Verš 1
Říkám pravdu v Kristu, nelžu; i mé svědomí v Duchu svatém potvrzuje,
Rim 1:9 - Bůh, jemuž sloužím svým duchem v evangeliu jeho Syna, je mi svědkem, že se o vás neustále zmiňuji
2Kor 1:23 - Bůh je mi svědek - na mou duši, že jsem do Korintu ještě nepřišel jen z ohledu k vám.
2Kor 11:31 - Bůh a Otec Pána Ježíše ať je požehnaný navěky - on ví, že nelžu!
Gal 1:20 - Bůh je mi svědek, že vám nepíšu žádnou lež!
Flp 1:8 - Bůh je mi svědkem, jak po vás všech toužím; cítím k vám lásku Krista Ježíše!
1Sol 2:5 - Víte, že jsme nikdy neužívali lichotky ani přetvářku k zakrývání chamtivosti - Bůh je náš svědek!
1Sol 5:27 - Zapřísahám vás v Pánu, abyste tento dopis nechali přečíst všem sourozencům.
Verš 3
Přál bych si sám být zavržen od Krista ve prospěch svých bratrů, svých tělesných příbuzných,
Ex 32:32 - Kéž bys jim ten hřích nyní odpustil... A pokud ne, vymaž mne prosím z knihy, kterou píšeš."
Rim 10:1 - Bratři, toužím celým srdcem a modlím se k Bohu za spásu Izraele.
Verš 4
Izraelitů! Jim totiž patří synovství, sláva i smlouvy, jim byl dán Zákon, bohoslužba i zaslíbení,
Dt 7:6 - Jsi přece svatý lid Hospodina, svého Boha! Tebe Hospodin, tvůj Bůh, vyvolil, abys byl jeho lidem, jeho zvláštním pokladem jako žádný jiný lid na zemi.
Rim 2:17 - Ty si ovšem říkáš Žid, spoléháš na Zákon a chlubíš se Bohem.
Rim 3:2 - Každopádně, velikou! Především jim byla svěřena Boží slova.
Ef 2:12 - V té době jste byli bez Krista, oddělení od společnosti Izraele, cizí pokud jde o smlouvy zaslíbení, bez naděje a bez Boha na světě.
Verš 5
jejich jsou otcové a z nich tělesně pochází Kristus, který je nade vším, Bůh požehnaný navěky! Amen.
Jer 23:6 - Za jeho dnů bude Juda zachráněn a Izrael bude žít v bezpečí. A toto je jméno, jímž bude nazýván: HOSPODIN - NAŠE SPRAVEDLNOST.
Jn 1:1 - Na počátku bylo Slovo a to Slovo bylo u Boha a to Slovo bylo Bůh.
Sk 20:28 - Dbejte tedy na sebe i na celé stádo, jehož správci vás Duch svatý ustanovil, abyste pásli Boží církev, kterou vykoupil svou vlastní krví.
Rim 1:4 - Duchem svatým však byl Boží Syn, jak se mocně ukázalo jeho vzkříšením z mrtvých - o našem Pánu Ježíši Kristu.
Heb 1:8 - ale o Synu říká: "Tvůj trůn, Bože, trvá na věčné věky, žezlo spravedlnosti je žezlo vlády tvé.
Verš 6
Ale ne že by Boží slovo selhalo. Ne všichni z Izraele jsou totiž opravdu Izrael.
Nm 23:19 - Bůh není člověk, aby lhal, není lidský syn, aby litoval. Promluví snad, a nedodrží to, řekne snad něco, a nesplní?
Rim 3:3 - Jistě, někteří z nich byli nevěrní, ale copak jejich nevěrnost může zrušit Boží věrnost?
2Tim 2:13 - Jestli jsme nevěrní, on zůstává věrný - nemůže přece popřít sám sebe!
Jn 8:39 - "Náš otec je Abraham," odpověděli mu. "Kdybyste byli děti Abrahama," řekl jim Ježíš, "dělali byste Abrahamovy skutky.
Rim 2:28 - Pravý Žid totiž není ten, kdo je jím zjevně, a pravá obřízka není ta zjevná na těle.
Verš 7
Ne všichni jsou jeho dětmi jen proto, že jsou símě Abrahamovo. Říká přece: "Tvé símě bude povoláno v Izákovi."
Gal 4:23 - Ten z otrokyně se ale narodil jen podle těla, kdežto ten ze svobodné skrze zaslíbení.
Gn 21:12 - Bůh ale Abrahamovi řekl: "Netrap se kvůli chlapci ani kvůli své děvečce. Poslechni Sáru ve všem, co ti řekla, protože tvé símě bude povoláno v Izákovi.
Gal 3:29 - A když jste Kristovi, jste símě Abrahamovo a dědicové podle zaslíbení.
Heb 11:18 - o němž bylo řečeno: "Tvé símě bude povoláno v Izákovi."
Verš 8
To znamená, že Božími dětmi nejsou děti těla, ale za símě se počítají děti zaslíbení.
Gal 4:28 - Vy, bratři, jste tedy jako Izák dětmi zaslíbení.
Verš 9
Šlo totiž právě o slovo zaslíbení: "V tento čas přijdu a Sára bude mít syna."
Gn 18:10 - Na to host řekl: "Za rok touto dobou se k tobě jistě vrátím a hle, tvá manželka Sára bude mít syna!"Sára však poslouchala vzadu u vchodu do stanu.
Verš 10
A to není vše. Z téhož muže, našeho otce Izáka, počala Rebeka dva syny.
Gn 25:21 - Izák se za svou ženu modlil k Hospodinu, protože byla neplodná. Hospodin ho vyslyšel a Rebeka, jeho žena, počala.
Verš 12
(nešlo totiž o skutky, ale o Toho, který povolává), bylo jí řečeno: "Starší bude sloužit mladšímu."
Gn 25:23 - a Hospodin jí řekl: "Ve tvém lůnu jsou dva národy; dvojí lid se z tvých útrob rozdělí. Jeden lid bude silnější než druhý a starší mladšímu bude služebník."
Verš 13
Jak je psáno: "Jákoba jsem si zamiloval, Ezaua jsem však zavrhl."
Mal 1:2 - Miluji vás, praví Hospodin. "Jak nás miluješ?" ptáte se. Neměl snad Jákob bratra Ezaua? praví Hospodin. Jákoba jsem si zamiloval,
Verš 14
Co na to řekneme? Není Bůh nespravedlivý? V žádném případě!
Dt 32:4 - On je Skála! Jeho dílo je dokonalé, všechny jeho cesty pravé jsou. Věrný je Bůh, každé křivdy vzdálen, on je spravedlivý a upřímný!
2Krn 19:7 - Ať vás tedy provází hrůza z Hospodina. Jednejte svědomitě, neboť Hospodin, náš Bůh, nestrpí nespravedlnost, podjatost ani úplatky!"
Jób 34:10 - Ať mě slyší každý, kdo rozum má: Bůh přece nic zlého nedělá, Všemohoucímu je křivda vzdálená.
Verš 15
Už Mojžíšovi přece řekl: "Smiluji se, nad kým se smiluji, a slituji se, nad kým se slituji."
Ex 33:19 - Odpověděl: "Nechám před tebou projít všechnu svou dobrotu a vyslovím před tebou jméno Hospodin. Smiluji se, nad kým se smiluji, a slituji se, nad kým se slituji."
Verš 17
Faraonovi přece Písmo říká: "Proto jsem tě pozdvihl, abych na tobě ukázal svou moc a aby mé jméno bylo rozhlášeno po celé zemi."
Ex 9:16 - Přesto jsem tě však zachoval, a to z jediného důvodu - abych ti ukázal svou moc a aby mé jméno bylo rozhlášeno po celé zemi.
Verš 20
Ale člověče, kdo vůbec jsi, že odmlouváš Bohu? Řekne snad výtvor svému tvůrci: "Proč jsi mě udělal takhle?"
Iz 45:9 - Běda tomu, kdo se hádá se svým Tvůrcem, ač je střep z hlíny, pouhý střep! Říká snad hlína hrnčíři: "Co to vyvádíš?" Říká tvé dílo: "On je bezruký"?
Jer 18:6 - "Nemohu snad s vámi naložit jako tento hrnčíř, dome Izraele? praví Hospodin. Hle, jste v mé ruce, jako je hlína v ruce hrnčíře, dome Izraele.
Verš 21
Nemá snad hrnčíř hlínu ve své moci? Ze stejné hroudy může udělat jednu nádobu na ozdobu a druhou na smetí.
2Tim 2:20 - Ve velikém domě nejsou jen zlaté a stříbrné nádoby, ale také dřevěné a hliněné; některé jsou na ozdobu a jiné na smetí.
Verš 25
Jak stojí u Ozeáše: "Ne svůj lid nazvu lidem svým, nemilovanou budu milovat."
Oz 2:23 - V ten den odpovím, praví Hospodin, odpovím nebi a to odpoví zemi.
Verš 26
"Na místě, kde slýchali: ‚Nejste můj lid,' syny živého Boha se budou jmenovat."
Oz 1:10 -
1Pt 2:10 - Kdysi jste ani nebyli lidem, ale teď jste lid Boží; nedocházeli jste milosrdenství, ale teď jste milosrdenství došli.
Verš 27
Izaiáš pak volá ohledně Izraele: "I kdyby synů Izraele bylo jak písku v moři, jen hrstka z nich se zachrání.
Iz 10:22 - I kdyby tvého lidu, Izraeli, bylo jako písku v moři, jen pozůstatek se navrátí. Záhuba už je rozhodnuta, spravedlnost přijde jako záplava.
Verš 29
A ještě předtím Izaiáš řekl: "Kdyby nám Hospodin zástupů nenechal aspoň símě naživu, už bychom byli jako Sodoma, dopadli bychom jako Gomora!"
Iz 1:9 - Kdyby z nás Hospodin zástupů nenechal aspoň hrstku naživu, už bychom byli jako Sodoma, dopadli bychom jako Gomora!
Gn 19:24 - A Hospodin dštil na Sodomu a Gomoru síru a oheň; bylo to od Hospodina z nebe.
Iz 13:19 - Babylon, to věhlasné království, ta chlouba a sláva Chaldejských, dopadne jako Bohem rozvrácená města - jako Sodoma a Gomora!
Jer 50:40 - Jako když Bůh rozvrátil Sodomu a Gomoru i s městy v jejich okolí, praví Hospodin, ani zde nebude nikdo žít, neusadí se tu žádný smrtelník.
Ez 16:46 - Tvá starší sestra Samaří bydlela se svými dcerami po tvé levici, po tvé pravici pak tvá mladší sestra Sodoma se svými dcerami.
Verš 31
Izrael usiloval plnit Zákon, jenž měl vést ke spravedlnosti, ale tohoto cíle nikdy nedosáhl.
Rim 10:2 - Mohu dosvědčit, jak horlí pro Boha, jenže v nevědomosti.
Rim 11:7 - Co dodat? Izrael stále nenašel to, co hledá. Vyvolení toho dosáhli, ale ostatní byli zatvrzeni.
Verš 33
jak je psáno: "Hle, pokládám na Sionu kámen úrazu a skálu pohoršení; kdokoli však v něj věří, se jistě nezklame."
Ž 118:22 - Kámen staviteli zavržený stal se kamenem úhelným.
Iz 8:14 - On se vám stane svatyní, oběma domům Izraele však bude kamenem úrazu a skálou pádu; obyvatelům Jeruzaléma bude pastí a osidlem.
Iz 28:16 - Nuže, toto praví Panovník Hospodin: Hle, pokládám na Sionu kámen prubířský, kámen ušlechtilý, úhelný, základ nepohnutelný; kdokoli se na něj spolehne, neukvapí se.
Mt 21:42 - Ježíš jim řekl: "Nikdy jste nečetli v Písmech? ‚Kámen staviteli zavržený stal se kamenem úhelným. Sám Hospodin to učinil a v našich očích je to div.'
1Pt 2:6 - V Písmu přece stojí: "Hle, pokládám na Sionu úhelný kámen vyvolený a vzácný, a kdokoli věří v něj, se jistě nezklame."
Ž 2:12 - Líbejte "syna"! Kdyby se rozlítil, na cestě byste zhynuli - jeho hněv může vzplanout ve chvíli! Blaze všem, kdo v něho doufají.
Prís 16:20 - Kdo hloubá ve Slově, nachází štěstí, kdo doufá v Hospodina, je blažený!
Iz 28:16 - Nuže, toto praví Panovník Hospodin: Hle, pokládám na Sionu kámen prubířský, kámen ušlechtilý, úhelný, základ nepohnutelný; kdokoli se na něj spolehne, neukvapí se.
Jer 17:7 - Požehnaný, kdo spoléhá na Hospodina a jehož nadějí je Hospodin.
Rim 9,1-5 - V úvode tejto časti Apoštol vyjadruje veľkú bolesť nad neverou Židov a vrúcnu túžbu po ich spáse, pričom uznáva ich prednosti a výsady.
Rim 9,3 - Paradoxné vyjadrenie, ktoré zvýrazňuje bezhraničnú lásku Apoštola k svojim súkmeňovcom Izraelitom.
Rim 9,4-5 - "Sú Izraeliti," t. j. majú meno, ktoré dal Boh praotcovi Jakubovi, a z toho pochádzajúce ďalšie privilégiá: adoptívne synovstvo, ktorým sa vyvolený národ stal "prvorodeným" Božím synom (Ex 4, 22); "slávu", ktorou Boh prebýval uprostred svojho ľudu; "zmluvy" s Abrahámom (Gn 15, 1; 15, 17; 17, 1), s Jakubom, Izraelom (Gn 32, 23), s Mojžišom (Ex 24, 7–8), s Dávidom (2 Sam 7, 11–16; Ž 89, 29); zákonodarstvo, ktoré je výrazom Božej vôle; pravú bohoslužbu; mesiášske prisľúbenia; patriarchov, ktorým sa zjavil Boh, a najmä privilégium, že z ich rodu pochádza Kristus.
Rim 9,7 - Pozri Gn 21, 12. Vyvoleným ľudom sú tí, čo sa vierou podobajú Abrahámovi, to je Abrahámovo pokolenie (Gal 3, 7).
Rim 9,8 - Porov. Gal 4, 23. 28.
Rim 9,9 - Gn 18, 10.
Rim 9,12-13 - Pozri Gn 25, 23; Mal 1, 2–3. Prorokovo slovo treba chápať v duchu biblickej hebrejskej reči, kde tento zvrat znamená menej milovať, nedávať prednosť, teda "viac som miloval Jakuba ako Ezaua".
Rim 9,14-18 - Boh je vo svojich rozhodnutiach zvrchovane slobodný. Preto nik nemôže povedať, že je nespravodlivý, keď si vyvolí, koho chce.
Rim 9,15 - Ex 33, 19.
Rim 9,16 - "Beží", t. j. kto sa namáha.
Rim 9,17 - Ex 9, 16.
Rim 9,18 - "Zatvrdzuje, koho chce." V duchu semitizmu Pavol tu pripisuje skutky ľudí predovšetkým Bohu ako prvej príčine. Tým však nemieni pripisovať zlobu skutkov Bohu, ale iba zdôrazniť, že Boh uskutočňuje svoj plán spásy nezávisle od úmyslu ľudí pri ich konaní.
Rim 9,19-21 - Boh je zvrchovaný Pán všetkých bytostí. Pavol tu voľne cituje Iz 29, 16; 45, 9; Múd 12, 12; Jer 18, 6; Sir 33, 13.
Rim 9,22-24 - Nemožno teda nič namietať, ak sa Boh rozhodol, že spravodlivo potresce zaťatých Židov, voči ktorým bol doteraz zhovievavý. A práve tak spravodlivo si počína, keď sa zmilúva nad tými Židmi a pohanmi, ktorí sa otvárajú Kristovmu evanjeliu a ktorých pripravuje na večnú spásu.
Rim 9,22 - "Nádoby hnevu", t. j. hriešnici.
Rim 9,23 - "Nádoby milosrdenstva", t. j. tí, ktorým chce preukázať milosrdenstvo.
Rim 9,25-29 - Pavol citátmi z prorokov dokazuje, že povolanie pohanov je úplne zdarma daným Božím darom, ako aj to, že zvyšok Izraela, verný Pánovi, bude zachránený.
Rim 9,25 - Oz 2, 23–24; 1 Pt 2, 10.
Rim 9,26 - Oz 2, 1.
Rim 9,27 - Oz 2, 1; Iz 10, 22–23.
Rim 9,32 - Porov. Iz 28, 16.
Rim 9,33 - Iz 8, 14.
