Verš 1
Pavel, apoštol Ježíše Krista skrze vůli Boží, a Timoteus bratr, církvi Boží, kteráž jest v Korintu, se všemi svatými, kteříž jsou ve vší Achaii:
Flp 1:1 - Pavel a Timoteus, služebníci Ježíše Krista, všechněm svatým v Kristu Ježíši, kteříž jsou v městě Filippis, s biskupy a s jáhny:
Verš 2
Milost vám a pokoj od Boha Otce našeho a Pána Jezukrista.
Rim 1:7 - Všechněm, kteříž jste v Římě, milým Božím, povolaným svatým: Milost vám a pokoj od Boha Otce našeho a Pána Ježíše Krista.
1Kor 1:3 - Milost vám a pokoj od Boha Otce našeho a Pána Jezukrista.
Ef 1:2 - Milost vám a pokoj od Boha Otce našeho a Pána Jezukrista.
1Pt 1:2 - Vyvoleným podle předzvědění Boha Otce, v posvěcení Ducha svatého, ku poslušenství a skropení krví Ježíše Krista: Milost vám a pokoj rozmnožen buď.
Verš 3
Požehnaný Bůh a Otec Pána našeho Jezukrista, Otec milosrdenství, a Bůh všelikého potěšení,
Ef 1:3 - Požehnaný Bůh a Otec Pána našeho Jezukrista, kterýž požehnal nám všelikým požehnáním duchovním v nebeských věcech v Kristu.
1Pt 1:3 - Požehnaný Bůh a Otec Pána našeho Ježíše Krista, kterýžto podle mnohého milosrdenství svého znovu zplodil nás v naději živou skrze vzkříšení Ježíše Krista z mrtvých,
Verš 4
Kterýž těší nás ve všelikém ssoužení našem, abychom i my mohli potěšovati těch, kteříž by byli v jakémkoli ssoužení, a to tím potěšením, kterýmž i my potěšeni jsme od Boha.
2Kor 7:6 - Ale ten, jenž těší ponížené, potěšil nás, Bůh, skrze Titův příchod.
Verš 5
Nebo jakož se rozhojňují utrpení Kristova na nás, tak skrze Krista rozhojňuje se i potěšení naše.
Ž 34:19 - Nebo blízko jest Hospodin těm, kteříž jsou srdce skroušeného, a potřeným v duchu spomáhá.
Ž 94:19 - Ve množství přemyšlování mých u vnitřnosti mé, tvá potěšování obveselovala duši mou.
Verš 6
Nebo buďto že souženi jsme, pro vaše potěšení a spasení souženi jsme, kteréž se působí v snášení týchž trápení, kteráž i my trpíme; buďto že potěšováni býváme, pro vaše potěšení a spasení potěšováni býváme. A naděje naše pevná jest o vás.
2Kor 4:17 - Nebo toto nynější lehoučké ssoužení naše převelmi veliké věčné slávy břímě nám působí,
Verš 8
Nechcemeť zajisté, abyste nevěděli, bratří, o soužení našem, kteréž jsme měli v Azii, že jsme nad míru přetíženi byli a nad možnost, tak že jsme již o životu svém byli pochybili.
Sk 19:23 - Tedy stala se v ten čas nemalá bouřka pro cestu Boží.
Verš 9
Nýbrž sami v sobě již jsme byli tak usoudili, že nebylo lze než umříti, abychom nedoufali sami v sobě, ale v Bohu, jenž i mrtvé křísí.
Jer 17:5 - Takto praví Hospodin: Zlořečený ten muž, kterýž doufá v člověka, a kterýž klade tělo za rámě své, od Hospodina pak odstupuje srdce jeho.
Jer 17:7 - Požehnaný ten muž, kterýž doufá v Hospodina, a jehož naděje jest Hospodin.
Verš 10
Kterýž z takového nebezpečenství smrti vytrhl nás, a vytrhuje, v něhož doufáme, že i ještě vytrhne,
1Kor 15:31 - Na každý den umírám, skrze slávu naši, kterouž mám v Kristu Ježíši Pánu našem.
Verš 11
Když i vy nám pomáhati budete modlitbami za nás, aby z daru toho, příčinou mnohých osob nám daného, od mnohých děkováno bylo Bohu za nás.
Rim 15:30 - Prosímť pak vás, bratří, skrze Pána našeho Jezukrista a skrze lásku Ducha svatého, abyste spolu se mnou modlili se za mne Bohu snažně,
Flp 1:19 - Neboť vím, že mi to přijde k spasení skrze vaši modlitbu a pomoc Ducha Jezukristova,
2Kor 4:15 - Nebo to všecko pro vás se děje, aby ta přehojná milost skrze díků činění od mnohých věrných rozmohla se k slávě Boží.
Verš 14
Jakož jste již i z stránky poznali nás, žeť jsme chlouba vaše, podobně jako i vy naše, v den Pána Ježíše.
Flp 2:16 - Slovo života zachovávajíce, k chloubě mé v den Kristův, aby bylo vidíno, že jsem ne nadarmo běžel, ani nadarmo pracoval.
1Sol 2:19 - Nebo která jest naše naděje neb radost aneb koruna chlouby? Zdali ne i vy před obličejem Pána našeho Jezukrista v čas příchodu jeho?
Verš 15
A v tomť doufání chtěl jsem k vám přijíti nejprve, abyste druhou milost měli,
1Kor 16:5 - Přijduť pak k vám, když Macedonií projdu; (nebo Macedonií míním projíti.)
Verš 18
Ale víť to věrný Bůh, že řeč naše, kteráž byla mluvena k vám, nebyla: Jest, a není.
Mt 5:37 - Ale buď řeč vaše: Jistě, jistě; nikoli, nikoli. Což pak nad to více jest, to od toho zlého jest.
Jak 5:12 - Přede všemi pak věcmi, bratří moji, nepřisahejte, ani skrze nebe, ani skrze zemi, ani kteroukoli jinou přísahou, ale buď řeč vaše: Jistě, jistě, nikoli, nikoli, abyste neupadli v odsouzení.
Verš 22
Kterýž i znamenal nás, a dal závdavek Ducha svatého v srdce naše.
Rim 8:16 - A tenť Duch osvědčuje duchu našemu, že jsme synové Boží.
2Kor 5:5 - Ten pak, kdož nás tak k tomu způsobil, Bůhť jest, kterýž i dal nám závdavek Ducha svého.
Ef 1:13 - V kterémžto i vy naději máte, slyševše slovo pravdy, totiž evangelium spasení vašeho, v němžto i uvěřivše, znamenáni jste Duchem zaslíbení Svatým,
Ef 4:30 - A nezarmucujte Ducha svatého Božího, kterýmžto znamenáni jste ke dni vykoupení.
Verš 23
Já pak Boha za svědka beru na svou duši, že lituje vás, ještě jsem nepřišel do Korintu.
Rim 1:9 - Svědek mi jest zajisté Bůh, kterémužto sloužím duchem mým v evangelium Syna jeho, žeť bez přestání zmínku o vás činím,
Rim 9:1 - Pravduť pravím v Kristu a neklamámť, čemuž i svědomí mé svědectví vydává v Duchu svatém,
2Kor 11:31 - Bůh a Otec Pána našeho Jezukrista, kterýž jest požehnaný na věky, ví, žeť nelhu.
Gal 1:20 - Cožť pak píši vám, aj, před Bohem osvědčuji, žeť neklamám.
Flp 1:8 - Svědek mi jest zajisté Bůh, kterak po všech po vás toužím v srdci Ježíše Krista.
1Sol 2:5 - Anižť jsme zajisté kdy užívali řeči pochlebné, jakož víte, ani za příčinou něčeho lakomství provodili. Bůhť jest svědek.
1Tim 5:21 - Osvědčujiť před obličejem Božím a Pána Jezukrista, i vyvolených andělů jeho, abys těchto věcí ostříhal bez přijímání osob, nic nečině podle náchylnosti.
2Tim 4:1 - Protož já osvědčuji před obličejem Božím a Pána Jezukrista, kterýž má souditi živé i mrtvé v den zjevení svého a království svého,
Verš 24
Ne jako bychom panovali nad věrou vaší, ale pomocníci jsme radosti vaší; nebo věrou stojíte.
1Pt 5:3 - Ani jako panujíce nad dědictvím Páně, ale jako příkladem jsouce stádu.
2Kor 1,3 - Odvoláva sa na list, ktorý sa stratil. Podobne aj v 4. a 9. verši.
2Kor 1,6 - Človek, ktorý sa dopustil neuváženého činu. Bližšie o tom nič nevieme.
2Kor 1,8 - Nevieme presne, o aké súženie ide. Pavol azda myslí na ťažkosti v Efeze (1 Kor 15, 32) alebo na úklady zo strany Židov?
2Kor 1,13 - Pavol sa bráni pred obvineniami svojich protivníkov z dvojtvárnosti a nejasného postoja.
2Kor 1,13 - Pavol mal dohovorené stretnutie s Títom v Troade. Mal mu doniesť správy o Korinťanoch. Keď tam Títa nenašiel, vybral sa sám do Macedónska, aby sa s ním čím skôr mohol stretnúť. Vidieť, ako Pavol mal veľmi rád veriacich v Korinte.
2Kor 1,14 - V staroveku sa v triumfálnom pochode nieslo pred víťazom kadidlo. Kresťania svojím životom šíria vôňu kadidla, ktoré ohlasuje víťazstvo Krista.
2Kor 1,15 - Korinťania majú každú Pavlovu návštevu u nich považovať za milosť.
2Kor 1,16 - Plán svojej cesty, ktorú si vyznačil v 1 Kor 16, 5–6, musel zmeniť, aby Korinťanov nemusel zarmútiť (porov. 1, 23; 2, 1).
2Kor 1,16 - To znamená: kto je schopný bez zvláštnej Božej pomoci splniť takéto poslanie?
2Kor 1,21-22 - Krstom sme dostali vnútorný nezmazateľný znak, že patríme Kristovi. To všetko sa zavŕši v nebi, ale už tu na zemi máme o tom záruku – záloh v tom, že nám bol daný Duch Svätý.