1. list Korinťanom

Biblia - Sväté písmo

(B21 - Český - Bible 21)

1Kor 7, 1-40

1 Pokud jde o to, jak jste psali: "Pro muže je lepší obejít se bez ženy" - 2 budiž, ale abyste se vyvarovali smilstva, ať má každý muž manželku a každá žena manžela. 3 Muž ať své ženě plní manželskou povinnost, stejně jako žena svému muži. 4 Ženino tělo už nepatří jí, ale manželovi, stejně jako mužovo tělo už nepatří jemu, ale manželce. 5 Neodpírejte se jeden druhému - jedině po vzájemné shodě, že se na čas uvolníte pro modlitbu. Potom zase buďte spolu, aby vás nepokoušel satan, kdybyste se nemohli ovládnout. 6 To, co tu říkám, však není příkaz, ale svolení. 7 Přál bych si, aby všichni byli jako já, každý má ale od Boha svůj vlastní dar, jeden tak a druhý jinak. 8 Svobodným a vdovám říkám, že je pro ně lepší zůstat, jako jsem já. 9 Pokud se však nemohou ovládnout, ať vstoupí do manželství. Je přece lepší vstoupit do manželství než být spalován touhou. 10 Pro ty, kdo žijí v manželství, mám nikoli své, ale Pánovo přikázání: Manželka ať od muže neodchází. 11 Pokud přece odejde, ať zůstane nevdaná anebo ať se smíří s manželem. Stejně tak muž ať neopouští manželku. 12 Ostatním říkám já, nikoli Pán: Má-li některý bratr nevěřící manželku a ta je ochotná s ním zůstat, ať ji neopouští. 13 Stejně tak, má-li některá žena nevěřícího manžela a ten je ochoten s ní zůstat, ať ho neopouští. 14 Nevěřící manžel je totiž posvěcen svou ženou; stejně tak nevěřící manželka je posvěcena svým věřícím manželem. Jinak by totiž vaše děti byly nečisté, jsou ale přece svaté. 15 Pokud však nevěřící chce odejít, ať odejde. Bratr ani sestra nejsou v takových případech vázáni. Bůh vás povolal k pokoji. 16 Copak víš, ženo, zda zachráníš manžela? Copak víš, muži, zda zachráníš manželku? 17 Ať tedy každý žije, jak mu Pán určil a jak ho Bůh povolal. Toto pravidlo předkládám všem církvím. 18 Kdo byl povolán jako obřezaný, ať se nedělá neobřezaným. Kdo je povolán jako neobřezaný, ať se nedává obřezat. 19 Nezáleží přece na obřízce nebo neobřízce, ale na poslušnosti Božích přikázání. 20 Ať každý zůstává v postavení, ve kterém byl povolán. 21 Byl jsi povolán jako otrok? Nedělej si s tím starosti. Pokud se ale můžeš stát svobodným, určitě toho využij. 22 Koho Pán povolal jako otroka, ten je v Pánu osvobozen. Podobně koho Kristus povolal jako svobodného, ten se stal jeho otrokem. 23 Byli jste draze vykoupeni; nestávejte se lidskými otroky. 24 Bratři, ať každý před Bohem zůstává tak, jak byl povolán. 25 Pokud jde o neprovdané, nemám od Pána žádný příkaz, ale dám vám radu jako někdo, komu Pán pomohl být věrným. 26 Myslím si, že vzhledem k současné tísni je pro člověka lepší zůstat, jak je. 27 Jsi v manželském svazku? Nesnaž se o rozvod. Jsi rozveden? Nesnaž se najít ženu. 28 I když se ale oženíš anebo když se dívka vdá, není to žádný hřích. Jen se vás snažím ušetřit běžných potíží. 29 Říkám vám, bratři, už nezbývá moc času. Ať tedy i ženatí jsou jako neženatí, 30 ti, kdo oplakávají, jako by neoplakávali, ti, kdo oslavují, jako by neoslavovali, ti, kdo kupují, jako by nevlastnili 31 a ti, kdo se zabývají věcmi tohoto světa, ať to nepřehánějí. Svět, jak ho známe, totiž končí. 32 Proto bych rád, abyste se nezatěžovali starostmi. Svobodný se stará o věci svého Pána, aby se líbil Pánu, 33 ale ženatý se stará o věci světa, aby se líbil své ženě, 34 a tak je rozpolcen. Nevdaná žena a svobodná dívka se stará o věci svého Pána, aby byla svatá tělem i duchem, ale vdaná se stará o věci světa, aby se líbila svému muži. 35 Neříkám to proto, abych vás nějak omezoval, ale abych vám pomohl vést počestný život v bezvýhradné oddanosti Pánu. 36 Pokud má někdo za to, že vůči své snoubence jedná nečestně, že už je nejvyšší čas a není zbytí, pak ať udělá, po čem touží - jen ať se vezmou, to přece není hřích. 37 Kdo je však vnitřně přesvědčen a nic ho nenutí, ale sám se v srdci dobrovolně rozhodl, že si tu dívku nevezme, je to v pořádku. 38 Zkrátka, kdo se žení, dělá dobře, a kdo se nežení, dělá ještě lépe. 39 Žena je vázána zákonem, dokud její muž žije. Pokud její muž zemře, je svobodná; může si vzít, koho chce, ale pouze v Pánu. 40 Osobně si ale myslím, že bude šťastnější, když zůstane, jak je. A mám za to, že i já mám Božího Ducha.

Verš 32

Proto bych rád, abyste se nezatěžovali starostmi. Svobodný se stará o věci svého Pána, aby se líbil Pánu,

1Tim 5:5 - Skutečně opuštěná vdova spoléhá na Boha a dnem i nocí setrvává v prosbách a modlitbách.

Verš 3

Muž ať své ženě plní manželskou povinnost, stejně jako žena svému muži.

1Pt 3:7 - A vy, muži, mějte ke svým manželkám porozumění. Prokazujte jim úctu jakožto slabšímu pohlaví a jako spoludědičkám daru života, aby vašim modlitbám nestálo nic v cestě.

Verš 5

Neodpírejte se jeden druhému - jedině po vzájemné shodě, že se na čas uvolníte pro modlitbu. Potom zase buďte spolu, aby vás nepokoušel satan, kdybyste se nemohli ovládnout.

Joe 2:16 - Shromážděte lid, posvěťte shromáždění, sezvěte starce, shromážděte děti i malé kojence. Ženich ať vyjde z ložnice a nevěsta ze svého pokoje.

Verš 7

Přál bych si, aby všichni byli jako já, každý má ale od Boha svůj vlastní dar, jeden tak a druhý jinak.

Sk 26:29 - "Kéž by Bůh dal!" řekl na to Pavel. "Kéž by ses nejen ty, ale každý, kdo mě dnes slyší, stal ne téměř, ale úplně tím, co já - ovšem bez těchto pout."

Mt 19:12 - Jsou eunuchové, kteří se tak narodili z lůna matky, jsou eunuchové, kteří se jimi stali lidským přičiněním, a jsou eunuchové, kteří se jimi stali sami pro nebeské království. Kdo to může přijmout, ať to přijme."

1Kor 12:11 - To vše ale působí jeden a tentýž Duch, který obdarovává každého jednotlivě, jak sám chce.

Verš 40

Osobně si ale myslím, že bude šťastnější, když zůstane, jak je. A mám za to, že i já mám Božího Ducha.

1Sol 4:8 - Kdo to odmítá, neodmítá člověka, ale Boha, který vám dává svého svatého Ducha.

Verš 9

Pokud se však nemohou ovládnout, ať vstoupí do manželství. Je přece lepší vstoupit do manželství než být spalován touhou.

1Tim 5:14 - Proto bych rád, aby se mladší vdovy vdávaly, rodily děti, vedly domácnost a nedávaly nepříteli žádnou příležitost k pomluvám.

Verš 10

Pro ty, kdo žijí v manželství, mám nikoli své, ale Pánovo přikázání: Manželka ať od muže neodchází.

Mal 2:14 - Ptáte se: "Proč?" Protože Hospodin je svědkem mezi tebou a manželkou tvého mládí, které jsi nevěrný. Vždyť je to tvá společnice, tvá manželka podle smlouvy!

Mt 5:32 - Já vám však říkám, že každý, kdo zapudí svou manželku (kromě případu smilstva), přivádí ji k cizoložství; a každý, kdo si zapuzenou vezme, cizoloží.

Mt 19:9 - Proto vám říkám, že kdo zapudí svou manželku z jiného důvodu než kvůli smilstvu a vezme si jinou, cizoloží."

Mk 10:11 - Odpověděl jim: "Kdokoli zapudí svou manželku a vezme si jinou, cizoloží proti ní.

Lk 16:18 - Každý, kdo zapudí svou manželku a vezme si jinou, cizoloží; také ten, kdo si bere zapuzenou, cizoloží."

Verš 39

Žena je vázána zákonem, dokud její muž žije. Pokud její muž zemře, je svobodná; může si vzít, koho chce, ale pouze v Pánu.

Rim 7:2 - Vždyť i manželka je zákonem vázána ke svému muži, jen dokud dotyčný žije. Jakmile manžel zemře, je manželského zákona zproštěna.

Verš 16

Copak víš, ženo, zda zachráníš manžela? Copak víš, muži, zda zachráníš manželku?

1Pt 3:1 - Vy, ženy, se podřizujte svým manželům. Někteří z nich odmítají Slovo, ale mohou být získáni beze slov jednáním svých žen,

Verš 20

Ať každý zůstává v postavení, ve kterém byl povolán.

Ef 4:1 - Jako vězeň v Pánu vás tedy prosím, abyste svým životem dělali čest tomu povolání, které jste přijali.

Flp 1:27 - Jen prosím, abyste svým jednáním dělali čest Kristovu evangeliu. Když k vám přijdu, rád bych viděl (a když nepřijdu, alespoň o vás slyšel), že pevně stojíte v jednom duchu a že společně jako jedna duše vedete zápas o víru evangelia.

Kol 1:10 - a abyste svým životem vždy dělali Pánu čest a radost: abyste stále nesli ovoce dobrých skutků, rostli v poznání Boha,

1Sol 2:12 - napomínali jsme vás, povzbuzovali a zapřísahali, abyste svým životem dělali čest Bohu, který vás volá do slávy svého království.

Verš 23

Byli jste draze vykoupeni; nestávejte se lidskými otroky.

1Kor 6:20 - byli jste draze vykoupeni! Proto svým tělem vzdávejte čest Bohu.

Heb 9:12 - Jednou provždy vstoupil do nejsvětější svatyně, a to ne s krví kozlů a telat, ale se svou vlastní krví, a tak nám zajistil věčné vykoupení.

1Pt 1:18 - Víte přece, čím jste byli vykoupeni ze svého marného životního způsobu, zděděného po předcích - nebylo to pomíjivými věcmi, stříbrem ani zlatem,

Verš 31

a ti, kdo se zabývají věcmi tohoto světa, ať to nepřehánějí. Svět, jak ho známe, totiž končí.

Iz 40:6 - Hlas říká: "Volej!" A já se ptám: "Co volat mám?" Každý člověk je jako tráva, všechen jeho půvab jako polní květ.

Jak 1:10 - a bohatý ze svého ponížení; pomine totiž jako polní květ.

Jak 4:14 - vy přece ani nevíte, co bude zítra! Co je váš život? Nic než pára. Na chvilku se ukáže a pak mizí.

1Pt 1:24 - Vždyť: "Každý člověk je jako tráva, všechna jeho sláva jako polní květ. Usychá tráva, kvítí uvadá,

1Jn 2:17 - Svět pomíjí tak jako jeho touhy, ale kdo plní Boží vůli, trvá navěky.

1Kor 7,1-7 - Pavol tu nepodáva celú náuku o manželstve a panenstve, ale iba odpovedá na konkrétne otázky, ktoré sa v Korinte vyskytli.

1Kor 7,7 - "Ako som ja", t. j. neženatý.

1Kor 7,10 - Nerozlučnosť manželstva je stálou náukou Cirkvi od počiatku. Porov. Mt 5, 32; 19, 9; Mk 10, 11; Lk 16, 18.

1Kor 7,12 - "Ostatní" sú tí, ktorých manželský partner ostal nepokrstený.

1Kor 7,14 - Neveriaci manželský partner vďaka veriacemu partnerovi má určitým spôsobom účasť na svätosti Cirkvi a ich deti vzhľadom na kresťanského manžela patria k Božiemu ľudu.

1Kor 7,15 - Je to tzv. "Privilegium Paulinum". Podľa neho manželstvo nepokrstených možno rozviesť, ak sa jedna stránka dá pokrstiť a druhá, nepokrstená, nechce s ňou nažívať v pokoji. Pavol takto rozhodol na základe svojej apoštolskej moci.

1Kor 7,17-24 - V každom stave možno slúžiť Bohu a dosiahnuť spásu. Preto človek nemusí meniť stav. Neznamená to, že by Pavol schvaľoval otroctvo, hoci hovorí, že aj otrok môže vo svojom stave dosiahnuť spásu. Pavol neschvaľuje ani duchovné otroctvo človeka (v. 23) ako stav výlučnej závislosti od druhého človeka namiesto závislosti od Boha. Pokiaľ ide o staroveké otroctvo, Pavol sa tu nepokúša revolučne ho zničiť; kresťanstvo ho odstráni pretvorením ľudí. Porov. celý List Filemonovi.

1Kor 7,19 - Porov. Gal 6, 15; Rim 2, 29; Jn 14, 15.

1Kor 7,21 - Tento verš sa vysvetľuje dvojako: a) využiť otrocké postavenie na spásu; b) využiť možnosť stať sa slobodným.

1Kor 7,29 - Apoštol tu nemyslí na skorý koniec sveta. Skôr má pred očami krátkosť ľudského života a nestálosť sveta (v. 31).

1Kor 7,36-38 - Podľa klasického výkladu treba text chápať v tomto zmysle: V antickej spoločnosti mohol otec nakladať so svojou dcérou podľa ľubovôle. Tu ide o pannu žijúcu pod ochranou otca alebo tútora, ktorá už prekročila vek a ktorá by sa mala vydať ("má sa tak stať"). Výraz "nech sa vezmú" je všeobecný. Nie je teda potrebné vykladať ho v tom zmysle, že by medzi tútorom a pannou bol citový vzťah. Zdôrazňuje sa, že sú slobodní rozhodnúť sa, či sa panna vydá, alebo nie. Že je panenstvo lepšie, vysvitá z 38. verša.

1Kor 7,39 - Môže sa vydať, ale iba v Pánovi, čiže za kresťana.