Verš 1
Chtěl bych vám připomenout, bratří, že naši praotcové byli všichni pod oblakovým sloupem, všichni prošli mořem,
Ex 13:21 - Hospodin šel před nimi ve dne v sloupu oblakovém, a tak je cestou vedl, v noci ve sloupu ohnivém, a tak jim svítil, že mohli jít ve dne i v noci.
Nm 9:18 - Na Hospodinův rozkaz táhli Izraelci dál a na Hospodinův rozkaz tábořili. Tábořili po celou dobu, pokud se zdržoval oblak nad příbytkem.
Dt 1:33 - který chodí cestou před vámi, aby vám vyhlédl místo k táboření, a ukazuje vám cestu, po níž máte jít, za noci v ohni a ve dne v oblaku.
Neh 9:12 - Ve dne jsi je vodil sloupem oblakovým, v noci sloupem ohnivým, aby jim osvětloval cestu, po níž by šli.
Neh 9:19 - Avšak ty jsi je v nesmírném slitování na poušti neopustil. Ve dne od nich neodcházel sloup oblakový, který je vodil po cestě, a v noci sloup ohnivý, který jim osvětloval cestu, po níž by šli.
Ž 78:14 - Ve dne oblakem je vodil, po celou noc září ohně.
Ž 105:39 - Jako závěs rozestíral oblak, ohněm svítíval jim v noci.
Ex 14:22 - Izraelci šli prostředkem moře po suchu. Vody jim byly hradbou zprava i zleva.
Joz 4:23 - Hospodin, váš Bůh, vysušil před vámi vody Jordánu, dokud jste nepřešli, jako to učinil Hospodin, váš Bůh, s Rákosovým mořem, které před vámi vysušil, dokud jste nepřešli,
Ž 78:13 - Moře rozpoltil a převedl je, jako hráz postavil vody.
Verš 3
všichni jedli týž duchovní pokrm
Ex 16:15 - Když to Izraelci viděli, říkali jeden druhému: "Man hú?" (to je: "Co je to?") Nevěděli totiž, co to je. Mojžíš jim řekl: "To je chléb, který vám dal Hospodin za pokrm.
Verš 4
a pili týž duchovní nápoj; pili totiž z duchovní skály, která je doprovázela, a tou skálou byl Kristus.
Ex 17:6 - Já tam budu stát před tebou na skále na Chorébu. Udeříš do skály a vyjde z ní voda, aby lid mohl pít." Mojžíš to udělal před očima izraelských starších.
Nm 20:11 - Nato Mojžíš pozdvihl ruku, dvakrát udeřil svou holí do skaliska a vytryskl proud vody, takže se napila pospolitost i jejich dobytek.
Ž 78:15 - Rozpoltil na poušti skály, dal jim pít hojně jak z propastných tůní,
Verš 5
A přece se většina z nich Bohu nelíbila; vždyť 'poušť byla poseta jejich těly'.
Nm 26:65 - Hospodin jim totiž řekl, že určitě zemřou na poušti. Nezbyl z nich žádný, jenom Káleb, syn Jefunův, a Jozue, syn Núnův.
Verš 6
To vše se stalo nám na výstrahu, abychom nezatoužili po zlém jako oni.
Nm 11:4 - Chátru přimíšenou mezi nimi popadla žádostivost. Rovněž Izraelci začali znovu s pláčem volat: "Kdo nám dá najíst masa?
Nm 11:33 - Ještě měli v zubech maso, ještě nebylo ani rozžvýkáno, když Hospodin vzplanul proti lidu hněvem a počal lid bít převelikou ranou.
Ž 106:14 - Chtivostí se dali strhnout v poušti, pokoušeli Boha v pustém kraji.
Verš 7
A také nebuďte modláři jako někteří z nich, jak je psáno: 'Usadil se lid, aby jedl a pil, a potom povstali k tancům.'
Ex 32:6 - Nazítří za časného jitra obětovali oběti zápalné a přinesli oběti pokojné. Pak se lid usadil k jídlu a pití. Nakonec se dali do nevázaných her.
Verš 8
Ani se neoddávejme smilstvu, jako někteří z nich, a padlo jich za jeden den třiadvacet tisíc.
Nm 25:1 - Když Izrael pobýval v Šitímu, začal lid smilnit s Moábkami.
Nm 25:9 - Ale mrtvých při té pohromě bylo čtyřiadvacet tisíc.
Ž 106:29 - Svým jednáním uráželi Hospodina, proto je postihla pohroma.
Verš 9
A také nechtějme zkoušet Pána, jako to dělali někteří z nich a hynuli od hadího uštknutí,
Nm 21:5 - a mluvil proti Bohu a proti Mojžíšovi: "Proč jste nás vyvedli z Egypta? Abyste nás na poušti umořili? Vždyť tu není chléb ani voda! Tato nuzná strava se nám už protiví."
Ž 106:14 - Chtivostí se dali strhnout v poušti, pokoušeli Boha v pustém kraji.
Verš 10
ani nereptejte, jako někteří z nich, a byli zahubeni Zhoubcem.
Ex 16:2 - Celá pospolitost Izraelců na poušti opět reptala proti Mojžíšovi a Áronovi.
Ex 17:2 - Tu se lid dostal do sváru s Mojžíšem a naléhali: "Dejte nám vodu, chceme pít!" Mojžíš se jich zeptal: "Proč se se mnou přete? Proč pokoušíte Hospodina?"
Nm 14:36 - Muži, které Mojžíš poslal prozkoumat zemi a kteří po návratu podněcovali celou pospolitost k reptání proti němu tím, že pohaněli tuto zemi pomluvami,
Ž 106:25 - žehrali v svých stanech, Hospodina neposlechli.
Verš 11
To, co se jim stalo, je výstražný obraz a bylo to napsáno k napomenutí nám, které zastihl přelom věků.
Rim 15:4 - Všecko, co je tam psáno, bylo napsáno k našemu poučení, abychom z trpělivosti a z povzbuzení, které nám dává Písmo, čerpali naději.
1Kor 9:10 - Není to řečeno spíše pro nás? Ano, pro nás to bylo napsáno, neboť ten, kdo orá a kdo mlátí, má pracovat s nadějí, že dostane svůj podíl.
Flp 4:5 - Vaše mírnost ať je známa všem lidem. Pán je blízko.
Heb 10:25 - Nezanedbávejte společná shromáždění, jak to někteří mají ve zvyku, ale napomínejte se tím více, čím více vidíte, že se blíží den Kristův.
Verš 13
Nepotkala vás zkouška nad lidské síly. Bůh je věrný: nedopustí, abyste byli podrobeni zkoušce, kterou byste nemohli vydržet, nýbrž se zkouškou vám připraví i východisko a dá vám sílu, abyste mohli obstát.
1Kor 1:8 - On vám bude oporou až do konce, abyste v onen den našeho Pána Ježíše Krista nebyli obviněni.
1Sol 5:24 - Věrný je ten, který vás povolal; on to také učiní.
2Pt 2:9 - Pán však dovede vytrhnout zbožné ze zkoušky, ale nespravedlivé uchovat pro trest v den soudu;
Verš 17
Protože je jeden chléb, jsme my mnozí jedno tělo, neboť všichni máme podíl na jednom chlebu.
Rim 12:5 - tak i my, ač je nás mnoho, jsme jedno tělo v Kristu a jeden druhému sloužíme jako jednotlivé údy.
1Kor 12:27 - Vy jste tělo Kristovo, a každý z vás je jedním z jeho údů.
Verš 19
Co tím chci říci? Že pokrm obětovaný modlám něco znamená? Nebo že modla něco znamená?
1Kor 8:4 - Pokud tedy jde o to, zda se smí jíst maso obětované modlám, víme, že modly ani bohové tohoto světa nic nejsou a že jest jen jeden Bůh.
Verš 20
Nikoli, nýbrž že to, co pohané obětují, obětují démonům, a ne Bohu. Nechci, abyste vešli ve společenství s démony.
Lv 17:7 - Už nebudou obětovat své oběti běsům, s nimiž smilnili. Toto jim bude provždy platné nařízení pro všechna jejich pokolení.
Dt 32:17 - Obětovali běsům, a ne Bohu, božstvům, jež ani neznali, těm novým, nedávno povstalým, před nimiž se vaši otcové nechvěli hrůzou.
Verš 23
'Všecko je dovoleno' - ano, ale ne všecko prospívá. 'Všecko je dovoleno' - ano, ale ne všecko přispívá ke společnému růstu.
1Kor 6:12 - 'Všechno je mi dovoleno' - ano, ale ne všechno prospívá. 'Všechno je mi dovoleno' - ano, ale ničím se nedám zotročit.
Verš 24
Nikdo ať nemyslí sám na sebe, nýbrž ať má ohled na druhého!
1Kor 13:5 - Láska nejedná nečestně, nehledá svůj prospěch, nedá se vydráždit, nepočítá křivdy.
Flp 2:4 - každý ať má na mysli to, co slouží druhým, ne jen jemu.
Verš 26
'Hospodinova je země i její plnost.'
Ex 19:5 - Nyní tedy, budete-li mě skutečně poslouchat a dodržovat mou smlouvu, budete mi zvláštním vlastnictvím jako žádný jiný lid, třebaže má je celá země.
Ž 24:1 - Davidův; žalm. Hospodinova je země se vším, co je na ní, svět i ti, kdo na něm sídlí.
Ž 50:12 - Kdybych měl hlad, neřeknu si tobě, mně patří svět se vším, co je na něm.
Verš 27
Pozve-li vás někdo z nevěřících a chcete tam jít, jezte všechno, co vám předloží, a pro své svědomí se na nic neptejte.
Lk 10:7 - V tom domě zůstávejte, jezte a pijte, co vám dají, neboť 'hoden je dělník své mzdy'! Nepřecházejte z domu do domu.
1Kor 8:7 - Ale všichni nemají toto poznání. Někteří jsou až podnes tak zvyklí na modly, že jedí toto maso jako oběti modlám; jejich svědomí je nejisté, a proto je poskvrněno.
Verš 30
Jestliže něco přijímám s vděčností, proč mám být odsuzován za to, zač vzdávám díky?
Rim 14:6 - Kdo zachovává určité dny, zachovává je Pánu. Kdo jí, dělá to Pánu ke cti, neboť děkuje Bohu; a kdo nejí, dělá to také Pánu ke cti, neboť i on děkuje Bohu.
1Tim 4:3 - Zakazují lidem ženit se a jíst pokrmy, které Bůh stvořil, aby je s děkováním požívali ti, kdo věří a kdo poznali pravdu.
Verš 31
Ať tedy jíte či pijete či cokoli jiného děláte, všecko čiňte k slávě Boží.
Kol 3:17 - Všechno, cokoli mluvíte nebo děláte, čiňte ve jménu Pána Ježíše a skrze něho děkujte Bohu Otci.
Verš 32
Nebuďte kamenem úrazu ani Židům, ani Řekům, ani církvi Boží,
Rim 14:13 - Nesuďme už tedy jeden druhého, ale raději posuďte, jak jednat, abyste nekladli bratru do cesty kámen úrazu a nepůsobili pohoršení.
Verš 33
já se také snažím všem vyjít vstříc. Nehledám svůj vlastní prospěch, nýbrž prospěch mnohých, aby byli spaseni.
1Kor 9:22 - Těm, kdo jsou slabí, stal jsem se slabým, abych získal slabé. Všem jsem se stal vším, abych získal aspoň některé.
1Kor 10,1 - "Oblak", ktorým Boh ukazoval cestu Izraelitom po odchode z Egypta (Ex 13, 21).
1Kor 10,2 - Prechod Izraelitov pod vedením Mojžiša cez Červené more je predobrazom krstu. Izraeliti sa tu chápu ako príslušníci Mojžiša.
1Kor 10,3 - Duchovný pokrm, manna (Ex 16, 4. 35), je predobraz Eucharistie.
1Kor 10,4 - Podľa rabínskej tradície skala, z ktorej Mojžiš dal zázračne vytiecť vode (Nm 20,8), sprevádzala Izraelitov na púšti. Pavol používa tento obraz, aby ukázal, že pre kresťanov jediným zdrojom milosti je Kristus.
1Kor 10,5 - Porov. Ex 14, 16.
1Kor 10,6 - Porov. Ž 106, 14.
1Kor 10,7 - Porov. Ex 32, 6.
1Kor 10,8 - Porov. Nm 25, 1. 9; rozdiel v počte sa vysvetľuje rôzne.
1Kor 10,9 - Porov. Nm 21, 5 n.
1Kor 10,10 - Porov. Nm 14, 2.
1Kor 10,11 - "Koniec vekov" sú mesiášske časy otvorené Kristom.
1Kor 10,14-22 - Zúčastniť sa na hostinách pri pohanských obetách znamenalo zjednotiť sa, dostať sa do spoločenstva so zlými duchmi. Preto sa kresťania na nich nesmú zúčastniť, lebo oni sa spájajú s Kristom účasťou na novozákonnej obete.
1Kor 10,18 - "Pozrite na Izrael ...," t. j. na dejiny Izraela ako národa.
1Kor 10,23 - Porov. poznámku k 6, 12.
1Kor 10,26 - Ž 24, 1.
