Verš 1
Nechci bratři, abyste nevěděli, co se stalo s našimi otci. Všichni byli zastíněni oblakem a všichni prošli mořem.
Ex 13:21 - Hospodin je ve dne předcházel v oblakovém sloupu, aby je vedl na cestě, a v noci v ohnivém sloupu, aby jim svítil. Tak mohli jít ve dne i v noci.
Nm 9:18 - Podle Hospodinova rozkazu vyráželi synové Izraele na cestu a podle Hospodinova rozkazu tábořili. Tábořili tak dlouho, dokud oblak spočíval nad Příbytkem.
Dt 1:33 - ačkoli vás předcházel na cestě, hledal vám místo k odpočinku a ukazoval vám cestu, kterou máte jít - za noci ohněm a za dne oblakem.
Neh 9:12 - Ve dne jsi je vodil sloupem oblakovým, v noci pak sloupem ohnivým svítils jim na cestu, po které měli jít.
Neh 9:19 - Ty jsi je ale ve svém nesmírném slitování nenechal samotné tehdy na poušti. Oblakový sloup je nikdy neopouštěl, ve dne je vodil po cestě; ohnivý sloup byl s nimi v noci, svítil jim na cestu, po které měli jít.
Ž 78:14 - Oblakem svým je vodil ve dne, ohnivým světlem za nocí.
Ž 105:39 - Rozestřel oblak, aby jim dal stín, noc jim svým ohněm prozářil.
Ex 14:22 - a synové Izraele prošli skrz moře suchou nohou. Vody jim byly stěnou po pravici i levici!
Joz 4:23 - Hospodin, váš Bůh, před vámi vysušil tyto jordánské vody, dokud jste nepřešli, tak jako to Hospodin, váš Bůh, provedl s Rudým mořem, které před námi vysušil, dokud jsme nepřešli.
Ž 78:13 - Rozdělil moře, převedl je, vody postavil jako hromady.
Verš 3
Všichni jedli tentýž duchovní pokrm
Ex 16:15 - Když to synové Izraele spatřili, říkali jeden druhému: Man-hu ("Co je to?"). Opravdu nevěděli, co to je. Mojžíš jim řekl: "To je ten chléb, který vám Hospodin dal za pokrm.
Verš 4
a všichni pili tentýž duchovní nápoj (pili totiž z duchovní skály, která je provázela, a tou skálou byl Kristus).
Ex 17:6 - Pohleď, já budu stát před tebou tam na té skále, na Orébu. Udeř do skály a vyjde z ní voda, aby lid měl co pít." A Mojžíš to před očima izraelských stařešinů učinil.
Nm 20:11 - Nato se Mojžíš rozpřáhl a dvakrát udeřil holí do skály. Vytrysklo z ní tolik vody, že se napila obec i jejich dobytek.
Ž 78:15 - Rozlomil skály v poušti, jak z hlubin bezedných dal jim pít.
Verš 5
Ve většině z nich ale Bůh nenašel zalíbení - vždyť "byli pobiti na poušti".
Nm 26:65 - O těch totiž Hospodin řekl: "Musejí zemřít na poušti," a nezůstal z nich nikdo než Káleb, syn Jefunův, a Jozue, syn Nunův.
Verš 6
To vše se stalo nám pro výstrahu. Proto nepropadejme zlé lačnosti tak jako kdysi oni.
Nm 11:4 - Chátry přimíšené k nim se pak zmocnila lačnost. Synové Izraele se k nim připojili a dali se znovu do pláče: "Kdo nás nakrmí masem?
Nm 11:33 - Ještě měli maso v zubech, ještě ho ani nerozžvýkali, když Hospodin vzplanul proti lidu hněvem a udeřil na lid přetěžkou ranou.
Ž 106:14 - Propadli lačnosti v oné poušti, Boha pokoušeli v pustině.
Verš 7
Také nebuďte modláři jako někteří z nich, jak je psáno: "Lid se posadil, aby jedl a pil, a pak vstali, aby se povyrazili."
Ex 32:6 - Nazítří pak vstali časně zrána, obětovali zápalné oběti a pořádali obětní hody. Lid se posadil, aby jedl a pil, a pak vstali, aby se povyrazili.
Verš 8
Také nesmilněme, jako někteří z nich smilnili a v jediný den jich padlo třiadvacet tisíc.
Nm 25:1 - Když Izrael pobýval v Šitimu, začal lid smilnit s místními Moábkami.
Nm 25:9 - Těch, kdo tou ranou zemřeli, bylo 24 000.
Ž 106:29 - Boha tak popudili svými činy, že mezi nimi propukla pohroma.
Verš 9
Také nepokoušejme Krista, jako někteří z nich pokoušeli a byli zahubeni hady.
Nm 21:5 - a začal Bohu a Mojžíšovi vyčítat: "Proč jste nás odvedli z Egypta? Abychom zemřeli na poušti? Není tu chléb, není tu voda a ten mizerný pokrm se nám už hnusí!"
Ž 106:14 - Propadli lačnosti v oné poušti, Boha pokoušeli v pustině.
Verš 10
Také nereptejte, jako někteří z nich reptali a byli zahubeni zhoubcem.
Ex 16:2 - Na poušti pak celá izraelská obec reptala proti Mojžíšovi a Áronovi.
Ex 17:2 - Začali tedy na Mojžíše dotírat: "Dejte nám vodu, ať máme co pít!" Mojžíš jim řekl: "Proč na mě dotíráte? Proč pokoušíte Hospodina?"
Nm 14:36 - Muži, které Mojžíš vyslal prozkoumat zem a kteří o ní po svém návratu roznášeli pomluvy (čímž podnítili celou obec k reptání proti Mojžíšovi),
Ž 106:25 - Ve svých stanech se dali do reptání, poslouchat Hospodina odmítli.
Verš 11
To všechno se jim stalo pro výstrahu a bylo to zapsáno pro poučení nám, kdo jsme se octli na konci věků.
Rim 15:4 - Všechno, co bylo v minulosti zapsáno, bylo zapsáno pro naše poučení, abychom díky vytrvalosti a povzbuzení, které je v Písmu, měli naději.
1Kor 9:10 - Neříká to spíše kvůli nám? Bezpochyby je to napsáno kvůli nám. Kdo oře, musí přece orat v naději, a kdo mlátí obilí, musí to dělat v naději, že bude mít podíl z úrody.
Flp 4:5 - Všichni lidé ať znají vaši vlídnost. Pán je blízko.
Heb 10:25 - a neopouštějme naše společné shromáždění, jak mají někteří ve zvyku. Raději se napomínejme, a to tím více, čím více vidíte, že se blíží ten den.
Verš 13
Jak vidíte, nezmocnilo se vás pokušení, které by pro lidi nebylo běžné. Ale Bůh je věrný! Nedovolí, abyste byli pokoušeni nad své možnosti; uprostřed zkoušky vám poskytne východisko, abyste mohli obstát.
1Kor 1:8 - Ten vás bude posilovat až do konce, aby vám v den našeho Pána Ježíše Krista nebylo co vytknout.
1Sol 5:24 - Ten, který vás volá, je věrný; on to udělá.
2Pt 2:9 - Pán tedy umí vysvobozovat zbožné ze zkoušek, ale nespravedlivé čeká jeho trest v den soudu,
Verš 17
Jako je jeden chléb, tak jsme jedno tělo. I když je nás mnoho, sdílíme jeden chléb.
Rim 12:5 - tak i nás je mnoho, ale v Kristu jsme jedno tělo a jako jednotlivé údy patříme k sobě navzájem.
1Kor 12:27 - Vy jste tedy tělo Kristovo a jednotlivě jeho části.
Verš 19
Co se tu snažím říci? Že maso obětované modlám něco znamená? Anebo že modla něco znamená?
1Kor 8:4 - Pokud tedy jde o požívání masa obětovaného modlám: Víme, že "modla neznamená vůbec nic" a že "není žádný Bůh než jediný".
Verš 20
Nikoli. Říkám však, že pohané nepřinášejí své oběti Bohu, ale démonům. A já nechci, abyste měli co společného s démony.
Lv 17:7 - Nebudou již tedy zabíjet své oběti běsům, za nimiž chodili smilnit. Toto bude věčné ustanovení pro všechna vaše pokolení.
Dt 32:17 - Obětovali ďáblům, a ne Bohu, těm novým bohům, jež nikdy neznali, těm, co až nedávno se objevili - vaši otcové je neměli!
Verš 23
"Všechno smím" - budiž, ale ne všechno je prospěšné; všechno smím, ale ne všechno pomáhá.
1Kor 6:12 - "Všechno smím" - budiž, ale ne všechno je prospěšné. Všechno smím, ale ničím z toho se nedám ovládnout.
Verš 24
Nikomu ať nejde o vlastní prospěch, ale o prospěch toho druhého.
1Kor 13:5 - není hrubá, nehledá svůj prospěch, není vznětlivá, nepočítá křivdy,
Flp 2:4 - Ať si každý nehledí jen sebe, ale také druhých.
Verš 26
vždyť "Hospodinova je země i všechno na ní."
Ex 19:5 - Nyní tedy, budete-li opravdu poslouchat můj hlas a zachovávat mou smlouvu, budete mi zvláštním pokladem jako žádný jiný lid. Ano, celý svět patří mně,
Ž 24:1 - Žalm Davidův. Hospodinova je země se vším, co je na ní, celý svět i s jeho obyvateli -
Ž 50:12 - Nepožádám tě, i kdybych hladověl - mně patří svět i všechno v něm!
Verš 27
Když vás někdo nevěřící pozve a vám se chce jít, jděte. Jezte, cokoli vám nabídnou, a na nic se kvůli svědomí nevyptávejte.
Lk 10:7 - V tom domě zůstávejte a jezte a pijte, co nabízejí - dělník si přece zaslouží svou mzdu. Nepřecházejte z domu do domu.
1Kor 8:7 - Všichni ale k tomuto poznání nedošli. Někteří jsou dosud tak zvyklí na modly, že jsou k požívání takového masa choulostiví a mají pak špatné svědomí.
Verš 30
Vždyť ten pokrm jím s vděčností! Proč bych měl být odsuzován kvůli něčemu, za co vzdávám díky?"
Rim 14:6 - Kdo drží svátek, drží ho Pánu. Kdo jí, jí Pánu, neboť děkuje Bohu, a kdo nejí, nejí Pánu a děkuje Bohu.
1Tim 4:3 - budou lidi zrazovat od manželství a zakazovat jim jíst, co Bůh stvořil. Ti, kdo věří a znají pravdu, to však mají požívat s vděčností,
Verš 31
Nuže - ať už jíte nebo pijete, ať už děláte cokoli, všechno to dělejte k Boží slávě.
Kol 3:17 - Cokoli děláte, ať už ve slovech či skutcích, všechno to čiňte ve jménu Pána Ježíše a děkujte skrze něj Bohu Otci.
Verš 32
Nebuďte kamenem úrazu Židům ani Řekům ani církvi Boží.
Rim 14:13 - Přestaňme proto soudit jedni druhé. Raději posuďte, jak bratra ničím neurazit a nepohoršit.
Verš 33
Vždyť i já vždycky vycházím všem vstříc, neboť nehledám vlastní prospěch, ale prospěch mnohých, aby byli spaseni.
1Kor 9:22 - Pro slabé jsem slabý, abych získal slabé. Pro všechny jsem vším, abych jakýmkoli způsobem aspoň některé zachránil.
1Kor 10,1 - "Oblak", ktorým Boh ukazoval cestu Izraelitom po odchode z Egypta (Ex 13, 21).
1Kor 10,2 - Prechod Izraelitov pod vedením Mojžiša cez Červené more je predobrazom krstu. Izraeliti sa tu chápu ako príslušníci Mojžiša.
1Kor 10,3 - Duchovný pokrm, manna (Ex 16, 4. 35), je predobraz Eucharistie.
1Kor 10,4 - Podľa rabínskej tradície skala, z ktorej Mojžiš dal zázračne vytiecť vode (Nm 20,8), sprevádzala Izraelitov na púšti. Pavol používa tento obraz, aby ukázal, že pre kresťanov jediným zdrojom milosti je Kristus.
1Kor 10,5 - Porov. Ex 14, 16.
1Kor 10,6 - Porov. Ž 106, 14.
1Kor 10,7 - Porov. Ex 32, 6.
1Kor 10,8 - Porov. Nm 25, 1. 9; rozdiel v počte sa vysvetľuje rôzne.
1Kor 10,9 - Porov. Nm 21, 5 n.
1Kor 10,10 - Porov. Nm 14, 2.
1Kor 10,11 - "Koniec vekov" sú mesiášske časy otvorené Kristom.
1Kor 10,14-22 - Zúčastniť sa na hostinách pri pohanských obetách znamenalo zjednotiť sa, dostať sa do spoločenstva so zlými duchmi. Preto sa kresťania na nich nesmú zúčastniť, lebo oni sa spájajú s Kristom účasťou na novozákonnej obete.
1Kor 10,18 - "Pozrite na Izrael ...," t. j. na dejiny Izraela ako národa.
1Kor 10,23 - Porov. poznámku k 6, 12.
1Kor 10,26 - Ž 24, 1.
