Verš 1
Víme zajisté, že byl-li by tohoto našeho zemského přebývání stánek zbořen, stavení od Boha máme, příbytek ne rukou udělaný, věčný v nebesích.
2Kor 4:7 - Mámeť pak poklad tento v nádobách hliněných, aby vyvýšenost moci byla Boží, a ne z nás.
Verš 2
Pročež i v tomto stánku vzdycháme, v příbytek náš, kterýž jest s nebe, oblečeni býti žádajíce,
Rim 8:23 - A netoliko ono, ale i my, prvotiny Ducha mající, i myť také sami v sobě lkáme, zvolení synů Božích očekávajíce, a tak vykoupení těla našeho.
Verš 3
Jestliže však oblečení a ne nazí nalezeni budeme.
Zjv 3:18 - Radím tobě, abys sobě koupil ode mne zlata ohněm zprubovaného, abys byl bohatý, a v roucho bílé abys oblečen byl, a neokazovala se hanba nahoty tvé. A očí svých pomaž kollyrium, abys viděl.
Zjv 16:15 - Aj, přicházímť jako zloděj. Blahoslavený, kdož bdí a ostříhá roucha svého, aby nah nechodil, aby neviděli hanby jeho.
Verš 4
Nebo kteříž jsme v tomto stánku, lkáme, jsouce obtíženi, poněvadž bychom nechtěli svlečeni býti, ale přiodíni, aby pohlcena byla smrtelnost od života.
Rim 8:11 - Jestližeť pak Duch toho, kterýž vzkřísil Ježíše z mrtvých, přebývá v vás, ten, kterýž vzkřísil Krista z mrtvých, obživí i smrtelná těla vaše, pro přebývajícího Ducha jeho v vás.
1Kor 15:53 - Musí zajisté toto porušitelné tělo obléci neporušitelnost, a smrtelné toto obléci nesmrtelnost.
Verš 5
Ten pak, kdož nás tak k tomu způsobil, Bůhť jest, kterýž i dal nám závdavek Ducha svého.
Rim 8:16 - A tenť Duch osvědčuje duchu našemu, že jsme synové Boží.
2Kor 1:22 - Kterýž i znamenal nás, a dal závdavek Ducha svatého v srdce naše.
Ef 1:13 - V kterémžto i vy naději máte, slyševše slovo pravdy, totiž evangelium spasení vašeho, v němžto i uvěřivše, znamenáni jste Duchem zaslíbení Svatým,
Ef 4:30 - A nezarmucujte Ducha svatého Božího, kterýmžto znamenáni jste ke dni vykoupení.
Verš 7
(Nebo skrze víru chodíme, a ne skrze vidění tváři Páně,)
1Kor 13:12 - Nyní zajisté vidíme v zrcadle a skrze podobenství, ale tehdáž tváří v tvář. Nyní poznávám z částky, ale tehdy poznám, tak jakž i známostí obdařen budu.
2Kor 3:18 - My pak všickni odkrytou tváří slávu Páně jakožto v zrcadle spatřujíce, v týž obraz proměněni býváme od slávy v slávu, jakožto od Ducha Páně.
Verš 10
Všickni my zajisté ukázati se musíme před soudnou stolicí Kristovou, aby přijal jeden každý odplatu za to, což skrze tělo působil, podle toho, jakž práce čí byla, buďto v dobrém, nebo ve zlém.
Mt 25:32 - A shromážděni budou před něj všickni národové. I rozdělí je na různo, jedny od druhých, tak jako pastýř odděluje ovce od kozlů.
Rim 14:10 - Ty pak proč odsuzuješ bratra svého? Anebo také ty proč za nic pokládáš bratra svého? Však všickni staneme před stolicí Kristovou.
Ž 62:12 - Jednou mluvil Bůh, dvakrát jsem to slyšel, že Boží jest moc, [ (Psalms 62:13) A že tvé, Pane, jest milosrdenství, a že ty odplatíš jednomu každému podlé skutků jeho. ]
Jer 17:10 - Já Hospodin, kterýž zpytuji srdce, a zkušuji ledví, tak abych odplatil jednomu každému podlé cesty jeho, podlé ovoce skutků jeho.
Jer 32:19 - Veliký v radě a znamenitý v správě, poněvadž oči tvé otevřené jsou na všecky cesty synů lidských, abys odplatil jednomu každému podlé cest jeho, a podlé ovoce předsevzetí jeho.
Mt 16:27 - Syn zajisté člověka přijde v slávě Otce svého s anděly svými, a tehdážť odplatí jednomu každému podle skutků jeho.
Rim 2:6 - Kterýž odplatí jednomu každému podle skutků jeho,
Rim 14:12 - A takť jeden každý z nás sám za sebe počet vydávati bude Bohu.
1Kor 3:8 - Ten pak, kdož štěpuje, a ten, kdož zalévá, jedno jsou, avšak jeden každý vlastní odplatu vezme podle své práce.
Gal 6:5 - Neb jeden každý své břímě ponese.
Zjv 2:23 - A syny její zmorduji smrtí; i zvědíť všecky církve, žeť jsem já ten, kterýž zpytuji ledví a srdce, a odplatím jednomu každému z vás podle skutků vašich.
Zjv 22:12 - A aj, přijduť brzo, a odplata má se mnou, abych odplatil jednomu každému podle skutků jeho.
Verš 12
Neboť ne sami sebe opět vám chválíme, ale příčinu vám dáváme, abyste se chlubili námi, a abyste to měli proti těm, kteříž se v tvárnosti chlubí, a ne v srdci.
2Kor 3:1 - Začínáme opět sami sebe chváliti? Zdaliž potřebujeme, jako někteří, schvalujících listů k vám, nebo od vás k jiným?
2Kor 10:8 - Nebo bychť se pak i ještě hojněji chlubil mocí naší, kterouž nám dal Pán vzdělání a ne k zkažení vašemu, nebuduť zahanben;
Verš 15
Jakožto ty, kteříž tak soudíme, že poněvadž jeden za všecky umřel, tedyť všickni zemřeli, a že za všecky umřel, aby ti, kteříž živi jsou, již ne sami sobě živi byli, ale tomu, kterýž za ně umřel i z mrtvých vstal.
Rim 14:7 - Žádný zajisté z nás není sám sobě živ, a žádný sobě sám neumírá.
Gal 2:20 - S Kristem ukřižován jsem. Živť jsem pak již ne já, ale živ jest ve mně Kristus. Že pak nyní živ jsem v těle, u víře Syna Božího živ jsem, kterýžto zamiloval mne a vydal sebe samého za mne.
1Sol 5:10 - Kterýž umřel za nás, abychom, buďto že bdíme, buďto že spíme, spolu s ním živi byli.
1Pt 4:2 - K tomu, aby již nebyl více tělesným žádostem, ale vůli Boží v těle živ, po všecken čas, což ho ještě zůstává.
Verš 16
A tak my již od toho času žádného neznáme podle těla. A ačkoli jsme poznali Krista podle těla, ale nyní již více neznáme.
Mt 12:50 - Nebo kdož by činil vůli Otce mého nebeského, tenť jest bratr můj, i sestra má, i matka má.
Jn 15:14 - Vy přátelé moji jste, učiníte-li to, což já přikazuji vám.
Gal 5:6 - Nebo v Kristu Ježíši ani obřízka neprospívá, ani neobřízka, ale víra skrze lásku dělající.
Gal 6:15 - Nebo v Kristu Ježíši ani obřízka nic neplatí, ani neobřízka, ale nové stvoření.
Kol 3:11 - Kdežto není Řek a Žid, obřízka a neobřízka, cizozemec a Scýta, služebník a svobodný ale všecko a ve všech Kristus.
Verš 17
Protož jest-li kdo v Kristu, nové stvoření jest. Staré věci pominuly, aj, nové všecko učiněno jest.
Iz 43:18 - Nezpomínejte na první věci, a na starodávní se neohlédejte.
Zjv 21:5 - I řekl ten, kterýž seděl na trůnu: Aj, nové činím všecko. I řekl mi: Napiš to. Neboť jsou tato slova věrná a pravá.
Verš 18
To pak všecko jest z Boha, kterýž smířil nás s sebou skrze Jezukrista, a dal nám služebnost smíření tohoto.
Kol 1:20 - A skrze něho aby smířil s sebou všecko, v pokoj uvodě skrze krev kříže jeho, skrze něj, pravím, buďto ty věci, kteréž jsou na zemi, buď ty, kteréž jsou na nebi.
1Jn 2:2 - A onť jest obět slitování za hříchy naše, a netoliko za naše, ale i za hříchy všeho světa.
1Jn 4:10 - V tomť jest láska, ne že bychom my Boha milovali, ale že on miloval nás, a poslal Syna svého obět slitování za hříchy naše.
Verš 19
Nebo Bůh byl v Kristu, smířuje svět s sebou, nepočítaje jim hříchů jejich, a složil v nás to slovo smíření.
Rim 3:24 - Spravedlivi pak učiněni bývají darmo, milostí jeho, skrze vykoupení, kteréž se stalo v Kristu Ježíši,
Kol 1:20 - A skrze něho aby smířil s sebou všecko, v pokoj uvodě skrze krev kříže jeho, skrze něj, pravím, buďto ty věci, kteréž jsou na zemi, buď ty, kteréž jsou na nebi.
Verš 20
Protož my na místo Krista poselství dějeme; a jako by Bůh skrze nás žádal vás, prosíme na místě Kristově, smiřte se s Bohem.
2Kor 3:6 - Kterýžto i hodné nás učinil služebníky Nového Zákona, ne litery, ale Ducha. Nebo litera zabíjí, ale duch obživuje.
Verš 21
Nebo toho, kterýž hříchu nepoznal, za nás učinil hříchem, abychom my učiněni byli spravedlností Boží v něm.
Iz 53:9 - Kterýžto vydal bezbožným hrob jeho, a bohatému, aby byl usmrcen, ješto však nepravosti neučinil, aniž jest nalezena lest v ústech jeho.
1Pt 2:22 - Kterýž hříchu neučinil, aniž jest lest nalezena v ústech jeho.
1Jn 3:5 - A víte, že on se okázal proto, aby hříchy naše sňal, a hříchu v něm není.
Iz 53:12 - A protož dám jemu díl pro mnohé, aby s nesčíslnými dělil se o kořist, proto že vylil na smrt duši svou, a s přestupníky počten jest. Onť sám nesl hřích mnohých, a přestupníků zástupcím byl.
Rim 8:3 - Nebo seč nemohl býti Zákon, byv mdlý pro tělo, Bůh poslav Syna svého v podobnosti těla hřícha, a to příčinou hřícha, odsoudil hřích na těle,
Gal 3:13 - Ale vykoupilť jest nás Kristus z zlořečenství Zákona, učiněn byv pro nás zlořečenstvím, (nebo psáno jest: Zlořečený každý, kdož visí na dřevě),
2Kor 5,1 - "Stánok – náš pozemský dom", čiže naše telo.
2Kor 5,2 - "Nebeský príbytok" tu znamená oslávené telo človeka.
2Kor 5,2-4 - Pavol netúži len jednoducho sa zaodiať nebeským príbytkom, čiže mať oslávené telo, ale na svoj pozemský príbytok čiže na smrteľné telo obliecť si nebeský príbytok; inými slovami, chce prejsť do nebeského príbytku osláveného tela bez toho, že by musel prejsť úzkosťami smrti. Je si však vedomý, že to je možné iba pre tých, čo budú ešte živí pri slávnom príchode Ježiša Krista.
2Kor 5,7 - "Nazeranie", t. j. blažené videnie Boha vo večnosti.
2Kor 5,13 - "Strácať rozum", čiže byť bez zmyslov, vo vytržení. Verš je odpoveďou na výčitky jeho protivníkov. Pavlove videnia a extázy (porov. 12, 1) chápali zle, ako prejav šialenstva. Pavol kladie do protikladu toto "šialenstvo" prejavujúce sa v jeho vzťahu k Bohu s múdrosťou v jeho vzťahu ku Korinťanom.
2Kor 5,14 - "Kristova láska" tu znamená aj lásku, ktorou nás miluje Kristus, ale aj lásku, ktorou my milujeme Krista a blížnych. "Všetci zomreli" sebe samým, hriechu alebo Starému zákonu.
2Kor 5,16 - Neznamená to, že by Pavol bol poznal Krista počas jeho pozemského života, ale že to, čo o ňom vedel, bolo vlastne iba ľudským poznaním. Preto Pavol od svojho obrátenia nikoho neposudzuje podľa tela, čiže podľa toho, ako sa kto javí telesným očiam.
2Kor 5,21 - Boh ho "urobil hriechom" tým, že Ježiš vzal na seba hriechy sveta, že sa stal obetou za hriechy.
