výhody registrácie

1. list Korinťanom

Biblia - Sväté písmo

(CEP - Český - Ekumenický preklad)

1Kor 15, 1-58

1 Chci vám připomenout, bratří, evangelium, které jsem vám zvěstoval, které jste přijali, které je základem, na němž stojíte, 2 a skrze něž docházíte spásy, držíte-li se ho tak, jak jsem vám je zvěstoval - vždyť jste přece neuvěřili nadarmo. 3 Odevzdal jsem vám především, co jsem sám přijal, že Kristus zemřel za naše hříchy podle Písem 4 a byl pohřben; byl vzkříšen třetího dne podle Písem, 5 ukázal se Petrovi, potom Dvanácti. 6 Poté se ukázal více než pěti stům bratří najednou; většina z nich je posud na živu, někteří však již zesnuli. 7 Pak se ukázal Jakubovi, potom všem apoštolům. 8 Naposledy ze všech se jako nedochůdčeti ukázal i mně. 9 Vždyť já jsem nejmenší z apoštolů a nejsem ani hoden jména apoštol, protože jsem pronásledoval církev Boží. 10 Milostí Boží jsem to, co jsem, a milost, kterou mi prokázal, nebyla nadarmo; více než oni všichni jsem se napracoval - nikoli já, nýbrž milost Boží, která byla se mnou. 11 Ať už tedy já, nebo oni - tak zvěstujeme a tak jste uvěřili. 12 Když se tedy zvěstuje o Kristu, že byl vzkříšen, jak mohou někteří mezi vámi říkat, že není zmrtvýchvstání? 13 Není-li zmrtvýchvstání, pak nebyl vzkříšen ani Kristus. 14 A jestliže Kristus nebyl vzkříšen, pak je naše zvěst klamná, a klamná je i vaše víra, 15 a my jsme odhaleni jako lživí svědkové o Bohu: dosvědčili jsme, že Bůh vzkřísil Krista, ale on jej nevzkřísil, není-li vzkříšení z mrtvých. 16 Neboť není-li vzkříšení z mrtvých, nebyl vzkříšen ani Kristus. 17 Nebyl-li však Kristus vzkříšen, je vaše víra marná, ještě jste ve svých hříších, 18 a jsou ztraceni i ti, kteří zesnuli v Kristu. 19 Máme-li naději v Kristu jen pro tento život, jsme nejubožejší ze všech lidí! 20 Avšak Kristus byl vzkříšen jako první z těch, kdo zesnuli. 21 A jako vešla do světa smrt skrze člověka, tak i zmrtvýchvstání: 22 jako v Adamovi všichni umírají, tak v Kristu všichni dojdou života. 23 Každý v daném pořadí: první vstal Kristus, potom při Kristově příchodu vstanou ti, kdo jsou jeho. 24 Tu nastane konec, až Kristus zruší vládu všech mocností a sil a odevzdá království Bohu a Otci. 25 Musí totiž kralovat, 'dokud Bůh nepodmaní všechny nepřátele pod jeho nohy'. 26 Jako poslední nepřítel bude přemožena smrt, 27 vždyť 'pod nohy jeho podřídil všecko'. Je-li řečeno, že je mu podřízeno všecko, je jasné, že s výjimkou toho, kdo mu všecko podřídil. 28 Až mu bude podřízeno všecko, pak i sám Syn se podřídí tomu, kdo mu všecko podřídil, a tak bude Bůh všecko ve všem. 29 Jaký by jinak mělo smysl to, že se někteří dávají křtít za mrtvé? Jestliže mrtví vůbec nevstanou, proč se za ně dávají křtít? 30 A proč i my se v každou hodinu vydáváme v nebezpečí? 31 Den ze dne hledím smrti do tváře - ujišťuji vás o tom, bratří, při všem, co pro mne znamenáte, v Kristu Ježíši, našem Pánu! 32 Jestliže jsem v Efezu podstoupil zápas se šelmami jen z lidských pohnutek, co mi to prospěje? Jestliže mrtví nevstanou, pak 'jezme a pijme, neboť zítra zemřeme'. 33 Neklamte se: 'špatná společnost kazí dobré mravy'. 34 Vystřízlivějte, jak se sluší, a nehřešte. Někteří nemají ani ponětí o Bohu. Říkám to k vašemu zahanbení! 35 Ale někdo snad řekne: "Jak vstanou mrtví? V jakém těle přijdou?" 36 Jaká pošetilost! To, co zaséváš, nebude oživeno, jestliže neumře. 37 A co zaséváš, není tělo, které vzejde, nýbrž holé zrno, ať už pšenice nebo nějaké jiné rostliny. 38 Bůh však mu dává tělo, jak sám určil, každému semeni jeho zvláštní tělo. 39 Není jedno tělo jako druhé, nýbrž jiné tělo mají lidé, jiné zvířata, jiné ptáci, jiné ryby. 40 A jsou tělesa nebeská a tělesa pozemská, ale jiná je sláva nebeských a jiná pozemských. 41 Jiná je záře slunce a jiná měsíce, a ještě jiná je záře hvězd, neboť hvězda od hvězdy se liší září. 42 Tak je to i se zmrtvýchvstáním. Co je zaseto jako pomíjitelné, vstává jako nepomíjitelné. 43 Co je zaseto v poníženosti, vstává v slávě. Co je zaseto v slabosti, vstává v moci. 44 Zasévá se tělo přirozené, vstává tělo duchovní. Je-li tělo přirozené, je i tělo duchovní. 45 Jak je psáno: 'První člověk Adam se stal duší živou' - poslední Adam je však Duchem oživujícím. 46 Nejprve tedy není tělo duchovní, nýbrž přirozené, pak teprve duchovní. 47 První člověk byl z prachu země, druhý člověk z nebe. 48 Jaký byl ten pozemský, takoví jsou i ostatní na zemi, a jaký je ten nebeský, takoví i ostatní v nebesích. 49 A jako jsme nesli po dobu pozemského, tak poneseme i podobu nebeského. 50 Chci říci to, bratří, že člověk, jak je, nemůže mít podíl na království Božím a pomíjitelné nemůže mít podíl na nepomíjitelném. 51 Hle, odhalím vám tajemství: Ne všichni zemřeme, ale všichni budeme proměněni, 52 naráz, v okamžiku, až se naposled ozve polnice. Až zazní, mrtví budou vzkříšeni k nepomíjitelnosti a my živí proměněni. 53 Pomíjitelné tělo musí totiž obléci nepomíjitelnost a smrtelné nesmrtelnost. 54 A když pomíjitelné obleče nepomíjitelnost a smrtelné nesmrtelnost, pak se naplní, co je psáno: 'Smrt je pohlcena, Bůh zvítězil! 55 Kde je, smrti, tvé vítězství? Kde je, smrti, tvá zbraň?' 56 Zbraní smrti je hřích a hřích má svou moc ze zákona. 57 Chvála buď Bohu, který nám dává vítězství skrze našeho Pána Ježíše Krista! 58 A tak, moji milovaní bratří, buďte pevní, nedejte se zviklat, buďte stále horlivější v díle Páně; vždyť víte, že vaše práce není v Pánu marná.

1Kor 15, 1-58





Verš 1
Chci vám připomenout, bratří, evangelium, které jsem vám zvěstoval, které jste přijali, které je základem, na němž stojíte,
Gal 1:11 - Ujišťuji vás, bratří, že evangelium, které jste ode mne slyšeli, není z člověka.

Verš 2
a skrze něž docházíte spásy, držíte-li se ho tak, jak jsem vám je zvěstoval - vždyť jste přece neuvěřili nadarmo.
Rim 1:16 - Nestydím se za evangelium: je to moc Boží ke spasení pro každého, kdo věří, předně pro Žida, ale také pro Řeka.
1Kor 1:21 - Protože svět svou moudrostí nepoznal Boha v jeho moudrém díle, zalíbilo se Bohu spasit ty, kdo věří, bláznovskou zvěstí.

Verš 3
Odevzdal jsem vám především, co jsem sám přijal, že Kristus zemřel za naše hříchy podle Písem
Iz 53:7 - Byl trápen a pokořil se, ústa neotevřel; jako beránek vedený na porážku, jako ovce před střihači zůstal němý, ústa neotevřel.
Dan 9:24 - Sedmdesát týdnů let je stanoveno tvému lidu a tvému svatému městu, než bude skoncováno s nevěrností, než budou zapečetěny hříchy, než dojde k zproštění viny, k uvedení věčné spravedlnosti, k zapečetění vidění a proroctví, k pomazání svatyně svatých.
Dan 9:26 - Po uplynutí šedesáti dvou týdnů bude pomazaný zahlazen a nebude již. Město a svatyni uvrhne do zkázy lid vévody, který přijde. Sám skončí v povodni, ale až do konce bude válka. Je rozhodnuto o pustošení.
1Kor 5:7 - Odstraňte starý kvas, abyste byli novým těstem, vždyť vám nastal čas nekvašených chlebů, neboť byl obětován náš velikonoční beránek, Kristus.
1Pt 2:24 - On 'na svém těle vzal naše hříchy' na kříž, abychom zemřeli hříchům a byli živi spravedlnosti.

Verš 4
a byl pohřben; byl vzkříšen třetího dne podle Písem,
Ž 16:10 - neboť v moci podsvětí mě neponecháš, nedopustíš, aby se tvůj věrný octl v jámě.
Iz 53:9 - Byl mu dán hrob se svévolníky, s boháčem smrt našel, ačkoli se nedopustil násilí a v jeho ústech nebylo lsti.
Jon 1:17 -
Mt 12:40 - Jako byl Jonáš v břiše mořské obludy tři dny a tři noci, tak bude Syn člověka tři dny a tři noci v srdci země.
Ž 16:10 - neboť v moci podsvětí mě neponecháš, nedopustíš, aby se tvůj věrný octl v jámě.
Iz 53:8 - Byl zadržen a vzat na soud. Kdopak pomyslí na jeho pokolení? Vždyť byl vyťat ze země živých, raněn pro nevěrnost mého lidu.
Mt 12:40 - Jako byl Jonáš v břiše mořské obludy tři dny a tři noci, tak bude Syn člověka tři dny a tři noci v srdci země.

Verš 5
ukázal se Petrovi, potom Dvanácti.
Lk 24:34 - Ti jim řekli: "Pán byl opravdu vzkříšen a zjevil se Šimonovi."
Sk 10:41 - nikoli všemu lidu, nýbrž jen svědkům, které k tomu napřed vyvolil, totiž nám; my jsme s ním jedli a pili po jeho zmrtvýchvstání.
Jn 20:19 - Téhož dne večer - prvního dne po sobotě - když byli učedníci ze strachu před Židy shromážděni za zavřenými dveřmi, přišel Ježíš a postavil se uprostřed nich a řekl: "Pokoj vám."

Verš 8
Naposledy ze všech se jako nedochůdčeti ukázal i mně.
Sk 9:3 - Na cestě, když už byl blízko Damašku, zazářilo kolem něho náhle světlo z nebe.
Sk 9:17 - Ananiáš šel, vstoupil do toho domu, vložil na Saula ruce a řekl: "Saule, můj bratře, posílá mě k tobě Pán - ten Ježíš, který se ti zjevil na tvé cestě; chce, abys opět viděl a byl naplněn Duchem svatým."
Sk 23:11 - Následující noc stanul před Pavlem Pán a řekl: "Neztrácej odvahu! Jako jsi svědčil o mně v Jeruzalémě, tak musíš svědčit i v Římě."
1Kor 9:1 - Nejsem snad svoboden? Nejsem apoštol? Neviděl jsem Ježíše, našeho Pána? Nejste vy mým dílem v Pánu?
2Kor 12:2 - Vím o člověku v Kristu, který byl před čtrnácti lety přenesen až do třetího nebe; zda to bylo v těle či mimo tělo, nevím - Bůh to ví.

Verš 9
Vždyť já jsem nejmenší z apoštolů a nejsem ani hoden jména apoštol, protože jsem pronásledoval církev Boží.
Ef 3:8 - mně, daleko nejmenšímu ze všech bratří, byla dána ta milost, abych pohanům zvěstoval nevystižitelné Kristovo bohatství
Sk 8:3 - Saul se však snažil církev zničit: pátral dům od domu, zatýkal muže i ženy a dával je do žaláře.
Sk 9:1 - Saul nepřestával vyhrožovat učedníkům Páně a chtěl je vyhladit. Šel proto k veleknězi
Sk 22:4 - a víru v Ježíše Krista jsem pronásledoval až na smrt, muže i ženy jsem dával spoutat a uvěznit,
Sk 26:9 - Také já jsem se ovšem domníval, že musím všemožně bojovat proti jménu Ježíše Nazaretského.
Gal 1:13 - Slyšeli jste přece o tom, jak jsem si kdysi vedl, když jsem ještě byl oddán židovství, jak horlivě jsem pronásledoval církev Boží a snažil se ji vyhubit.
1Tim 1:13 - ačkoli jsem byl předtím rouhač, pronásledovatel a násilník. A přece jsem došel slitování, protože jsem ve své nevěře nevěděl, co dělám.

Verš 10
Milostí Boží jsem to, co jsem, a milost, kterou mi prokázal, nebyla nadarmo; více než oni všichni jsem se napracoval - nikoli já, nýbrž milost Boží, která byla se mnou.
2Kor 11:23 - Jsou služebníky Kristovými? Odpovím obzvlášť nerozumně: já tím víc! Namáhal jsem se usilovněji, ve vězení jsem byl vícekrát, ran jsem užil do sytosti, smrti jsem často hleděl do tváře.
2Kor 12:11 - Propadl jsem nerozumu - ale k tomu jste mě donutili vy! Vždyť já bych měl být doporučován od vás! Nejsem přece v ničem pozadu za těmi veleapoštoly, i když nic nejsem.

Verš 20
Avšak Kristus byl vzkříšen jako první z těch, kdo zesnuli.
1Pt 1:3 - Veleben buď Bůh a Otec Pána našeho Ježíše Krista, neboť nám ze svého velikého milosrdenství dal vzkříšením Ježíše Krista nově se narodit k živé naději.
Kol 1:18 - on jest hlavou těla - totiž církve. On je počátek, prvorozený z mrtvých - takže je to on, jenž má prvenství ve všem.
Zjv 1:5 - a od Ježíše Krista, věrného svědka, prvorozeného z mrtvých a vládce králů země. Jemu, jenž nás miluje a svou krví nás zprostil hříchů

Verš 21
A jako vešla do světa smrt skrze člověka, tak i zmrtvýchvstání:
Gn 2:17 - Ze stromu poznání dobrého a zlého však nejez. V den, kdy bys z něho pojedl, propadneš smrti."
Gn 3:6 - Žena viděla, že je to strom s plody dobrými k jídlu, lákavý pro oči, strom slibující vševědoucnost. Vzala tedy z jeho plodů a jedla, dala také svému muži, který byl s ní, a on též jedl.
Rim 5:12 - Skrze jednoho člověka totiž vešel do světa hřích a skrze hřích smrt; a tak smrt zasáhla všechny, protože všichni zhřešili.
Rim 5:18 - A tak tedy: Jako jediné provinění přineslo odsouzení všem, tak i jediný čin spravedlnosti přinesl všem ospravedlnění a život.
Rim 6:23 - Mzdou hříchu je smrt, ale darem Boží milosti je život věčný v Kristu Ježíši, našem Pánu.

Verš 24
Tu nastane konec, až Kristus zruší vládu všech mocností a sil a odevzdá království Bohu a Otci.
1Kor 2:6 - Moudrosti sice učíme, ale jen ty, kteří jsou dospělí ve víře - ne ovšem moudrosti tohoto věku či vládců tohoto věku, spějících k záhubě,

Verš 25
Musí totiž kralovat, 'dokud Bůh nepodmaní všechny nepřátele pod jeho nohy'.
Ž 110:1 - Davidův, žalm. Výrok Hospodinův mému pánu: "Zasedni po mé pravici, já ti položím tvé nepřátele za podnoží k nohám."
Sk 2:34 - David nevstoupil na nebe, ale sám říká: 'Řekl Hospodin mému Pánu: Usedni po mé pravici,
Ef 1:20 - Sílu svého mocného působení prokázal přece na Kristu: Vzkřísil ho z mrtvých a posadil po své pravici v nebesích,
Kol 3:1 - Protože jste byli vzkříšeni s Kristem, hledejte to, co je nad vámi, kde Kristus sedí na pravici Boží.
Heb 1:13 - Kterému z andělů kdy řekl: 'Usedni po mé pravici, dokud ti nedám nepřátele za podnož tvého trůnu!'
Heb 10:12 - Kristus však přinesl za hříchy jedinou oběť, navěky usedl po pravici Boží

Verš 27
vždyť 'pod nohy jeho podřídil všecko'. Je-li řečeno, že je mu podřízeno všecko, je jasné, že s výjimkou toho, kdo mu všecko podřídil.
Ž 8:6 - Jen maličko jsi ho omezil, že není roven Bohu, korunuješ ho slávou a důstojností.
Mt 11:27 - Všechno je mi dáno od Otce; a nikdo nezná Syna než Otec, ani Otce nezná nikdo než Syn - a ten, komu by to Syn chtěl zjevit.
Mt 28:18 - Ježíš přistoupil a řekl jim: "Je mi dána veškerá moc na nebi i na zemi.
Ef 1:22 - 'Všechno podrobil pod jeho nohy' a ustanovil jej svrchovanou hlavou církve,
Heb 2:8 - všecko jsi podrobil pod jeho nohy.' Když mu tedy podrobil všecko, znamená to, že nezůstalo nic, co by mu nebylo podmaněno. Nyní ovšem ještě nevidíme, že by mu vše bylo podmaněno.

Verš 32
Jestliže jsem v Efezu podstoupil zápas se šelmami jen z lidských pohnutek, co mi to prospěje? Jestliže mrtví nevstanou, pak 'jezme a pijme, neboť zítra zemřeme'.
Iz 22:13 - a hle, veselí a radost, porážení dobytka a zabíjení ovcí, jedení masa a pití vína. "Jezme a pijme, stejně zítra zemřeme!"
Iz 56:12 - "Přijďte! Opatřím víno, opojným nápojem se opojíme. Zítřek bude jako dnešek, velký, přebohatý."

Verš 35
Ale někdo snad řekne: "Jak vstanou mrtví? V jakém těle přijdou?"
Ez 37:3 - I otázal se mne: "Lidský synu, mohou tyto kosti ožít?" Odpověděl jsem: "Panovníku Hospodine, ty to víš."

Verš 36
Jaká pošetilost! To, co zaséváš, nebude oživeno, jestliže neumře.
Jn 12:24 - Amen, amen, pravím vám, jestliže pšeničné zrno nepadne do země a nezemře, zůstane samo. Zemře-li však, vydá mnohý užitek.

Verš 42
Tak je to i se zmrtvýchvstáním. Co je zaseto jako pomíjitelné, vstává jako nepomíjitelné.
Dan 12:3 - Prozíraví budou zářit jako záře oblohy, a ti, kteří mnohým dopomáhají k spravedlnosti, jako hvězdy, navěky a navždy.
Mt 13:43 - Tehdy spravedliví zazáří jako slunce v království svého Otce. Kdo má uši, slyš!"

Verš 45
Jak je psáno: 'První člověk Adam se stal duší živou' - poslední Adam je však Duchem oživujícím.
Gn 2:7 - I vytvořil Hospodin Bůh člověka, prach ze země, a vdechl mu v chřípí dech života. Tak se stal člověk živým tvorem.

Verš 49
A jako jsme nesli po dobu pozemského, tak poneseme i podobu nebeského.
2Kor 4:11 - Vždyť my, pokud žijeme, jsme pro Ježíše stále vydáváni na smrt, aby byl na našem smrtelném těle zjeven i Ježíšův život.

Verš 50
Chci říci to, bratří, že člověk, jak je, nemůže mít podíl na království Božím a pomíjitelné nemůže mít podíl na nepomíjitelném.
Jn 1:13 - Ti se nenarodili, jen jako se rodí lidé, jako děti pozemských otců, nýbrž se narodili z Boha.

Verš 51
Hle, odhalím vám tajemství: Ne všichni zemřeme, ale všichni budeme proměněni,
1Sol 4:16 - Zazní povel, hlas archanděla a zvuk Boží polnice, sám Pán sestoupí z nebe, a ti, kdo zemřeli v Kristu, vstanou nejdříve;

Verš 52
naráz, v okamžiku, až se naposled ozve polnice. Až zazní, mrtví budou vzkříšeni k nepomíjitelnosti a my živí proměněni.
Mt 24:31 - On vyšle své anděly s mohutným zvukem polnice a ti shromáždí jeho vyvolené do čtyř úhlů světa, od jedněch konců nebe ke druhým.
1Sol 4:16 - Zazní povel, hlas archanděla a zvuk Boží polnice, sám Pán sestoupí z nebe, a ti, kdo zemřeli v Kristu, vstanou nejdříve;

Verš 53
Pomíjitelné tělo musí totiž obléci nepomíjitelnost a smrtelné nesmrtelnost.
2Kor 5:4 - Pokud jsme totiž v tomto stanu, sténáme pod těžkým břemenem, neboť nechceme, aby z nás bylo svlečeno naše pozemské tělo, nýbrž aby přes ně bylo oblečeno nebeské, aby to, co je smrtelné, bylo pohlceno životem.

Verš 54
A když pomíjitelné obleče nepomíjitelnost a smrtelné nesmrtelnost, pak se naplní, co je psáno: 'Smrt je pohlcena, Bůh zvítězil!
Iz 25:8 - Panovník Hospodin provždy odstraní smrt a setře slzu z každé tváře, sejme potupu svého lidu z celé země; tak promluvil Hospodin.
Oz 13:14 - Mám je vyplatit ze spárů podsvětí, vykoupit ze smrti? Kde je, smrti, tvá morová rána? Podsvětí, kde je tvůj smrtící žár? Lítost však bude mým očím skryta.
Heb 2:14 - Protože sourozence spojuje krev a tělo, i on se stal jedním z nich, aby svou smrtí zbavil moci toho, kdo smrtí vládne, totiž ďábla,

Verš 57
Chvála buď Bohu, který nám dává vítězství skrze našeho Pána Ježíše Krista!
1Jn 5:5 - Kdo jiný přemáhá svět, ne-li ten, kdo věří, že Ježíš je Syn Boží?

1Kor 15,1-52 - Pod vplyvom gréckej mentality (porov. Sk 17, 32), pre ktorú telo bolo väzením duše, niektorí kresťania v Korinte popierali vzkriesenie mŕtvych. Pavol zdôrazňuje, že vzkriesenie Krista (vv. 1–11) zahrňuje aj vzkriesenie veriacich (vv. 11–32), ktoré sa uskutoční tajomným spôsobom, ale reálne (vv. 35–38).

1Kor 15,3-4 - Vidieť tu náznaky predpavlovskej formuly vyznania viery.

1Kor 15,5 - Zjavenie Kéfasovi čiže Petrovi sa spomína iba v Lk 24, 34.

1Kor 15,6 - Evanjeliá nereferujú o tomto veľkolepom zjavení.

1Kor 15,8 - "Ako nedochôdčaťu" – narážka na anomálny ráz jeho zrodenia sa ku kresťanskému životu, respektíve jeho povolania za apoštola.

1Kor 15,14 - Kristovo zmŕtvychvstanie, ako fakt aj ako tajomstvo, je základom kresťanskej viery i hlásania evanjelia.

1Kor 15,20 - "Prvotina" – ako prvý.

1Kor 15,24 - "Každé kniežatstvo, každú mocnosť a silu", t. j. všetky démonské a ľudské moci, nepriateľské Božiemu kráľovstvu (porov. 1 Kor 2, 6; Kol 2, 15).

1Kor 15,25 - Porov. Ž 110, 1.

1Kor 15,27 - Porov. Ž 8, 7.

1Kor 15,29 - Úplne neznáma prax korintských kresťanov. Pavol o nej nevyslovuje nijaký úsudok, iba konštatuje, že je absurdná, ak niet zmŕtvychvstania.

1Kor 15,32 - Šelmy označujú zúrivých Pavlových nepriateľov. Citácia uvedená v ďalšej vete je z Iz 22, 13.

1Kor 15,33 - Pavol odrádza kresťanov od dôverného styku s pohanmi. Uvádza slová (spamäti) básnika Menandra zo slávnej komédie Tais (3. storočie pred Kr.).

1Kor 15,45 - Citát z Gn 22, 7. Paralelu Adam – Kristus pozri aj v Rim 5, 12 n. Prvý Adam je pôvodcom telesného potomstva. Posledný Adam, čiže Kristus, Boh a človek (v. 47), je pôvodcom duchovného potomstva, pretože ľuďom dáva Boží život.

1Kor 15,51-52 - Porov. 1 Sol 4,15–17. "Všetci sa premeníme": telo tých, čo vtedy budú živí, sa stane osláveným, podobne ako aj telo tých, čo budú vzkriesení.

1Kor 15,54 - Voľný citát z Iz 25, 8.

1Kor 15,55 - Oz 13, 14.