Verš 2
Veliký v každém ohledu! Předně ten, že židům byla svěřena Boží slova.
Ž 147:19 - Oznámil své slovo Jákobovi, nařízení svá a soudy Izraeli.
Rim 9:4 - Jsou to Izraelci, jim patří synovství i sláva i smlouvy s Bohem, jim je svěřen zákon i bohoslužba i zaslíbení,
Verš 3
A co když někteří byli nevěrní? Nezruší jejich nevěrnost věrnost Boží?
Nm 23:19 - Bůh není člověk, aby lhal, ani lidský syn, aby litoval. Zdali řekne, a neučiní, promluví, a nedodrží?
Rim 9:6 - Ne že by slovo Boží selhalo. Vždyť ne všichni, kteří jsou z Izraele, jsou Izrael,
2Tim 2:13 - Jsme-li nevěrní, on zůstává věrný, neboť nemůže zapřít sám sebe.
Verš 4
Naprosto ne! Ať se ukáže, že Bůh je pravdivý, ale 'každý člověk lhář', jak je psáno: 'Aby ses ukázal spravedlivý ve svých slovech a zvítězil, přijdeš-li na soud.'
Jn 3:33 - Kdo však jeho svědectví přijal, potvrdil tím, že Bůh je pravdivý.
Ž 116:11 - Ukvapeně jsem si říkal: Každý člověk je lhář.
Ž 51:4 - moji nepravost smyj ze mne dokonale, očisť mě od mého hříchu!
Verš 9
Co tedy? Máme my židé nějakou přednost? Vůbec ne! Vždyť jsme už dříve ukázali, že všichni, židé i pohané, jsou pod mocí hříchu,
Gal 3:22 - Ale podle Písma je všechno v zajetí hříchu, aby se zaslíbení, dané víře v Ježíše Krista, splnilo těm, kdo věří.
Verš 10
jak je psáno: 'Nikdo není spravedlivý, není ani jeden,
Ž 14:3 - Zpronevěřili se všichni, zvrhli se do jednoho, nikdo nic dobrého neudělá, naprosto nikdo.
Ž 53:3 - Bůh na lidi pohlíží z nebe, chce vidět, má-li kdo rozum, dotazuje-li se po Boží vůli.
Verš 13
Hrob otevřený je jejich hrdlo, svým jazykem mluví jen lest, hadí jed skrývají ve rtech,
Ž 5:9 - Hospodine, ve své spravedlnosti mě veď navzdory těm, kdo proti mně sočí, svou cestu přede mnou učiň přímou.
Ž 140:3 - proti těm, kdo mají v srdci zlé úmysly a den ze dne se srocují k bojům,
Verš 14
jejich ústa jsou samá kletba a hořkost,
Ž 10:7 - V ústech má jen samou kletbu, lest a útisk, na jazyku trápení a ničemnosti.
Verš 15
jejich nohy spěchají prolévat krev,
Prís 1:16 - neboť jejich nohy běží za zlem, pospíchají prolévat krev.
Iz 59:7 - Jejich nohy pádí za zlem, spěchají prolévat nevinnou krev. Zamýšlejí samé ničemnosti, na jejich silnicích číhá záhuba a zkáza.
Verš 18
a úctu před Bohem nemají.'
Ž 36:1 - Pro předního zpěváka. Pro Hospodinova služebníka, Davidův.
Verš 20
Vždyť ze skutků zákona 'nebude před ním nikdo ospravedlněn', neboť ze zákona pochází poznání hříchu.
Gal 2:16 - víme však, že člověk se nestává spravedlivým před Bohem na základě skutků přikázaných zákonem, nýbrž vírou v Krista Ježíše. I my jsme uvěřili v Ježíše Krista, abychom došli spravedlnosti z víry v Krista, a ne ze skutků zákona. Vždyť ze skutků zákona 'nebude nikdo ospravedlněn'.
Rim 7:7 - Co tedy máme říci? Že zákon je hříšný? Naprosto ne! Ale hřích bych byl nepoznal, kdyby nebylo zákona. Vždyť bych neznal žádostivost, kdyby zákon neřekl: 'Nepožádáš!'
Heb 7:18 - Tím se ovšem ruší předchozí příkaz jako neúčinný a neužitečný -
Verš 21
Nyní však je zjevena Boží spravedlnost bez zákona, dosvědčovaná zákonem i proroky,
Rim 1:17 - Vždyť se v něm zjevuje Boží spravedlnost, která je přijímána vírou a vede k víře; stojí přece psáno: 'Spravedlivý z víry bude živ.'
Flp 3:9 - abych získal Krista a nalezen byl v něm nikoli s vlastní spravedlností, která je ze zákona, ale s tou, která je z víry v Krista - spravedlností z Boha založenou na víře,
Verš 24
jsou ospravedlňováni zadarmo jeho milostí vykoupením v Kristu Ježíši.
Iz 53:5 - Jenže on byl proklán pro naši nevěrnost, zmučen pro naši nepravost. Trestání snášel pro náš pokoj, jeho jizvami jsme uzdraveni.
Verš 25
Jeho ustanovil Bůh, aby svou vlastní smrtí se stal smírnou obětí pro ty, kdo věří. Tak prokázal, že byl spravedlivý, když již dříve trpělivě promíjel hříchy.
2Kor 5:19 - Neboť v Kristu Bůh usmířil svět se sebou. Nepočítá lidem jejich provinění a nám uložil zvěstovat toto smíření.
Kol 1:20 - aby skrze něho a v něm bylo smířeno všechno, co jest, jak na zemi, tak v nebesích - protože smíření přinesla jeho oběť na kříži.
Heb 4:16 - Přistupme tedy směle k trůnu milosti, abychom došli milosrdenství a nalezli milost a pomoc v pravý čas.
1Jn 4:10 - V tom je láska: ne že my jsme si zamilovali Boha, ale že on si zamiloval nás a poslal svého Syna jako oběť smíření za naše hříchy.
Ex 25:17 - Zhotovíš příkrov z čistého zlata dlouhý dva a půl lokte a široký jeden a půl lokte.
Verš 28
Jsme totiž přesvědčeni, že se člověk stává spravedlivým vírou bez skutků zákona.
Sk 13:38 - Budiž vám tedy známo, bratří, že skrze něho se vám zvěstuje odpuštění všech hříchů, a to i těch, jichž vás nemohl zprostit Mojžíšův zákon.
Rim 8:3 - Bůh učinil to, co bylo zákonu nemožné pro lidskou slabost: Jako oběť za hřích poslal svého vlastního Syna v těle, jako má hříšný člověk, aby na lidském těle odsoudil hřích,
Gal 2:16 - víme však, že člověk se nestává spravedlivým před Bohem na základě skutků přikázaných zákonem, nýbrž vírou v Krista Ježíše. I my jsme uvěřili v Ježíše Krista, abychom došli spravedlnosti z víry v Krista, a ne ze skutků zákona. Vždyť ze skutků zákona 'nebude nikdo ospravedlněn'.
Heb 7:25 - Proto přináší dokonalé spasení těm, kdo skrze něho přistupují k Bohu; je stále živ a přimlouvá se za ně.
Rim 3,1-8 - Aby z toho, čo v predchádzajúcej kapitole povedal, nemohli Židia namietať, že ich Pavol stavia na roveň pohanom, tu poukazuje na to, že Židom ostávajú ich výsady, najmä Božie slová a mesiášske prisľúbenia (vv. 1–2). Neverou jednotlivcov sa prisľúbenia nerušia, ale skôr sa jasnejšie ukazuje Božia vernosť a spravodlivosť (vv. 3–4). No z toho, že ich nevera niekedy prispieva k Božej sláve, lebo sa vyzdvihuje Božia spravodlivosť a svätosť, nevyplýva, že by ich Boh nemal trestať, ani že by sa mohlo robiť zlo, aby z toho vyšlo dobro (vv. 5–8).
Rim 3,4 - Porov. Ž 116, 11; 51, 6.
Rim 3,9-20 - Prednosti, ktoré Zákon dáva Židom, sú len vonkajšie, ale samy osebe nikoho neočisťujú od hriechu a nerobia spravodlivým. Všetci ľudia, Židia i pohania, sú pred Bohom hriešni. Pavol to dokazuje výrokmi z rozličných kníh Písma: Ž 14, 2 n. (vv. 10–12); 5, 10; 140, 4 (v.13); 10, 7 (v. 14); Iz 59, 7 n. (vv. 15–17); Ž 36, 2 (v.18).
Rim 3,20 - Mojžišov zákon jasne vymedzil, čo neslobodno robiť, ale nedával človeku silu, aby to mohol aj uskutočniť. Ospravedlnenie spočíva v účasti na Božom živote a je Božím darom. Stav bez hriechu môže človeka naň pripraviť, no či bude človek ospravedlnený, závisí od slobodnej Božej vôle. – Správnejšie by bolo "ospravodlivený" a "ospravodlivenie", lebo človek sa stáva "spravodlivým", a nie "spravedlným".
Rim 3,21 - "Ospravedlnenie" znamená odpustenie hriechov a získanie milosti. Ním sa človek stáva účastným na Božej prirodzenosti. Tento dar ospravedlnenia zaslúžil nám Kristus a Boh ho každému zdarma ponúka.
Rim 3,25 - "Prostriedok zmierenia", gr. hilastérion. Tak sa nazývalo veko archy zmluvy, ktoré sa kropilo krvou obetných zvierat v deň Zmluvy. Kristova krv ako osobná obeta znamená pre nás vykúpenie, lebo v skutočnosti ona nás zbavuje hriechov.
Rim 3,27-28 - Židia nemajú dôvod vystatovať sa, lebo potrebujú ospravedlnenie rovnako ako pohania. Zdrojom ospravedlnenia je viera v Krista, a nie zachovávanie predpisov Starého zákona.
