Verš 2
Mnohý všelikterak. Přední zajisté ten, že jest jim svěřen Zákon Boží.
Ž 147:19 - Zvěstuje slovo své Jákobovi, ustanovení svá a soudy své Izraelovi.
Rim 9:4 - Kteřížto jsou Izraelští, jejichžto jest přijetí za syny, i sláva, i smlouvy, i Zákona dání, i služba Boží, i zaslíbení.
Verš 3
Nebo což jest do toho, jestliže byli někteří z nich nevěrní? Zdaliž nevěra jejich věrnost Boží vyprázdní?
Nm 23:19 - Bůh silný není jako člověk, aby klamal, a jako syn člověka, aby se měnil. Což by řekl, zdaliž neučiní? Což by promluvil, zdali neutvrdí toho?
Rim 9:6 - Avšak nemůže zmařeno býti slovo Boží. Nebo ne všickni, kteříž jsou z Izraele, Izraelští jsou.
2Tim 2:13 - A jsme-liť nevěrní, onť zůstává věrný; zapříti sám sebe nemůže.
Verš 4
Nikoli, nýbrž budiž Bůh pravdomluvný, ale každý člověk lhář, jakož psáno jest: Aby ospravedlněn byl v řečech svých, a přemohl, když by soudil.
Jn 3:33 - Kdož pak přijímá svědectví jeho, zpečetil jest to, že Bůh pravdomluvný jest.
Ž 116:11 - Já jsem byl řekl v pospíchání: Všeliký člověk jest lhář.
Ž 51:4 - Dokonale obmej mne od nepravosti mé, a od hříchu mého očisť mne.
Verš 9
Což tedy? My převyšujeme pohany? Nikoli, nebo jsme již prve dokázali toho, že jsou, i Židé i Řekové, všickni pod hříchem,
Gal 3:22 - Ale zavřelo Písmo všecky pod hřích, aby zaslíbení z víry Jezukristovy dáno bylo věřícím.
Verš 10
Jakož psáno jest: Že není spravedlivého ani jednoho.
Ž 14:3 - Všickni se odvrátili, napořád neužiteční učiněni jsou; není, kdo by činil dobré, není ani jednoho.
Ž 53:3 - Bůh s nebe popatřil na syny lidské, aby viděl, byl-li by kdo rozumný a hledající Boha.
Verš 13
Hrob otevřený hrdlo jejich, jazyky svými lstivě mluvili, jed lítých hadů pod rty jejich.
Ž 5:9 - Hospodine, proveď mne v spravedlnosti své, pro ty, jenž mne střehou; spravuj přede mnou cestu svou.
Ž 140:3 - Kteříž myslí zlé věci v srdci, a na každý den sbírají se k válce.
Verš 14
Kterýchžto ústa plná jsou zlořečení a hořkosti.
Ž 10:7 - Ústa jeho plná jsou zlořečenství, i chytrosti a lsti; pod jazykem jeho trápení a starost.
Verš 15
Nohy jejich rychlé k vylévání krve.
Prís 1:16 - Nebo nohy jejich ke zlému běží, a pospíchají k vylévání krve.
Iz 59:7 - Nohy jejich k zlému běží, a pospíchají k vylévání krve nevinné. Myšlení jejich jsou myšlení nepravá, zpuštění a setření jest na cestách jejich.
Verš 18
Není bázně Boží před očima jejich.
Ž 36:1 - Přednímu z kantorů, služebníka Hospodinova Davida.
Verš 20
Protož z skutků Zákona nebude ospravedlněn žádný člověk před obličejem jeho; nebo skrze Zákon přichází poznání hřícha.
Gal 2:16 - Vědouce, že nebývá člověk ospravedlněn z skutků Zákona, ale skrze víru v Jezukrista, i my v Krista uvěřili jsme, abychom ospravedlněni byli z víry Kristovy, a ne z skutků Zákona, protože nebude ospravedlněn z skutků Zákona žádný člověk.
Rim 7:7 - Což tedy díme? Že Zákon jest hříchem? Nikoli; nýbrž hříchu jsem nepoznal, než skrze Zákon. Nebo i o žádosti byl bych nevěděl, aby hříchem byla, by byl Zákon neřekl: Nepožádáš.
Heb 7:18 - Stalo se zajisté složení onoho předešlého přikázaní, protože bylo mdlé a neužitečné.
Verš 21
Ale nyní bez Zákona spravedlnost Boží zjevena jest, osvědčená Zákonem i Proroky,
Rim 1:17 - Nebo spravedlnost Boží zjevuje se skrze ně z víry u víru, jakož psáno jest: Spravedlivý pak z víry živ bude.
Flp 3:9 - A v něm nalezen byl nemající své spravedlnosti, kteráž jest z Zákona, ale tu, kteráž jest z víry Kristovy, spravedlnost, kterážto jest z Boha a u víře záleží,
Verš 24
Spravedlivi pak učiněni bývají darmo, milostí jeho, skrze vykoupení, kteréž se stalo v Kristu Ježíši,
Iz 53:5 - On pak raněn jest pro přestoupení naše, potřín pro nepravosti naše; kázeň pokoje našeho na něj vzložena, a zsinalostí jeho lékařství nám způsobeno.
Verš 25
Jehožto Bůh vydal za smírci, skrze víru ve krvi jeho, k ukázání spravedlnosti své, skrze odpuštění předešlých hříchů,
2Kor 5:19 - Nebo Bůh byl v Kristu, smířuje svět s sebou, nepočítaje jim hříchů jejich, a složil v nás to slovo smíření.
Kol 1:20 - A skrze něho aby smířil s sebou všecko, v pokoj uvodě skrze krev kříže jeho, skrze něj, pravím, buďto ty věci, kteréž jsou na zemi, buď ty, kteréž jsou na nebi.
Heb 4:16 - Přistupmež tedy směle s doufáním k trůnu milosti, abychom dosáhli milosrdenství, a milost nalezli ku pomoci v čas příhodný.
1Jn 4:10 - V tomť jest láska, ne že bychom my Boha milovali, ale že on miloval nás, a poslal Syna svého obět slitování za hříchy naše.
Ex 25:17 - Uděláš i slitovnici z zlata čistého. Půl třetího lokte bude dlouhost její, půl druhého pak lokte širokost její.
Verš 28
Protož za to máme, že člověk bývá spravedliv učiněn věrou bez skutků Zákona.
Sk 13:38 - Protož známo vám buď, muži bratří, že skrze toho zvěstuje se vám odpuštění hříchů,
Rim 8:3 - Nebo seč nemohl býti Zákon, byv mdlý pro tělo, Bůh poslav Syna svého v podobnosti těla hřícha, a to příčinou hřícha, odsoudil hřích na těle,
Gal 2:16 - Vědouce, že nebývá člověk ospravedlněn z skutků Zákona, ale skrze víru v Jezukrista, i my v Krista uvěřili jsme, abychom ospravedlněni byli z víry Kristovy, a ne z skutků Zákona, protože nebude ospravedlněn z skutků Zákona žádný člověk.
Heb 7:25 - A protož i dokonale spasiti může všecky přistupující skrze něj k Bohu, vždycky jsa živ k orodování za ně.
Rim 3,1-8 - Aby z toho, čo v predchádzajúcej kapitole povedal, nemohli Židia namietať, že ich Pavol stavia na roveň pohanom, tu poukazuje na to, že Židom ostávajú ich výsady, najmä Božie slová a mesiášske prisľúbenia (vv. 1–2). Neverou jednotlivcov sa prisľúbenia nerušia, ale skôr sa jasnejšie ukazuje Božia vernosť a spravodlivosť (vv. 3–4). No z toho, že ich nevera niekedy prispieva k Božej sláve, lebo sa vyzdvihuje Božia spravodlivosť a svätosť, nevyplýva, že by ich Boh nemal trestať, ani že by sa mohlo robiť zlo, aby z toho vyšlo dobro (vv. 5–8).
Rim 3,4 - Porov. Ž 116, 11; 51, 6.
Rim 3,9-20 - Prednosti, ktoré Zákon dáva Židom, sú len vonkajšie, ale samy osebe nikoho neočisťujú od hriechu a nerobia spravodlivým. Všetci ľudia, Židia i pohania, sú pred Bohom hriešni. Pavol to dokazuje výrokmi z rozličných kníh Písma: Ž 14, 2 n. (vv. 10–12); 5, 10; 140, 4 (v.13); 10, 7 (v. 14); Iz 59, 7 n. (vv. 15–17); Ž 36, 2 (v.18).
Rim 3,20 - Mojžišov zákon jasne vymedzil, čo neslobodno robiť, ale nedával človeku silu, aby to mohol aj uskutočniť. Ospravedlnenie spočíva v účasti na Božom živote a je Božím darom. Stav bez hriechu môže človeka naň pripraviť, no či bude človek ospravedlnený, závisí od slobodnej Božej vôle. – Správnejšie by bolo "ospravodlivený" a "ospravodlivenie", lebo človek sa stáva "spravodlivým", a nie "spravedlným".
Rim 3,21 - "Ospravedlnenie" znamená odpustenie hriechov a získanie milosti. Ním sa človek stáva účastným na Božej prirodzenosti. Tento dar ospravedlnenia zaslúžil nám Kristus a Boh ho každému zdarma ponúka.
Rim 3,25 - "Prostriedok zmierenia", gr. hilastérion. Tak sa nazývalo veko archy zmluvy, ktoré sa kropilo krvou obetných zvierat v deň Zmluvy. Kristova krv ako osobná obeta znamená pre nás vykúpenie, lebo v skutočnosti ona nás zbavuje hriechov.
Rim 3,27-28 - Židia nemajú dôvod vystatovať sa, lebo potrebujú ospravedlnenie rovnako ako pohania. Zdrojom ospravedlnenia je viera v Krista, a nie zachovávanie predpisov Starého zákona.
