1. list Korinťanom

Biblia - Sväté písmo

(BKR - Český - Kralický)

1Kor 13, 1-13

1 (BKR) Bych jazyky lidskými mluvil i andělskými, a lásky kdybych neměl, učiněn jsem jako měď zvučící anebo zvonec znějící.
1 (VUL) Si linguis hominum loquar et angelorum, caritatem au tem non habeam, factus sum velut aes sonans aut cymbalum tinniens.
1 (KAT) Keby som hovoril ľudskými jazykmi aj anjelskými, a lásky by som nemal, bol by som ako cvendžiaci kov a zuniaci cimbal.

2 (BKR) A bychť měl proroctví, a znal všecka tajemství, i všelikého umění došel, a kdybych měl tak velikou víru, že bych hory přenášel, lásky pak kdybych neměl, nic nejsem.
2 (VUL) Et si habuero prophetiam et noverim mysteria omnia et omnem scientiam, et si habuero omnem fidem, ita ut montes transferam, caritatem autem non habuero, nihil sum.
2 (KAT) A keby som mal dar proroctva a poznal všetky tajomstvá a všetku vedu a keby som mal takú silnú vieru, že by som vrchy prenášal, a lásky by som nemal, ničím by som nebol.

3 (BKR) A kdybych vynaložil na pokrmy chudých všecken statek svůj, a bych vydal tělo své k spálení, a lásky bych jen neměl, nic mi to neprospívá.
3 (VUL) Et si distribuero in cibos omnes facultates meas et si tradidero corpus meum, ut glorier, caritatem autem non habuero, nihil mihi prodest.
3 (KAT) A keby som rozdal celý svoj majetok ako almužnu a keby som obetoval svoje telo, aby som bol slávny, a lásky by som nemal, nič by mi to neosožilo.

4 (BKR) Láska trpělivá jest, dobrotivá jest, láska nezávidí, láska není všetečná, nenadýmá se.
4 (VUL) Caritas patiens est, benigna est caritas, non aemulatur, non agit superbe, non inflatur,
4 (KAT) Láska je trpezlivá, láska je dobrotivá; nezávidí, nevypína sa, nevystatuje sa,

5 (BKR) V nic neslušného se nevydává, nehledá svých věcí, nezpouzí se, neobmýšlí zlého.
5 (VUL) non est ambitiosa, non quaerit, quae sua sunt, non irritatur, non cogitat malum,
5 (KAT) nie je nehanebná, nie je sebecká, nerozčuľuje sa, nemyslí na zlé,

6 (BKR) Neraduje se z nepravosti, ale spolu raduje se pravdě.
6 (VUL) non gaudet super iniquitatem, congaudet autem veritati;
6 (KAT) neteší sa z neprávosti, ale raduje sa z pravdy.

7 (BKR) Všecko snáší, všemu věří, všeho se naděje, všeho trpělivě čeká.
7 (VUL) omnia suffert, omnia credit, omnia sperat, omnia sustinet.
7 (KAT) Všetko znáša, všetko verí, všetko dúfa, všetko vydrží.

8 (BKR) Láska nikdy nevypadá, ačkoli proroctví přestanou, i jazykové utichnou, i učení v nic přijde.
8 (VUL) Caritas numquam excidit. Sive prophetiae, evacuabuntur; sive linguae, cessabunt; sive scientia, destruetur.
8 (KAT) Láska nikdy nezanikne. Proroctvá prestanú, jazyky zamĺknu a poznanie pominie.

9 (BKR) Z částky zajisté poznáváme a z částky prorokujeme.
9 (VUL) Ex parte enim cognoscimus et ex parte prophetamus;
9 (KAT) Lebo poznávame len sčasti a len sčasti prorokujeme.

10 (BKR) Ale jakžť by přišlo dokonalé, tehdyť to, což jest z částky, vyhlazeno bude.
10 (VUL) cum autem venerit, quod perfectum est, evacuabitur, quod ex parte est.
10 (KAT) Ale keď príde to, čo je dokonalé, prestane, čo je len čiastočné.

11 (BKR) Dokudž jsem byl dítě, mluvil jsem jako dítě, myslil jsem jako dítě, smýšlel jsem jako dítě, ale když jsem učiněn muž, opustil jsem dětinské věci.
11 (VUL) Cum essem parvulus, loquebar ut parvulus, sapiebam ut parvulus, cogitabam ut parvulus; quando factus sum vir, evacuavi, quae erant parvuli.
11 (KAT) Keď som bol dieťa hovoril som ako dieťa, poznával som ako dieťa, rozmýšľal som ako dieťa. Keď som sa stal mužom, zanechal som detské spôsoby.

12 (BKR) Nyní zajisté vidíme v zrcadle a skrze podobenství, ale tehdáž tváří v tvář. Nyní poznávám z částky, ale tehdy poznám, tak jakž i známostí obdařen budu.
12 (VUL) Videmus enim nunc per speculum in aenigmate, tunc autem facie ad faciem; nunc cognosco ex parte, tunc autem cognoscam, sicut et cognitus sum.
12 (KAT) Teraz vidíme len nejasne, akoby v zrkadle, no potom z tváre do tváre. Teraz poznávam iba čiastočne, ale potom budem poznať tak, ako som aj ja poznaný.

13 (BKR) Nyní pak zůstává víra, naděje, láska, to tré, ale největší z nich jestiť láska.
13 (VUL) Nunc autem manet fides, spes, caritas, tria haec; maior autem ex his est caritas.
13 (KAT) A tak teraz ostáva viera, nádej, láska, tieto tri; no najväčšia z nich je láska.

Verš 12

Nyní zajisté vidíme v zrcadle a skrze podobenství, ale tehdáž tváří v tvář. Nyní poznávám z částky, ale tehdy poznám, tak jakž i známostí obdařen budu.

2Kor 3:18 - My pak všickni odkrytou tváří slávu Páně jakožto v zrcadle spatřujíce, v týž obraz proměněni býváme od slávy v slávu, jakožto od Ducha Páně.

Verš 2

A bychť měl proroctví, a znal všecka tajemství, i všelikého umění došel, a kdybych měl tak velikou víru, že bych hory přenášel, lásky pak kdybych neměl, nic nejsem.

Mt 7:22 - Mnozíť mi dějí v onen den: Pane, Pane, zdaliž jsme ve jménu tvém neprorokovali, a ve jménu tvém ďáblů nevymítali, a v tvém jménu zdaliž jsme divů mnohých nečinili?

Rim 12:7 - Buďto úřad, v bedlivém přisluhování; buďto ten, jenž učí, v vyučování.

Mt 17:20 - Řekl jim Ježíš: Pro nevěru vaši. Amen zajisté pravím vám: Budete-li míti víru, jako jest zrno horčičné, díte hoře této: Jdi odsud tam, a půjde, a nebudeť vám nic nemožného.

Mt 21:21 - I odpověděv Ježíš, řekl jim: Amen pravím vám: Budete-li míti víru, a nebudete-li pochybovati, netoliko to, co se stalo fíkovému dřevu, učiníte, a kdybyste i této hoře řekli: Zdvihni se a vrz sebou do moře, staneť se.

Mk 11:23 - Nebo amen pravím vám, že kdož by koli řekl hoře této: Zdvihni se a vrz sebou do moře, a nepochyboval by v srdci svém, ale věřil by, že se stane, cožkoli dí, budeť jemu tak, což by koli řekl.

Lk 17:6 - I dí Pán: Kdybyste měli víru jako zrno horčičné, řekli byste této moruši: Vykořeň se a přesaď se do moře, a uposlechla by vás.

Verš 4

Láska trpělivá jest, dobrotivá jest, láska nezávidí, láska není všetečná, nenadýmá se.

Prís 10:12 - Nenávist vzbuzuje sváry, ale láska přikrývá všecka přestoupení.

1Pt 4:8 - A protož buďte středmí a bedliví k modlitbám. Přede vším pak lásku jedni k druhým opravdovou mějte; nebo láska přikryje množství hříchů.

Verš 5

V nic neslušného se nevydává, nehledá svých věcí, nezpouzí se, neobmýšlí zlého.

1Kor 10:24 - Žádný nehledej svých věcí, ale jeden každý toho, což jest bližního.

Flp 2:4 - Nehledejte jeden každý svých věcí, ale každý také toho, což jest jiných.

Verš 6

Neraduje se z nepravosti, ale spolu raduje se pravdě.

2Jn 1:4 - Zradoval jsem se velmi, že jsem nalezl některé z synů tvých, an chodí v pravdě, jakož jsme přikázání vzali od Otce.

1Kor 13,1 - V prvých časoch Cirkvi kresťania dostávali mimoriadne dary Ducha Svätého, nazývané charizmy. Apoštol dáva normy, ako poznať pravosť chariziem (vv. 1–3), ich pôvod a cieľ (vv. 4–30), a vyzdvihuje superioritu lásky nad všetky dary (hl. 13).

1Kor 13,4-6 - Ide zrejme o tri božské osoby – Duch, Pán (Ježiš), Boh (Otec) – a ich prejavy v duchovných daroch.

1Kor 13,8 - "Slovo múdrosti" bolo pravdepodobne potrebné na vykladanie ťažších právd viery. "Slovo poznania" bolo zasa potrebné na poúčanie o tých najzákladnejších pravdách, ktoré má poznať každý.

1Kor 13,9 - Ide o mimoriadny stupeň viery, (porov. 13, 2).

1Kor 13,10 - "Schopnosť rozlišovať duchov", čiže určiť, od koho pochádzajú mimoriadne javy (podobné úkazy, kde nešlo o pravé charizmy, sa totiž vyskytovali aj v pohanských náboženstvách, v tzv. mystériách, a mohli pochádzať aj od zlého ducha). "Dar jazykov", inak nazývaný glosolália, sa prejavoval pri velebení Boha jazykmi, ktorým nerozumeli ostatní veriaci. Vysvetľovali to tí, čo mali dar "vysvetľovať jazyky".

1Kor 13,12 - Táto náuka Cirkvi ako o Kristovom mystickom tele (porov. Sk 9, 5) je jeden zo základných stĺpov pavlovskej teológie.