výhody registrácie

1. list Korinťanom

Biblia - Sväté písmo

(BKR - Český - Kralický)

1Kor 2, 1-16

1 I já přišed k vám, bratří, nepřišel jsem s důstojností řeči nebo moudrostí, zvěstuje vám svědectví Boží. 2 Nebo tak jsem usoudil nic jiného neuměti mezi vámi, nežli Ježíše Krista, a to ještě toho ukřižovaného. 3 A byl jsem já u vás v mdlobě, a v bázni, i v strachu mnohém. 4 A řeč má a kázaní mé nebylo v slibných lidské moudrosti řečech, ale v dokázání Ducha svatého a moci, 5 Aby víra vaše nebyla založena v moudrosti lidské, ale v moci Boží. 6 Moudrost pak mluvíme mezi dokonalými, ale moudrost ne tohoto světa, ani knížat světa tohoto, jenž hynou. 7 Ale mluvíme moudrost Boží v tajemství, kterážto skryta jest, kterouž Bůh předuložil před věky k slávě naší, 8 Jížto žádný z knížat světa tohoto nepoznal. Nebo kdyby byli poznali, nebyliť by Pána slávy ukřižovali. 9 Ale kážeme, jakož psáno jest: Čehož oko nevídalo, ani ucho slýchalo, ani na srdce lidské vstoupilo, co jest připravil Bůh těm, kteříž jej milují. 10 Nám pak Bůh zjevil skrze Ducha svého. Nebo Duch zpytuje všecky věci, i hlubokosti Božské. 11 Nebo kdo z lidí ví, co jest v člověku, jediné duch člověka, kterýž jest v něm? Takť i Božích věcí nezná žádný, jediné Duch Boží. 12 My pak nepřijali jsme ducha světa, ale Ducha toho, kterýž jest z Boha, abychom věděli, které věci od Boha darovány jsou nám. 13 O nichž i mluvíme ne těmi slovy, jimž lidská moudrost učí, ale kterýmž vyučuje Duch svatý, duchovním to, což duchovního jest, přivlastňujíce. 14 Ale tělesný člověk nechápá těch věcí, kteréž jsou Ducha Božího; nebo jsou jemu bláznovství, aniž jich může poznati, protože ony duchovně mají rozsuzovány býti. 15 Ale duchovní člověk rozsuzujeť všecko, sám pak od žádného nebývá souzen. 16 Nebo kdo jest poznal mysl Páně? A kdo jej bude učiti? My pak mysl Kristovu máme.

1Kor 2, 1-16





Verš 1
I já přišed k vám, bratří, nepřišel jsem s důstojností řeči nebo moudrostí, zvěstuje vám svědectví Boží.
1Kor 2:4 - A řeč má a kázaní mé nebylo v slibných lidské moudrosti řečech, ale v dokázání Ducha svatého a moci,
1Kor 1:17 - Nebo neposlal mne Kristus křtíti, ale evangelium kázati, ne v moudrosti řeči, aby nebyl vyprázdněn kříž Kristův.

Verš 3
A byl jsem já u vás v mdlobě, a v bázni, i v strachu mnohém.
Sk 18:1 - Potom pak Pavel vyšed z Atén, přišel do Korintu.
Sk 18:3 - A že byl téhož řemesla jako oni, bydlil u nich a dělal; a bylo řemeslo jejich stany dělati.
2Kor 10:10 - Nebo listové jeho (dí někdo) jsou těžcí a mocní, ale přítomnost osobná jest mdlá, a řeč chaterná.

Verš 4
A řeč má a kázaní mé nebylo v slibných lidské moudrosti řečech, ale v dokázání Ducha svatého a moci,
1Kor 2:1 - I já přišed k vám, bratří, nepřišel jsem s důstojností řeči nebo moudrostí, zvěstuje vám svědectví Boží.
1Kor 1:17 - Nebo neposlal mne Kristus křtíti, ale evangelium kázati, ne v moudrosti řeči, aby nebyl vyprázdněn kříž Kristův.
2Pt 1:16 - Nebo ne nějakých vtipně složených básní následujíce, známu učinili jsme vám Pána našeho Jezukrista moc a příchod, ale jakožto ti, kteříž jsme očima svýma viděli jeho velebnost.

Verš 5
Aby víra vaše nebyla založena v moudrosti lidské, ale v moci Boží.
2Kor 4:7 - Mámeť pak poklad tento v nádobách hliněných, aby vyvýšenost moci byla Boží, a ne z nás.

Verš 6
Moudrost pak mluvíme mezi dokonalými, ale moudrost ne tohoto světa, ani knížat světa tohoto, jenž hynou.
Jób 28:21 - Poněvadž skryta jest před očima všelikého živého, i před nebeským ptactvem ukryta jest.
Jak 3:15 - Neníť zajisté ta moudrost shůry sstupující, ale jest zemská, hovadná a ďábelská.
1Kor 15:24 - Potom bude konec, když vzdá království Bohu a Otci, když vyprázdní všeliké knížatstvo, i všelikou vrchnost i moc.

Verš 7
Ale mluvíme moudrost Boží v tajemství, kterážto skryta jest, kterouž Bůh předuložil před věky k slávě naší,
Rim 16:25 - Tomu pak, jenž může vás utvrditi podle evangelium mého a kázání Ježíše Krista, podle zjevení tajemství od časů věčných skrytého,
1Kor 4:1 - Tak o nás smýšlej člověk, jako o služebnících Kristových a šafářích tajemství Božích.

Verš 8
Jížto žádný z knížat světa tohoto nepoznal. Nebo kdyby byli poznali, nebyliť by Pána slávy ukřižovali.
Mt 11:25 - V ten čas odpověděv Ježíš, řekl: Chválím tě, Otče, Pane nebe i země, že jsi skryl tyto věci před moudrými a opatrnými, a zjevil jsi je maličkým.
Jn 7:48 - Zdaliž kdo z knížat uvěřil v něho anebo z farizeů?
Sk 13:27 - Nebo ti, kteříž přebývají v Jeruzalémě, a knížata jejich, toho Ježíše neznajíce, odsoudili, a tak hlasy Prorocké, kteříž se na každou sobotu čtou, naplnili.
2Kor 3:14 - Ale ztupeni jsou smyslové jejich. Nebo až do dnešního dne to zastření v čítání Starého Zákona zůstává neodkryté; nebo skrze Krista toliko se odnímá.
Jn 16:3 - A toť učiní vám proto, že nepoznali Otce ani mne.
Sk 3:17 - Ale nyní, bratří, vím, že jste to z nevědomí učinili, jako i knížata vaše.
Sk 13:27 - Nebo ti, kteříž přebývají v Jeruzalémě, a knížata jejich, toho Ježíše neznajíce, odsoudili, a tak hlasy Prorocké, kteříž se na každou sobotu čtou, naplnili.
1Tim 1:13 - Ješto jsem prve byl ruhač, a protivník, a ukrutník. Ale milosrdenství jsem došel; neb jsem to z neznámosti činil v nevěře.

Verš 9
Ale kážeme, jakož psáno jest: Čehož oko nevídalo, ani ucho slýchalo, ani na srdce lidské vstoupilo, co jest připravil Bůh těm, kteříž jej milují.
Iz 64:4 - Čehož se od věků neslýchalo, a ušima nepochopilo, oko nevídalo Boha kromě tebe, aby tak činil tomu, kterýž naň očekává.

Verš 10
Nám pak Bůh zjevil skrze Ducha svého. Nebo Duch zpytuje všecky věci, i hlubokosti Božské.
Mt 13:11 - On pak odpověděv, řekl jim: Nebo vám dáno jest znáti tajemství království nebeského, ale jim není dáno.
2Kor 3:18 - My pak všickni odkrytou tváří slávu Páně jakožto v zrcadle spatřujíce, v týž obraz proměněni býváme od slávy v slávu, jakožto od Ducha Páně.

Verš 11
Nebo kdo z lidí ví, co jest v člověku, jediné duch člověka, kterýž jest v něm? Takť i Božích věcí nezná žádný, jediné Duch Boží.
Prís 27:19 - Jakož u vodě tvář proti tváři se ukazuje, tak srdce člověka člověku.
Jer 17:9 - Nejlstivější jest srdce nade všecko, a nejpřevrácenější. Kdo vyrozumí jemu?

Verš 12
My pak nepřijali jsme ducha světa, ale Ducha toho, kterýž jest z Boha, abychom věděli, které věci od Boha darovány jsou nám.
Rim 8:15 - Nepřijali jste zajisté Ducha služby opět k bázni, ale přijali jste Ducha synovství, v němžto voláme Abba, totiž Otče.

Verš 13
O nichž i mluvíme ne těmi slovy, jimž lidská moudrost učí, ale kterýmž vyučuje Duch svatý, duchovním to, což duchovního jest, přivlastňujíce.
1Kor 2:4 - A řeč má a kázaní mé nebylo v slibných lidské moudrosti řečech, ale v dokázání Ducha svatého a moci,
1Kor 1:17 - Nebo neposlal mne Kristus křtíti, ale evangelium kázati, ne v moudrosti řeči, aby nebyl vyprázdněn kříž Kristův.
2Pt 1:16 - Nebo ne nějakých vtipně složených básní následujíce, známu učinili jsme vám Pána našeho Jezukrista moc a příchod, ale jakožto ti, kteříž jsme očima svýma viděli jeho velebnost.

Verš 15
Ale duchovní člověk rozsuzujeť všecko, sám pak od žádného nebývá souzen.
Prís 28:5 - Lidé zlí nesrozumívají soudu, ti pak, kteříž hledají Hospodina, rozumějí všemu.

Verš 16
Nebo kdo jest poznal mysl Páně? A kdo jej bude učiti? My pak mysl Kristovu máme.
Iz 40:13 - Kdo vystihl ducha Hospodinova, a rádcím jeho byl, že by mu oznámil?
Rim 11:34 - Nebo kdo jest poznal mysl Páně? Aneb kdo jemu radil?

1Kor 2,3 - Dôvodom tejto slabosti, bázne a chvenia môže byť vedomie zodpovednosti za dielo hlásania evanjelia a neúspech v Aténach (Sk 17, 32–34) i v Korinte (Sk 18, 5 n.).

1Kor 2,6 - Dokonalými sa tu rozumejú tí, čo už pokročili v náboženskom a mravnom živote. "Kniežatá tohto veku" sú podľa všetkého duchovné a diabolské mocnosti, ako aj ich nástroje: tí, čo majú dočasnú pozemskú moc a zneužívajú ju proti Kristovi a jeho evanjeliu.

1Kor 2,9 - Pravdepodobne ide o kombináciu Iz 64, 3 a Jer 3,16.

1Kor 2,10-14 - Ide tu o Ducha Svätého, tretiu božskú osobu. On umožňuje Pavlovi, ale aj ostatným veriacim, porozumieť Kristovmu učeniu.

1Kor 2,13 - Iné znenie tohto ťažkého textu: "Duchovným ľuďom duchovne veci vysvetľujeme."

1Kor 2,15 - Pavol tu chce pravdepodobne povedať, že Korinťania, ktorí sú "telesní" (3, 1–3), nemajú právo súdiť ho.

1Kor 2,16 - Iz 40, 13.