychom byli ospravedlněni Kristovou vírou, a ne skutky Zákona. Skutky Zákona přece nikoho neospravedlní!" 17 Když tedy hledáme ospravedlnění v Kristu, poněvadž se ukazuje, že i my jsme hříšní, znamená to, že Kristus napomáhá hříchu? V žádném případě! 18 Kdybych znovu stavěl, co jsem předtím zbořil, usvědčoval bych sám sebe jako viníka. 19 Díky Zákonu jsem ale pro Zákon mrtvý, abych byl živý pro Boha. 20 Jsem ukřižován s Kristem. Nežiji už já - Kristus žije ve mně! Svůj život v tomto těle žiji ve víře v Božího Syna, který si mě zamiloval a vydal za mě sám sebe. 21 Neodmítám tu Boží milost. Spočívá-li totiž spravedlnost v plnění Zákona, potom Kristus zemřel zbytečně.

Gal 2, 1-21





Verš 1
Po čtrnácti letech jsem se pak vrátil do Jeruzaléma s Barnabášem a vzal jsem s sebou i Tita.
Sk 15:2 - Pavel a Barnabáš s nimi proto vedli nemalý spor a hádku, a tak bylo rozhodnuto, že Pavel, Barnabáš a někteří další půjdou s touto otázkou za apoštoly a staršími do Jeruzaléma.

Verš 2
Přišel jsem tehdy na základě zjevení. Sešel jsem se soukromě s váženými vůdci a seznámil je s evangeliem, které kážu mezi pohany, aby snad můj dosavadní ani další běh nebyl zbytečný.
Sk 19:21 - Po těchto událostech se Pavel veden Duchem rozhodl, že se přes Makedonii a Řecko vydá do Jeruzaléma. "Až tam pobudu," řekl, "musím se také podívat do Říma."

Verš 3
Žádnou obřízku tehdy nikdo nevnucoval ani mému řeckému společníku Titovi.
Sk 16:3 - a tak se Pavel rozhodl, že ho vezme s sebou na cesty. Vzal ho tedy a kvůli tamějším Židům ho obřezal. (Všichni totiž věděli, že jeho otec byl Řek.)
1Kor 9:21 - Pro lidi bez Zákona jsem jako bez Zákona, abych získal ty, kdo jsou bez Zákona (sám ovšem nejsem bez Božího Zákona - podléhám zákonu Kristovu).

Verš 4
To jen ti vetřelci, ti falešní bratři se mezi nás vloudili, aby vyslídili svobodu, kterou máme v Kristu Ježíši, a aby nás zotročili.
Sk 15:24 - Slyšeli jsme, že vás někteří od nás znepokojili a zmátli, když vám říkali, že se musíte dát obřezat a zachovávat Zákon. K ničemu takovému jsme je nepověřili.

Verš 6
Pokud jde o ty, kdo jsou považováni za vůdce (ať už jsou cokoli, mně na tom nezáleží, Bůh nestraní nikomu), mně osobně nic nepřidali.
Dt 10:17 - Hospodin, váš Bůh, je Bůh bohů a Pán pánů, veliký, mocný a hrozný Bůh, nestranný a neúplatný.
2Krn 19:7 - Ať vás tedy provází hrůza z Hospodina. Jednejte svědomitě, neboť Hospodin, náš Bůh, nestrpí nespravedlnost, podjatost ani úplatky!"
Jób 34:19 - On ani knížatům nestraní, nestaví velmože před nuzáky - dílo jeho rukou jsou jeden jak druhý!
Sk 10:34 - Petr se ujal slova a řekl: "Opravdu vidím, že Bůh nikomu nestraní,
Rim 2:11 - Bůh totiž nestraní nikomu.
Ef 6:9 - Vy, páni, se k nim chovejte také tak. Zanechte výhrůžek - víte přece, že jak oni, tak i vy máte Pána v nebesích a ten nestraní nikomu.
Kol 3:25 - Odplata nespravedlivých však bude odpovídat jejich nespravedlnosti. Bůh nestraní nikomu.
1Pt 1:17 - Bůh nikomu nestraní, ale každého soudí podle jeho skutků. Jestliže jej nazýváte svým Otcem, hleďte, abyste svůj dočasný pobyt zde prožili v posvátné úctě.

Verš 8
Ten, který působil skrze Petrovo apoštolství vůči obřezaným, působil přece i skrze mne vůči pohanům.
Sk 9:15 - Pán mu však řekl: "Jdi, neboť je to má vyvolená nádoba - bude přinášet mé jméno národům, králům i synům Izraele
Sk 13:2 - Jednou, když uctívali Pána a postili se, Duch svatý řekl: "Oddělte mi Saula a Barnabáše pro dílo, k němuž jsem je povolal."
Sk 22:21 - Na to mi Pán řekl: ‚Jen jdi. Pošlu tě k dalekým národům.'"
Gal 1:16 - že mi zjeví svého Syna, abych ho kázal mezi pohany. Nespěchal jsem se tehdy poradit s tělem a krví,
Ef 3:8 - Mně, zdaleka nejmenšímu ze všech svatých, byla dána ta milost, abych mezi pohany hlásal Kristovo nepopsatelné bohatství

Verš 10
Chtěli jen, abychom pamatovali na chudé, o což jsem se opravdu pilně snažil.
Sk 11:30 - To také udělali a poslali to starším po Barnabášovi a Saulovi.
Sk 24:17 - Po letech jsem se vrátil do Jeruzaléma, abych svému národu přinesl dary pro chudé a oběti.
Rim 15:25 - Teď ovšem cestuji do Jeruzaléma, abych posloužil svatým.
1Kor 16:1 - Pokud jde o sbírku na svaté, řiďte se stejnými pokyny, jaké jsem dal církvím v Galacii:
2Kor 8:1 - Bratři, chci, abyste věděli o Boží milosti, které se dostalo církvím v Makedonii.
2Kor 9:1 - Je vlastně zbytečné, abych vám psal o této službě svatým.

Verš 14
Když jsem uviděl, jak pokulhávají za pravdou evangelia, řekl jsem Petrovi přede všemi: "Ty že jsi Žid? Sám nežiješ jako Žid, ale jako pohan! Proč tedy nutíš pohany k židovství?
Sk 10:28 - řekl jim: "Sami víte, že pro Žida je nepřípustné, aby se stýkal s cizincem nebo ho navštěvoval. Bůh mi však ukázal, abych žádného člověka neměl za nečistého nebo poskvrněného,

Verš 16
víme, že člověka nemohou ospravedlnit skutky Zákona, ale jen víra v Ježíše Krista. Proto jsme sami uvěřili v Ježíše Krista, abychom byli ospravedlněni Kristovou vírou, a ne skutky Zákona. Skutky Zákona přece nikoho neospravedlní!"
Sk 13:38 - Bratři, oznamuji vám, že skrze něj se vám zvěstuje odpuštění hříchů.
Rim 3:28 - Máme tedy za to, že člověk je ospravedlňován vírou bez skutků Zákona.
Rim 8:3 - Co bylo pro Zákon kvůli slabosti těla nemožné, to vykonal Bůh: Poslal svého vlastního Syna, aby se vypořádal s hříchem v těle, jaké má hříšný člověk. Na tomto těle odsoudil hřích,
Heb 7:18 - Tím se ruší to staré přikázání jako nedostatečné a neúčinné
Rim 3:20 - Na základě skutků Zákona před ním nebude ospravedlněn nikdo; Zákon totiž přináší jen poznání hříchu.
Gal 3:11 - Že Zákon před Bohem nikoho neospravedlní, je zřejmé z toho, že "Spravedlivý bude žít z víry."

Verš 19
Díky Zákonu jsem ale pro Zákon mrtvý, abych byl živý pro Boha.
Rim 7:4 - Právě tak je tomu s vámi, bratři moji. Skrze Kristovo tělo jste pro Zákon mrtví a můžete se oddat jinému, totiž Tomu, který byl vzkříšen z mrtvých. Konečně tedy můžeme nést ovoce Bohu.
Rim 14:7 - Nikdo z nás totiž nežije sám sobě a nikdo sám sobě neumírá.
2Kor 5:15 - On zemřel za všechny, aby ti, kdo žijí, nadále nežili sami pro sebe, ale pro toho, který za ně zemřel a vstal z mrtvých.
1Sol 5:10 - který za nás zemřel, abychom - ať už bdíme nebo spíme - žili společně s ním.
Heb 9:14 - čím spíše krev neposkvrněného Krista, který sám sebe obětoval Bohu skrze věčného Ducha, očistí naše svědomí od mrtvých skutků ke službě živému Bohu?
1Pt 4:2 - takže zbytek svého života v těle už nevěnuje lidským tužbám, ale Boží vůli.

Verš 20
Jsem ukřižován s Kristem. Nežiji už já - Kristus žije ve mně! Svůj život v tomto těle žiji ve víře v Božího Syna, který si mě zamiloval a vydal za mě sám sebe.
Gal 1:4 - který dal sám sebe za naše hříchy, aby nás vysvobodil z nynějšího zlého věku podle vůle našeho Boha a Otce,
Ef 5:2 - a žijte v lásce, tak jako Kristus miloval nás a vydal sám sebe za nás jako dar a oběť příjemně vonící Bohu.
Tít 2:14 - On dal sám sebe za nás, aby nás vykoupil z veškeré nepravosti a očistil si pro sebe zvláštní lid, horlivý konat dobro.

Verš 21
Neodmítám tu Boží milost. Spočívá-li totiž spravedlnost v plnění Zákona, potom Kristus zemřel zbytečně.
Heb 7:11 - Kdyby levitské kněžství vedlo k dokonalosti (kvůli níž byl lidu dán Zákon), proč by ještě bylo potřeba, aby povstal jiný kněz podle Melchisedechova řádu, a nebyl jmenován podle Áronova řádu?

Gal 2,1-9 - Porov. Sk 15. Pavol navštevuje materskú cirkev v Jeruzaleme na základe Božieho vnuknutia. Bolo to roku 49–50, keď sa konal v Jeruzaleme apoštolský snem. Pavol učil, že pohania, ktorí sa obrátili na kresťanstvo, nemusia zachovávať židovské predpisy. Napriek naliehaniu židovčiacich (v. 4) nechce dať obrezať svojho spolupracovníka Títa (v. 3), ktorý bol obrátencom z pohanstva.

Gal 2,10 - Pomoc poskytnutá chudobným v Jeruzaleme zo strany spoločenstiev obrátených z pohanstva bola svedectvom bratského spoločenstva kresťanov (porov. 2 Kor, 8, 1–15).

Gal 2,11-15 - Dátum a okolnosti stretnutia sú neznáme. Peter osobne prijal do Cirkvi prvého pohana bez toho, že by ho bol podrobil židovskému zákonu (Sk 15, 7 n.). V Antiochii sa však oddeľoval od pohanov, keď ta prišli kresťania zo židovstva, aby ich nepodráždil. Takéto počínanie mohlo byť pre Petrovu autoritu nebezpečné. Peter uznal svoju chybu a tým vlastne schválil Pavlovo počínanie. Pavlove výroky nenaštrbujú Petrovo prvenstvo medzi apoštolmi ani jeho apoštolskú neomylnosť. Týkajú sa jeho osobného správania pri tej príležitosti.

Gal 2,16 - Ž 143, 2.

Gal 2,17 - Túto ťažkú vetu možno chápať takto: Keby Zákon ešte platil, Pavol a Židia, čo sa stali kresťanmi, by boli hriešnici, ako sú nimi pohania. To však by znamenalo, že prijať Krista by bol hriech, a to je absurdné.

Gal 2,19 - Tento verš možno vysvetľovať dvojako: že Pavol skrze nový zákon evanjelia (Rim 8, 2) zomrel pre Mojžišov zákon, alebo že v mene Mojžišovho zákona Kristus bol odsúdený na smrť (3, 13), ktorá však znamenala oslobodenie od Zákona a život pre Boha (porov. Rim 7, 4; 6, 6; 8, 3–4).