List Rimanom

Biblia - Sväté písmo

(B21 - Český - Bible 21)

Rim 4, 1-25

1 Co na to řekneme? Co získal náš tělesný praotec Abraham? 2 Kdyby byl Abraham uznán za spravedlivého na základě skutků, měl by se čím chlubit, ale ne před Bohem! 3 Co však říká Písmo? "Abraham uvěřil Bohu a to mu bylo počítáno za spravedlnost." 4 Ten, kdo koná skutky, nedostává odplatu z milosti, ale z povinnosti. 5 Kdo ale místo skutků věří v Toho, který ospravedlňuje bezbožného, tomu se za spravedlnost počítá jeho víra. 6 Vždyť i David blahoslaví člověka, kterému Bůh přičítá spravedlnost bez skutků: 7 "Blaze těm, jimž byly odpuštěny viny a jejichž hříchy byly přikryty. 8 Blaze tomu, jemuž Hospodin nepočítá jeho hřích!" 9 Platí toto blahoslavení jen pro obřezané, nebo i pro neobřezané? Říkáme, že Abrahamovi byla jeho víra "počítána za spravedlnost". 10 Nuže, kdy mu byla počítána? Poté, co byl obřezán, anebo předtím? Nebylo to po obřízce, ale před ní! 11 Znamení obřízky pak přijal jako pečeť spravedlnosti, kterou měl díky víře už před obřezáním. Je tedy otcem všech neobřezaných věřících, kterým je spravedlnost přičtena, 12 a otcem těch obřezaných, kteří nemají jen obřízku, ale také kráčí ve šlépějích víry, kterou měl náš otec Abraham ještě před obřízkou. 13 Když se Abrahamovi a jeho semeni dostalo zaslíbení, že mu bude patřit svět, nebylo to na základě Zákona, ale na základě spravedlnosti z víry. 14 Kdyby jeho dědici měli být lidé Zákona, byla by ta víra zmařena a zaslíbení zrušeno. 15 Zákon přináší hněv; vždyť kde není Zákon, není přestupek. 16 Zaslíbení tedy vychází z víry, aby se řídilo milostí, aby bylo zaručeno všemu semeni - nejen přívržencům Zákona, ale také následovníkům Abrahamovy víry. Ten je otcem nás všech 17 (jak je psáno: "Učinil jsem tě otcem mnohých národů") před Bohem, kterému uvěřil, který oživuje mrtvé a volá věci, které nejsou, aby byly. 18 V naději proti vší naději Abraham uvěřil, že bude otcem mnohých národů; bylo mu totiž řečeno: "Tak početné bude tvé símě." 19 I když mu bylo skoro sto let, neochaboval ve víře při pohledu na své už nemohoucí tělo a na neplodnost Sářina lůna. 20 Nepochyboval nevěřícně o Božím zaslíbení, ale posílil se ve víře, a tak vzdal slávu Bohu. 21 Byl totiž přesvědčen, že co Bůh zaslíbil, dokáže i splnit, 22 a právě to "mu bylo počítáno za spravedlnost." 23 Že mu to "bylo počítáno" však není napsáno jen kvůli němu, 24 ale také kvůli nám, jimž má být počítáno, že věříme v Toho, který vzkřísil z mrtvých našeho Pána Ježíše. 25 On byl vydán pro naše provinění a vzkříšen pro naše ospravedlnění.

Verš 1

Co na to řekneme? Co získal náš tělesný praotec Abraham?

Iz 51:2 - Pohleďte na svého otce Abrahama a na Sáru, jež vás rodila: Když jsem ho povolal, byl jen jediný, požehnal jsem ho však a rozmnožil.

Verš 3

Co však říká Písmo? "Abraham uvěřil Bohu a to mu bylo počítáno za spravedlnost."

Gn 15:6 - Abram tehdy uvěřil Hospodinu a ten mu to počítal za spravedlnost.

Gal 3:6 - Abraham, jak je psáno, "uvěřil Bohu a ten mu to počítal za spravedlnost".

Jak 2:23 - Tak se stalo, co říká Písmo: "Abraham uvěřil Bohu a to mu bylo počítáno za spravedlnost" a byl označen za Božího přítele.

Verš 7

"Blaze těm, jimž byly odpuštěny viny a jejichž hříchy byly přikryty.

Ž 32:1 - Poučný žalm Davidův. Blaze tomu, komu jsou odpuštěny viny a jehož hříchy jsou přikryty.

Verš 11

Znamení obřízky pak přijal jako pečeť spravedlnosti, kterou měl díky víře už před obřezáním. Je tedy otcem všech neobřezaných věřících, kterým je spravedlnost přičtena,

Gn 17:11 - Obřežete předkožku svého údu a to vám bude znamením smlouvy, kterou máte se mnou.

Verš 14

Kdyby jeho dědici měli být lidé Zákona, byla by ta víra zmařena a zaslíbení zrušeno.

Gal 3:18 - Vyplývá-li dědictví ze Zákona, nevyplývá už ze zaslíbení. Abrahama však Bůh obdaroval skrze zaslíbení.

Verš 15

Zákon přináší hněv; vždyť kde není Zákon, není přestupek.

Jn 15:22 - Kdybych nepřišel a nemluvil k nim, neměli by hřích, teď ale pro svůj hřích nemají výmluvu.

Rim 5:20 - Když přišel Zákon, provinění se rozmnožilo, ale kde se rozmnožil hřích, tam se ještě více rozmnožila milost!

Rim 7:8 - Hřích se chopil příležitosti, kterou mu to přikázání skýtalo, a vzbudil ve mně všemožnou dychtivost. Bez Zákona je ovšem hřích mrtvý.

Gal 3:19 - K čemu tedy Zákon? Byl přidán kvůli proviněním až do příchodu toho zaslíbeného semene. Byl vyhlášen pomocí andělů skrze prostředníka;

Verš 16

Zaslíbení tedy vychází z víry, aby se řídilo milostí, aby bylo zaručeno všemu semeni - nejen přívržencům Zákona, ale také následovníkům Abrahamovy víry. Ten je otcem nás všech

Iz 51:2 - Pohleďte na svého otce Abrahama a na Sáru, jež vás rodila: Když jsem ho povolal, byl jen jediný, požehnal jsem ho však a rozmnožil.

Verš 17

(jak je psáno: "Učinil jsem tě otcem mnohých národů") před Bohem, kterému uvěřil, který oživuje mrtvé a volá věci, které nejsou, aby byly.

Gn 17:4 - "Hle, já sám s tebou činím smlouvu: budeš otcem mnohých národů.

Verš 18

V naději proti vší naději Abraham uvěřil, že bude otcem mnohých národů; bylo mu totiž řečeno: "Tak početné bude tvé símě."

Gn 15:5 - Vyvedl jej ven a řekl: "Pohlédni k nebi a spočítej hvězdy, budeš-li je moci spočítat." Pak dodal: "Tolik bude tvého semene."

Heb 11:12 - A tak z jednoho už nemohoucího muže vzešlo bezpočet potomků, jako je hvězd na nebi a písku na mořském břehu.

Verš 20

Nepochyboval nevěřícně o Božím zaslíbení, ale posílil se ve víře, a tak vzdal slávu Bohu.

Jn 8:56 - Abraham se těšil, že uvidí můj den; uviděl ho a zaradoval se."

Heb 11:11 - Vírou také neplodná Sára i přes svůj pokročilý věk přijala moc k početí potomka, přesvědčena o věrnosti Toho, který dal zaslíbení.

Heb 11:18 - o němž bylo řečeno: "Tvé símě bude povoláno v Izákovi."

Verš 21

Byl totiž přesvědčen, že co Bůh zaslíbil, dokáže i splnit,

Ž 115:3 - Náš Bůh je přece na nebi, cokoli chce, to učiní!

Verš 23

Že mu to "bylo počítáno" však není napsáno jen kvůli němu,

Rim 15:4 - Všechno, co bylo v minulosti zapsáno, bylo zapsáno pro naše poučení, abychom díky vytrvalosti a povzbuzení, které je v Písmu, měli naději.

Rim 4,3 - Gn 15, 6.

Rim 4,7-8 - Ž 32, 1–2.

Rim 4,10 - Abrahám bol ospravedlnený vierou, a to ešte prv, ako prijal obriezku.

Rim 4,17 - Gn 17, 5.

Rim 4,18 - Gn 15, 5.

Rim 4,24-25 - Boh v Kristovi vstúpil do dejín sveta. Dejiny spásy vrcholia v Kristovej smrti a zmŕtvychvstaní. Preto treba veriť v Boha nielen ako stvoriteľa sveta, ale aj ako pôvodcu našej spásy. Dielo vykúpenia sa tu predstavuje z dvoch strán: negatívnej – Kristova smrť, ktorá ničí hriechy –, a pozitívnej – zmŕtvychvstanie, ktoré vykúpeným dáva nový život osláveného Krista.