2. list Korinťanom

1 (BKR) Taková tedy majíce zaslíbení, nejmilejší, očišťujmež se od všeliké poskvrny těla i ducha, konajíce posvěcení naše v bázni Boží.
1 (ROH) Keď tedy máme tieto zasľúbenia, milovaní, očistime sa od každého poškvrnenia tela i ducha dovršujúc tak svätosť v bázni Božej.

2 (BKR) Přijmětež nás. Žádnémuť jsme neublížili, žádnému neuškodili, žádného neoklamali.
2 (ROH) Dajte nám miesta v srdci! Nikomu sme neukrivdili, nikoho nezkazili, nikoho neoklamali.

3 (BKR) Nepravím toho ku potupě vaší, poněvadž jsem napřed pověděl, že v srdcích našich jste, tak abychom hotovi byli spolu s vámi zemříti i spolu živi býti.
3 (ROH) Nehovorím toho na odsúdenie, lebo som už tu vyššie povedal, že ste v našich srdciach, aby sme spolu mreli i spolu žili.

4 (BKR) Mnohéť jsem k vám důvěrnosti, mnohoť se vámi chlubím; naplněn jsem potěšením, a rozhojňujiť se v radosti ve všelikém soužení našem.
4 (ROH) Som veľmi priamoreký a smelý voči vám; mnoho sa vami chválim; naplnený som potešením; naplnený som radosťou pri všetkom našom súžení.

5 (BKR) Nebo i když jsme byli přišli do Macedonie, žádného odpočinutí nemělo tělo naše, ale ve všem souženi jsme byli; měli jsme zevnitř boje, vnitř strachy.
5 (ROH) Lebo aj keď sme boli prišli do Macedonie, nemalo naše telo nijakého odpočinku; ale všade vo všetkom sme boli súžení, zvonku boje, zdnuká strachy.

6 (BKR) Ale ten, jenž těší ponížené, potěšil nás, Bůh, skrze Titův příchod.
6 (ROH) Ale ten, ktorý teší ponížených, Bôh, potešil nás príchodom Títovým,

7 (BKR) A netoliko příchodem jeho, ale také i potěšením tím, kteréž on měl z vás, vypravovav nám o vaší veliké žádosti nás, o vašem kvílení, a vaší ke mně horlivé milosti, takže jsem se velmi zradoval.
7 (ROH) no, nie len jeho príchodom, ale aj potešením, ktorým sa potešil nad vami zvestujúc nám vašu túžbu, vaše kvílenie, vašu horlivosť za mňa, tak že som sa tým väčšmi zaradoval.

8 (BKR) A ačkoli zarmoutil jsem vás listem, nelituji toho, ač jsem byl litoval. Nebo vidím, že ten list, ačkoli na čas, zarmoutil vás.
8 (ROH) Lebo ak som vás aj zarmútil tým listom, neľutujem, ak som aj ľutoval, lebo vidím, že rečený list, ak vás aj na malú chvíľu bol zarmútil,

9 (BKR) Ale nyní raduji se, ne že jste zarmouceni byli, ale že jste se ku pokání zarmoutili. Zarmoutili jste se zajisté podle Boha, takže jste k žádné škodě nepřišli skrze nás.
9 (ROH) teraz sa radujem, nie že ste sa boli zarmútili, ale že ste sa zarmútili na pokánie; lebo ste sa zarmútili podľa Boha, aby ste z nás v ničom nemali škody.

10 (BKR) Nebo zámutek, kterýž jest podle Boha, ten pokání k spasení působí takové, jehož nikdy líto nebude, ale zámutek světa způsobuje smrt.
10 (ROH) Lebo zármutok podľa Boha pôsobí pokánie na spasenie, ktorého zármutku nikdy neoľutuje človek; ale zármutok sveta pôsobí smrť.

11 (BKR) Ano hle, to samo, že jste podlé Boha zarmouceni byli, kterakou v vás způsobilo snažnost, nýbrž jakou omluvu, nýbrž zažhnutí hněvu, nýbrž bázeň, nýbrž žádost vroucí, nýbrž horlivost, anobrž pomstu? A Všelijak ukázali jste se nevinni býti v té příhodě.
11 (ROH) Lebo, hľa, práve to, že ste sa boli zarmútili podľa Boha, jakú velikú vám to spôsobilo snahu! Ba čo: koľkú obranu, koľkú nevoľu, koľkú bázeň, koľkú túžbu, koľkú horlivosť a pomstu! Vo všetkom ste preukázali, že ste čistí vo veci.

12 (BKR) A ač psal jsem vám, však ne pro toho jsem psal, kterýž tu nepravost spáchal, ani pro toho, komuž se křivda stala, ale aby vám zjevena byla pilnost naše o vás před obličejem Božím.
12 (ROH) A tedy ak som vám aj písal, nie pre toho, ktorý spáchal krivdu, ani pre toho, komu sa stala krivda, ale aby sa ukázala naša snaha za vás u vás pred Bohom.

13 (BKR) Protož potěšeniť jsme z potěšení vašeho. Ale mnohem hojněji zradovali jsme se z radosti Titovy, že poočerstven jest duch jeho ode všech vás,
13 (ROH) Preto sme sa tešili z vášho potešenia, a ešte o mnoho viacej sme sa zaradovali nad radosťou Títovou, že jeho duch okrial od vás od všetkých.

14 (BKR) A že chlubil-li jsem se v čem vámi před ním, nebyl jsem zahanben, ale jakož všecko mluvili jsme vám v pravdě, tak i chlouba naše, kteráž byla před Titem, pravá jest shledána.
14 (ROH) Lebo ak som sa mu niečo chválil za vás, nebol som zahanbený, ale jako všetko, čo sme vám hovorili, zakladalo sa na pravde, tak i naša chvála pred Títom sa dokázala pravdou.

15 (BKR) A hojněji i srdce jeho jest k vám obráceno, nebo rozpomíná se na poslušenství všech vás, a kterak jste ho s bázní a s strachem přijali.
15 (ROH) I jeho srdce ľne k vám ešte o mnoho viacej, keď sa rozpomína na poslušnosť všetkých vás, ako ste ho prijali s bázňou a s trasením.

16 (BKR) Raduji se pak, že ve všem mám o vás doufání.
16 (ROH) A tak sa radujem, že vám môžem vo všetkom dôverovať.