Verš 1
Nechciť pak, abyste nevěděli, bratří, že otcové naši všickni pod oblakem byli, a všickni moře přešli,
Ex 13:21 - Hospodin pak předcházel je ve dne v sloupu oblakovém, aby je vedl cestou, v noci pak v sloupu ohnivém, aby svítil jim, aby ve dne i v noci jíti mohli.
Nm 9:18 - K rozkazu Hospodinovu hýbali se synové Izraelští, a k rozkazu Hospodinovu kladli se; po všecky dny, dokudž zůstával oblak nad příbytkem, i oni leželi.
Dt 1:33 - Kterýž k vyhledání vám místa, na kterémž byste se klásti měli, v noci předcházel vás cestou v ohni, aby vám ukázal cestu, kterouž byste měli jíti, a v oblace ve dne.
Neh 9:12 - A sloupem oblakovým vodils je ve dne, a sloupem ohnivým v noci, osvěcuje jim cestu, kudy by jíti měli.
Neh 9:19 - Ty však pro svá mnohá slitování neopustil jsi jich na poušti. Sloup oblakový neodcházel od nich ve dne, veda je po cestě, ani sloup ohnivý v noci, osvěcuje je a cestu, po níž jíti měli.
Ž 78:14 - Vedl je ve dne v oblace, a každé noci v jasném ohni.
Ž 105:39 - Roztáhl oblak k zastírání jich, a oheň k osvěcování noci.
Ex 14:22 - Tedy šli synové Izraelští prostředkem moře po suše, a vody jim byly jako zed po pravé i po levé straně.
Joz 4:23 - Nebo vysušil Hospodin Bůh váš vody Jordánské před tváří vaší, až jste přešli, jakož učinil Hospodin Bůh váš moři Rudému, kteréž vysušil před tváří naší, až jsme přešli,
Ž 78:13 - Rozdělil moře, a převedl je; učinil, aby stály vody jako hromada.
Verš 3
A všickni týž pokrm duchovní jedli,
Ex 16:15 - Což vidouce synové Izraelští, řekli jeden druhému: Man jest toto. Nebo nevěděli, co by bylo. Tedy řekl jim Mojžíš: To jest ten chléb, kterýž vám dal Hospodin ku pokrmu.
Verš 4
A všickni týž nápoj duchovní pili. Pili zajisté z duchovní skály, kteráž za nimi šla; a ta skála byl Kristus.
Ex 17:6 - Aj, já státi budu před tebou tam na skále, na Orébě; i udeříš v skálu, a vyjdou z ní vody, kteréž bude píti lid. I učinil tak Mojžíš před očima starších Izraelských.
Nm 20:11 - I pozdvihl Mojžíš ruky své, a udeřil v skálu holí svou po dvakrát; i vyšly vody hojné, a pilo všecko množství i dobytek jejich.
Ž 78:15 - Protrhl skály na poušti, a napájel je jako z propastí velikých.
Verš 5
Ale ne ve mnohých z nich zalíbilo se Bohu, nebo zhynuli na poušti.
Nm 26:65 - (Nebo řekl byl Hospodin o nich: Smrtí zemrou na poušti;) a žádný z nich nepozůstal, jediné Kálef, syn Jefonův, a Jozue, syn Nun.
Verš 6
Ty pak věci za příklad nám býti mají k tomu, abychom nebyli žádostivi zlého, jako i oni žádali.
Nm 11:4 - Lid pak k nim přimíšený napadla žádost náramná; a obrátivše se, plakali i synové Izraelští a řekli: Kdo nám to dá, abychom se masa najedli?
Nm 11:33 - Ještě maso vězelo v zubích jejich, a nebylo právě sžvýkáno, když hněv Hospodinův vzbudil se na lid. I ranil Hospodin lid ranou velikou náramně.
Ž 106:14 - Ale jati jsouce žádostí na poušti, pokoušeli Boha silného na pustinách.
Verš 7
Protož nebuďte modláři, jako někteří z nich, jakož psáno jest: Posadil se lid, aby jedl a pil, a vstali, aby hrali.
Ex 32:6 - A nazejtří vstavše velmi ráno, obětovali zápaly, a přivedli oběti pokojné. I sedl lid, aby jedl a pil, potom vstali, aby hrali.
Verš 8
Aniž smilněme, jako někteří z nich smilnili, a padlo jich jeden den třimecítma tisíců.
Nm 25:1 - V tom, když pobyl Izrael v Setim, počal lid smilniti s dcerami Moábskými.
Nm 25:9 - Zhynulo jich pak od té rány dvadceti čtyři tisíce.
Ž 106:29 - A tak dráždili Boha skutky svými, až se na ně obořila rána,
Verš 9
Ani pokoušejme Krista, jako někteří z nich pokoušeli, a od hadů zhynuli.
Nm 21:5 - A mluvil lid proti Bohu a proti Mojžíšovi: Proč jste vyvedli nás z Egypta, abychom zemřeli na poušti? Nebo ani chleba ani vody není, a duše naše chléb tento ničemný sobě již zošklivila.
Ž 106:14 - Ale jati jsouce žádostí na poušti, pokoušeli Boha silného na pustinách.
Verš 10
Ani repcete, jako i někteří z nich reptali, a zhynuli od záhubce.
Ex 16:2 - I reptalo všecko shromáždění synů Izraelských proti Mojžíšovi a proti Aronovi na poušti.
Ex 17:2 - Protož domlouval se lid na Mojžíše, pravě: Dejte nám vody, abychom pili. Jimž odpověděl Mojžíš: Proč se na mne domlouváte? Proč pokoušíte Hospodina?
Nm 14:36 - Muži pak ti, kteréž poslal byl Mojžíš k shlédnutí země té, a kteříž, navrátivše se, uvedli v reptání proti němu všecko množství to, haněním ošklivíce zemi,
Ž 106:25 - A repcíce v staních svých, neposlouchali hlasu Hospodinova.
Verš 11
Toto pak všecko u figuře dálo se jim, a napsáno jest k napomenutí našemu, kteříž jsme již na konci světa.
Rim 15:4 - Nebo kteréžkoli věci napsány jsou, k našemu naučení napsány jsou, abychom skrze trpělivost a potěšení Písem naději měli.
1Kor 9:10 - Čili naprosto pro nás to praví? Pro násť jistě to napsáno jest. Nebo kdo oře, v naději orati má; a kdo mlátí v naději, naděje své má účasten býti.
Flp 4:5 - Středmost vaše známa buď všechněm lidem. Pán blízko.
Heb 10:25 - Neopouštějíce společného shromáždění našeho, jako někteří obyčej mají, ale napomínajíce se, a to tím více, čímž více vidíte, že se ten den přibližuje.
Verš 13
Pokušení vás nezachvátilo, než lidské. Ale věrnýť jest Bůh, kterýž nedopustí vás pokoušeti nad vaši možnost, ale způsobíť s pokušením také i vysvobození, abyste mohli snésti.
1Kor 1:8 - Kterýžto i utvrdí vás až do konce bez úhony ke dni příští Pána našeho Jezukrista.
1Sol 5:24 - Věrnýť jest ten, jenž povolal vás, kterýž také i učiní to.
2Pt 2:9 - Umíť Pán zbožné z pokušení vytrhnouti, nepravých pak ke dni soudu potrestaných dochovati,
Verš 17
Nebo jeden chléb, jedno tělo mnozí jsme; všickni zajisté z jednoho chleba jíme.
Rim 12:5 - Tak mnozí jedno tělo jsme v Kristu, a obzvláštně jedni druhých údové.
1Kor 12:27 - Vy pak jste tělo Kristovo, a údové z částky.
Verš 19
Což pak tedy dím? Že modla jest něco? Anebo že modlám obětované něco jest? Nikoli.
1Kor 8:4 - A protož o pokrmích, kteříž se modlám obětují, toto dím: Víme, že modla na světě nic není a že není jiného žádného Boha nežli jeden.
Verš 20
Ale toto pravím, že, což obětují pohané, ďáblům obětují, a ne Bohu. Nechtělť bych pak, abyste vy byli účastníci ďáblů.
Lv 17:7 - A nikoli více nebudou obětovati obětí svých ďáblům, po nichžto odcházejíce, oni smilní. Zákon tento bude jim věčný i všechněm potomkům jejich.
Dt 32:17 - Obětovali ďáblům, ne Bohu, bohům, jichž neznali, novým, kteříž z blízka přišli, jichžto se nic nestrašili otcové vaši.
Verš 23
Všecko mi sluší, ale ne všecko jest užitečné; všecko mi sluší, ale ne všecko vzdělává.
1Kor 6:12 - Všecko mi sluší, ale ne všecko prospívá; všecko mi sluší, ale jáť pod žádné té věci moc poddán nebudu.
Verš 24
Žádný nehledej svých věcí, ale jeden každý toho, což jest bližního.
1Kor 13:5 - V nic neslušného se nevydává, nehledá svých věcí, nezpouzí se, neobmýšlí zlého.
Flp 2:4 - Nehledejte jeden každý svých věcí, ale každý také toho, což jest jiných.
Verš 26
Nebo Páněť jest země i plnost její.
Ex 19:5 - Protož nyní, jestliže skutečně poslouchati budete hlasu mého, a ostříhati smlouvy mé, budete mi lid zvláštní mimo všecky lidi, ačkoli má jest všecka země.
Ž 24:1 - Žalm Davidův. Hospodinova jest země, a plnost její, okršlek země, i ti, kteříž obývají na něm.
Ž 50:12 - Zlačním-li, nic tobě o to nedím; nebo můj jest okršlek zemský i plnost jeho.
Verš 27
Pozval-liť by vás pak kdo z nevěřících k stolu, a chcete jíti, vše, cožkoli bylo by vám předloženo, jezte, nic se nevyptávajíce pro svědomí.
Lk 10:7 - A v témž domu ostaňte, jedouce a pijíce, což u nich jest. Nebo hoden jest dělník mzdy své. Nechoďtež z domu do domu.
1Kor 8:7 - Ale ne ve všechť jest to umění. Nebo někteří se zlým svědomím pro modlu až dosavad jako modlám obětované jedí, a svědomí jejich, jsuci mdlé, poskvrňuje se.
Verš 30
A poněvadž já s díků činěním požívám, proč mi se rouhají příčinou toho, z čehož já díky činím?
Rim 14:6 - Kdož dnů šetří, Pánu šetří; a kdo nešetří, Pánu nešetří. A kdo jí, Pánu jí, nebo děkuje Bohu; a kdož nejí, Pánu nejí, a děkuje Bohu.
1Tim 4:3 - Zbraňujících ženiti se, přikazujících zdržovati se od pokrmů, kteréž Bůh stvořil k užívání s díkčiněním věřícím a těm, jenž poznali pravdu.
Verš 31
Protož buďto že jíte, nebo pijete, anebo cožkoli činíte, všecko k slávě Boží čiňte.
Kol 3:17 - A všecko, cožkoli činíte v slovu nebo v skutku, všecko čiňte ve jménu Pána Ježíše, díky činíce Bohu a Otci skrze něho.
Verš 32
Bez úrazu buďte i Židům i Řekům i církvi Boží,
Rim 14:13 - Nesuďmež tedy více jedni druhých, ale toto raději rozsuzujte, jak byste nekladli úrazu nebo pohoršení bratru.
Verš 33
Jakož i já ve všem líbím se všechněm, nehledaje v tom svého užitku, ale mnohých, aby spaseni byli.
1Kor 9:22 - Učiněn jsem mdlým jako mdlý, abych mdlé získal. Všechněm všecko jsem učiněn, abych vždy některé k spasení přivedl.
