1. list Korinťanom

1 (BKR) Následujtež tedy lásky, horlivě žádejte duchovních věcí, nejvíce však, abyste prorokovali.
1 (B21) Následujte lásku, horlete po duchovních darech, nejvíce však, abyste prorokovali.

2 (BKR) Nebo ten, jenž mluví cizím jazykem, ne lidem mluví, ale Bohu; nebo žádný neposlouchá, ale duchem vypravuje tajemství.
2 (B21) Kdo mluví v jazycích, nemluví totiž k lidem, ale k Bohu. Je puzen Duchem, ale nikdo mu nerozumí; co říká, zůstává tajemstvím.

3 (BKR) Kdož pak prorokuje, lidem mluví vzdělání, i napomínání, i potěšení.
3 (B21) Ten, kdo prorokuje, však mluví k lidem, aby je posílil, povzbudil a potěšil.

4 (BKR) Kdož mluví cizím jazykem, sám sebe vzdělává, ale kdož prorokuje, tenť církev vzdělává.
4 (B21) Kdo mluví v jazycích, posiluje sám sebe, ale kdo prorokuje, posiluje církev.

5 (BKR) Chtělť bych pak, abyste všickni jazyky rozličnými mluvili, ale však raději, abyste prorokovali. Nebo větší jest ten, jenž prorokuje, nežli ten, kdož jazyky cizími mluví, leč by také to, což mluví, vykládal, aby se vzdělávala církev.
5 (B21) Chtěl bych, abyste všichni mluvili v jazycích, ale ještě více, abyste prorokovali. Proroctví je totiž cennější než mluvení v jazycích, ledaže by je někdo vykládal pro posílení církve.

6 (BKR) A protož, bratří, přišel-li bych k vám, jazyky cizími mluvě, což vám prospěji, nebudu-liť vám mluviti, buď v zjevení neb v umění, buď v proroctví neb v učení?
6 (B21) Co kdybych k vám, bratři, přišel a mluvil v jazycích? K čemu vám budu, pokud vám neřeknu nějaké zjevení, poznání, proroctví či učení?

7 (BKR) Podobně jako i bezdušné věci, vydávající zvuk, jako píšťalka nebo harfa, kdyby rozdílného zvuku nevydávaly, kterak by vědíno bylo, co se píská, anebo na harfu hrá?
7 (B21) Podobné je to s neživými hudebními nástroji, jako je flétna nebo lyra: pokud nevydají jasné tóny, jak má kdo poznat, co se hraje?

8 (BKR) Ano trouba vydala-li by nejistý hlas, kdož se bude strojiti k boji?
8 (B21) A pokud polnice vydá nezřetelný zvuk, kdo se bude chystat do boje?

9 (BKR) Tak i vy, nevydali-li byste jazykem svým srozumitelných slov, kterak bude rozumíno, co se mluví? Budete jen u vítr mluviti.
9 (B21) Stejné je to s vámi: nevydá-li váš jazyk srozumitelné slovo, jak má kdo poznat, co se říká? Vždyť budete mluvit do větru!

10 (BKR) Tak mnoho, (jakž vidíme,) rozdílů hlasů jest na světě, a nic není bez hlasu.
10 (B21) Na světě je koneckonců tolik různých řečí a žádná z nich není beze smyslu.

11 (BKR) Protož nebudu-liť znáti moci hlasu, budu tomu, kterýž mluví, cizozemec, a ten, jenž mluví, bude mi také cizozemec.
11 (B21) Mluví-li však někdo řečí, které nerozumím, zůstaneme jeden druhému cizincem.

12 (BKR) Tak i vy, poněvadž jste horliví milovníci duchovních věcí, toho hledejte, abyste se k vzdělání církve rozhojnili.
12 (B21) Stejné je to s vámi. Když jste tedy tak horliví po duchovních darech, snažte se v nich vyrůst pro posílení církve.

13 (BKR) A protož, kdož mluví jazykem cizím, modl se, aby mohl vykládati.
13 (B21) Kdo mluví v jazycích, ať se proto modlí, aby je mohl vykládat.

14 (BKR) Nebo budu-li se modliti cizím jazykem, duch můj se toliko modlí, ale mysl má bez užitku jest.
14 (B21) Když se totiž modlím v jazycích, modlí se můj duch, ale má mysl zahálí.

15 (BKR) Což tedy jest? Modliti se budu duchem, a modliti se budu i myslí; plésati budu duchem a plésati budu i myslí.
15 (B21) Co s tím? Ano, budu se modlit duchem, ale budu se modlit i myslí. Budu zpívat duchem, ale budu zpívat i myslí.

16 (BKR) Nebo kdybys ty dobrořečil Bohu duchem, kterakž ten, jenž prostý člověk jest, k tvému dobrořečení řekne Amen, poněvadž neví, co pravíš?
16 (B21) Kdybys totiž dobrořečil jen duchem a byl by přítomen někdo nezasvěcený, jak řekne "Amen" ke tvému díkůčinění, když neví, co říkáš?

17 (BKR) Nebo ač ty dobře díky činíš, ale jiný se nevzdělává.
17 (B21) Děkuješ sice krásně, ale druhým to nepomáhá.

18 (BKR) Děkuji Bohu svému, že více nežli vy všickni jazyky cizími mluvím.
18 (B21) Děkuji Bohu, že mluvím v jazycích více než vy všichni;

19 (BKR) Ale v sboru raději bych chtěl pět slov srozumitelně promluviti, abych také jiných poučil, nežli deset tisíců slov jazykem neznámým.
19 (B21) v církvi bych ale pro poučení druhých raději promluvil pět slov srozumitelně než tisíce slov v jazycích.

20 (BKR) Bratří, nebuďte děti v smyslu, ale zlostí buďte děti, smyslem pak buďte dospělí.
20 (B21) Bratři, přestaňte myslet jako malé děti. Pokud jde o zlo, buďte jako nemluvňata, myšlením však buďte dospělí.

21 (BKR) Psáno jest v Zákoně: Že rozličnými jazyky a cizími rty budu mluviti lidu tomuto, a anižť tak mne slyšeti budou, praví Pán.
21 (B21) V Zákoně je psáno: "Cizími jazyky, cizími rty k tomuto lidu promluvím, ani tak mě však neposlechnou," praví Hospodin.

22 (BKR) A tak jazykové jsou za div ne těm, jenž věří, ale nevěřícím, proroctví pak ne nevěřícím, ale věřícím.
22 (B21) Jazyky tedy nejsou znamením pro věřící, ale pro nevěřící; proroctví naopak není pro nevěřící, ale pro věřící.

23 (BKR) A protož když by se sešla všecka církev spolu, a všickni by jazyky cizími mluvili, a vešli by tam i neučení neb nevěřící, zdaliž neřeknou, že blázníte?
23 (B21) Co kdyby na společném shromáždění církve všichni mluvili v jazycích? Když tam přijdou nezasvěcení nebo nevěřící, neřeknou snad, že blouzníte?

24 (BKR) Ale kdyby všickni prorokovali, a všel by tam mezi ně někdo nevěřící nebo neučený, přemáhán by byl ode všech a souzen ode všech.
24 (B21) Když ale budou všichni prorokovat a přijde někdo nevěřící nebo nezasvěcený, bude tím vším přesvědčován a usvědčován.

25 (BKR) A tak tajnosti srdce jeho zjeveny budou, a on padna na tvář, klaněti se bude Bohu, vyznávaje, že jistě Bůh jest mezi vámi.
25 (B21) Až vyjde najevo, co skrývá v srdci, padne na kolena, pokloní se Bohu a vyzná: "Opravdu, Bůh je mezi vámi!"

26 (BKR) Což tedy bratří? Když se scházíte, jeden každý z vás píseň má, učení má, cizí jazyk má, zjevení má, vykládání má, všecko to budiž k vzdělání.
26 (B21) Co s tím, bratři? Když se scházíte, každý něco přináší - někdo píseň, někdo vyučování, někdo zjevení, někdo jazyk a někdo výklad. Ať se to všechno děje k vzájemnému posílení.

27 (BKR) Buďto že by kdo jazykem cizím mluvil, ať se to děje skrze dva neb nejvíce tři, a to jeden po druhém, a jeden ať vykládá.
27 (B21) Chce-li někdo mluvit v jazycích, ať mluví postupně dva nebo nejvýše tři a někdo ať vykládá;

28 (BKR) Pakli by nebylo vykladače, nechať mlčí v shromáždění, než sobě sám nechažť mluví a Bohu.
28 (B21) když tam ale nebude, kdo by to vykládal, pak ať ve shromáždění mlčí a mluví jen pro sebe a pro Boha.

29 (BKR) Proroci pak dva nebo tři ať mluví, a jiní nechť rozsuzují.
29 (B21) Proroci ať mluví dva nebo tři a ostatní ať to rozsuzují.

30 (BKR) Pakliť by jinému tu přísedícímu zjeveno bylo, první mlč.
30 (B21) Dostane-li zjevení někdo jiný z přítomných, pak ať ten první mlčí.

31 (BKR) Nebo můžete všickni, jeden po druhém, prorokovati, aby se všickni učili a všickni se potěšovali.
31 (B21) Můžete přece jeden po druhém prorokovat všichni, aby se všem dostalo poučení a povzbuzení.

32 (BKR) Duchovéť pak proroků prorokům poddáni jsou.
32 (B21) Proroci mohou své puzení ovládat;

33 (BKR) Nebo neníť Bůh původ různice, ale pokoje, jakož i ve všech shromážděních svatých učím.
33 (B21) Bůh přece není Bohem zmatku, ale pokoje - tak je tomu všude, kde se shromažďují svatí.

34 (BKR) Ženy vaše v shromážděních ať mlčí, nebo nedopouští se jim mluviti, ale aby poddány byly, jakž i Zákon praví.
34 (B21) (Vaše ženy ať při shromážděních zůstávají tiše. Nemají povídat, ale být poslušné, jak ostatně říká i Zákon.

35 (BKR) Pakli se chtí čemu naučiti, doma mužů svých nechať se ptají. Nebo mrzká věc jest ženám mluviti v shromáždění.
35 (B21) Když jim něco není jasné, ať se ptají doma svých manželů. Je to přece ostuda, když žena při shromáždění povídá.)

36 (BKR) Zdaliž jest od vás slovo Boží pošlo? Zdali k samým vám přišlo?
36 (B21) Vyšlo snad Boží slovo od vás? Dorazilo snad jen k vám?

37 (BKR) Zdá-li se sobě kdo býti prorokem nebo duchovním, nechažť pozná, co vám píši, žeť jsou přikázání Páně.
37 (B21) Kdo si myslí, že je prorok nebo duchovní, měl by poznat, že to, co vám píšu, je Pánovo přikázání.

38 (BKR) Pakli kdo neví, nevěz.
38 (B21) Kdo to neuznává, nebude uznán.

39 (BKR) A takž, bratří, o to se snažte, abyste prorokovali, a jazyky cizími mluviti nezbraňujte.
39 (B21) Nuže, bratři moji, horlete po proroctví a nebraňte mluvit v jazycích.

40 (BKR) Všecko slušně a podle řádu ať se děje.
40 (B21) Ve všem ať panuje slušnost a pořádek.